Konec paumělce

Dovolte mi, bych tiše předpokládat, že Daniela Landu všichni znáte tu… což je předpoklad, který si mohu myslím dovolit, protože před tvorbou tohoto muzikanta (a prznitele Kryla) není v Čechách víceméně úniku. Osobně bych ho umělcem přímo nenazýval, na to je málo novátorský a málo provokativní (rozuměj provokuje, ale takovým tím prvoplánovém způsobem, kvůli kterému se mu říká „kontroverzní“), ale schopný a úspěšný podnikatel v kultuře to je zcela jistě. A jeho dřívější věci jsou v rámci poněkud perverzního žánru nacionalisticko-militaristická macho tvorba, který si vybral za svoji tvůrčí niku, velmi zdařilé. Drží pohromadě, mají hlavu a patu, styl a šmrnc, a pokud se dokážete povznést nad podivné poselství textů celkem dobře poslouchatelné.

A pak jsem v hromadě MP3 narazil na jeho poslední album Nigredo (po něm vyšly už jen soundrack a dva záznamy z turné) a nestačil se divit, jak strmý a tvrdý pád Landu potkal. Nezajímavé, povrchní, rozplizlé omílání již vymletého s kapkou moralismu a sebelítosti, chvílemi v předsmrtné křeči. Takhle ale asi musí skončit každý tvůrce, který si začne myslet, že on sám je důležitější, než jeho tvorba, a že jeho jméno-značka rovná se kvalita.

Zbytek pitvy této paumělecké mrtvoly obstarají MatesBendou.

Reklamy

71 comments

  1. Zrcadlo.blogspot.com

    Landa dostal do vínku talent, který se vyčerpal. Kvalitní byly první 3 alba, Valčík si troufám označit za skvělý. Z následujících desek snese přísnější měřítka už jen Neofolk. Nigredo je absolutním odpadem.

    Co se Landy týká, ani ti kteří mají plivání na něj jako životní poslání, mu nevytýkají to nejpodstatnější:
    Landa lže jako když tiskne!

    Pravda a čest jsou klíčovými hodnotami. Motá se kolem nich celá jeho tvorba.

    Ovšem pokud zalovíme ve vzpomínkách, vyloupnou se nehudební projekty (Ordo lumen templi, Gladius, Malina, Žito…), kde Landa velkohubě sliboval hory doly. Při prvních potížích vycouval, zůstali zklamaní lidé a nesplněné naděje.

    Fiasko, mlčení, další projekt.

    Tak lze stručně shrnout Landovo působení mimo muziku.

    Nikde ani stopa po sebereflexi nebo omluvě. Žito se například chvástal, že Olomouc uspěje v letošní Lize mistrů. Těžce nesplněno. Hanáci nepostoupili ani do předkola.

    Co na to Landa? Nic. Naslibuje něco jiného, noviny to otisknou, peníze se pohrnou.

    • Tribun

      Vlastně je v tom stejný, jako politici – vymačkat, zahodit a odkráčet středem. Což nic nemění na tom, že,a v tom s vámi souhlasím, v začátcích byl v rámci svého žánru velmi dobré. Teď už je ovšem za zenitem a zbývá jen trapno. Na všech stranách.

  2. Vodník

    Už jsem se lekl, že kommentujete smrt Filipa Topola! Toho jsem sice vůbec nemusel, ale tomu jeho umění nerozumím a rozhodně bych si nedovolil ho nazvat paumělcem.

    • Tribun

      Toho jsem sice nijak zvlášť neznal, ale přesto mám pocit, že Topolovi zůstala jedna podstatná vlastnost, která dělá umělce umělcem – pokora.

