V ráji šumavském

Je to týden, co jsem zde poukazoval na tendence vlády erodovat ochranu šumavského národního parku, a shodou okolností jsem právě teď na té Šumavě zase byl a viděl na vlastní oči, že to půjde i bez budovatelského nadšení vlády. Jezdím na Šumavu celkem pravidelně a tak snad mohu srovnávat: ještě nikdy jsem neviděl s hor sjíždět tolik náklaďáků plných dřeva a doslova přes zimu na Šumavě vyrostly jako houby po dešti továrny na dřevěné europalety pro Němce (jenom na Klatovsku a Sušicku jsem zaregistroval nejméně čtyři nové, nebo vzkříšené továrny, ve kterých se nyní dělají palety). Ale asi nejvíc mě překvapila poměrně rozsáhlá těžba dřeva po cestě z Tříjezerní slati na Rokytu. Pravda, viděl jsem jen tento úsek (cesta údolím Roklanského potoka je pořád úchvatná a Modrava je kapitola sama pro sebe, zuřivě se v ní buduje a uvědoměle agituje proti ochráncům přírody, ale zdá se, že zatím nemetastázuje do okolí), ale nedělám si iluze, že to jinde bude jiné.

Reklamy

43 comments

  1. XY

    No, tohle se opravdu těžko komentuje, Tribune; nevím, v které zóně oblat, kterou jste prošel, leží, ale těžba je docela zjevná, včetně skrytí zemního porostu až na podloží. Pravda, máte tam vyfocen taky jeden „lapák“ – poražený kmen, zakrytý větvemi, do něhož má kůrovec nalétnout, i jeden zjevně suchý stojící kmen, dle stavu kůry to na kůrovce opravdu vypadá, rozsah holiny je z fotky nezhodnotitelný, nicméně si můžeme udělat představu, co to bude za NP, až tyhle manýry vniknou do prvních zón, jak plánováno.
    Zdá se, že NP Šumava je tedy už mrtev. Dokonáno jest. Nebo pořád ještě není?

    • Tribun

      Nevím, jak přesně je zonalita NP, tohle nebylo v I. zóně (tedy zřejmě v II.), ale v těsné blízkosti I. Nepochybuji o tom, že tam ten brouček je, pochybuji ale o tom, zda je asanační těžba to pravé ořechové pro jádrovou oblast NP. Beru to, možná trochu pocitově, tak, že uschlý strom je úmrtí na nemoc, zatímco pokácený je vražda. Vadí, že pod zástěrkou kůrovce vystrkuje své růžky zisku lačný kapitál, který jde přes mrtvoly (stromů) a kam šlápne, tam sto let tráva neroste (i když se tam leckdy velmi dobře daří betonu a akciím).

      • XY

        Inu, Tribune, striktně vzato, jakýkoli těžebný zásah v NP dle současných světových usancí je v rozporu se statutem NP. Ten nový Chalupův návrh zákona pouští asanační těžaře dokonce do 1. zón, což je opravdu likvidace NP právní cestou. Můžeme sice tomu území tak říkat, ale ve skutečnosti to žádný NP nebude. Osobně nejsem žádný znalec téhle problematiky, nanejvýš velemírně poučený laik, jemuž vychází dvě řešení – buď tam ty těžaře strpět, ale pak za „národní park“ budeme považovat hospodářský les se vším všudy, nebo prostě zatnout zuby a nechat ten hospodářský les kůrovci a počkat, co se na těch místech sukcesivně vyvine. Jsou-li v prvních zónách (či zóně) ještě skutečně žijící potomci původních šumavských porostů, pak má NP Šumava smysl. Nejsou-li, pak tam víceméně není nic, co by stálo za ochranu jako národní park.
        Kdosi z famílie strávil nějaký měsíc v jednom z amerických národních parků, kde ještě stále straší patrná spáleniště z konce 30. let; je to v horách a obnova jde docela pomalu, jinde se takové rány osudu vyspravují velice rychle přirozenou cestou. Je to prostě území ponechané napospas přirozenému vývoji, kde si kácet (a lovit) nedovolí snad ani Indiáni. Na jezeře vám půjčí u hotelu lodičku, to jo, můžete dokonce provozovat na sněžných polích freeriding na snowboardu (a cestou tam se také vyhýbat medvědům), ale na ty vršky musíte pěkně po svých – žádná lanovka tam nevede a hnali by každého, kdo by tam s takovým plánem přišel. Škoda Šumavy.
        Pěkný víkend, už dnes nebudu.

