Štítek: média

Kdo rozhoduje o objektivitě zpravodajství?


Na obzoru je nový skandál – poslanec Komárek míní, že o objektivitě zpravodajství mají rozhodovat politici (když si přečtete, tak ovšem zjistíte, že se jako obvykle nic nejí tak horké, jak se to uvaří, to jen ten titulek je standardně přihřátý). A protože představa, že by ze své práce měli skládat účty, je pro novináře zcela nezvyklá, bude se teď pár dní (nebo hodin) bouřit a kázat o svobodě slova a nezávislosti médií, aby se pokud možno překřičelo meritum věci, tedy zcela legitimní a případná otázka, zda zpravodajství objektivní a vyvážené je?

Problém je, že není nikdo, kdo by mohl o objektivitě zpravodajství objektivně rozhodnout. Politici to být nemohou, protože jsou sami předmětem zpravodajství; nemůže to být ani nikdo jiný, o kom zpravodajství referuje. Nemohou to být sami novináři, protože ti zpravodajství vytvářejí, navíc trpí předsudky (iluzemi) o své vlastní výjimečnosti. Nemohou to být ani vlastníci médií, protože každá liška chválí svůj ocas. A nemohou to dost dobře být ani čtenáři, protože k posouzení objektivity zpravodajství by jsou nutné informace, které ale získávají právě z toho zpravodajství. Snad jedině vědci by teoreticky mohli být schopni objektivitu zpravodajství nějak změřit, minimálně by na to mohli mít dobrou metodu, ale i oni budou moci změřit tak maximálně relativní posun mezi jednotlivými zpravodajstvími, nikoliv pevný bod objektivity.

Nemá smysl řešit, zda je či není zpravodajství objektivní, lepší je novinářům prostě nevěřit, přistupovat ke zpravodajství s kritickým odstupem a skepticky a především důsledně filtrovat hodnoticí a interpretační složku zpravodajství a brát si z něj pouze fakta, které sice také mohou být (a zpravidla i jsou) tendenčně vybrána, ale sama o sobě mají nejvyšší míru pravděpodobnosti, že jsou objektivní.

Jak se co dělá: novinářský šunt


Pod bombastickým titulkem Pouštní hrob vydá miliardový poklad uveřejnili Novinky.cz banální a informačně bezcennou zprávu o plánu na nalezení starých kazet s neprodejnou počítačovou hrou vyhozených kamsi do pouště, kterou autor píšící pod šifrou mif uzavírá: „Sběratelé se nezdráhají v internetových aukcích utratit za titul určený pro konzoli Atari 2600 klidně i více než 1700 korun. Více než milión kazet pohřbených v poušti tak může mít hodnotu přesahující miliardu korun.“ Já se tedy nepovažuji za kdovíjak erudovaného ekonoma, ale není náhodou cena libovolného statku určena jeho vzácností, což se učí již v prvním semestru mikroekonomie? Pokud tedy budou na trh vrženy statisíce nových kusů, vzácnost klesne a s ní i cena a realizovaný výnos tudíž nebude ani zdaleka odpovídat počtu nových kusů krát současná cena.

Lze si snadno domyslet, jak pokřivený obraz o světě si lidé odkázaní na konzumaci „profesionálního“ obsahu „seriózních“ médií vytvoří. A takhle je to se vším. Ať už je to krize v Řecku, krize na Ukrajině, ekonomická krize nebo zahraniční politika velmocí, kde vzít jistotu, že obraz předkládány sdělovacími prostředky je alespoň elementárně a v mezích možností pravdivý, když standardní novinářská práce vypadá takhle? Každý nemůže rozumět všemu a novináři mají proto značnou odpovědnost za to, co lidem říkají. Nebo by alespoň měli mít, jenže je k ní nikdo nežene, protože lidé se chtějí bavit, ne myslet, a vládnoucí třída je v tom ochotně podporuje.

Nezávazná mediální realita


Na iDnes dnes vyšel článek s barnumským názvem Náboráři přijdou o miliony od zdravotních pojišťoven. Je to šok, tvrdí (to používání dvou a více vět místo souvětí je také móda, bez které bych se klidně obešel), ve kterém lze číst věty jako: „Externí nábory nedávno pojišťovnám zatrhl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček,“ nebo: „Ministr zdravotnictví nám nedal žádný čas, všechno utnul ze dne na den.“ A pak je tam také odkaz na dopis ministra Němečka pojišťovnám, ze kterého jasně vyplývá, že ministr nic nezakázal, ale pouze pojišťovny požádal („Důrazně vás proto žádám, abyste od podobných praktik upustili,“ což ovšem, na rozdíl od jiné méně jednoznačné pasáže, článek necituje). O ukončení externích náborů a vypovězení smluv rozhodly samy pojišťovny zcela v rámci své autonomie. Vyznění článku je ovšem úplně jiné. A pak si udělejte obrázek o světě na základě toho, co se dočtete v novinách (uslyšíte-uvidíte v televizi) a rozhodujte se podle toho…

Kde hledat alternativní informace o Sýrii?