  2. jonáš

    Ale jistěže tam jsou, voni Švancmberci v 19 století přecejen neměli tu techniku, aby dokázali Smrčinu nebo Třísesli zplundrovat komplet, jsou to hory 1400 m vysoký, žádnej záhumenek. Dneska by to Mánek s Chalupou určitě zmákli.
    Konec konců, stačí skočit za čáru do Bayerische Wald. Tam ovšem maj první zónu souvislou, jak tady byla původně do Žlábka, tvoří přes polovinu území parku, a ta druhá je spíš na „výchovný zásahy“ aby vytěsnili to, co je původní horský smtčině cizí, přičemž to postupně propojujou a sjednocujou. Možná by stálo za to i u nás to území ořezat skutečně na tu rozlohu, která má smysl .. NP tvořenej z 80% „třetí zónou“ či dokonce „čtvrtou“ kde bude dovoleno vše včetně zakopávání bunkrů asi smysl opravdu nemá.

  3. sax

    Ony uz ty smerky samy jsou produktem kapitalistickeho podnikani, protoze rostou rychle a rovne, to co bylo puvodni a krive, melo sve podnikatelsko- zamerove nedostatky :o)
    Loagika kapitalisticke logiky pak rika, ze jelikoz neni les puvodni, muze se plundrovat. Jako kdyz zvireti prerazite nohu a pak ho vysvobodite z utrpeni tim, ze ho dorazite…hle humanitu k pohledani.

    Sumava je jako bonbon pro vosy, neda jim to a neda, stale budou hledat nejake duvody, jak se priblizit. Pokud vim, tak na bavorske strane to zasperovali a nechali vykurovcovat…a je to…ovsem vosy hned utoci argumentem, ze bavorska strana ma mensi plochu…atd. atd…az do nekonecna.

    Zbyly hektar parku (=kam se nedostanou stroje) se oploti a u plotu se zacne vybirat „vyhledovne“. A take vyrostou stanky s obcerstvenim, protoze kde je sluzba, tam je poptavka…a hle, hned je tu dukaz, ze lide velky park v podstate nechteli.

    Vlastne je to vsechno k zbliti, co vam mam povidat… :o)

    • michal

      „vyrostou stanky s obcerstvenim, protoze kde je sluzba, tam je poptávka“

      Jakože kdyby stánky s občerstvením nebyly, tak by lidi neměli hlady a chutě? :-)
      Vydávat nucenou skromnost za nedostatek poptávky je … roztomilé. Podobně jako argumentují odpůrci automobilismu, že výstavba silnic indukuje poptávku; kdepak, ta už tu dávno je, jen nebylo do té doby možné ji uspokojit.

          • mistralius

            toužili:

            1. /: Na silnici do Prášil
            jeden mladý cestář žil.:/
            /: A kamení a kamení a kamení
            tam roztloukal, když silnici štěrkoval.:/

            2. /: Paní v zlatém kočáře
            uviděla cestáře.:/
            /: A povídá a povídá a povídá:
            Cestáři náš, těžkou práci tady máš.:/

            3. /: Cestář na to odpoví:
            Vzácná paní, to se ví.:/
            /: Kdybych já moh, tak jako pán,
            jezdit ve zlatém kočáře, nedělal bych cestáře.:/

            • michal

              Jojo. Ale taková touha byla pseudopotřebou, neboť pseudopotřebou je cokoliv, co se vymyká asketickému Hankovu standardu. Možná i teplá voda. :-)

              • hank

                Pseudopotřeby jsou všechno, co zvyšuje naši ekologickou stopu nad hodnotu 1, tzn. vše, co způsobuje, že na jedno lidstvo bychom potřebovali zdroje více než jedné zeměkoule.
                Pseudopotřeby jsou dále všechno to, co způsobuje, že zatímco některé národy mají ekologickou stopu až 3 (rekordmany v tomto ohledu jsou Kuvajťané, kdyby všichni konzumovali jako oni, potřebovali bychom ty zeměkoule 3, ČR je někde na úrovni 1,5), jiné živoří někde na úrovni 0,25 (třeba řada zemí subsaharské Afriky). Jinak řečeno, žijeme na jejich úkor, abychom si mohli saturovat naše pseudopotřeby. A přitom kdyby se ta spotřeba zprůměrovala, my bychom měli ještě dost k životu, oni by nechcípali hlady za dolar denně, zeměkoule by si vydechla a ještě by zbyly zdroje pro potomky. Takhle – v zájmu nasycení svých pseudopotřeb – připravujeme svým vnoučatům na celé zeměkouli životní úroveň toho Somálska.