Že se v Sýrii hraje vysoká hra – přesněji řečeno, že velmoci si v Sýrii zahrávají se světem – je k nepřehlédnutí. Problém ovšem je, že česká i západní oficiální média (někdy kdo ví proč nazývaná svobodná či seriózní) informují poněkud tendenčně a jednostranně v souladu s „generální linií” zahraniční politiky Západu, tj. USA a NATO. (Problém je to samozřejmě jak pro koho, někomu právě taková prezentace a interpretace náramně vyhovuje). Pro kritické posouzení „syrské otázky” by proto bylo dobré mít i jiné zdroje informací. Otázka zní, kde je vzít a nekrást, protože takový zdroj musí být jednak alespoň elementárně důvěryhodný, což například AC24.cz poněkud diskvalifikuje kvůli občasným zoufalým překladům a dalším redakčním lapsům, a jednak musí být srozumitelný, čili psaný česky, nebo alespoň anglicky (neb znalost dalších jazyků u nás povážlivě upadá), což pro 99,9% Čechů absolutně vylučuje místní syrské zdroje, podobně jako turecké, libanonské, íránské či jordánské. Jako rozumný zdroj alternativních informací o Sýrii, kde se lze dočíst to, co se v našich médiích vůbec neobjeví, a nebo když už, tak náležitě překroucené, mi vychází anglicky psaný rt.com, ruská obdoba CNN nebo al-Jazeery. Zatím nikde jinde jsem se nedočetl, že chemický útok v Damašku byl provokací rebelů s cílem zatáhnout Západ do války na své straně, že povstalci plánují napadnout Izrael z území ovládaných syrskou vládou, že Rusko má důkazy že chemický útok v Aleppu byl dílem povstalců (to je útok z 19. března, na který se na Západě tiše zapomnělo), nebo že obrázky obětí údajného chemického útoku na předměstí Damašku byly inscenovány v předstihu. Chápu, že toho, kdo vše ruské odmítá stejně nekriticky, jako vše nekriticky přijímá vše americké, to asi příliš nedojme, ale ti ostatní snad alternativní zdroj informací ocení.

Investigace bez legrace


Dnes začal po více než roce vyšetřování soud s poslancem a bývalým středočeským hejtmanem Davidem Rathem obviněným z korupce. To samo o sobě událost je, nejenom kvůli sporné vazbě (srovnejte to s rychlostí, s jakou byli z vazby propuštěni lidé stíhaní v kauze Nagyová), ale především k významu celé kauzy (ještě nedávno eminentnímu, nyní poněkud zastíněnému právě zmiňovanou aférou Nagyová-Nečas). Je proto jedině v pořádku, že o tom ČT hned ráno informovala ve svém ranním studiu (jak přesně tomu pořadu říkají nevím a nezajímá mě to). Pokud ovšem dr. Rath nejel z vazební věznice k soudu na oslu, nebo neletěl vrtulníkem, končí informační hodnota u toho, že soud začíná, a není třeba informovat o tom, že ho k němu Vězeňská služba odvezla. A už vůbec ne „investigativním“ způsobem, který ČT zvolila, kdy redaktor v přímém přenosu stojí před vraty věznice a každý vyjíždějící vůz komentuje zhruba těmito slovy: „V tomto voze může být David Rath, ale také tam vůbec být nemusí, protože nevíme, kdy a čím ho k soudu povezou a do vozů Vězeňské služby nevidíme.“ Informační hodnota nula nula nic, dokonce i jako bulvár je to bezcenné, ale Česká-tedy-naše-televize si stejně hraje na to, že poskytuje veřejnou službu a vyváženě a objektivně informuje. V tomto případě sice opravdu vyváženě a objektivně, ale – dámy prominou – o hovně. Co se zpravodajství týče, tak na nic jiného, než na to vymývání mozků a fedrování bývalé vládní koalice už se ČT vážně nehodí.

Když dva říkají totéž, není to totéž


Sice jsem toho dnes již napsal dost, ale tohle prostě musí ven. Nuže, po věcné stránce jde s největší pravděpodobností o to, že z Česka bylo ve spolupráci Američanů a Rusů vyvezeno 68 kg obohaceného uranu. Jedna zpráva o této události nese titulek Američané z ČR odvezli uran, který by stačil na dvě jaderné hlavice a hlavními hrdiny jsou podle není Američané, zatímco Rusové nestojí za zmínku. Jiná vyšla pod titulkem Z Česka byl do Ruska vyvezen obohacený uran a Američané v ní hrají roli pomocnou a zdůrazněna je role Ruska. A pak si na základě novinových zpráv udělejte obrázek o světě.

 

Mlhy nad Sýrií


Pokud někdo tvrdí, že ví, co se v těchto dnech děje v Sýrii, je buď lhář, nebo jasnovidec. Jediné, co je víceméně zjevné, a co bylo zjevné dávno před tím, než to vzala na vědomí OSN, je skutečnost, že v Sýrii zuří občanská válka, ve které proti sobě stojí… a tady už se začínají obrysy aktuální situace v Sýrii ztrácet v dýmu požárů a mediální mlze.

Pokračovat ve čtení „Mlhy nad Sýrií“ →