                • Tribun

                  Podle mě jsou pseudopotřeby totéž, co luxus, případně jsou to potřeby indukované marketingem (což je do značné míry totéž).

                • Aleš

                  Zdravím hanku. Pseudopotřeba. To je dost dobrý termín. To budou potrefené husy kejhat ještě dlouho… Myslím si, že je na čase, aby jesenické a šumavské a beskydské síly zkoordinovaly svoje úsilí. Ale bude to těžké. V Beskydech hlavní síla zemřela. Zkusit kontaktovat trosky či nějaké jiné pozitivní ostrůvky, i v okolí. Jeseníky, tam je to o jednom muži, stojícím momentálně mimo všechny struktury. Se SOUČASNOU iniciativou za národní park to nemá nic společného. Ač lesák, tak dění na Šumavě jde bohužel mimo mne. Sem tam něco se poptám, dočtu. Ale co jde tušit, je riziko nespolehlivosti. Jizerky. To už je 6 let. Netuším. Krkonoše nekomentuju. V roce 2010 jsem tam od jara do zimy pracoval, tak vím.

    • jonáš

      Ale nejsou, tak úplně jak se to vydává, nad 1000 metrů prostě listnáče moc neprosperujou, buky tam končej i v příznivějších lokalitách, tam jsou horský smrčiny s příměsí nějaký tý jeřabiny zaručeně původní porost. Ovšem ne ve vyrovnaných šestnáctistupech a jako telegrafní sloupy, ale ve formě řidšího porostu s plnym ovětvenim třeba až k zemi, jak je to vidět třeba na tý Smrčině nebo v Krkonoších kolem Liščí hory. Ona o tom pani Šantrůčková lecos napsala http://kbe.prf.jcu.cz/sumava a dost zajímavostí se dá najít i u Matějky kterej to zpracovává statisticky http://www.infodatasys.cz/sumava/navrhzonace2012/default.htm .. kdo hledá najde, kdo ne, ten může věřit Mánkovi s Chalupou, vrtěti psem.

  4. michal

    Ale tak jo, pokud je naším cílem a zájmem udržení divočiny, je nutné vytvořit zcela bezzásahové (včetně tvrdé turistiky a prakticky jakékoli ekonomické aktivity) území, dostatečně velké a neohlížet se na to, že v následujících dvou generacích bude „ošklivé“. Jak řekl jednou velmi prozíravý geolog Václav Cílek, nejlepší by bylo Šumavu nechat lehnout popelem, nechodit tam a pak pár desítek let prostě počkat.

    Problém je, že tento luxus není naším cílem. Není politicky možné zlikvidovat lidi v pošumavských obcích jen proto, aby „Pražáci“ měli dobrý pocit ze zachování divočiny. Česká Republika není dost velká a je příliš hustě osídlená, abychom si něco takového mohli dovolit.

    Mimochodem, zavedli-li bychom opravdu tvrdý neregulovaný kapitalismus, kdy bychom lidem nedotovali život na venkově, infrastrukturu a dopravní obslužnost, dost možná by se Šumava po exploataci smrkové monokultury opět divočinou stala. Nebylo by to úplně špatné řešení, ale neprosaditelné viz výše.

    • jonáš

      A dtto .. ty opravdu zajímavý lokality z hlediska přírody jsou minimálně 3-5 km daleko od nejbližší obce. Prostě demagogie, kterou liberalisti rádi šířej, protože to konvenuje jejich představě svobodnýho využití „zdrojů“.

    • hank

      „Lidi v pošumavských obcích“ jsou dnes většinou Pražáci přetvářející krajinu ke svému obrazu a dostatečně podezdění na to, aby mohli místní v zájmu uspokojení svých pseudopotřeb korumpovat. Krkonoše už zkurvili, v Jizerkách ten proces běží naplno, teď je na řadě Šumava.

          • Kamil Mudra

            No… Chtěl jsem jen naznačit že z mnohých komentářů (spíše na jiných stránkách než Tribunových) by leckdo mohl vyvodit, že nebýt Pražáků tak si ostatní populace ČR žije jako v ráji :-)

            • hank

              A já jsem zase chtěl zdůraznit, že to, co je třeba na té Šumavě (ale i jinde) vydáváno za „zájem místních“, je především zájmem držitelů velkých peněz a mocenským zájmem (což je většinou totéž), který se za ty zájmy místních schovává. Vzhledem k tomu, že v chudších oblastech není až tak složité zkorumpovat místní samosprávy, je každé odvolávání na místní zájmy podezřelé.

              • michal

                A proto nemají tamní na místní zájmy právo? Nemusí jít o zkorumpování, ale o nabídnutí tamním občanům (nikoli úředníkům) něčeho zajímavého.

              • Kamil Mudra

                Hanku, takovouhle sebranku, máme v Praze taky. A schovávají se, mrchy, za zájmy celé republiky.
                Slejzají se na Malé Straně, dokonce mají ty sleziny placený a není jak se jich zbavit. :-(

                • michal

                  Není. Jen si můžete občas vybrat mrchy jiné. A „vy“ (míněno jako vy levičáci) považujete takový systém za dobrý, pokud bude dosaženo rychlého střídání mrch. :-)

        • Tribun

          Proč hned do plynu? Úplně by stačilo do práce, na pracák nebo do ubytovny, aby poznali, zač je života loket a přestali machrovat.

        • hank

          Mít bunkr na Modravě je pseudopotřeba. Držet si byt ve Špindlu, abych tam mohl přijet jednou za rok na týden, je pseudopotřeba.

          • michal

            Existence Hanka je z mého pohledu také pseudopotřeba. :-)
            Potřeba druhých je zcela subjektivní záležitost a nelze ji soudit.

        • Kamil Mudra

          To je jednoduché, Michale. Pseudopotřebou je vše o čem si ten či onen hodnotitel myslí že to nepotřebujete.

  5. bara

    Hm, to na těch fotkách je normální hospodářský les, sazený po válce, věk tak 50 max. 70 let, na tom opravdu není co chránit a žere-li to kůrovec, není důvod nezasáhnout. Pokud v těchto místech chce někdo něco jinýho, než smrkovou monokulturu stejného stáří, tak nezbude, než to tam rukama zasadit, bo širokodaleko není nic, z čeho by se něco mohlo nasemenit. Nechat to sežrat kůrovcem, popadet a shnit, všechno velkoplošně v jednu dobu, taky nevidim jako ideál. To by to stejně tak mohli vytěžit a zavozit dřevěným odpadem, z hlediska humusu by to vyšlo nastejno a škoda dřeva, ze kterýho se dá něco udělat, když už se s tím ta předchozí generace při výsadbě piplala…

  6. jogín

    Původních porostů je na Šumavě kolem 7%. A smrky pod 1000 m nemají co dělat (kromě mokřin). Takže rozumné řešení by bylo ty nízké polohy vykácet, prodat dřevo a vysadit něco podobného původnímu lesu- údaje o ekosystémech jsou dokonalé. V původních smrčinách samozřejmě nezasahovat. Celý mišmaš vznikl prohlášením hospodářského lesa za národní park. Na kůrovcem sežraných plochách vyrůstá zase stejnověká smrčina a cyklické sežrání kůrovcem se bude opakovat nejmíň 1000 let, než dokážou expandovat bučiny.

  7. jonáš

    No vono pod těch 1000m taky moc prvních zon neni, jak už jsem jednou psal. Tady je trochu konkrétní literatury ..
    http://www.denikreferendum.cz/clanek/15497-vladni-navrh-zakona-o-sumave-kritizuje-take-vedecka-obec
    http://www.denikreferendum.cz/clanek/15495-chalupa-mystifikuje-verejnost-i-poslance
    Plnej text výhrad jsem našel zatim jen na fejsbuku, takže neregistrovaný partneři maj smolu.
    http://www.facebook.com/notes/v%C4%9B%C5%99%C3%ADme-v%C4%9Bdc%C5%AFm-ne-kmotr%C5%AFm/z%C3%A1sadn%C3%AD-p%C5%99ipom%C3%ADnky-st%C3%ADnov%C3%A9-v%C4%9Bdeck%C3%A9-rady-np-%C5%A1umava-k-n%C3%A1vrhu-z%C3%A1kona-o-n%C3%A1rodn%C3%ADm-par/530340313696662

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s