  3. sax

    Pro velký zájem diváku se nám podařilo přemluvit Daniela Landu a proto můžeme v druhé polovině této sezóny uvést posledních pět představení veleúspěšné inscenace Tajemství zlatého draka!
    http://www.ndbrno.cz/cinohra/tajemstvi-zlateho-draka-je-zpet
    Pocitam, ze reditel Narodniho pred nim klecel na kolenou… :o)

    V kuzi brnenske kulturni fonty, ktera se Landovi postavila, bych veru byt nechtel: zavistivci a samozvanci, co nedokazali v zivote ani zlomek toho, co Landa.
    Me ten clovek prijde jako prototyp testosteronoveho, hyperaktivniho burzoje, proti kteremu neni obrany, jedine se spasit utekem.

    • XY

      Jak vidíte, je to umělec světového formátu, největší úspěch získal na Brněnsku… Sám pan primátor si leští v kapse zlaté vejce z tohoto opusu nebo co…
      Ad poslední z trojice tvůrců téhle úžasné záležitosti, pomlouvané ztroskotanci a zaprodanci – jeho paní se právě stala (snad se nemýlím) novou soudkyní Ústavního soudu…
      Ostatně, když někteří drzouni začali mít řeči, děl šéf činohry nekompromisně – podívejte se, co tady na ně máme?
      No, tahle prkna světa začínají právě druhý rok bez šéfa… Zvláštní věc, jak kšeft všechno zničí.
      PS – Proč by to právě v Brně mělo být jiné než jinde v Česku? Je to uvědomělá provincie českého státu…

      • hank

        Ale no tak… Kulturní Brno to přežije, díky svým tradicím Večerního Brna, rozhlasového tria Skála-Pantůček-Fux a jejich pořadu Na shledanou v sobotu, jiného – pro změnu básnického – tria Mikulášek – Skácel – Kriebl, Provázku, Franty Kocórka i jiných historicky všeobecně profláklých podvratných živlů… O Brno se nebojím a věřím, že jestli/až dojde v kokotlině k renesanci občanské společnosti, ta potřebná živá voda poteče právě především z Brna.

        • hank

          … teď mě napadlo – ledaže by to Brňáky dřív přestalo bavit a ledaže by vyhlásili nějaké to separatisticko-iredentistické hnutí ve smyslu „hoďte na Prágl deku a počkéte, až se tam zežeró sami…“

        • XY

          No, hanku, ne že bych chtěl s vámi polemizovat, ale za všemi vámi jmenovanými fenomény se začíná rozprostírat dechberoucí prázdno. A co se k něčemu vyvinulo, Prágl odsaje jako houba. Naposled vedení Reduty. Balijó fachčit Na zábradlí – a majó na to… Tradiční proces, nic nenadělám. :-)

          • hank

            Možná to tak je, ale pořád se bůhvíodkud berou další a další… kecám, že bůhvíodkud, Brno bylo vždycky spádová oblast a povinná zastávka cestou na Západ i pro Moravské Slováky, Valachy a příslušníky dalších exotických kmenů hovořící neznámými nářečími a udržujícími podivné zvyky… A pořád jich neubývá. A někteří Pražáci tomu snad dokonce přišli na chuť a jezdí hostovat opačným směrem a nechají se terorizovat místními dramaturgy a režiséry a snad si to dokonce i užívají… viz Květa Fialová a její spanilé jízdy do Slováckého divadla. A kdyby bylo úplně nejhůř, tak to bude jistit folklór – z poslední doby třeba primáš Staňa Gabriel a valašsko-šlonzácko-slovácké sdružení MDŽ (= muzikantky, dámy, ženy… no, ony jsou to spíš ještě docela rozjívené mladice, ale tím líp, energie mají na rozdávání…).
            Opravdu se nebojím, Morava je pořád plná zdrojů živé vody, jaké už v Čechách nemají.

      • sax

        Kulturni Brno jsem jakz takz znal v 80. letech…a bylo to moc pekne. Ovsem Brno je uroboros, co zezadu pozira sam sebe: co, co dela brnenskou kulturu kulturou je zaroven jejim hrobnikem :o)

        Tim myslim uzky az intimni vztah mezi kulturniky, jez je na jednu stranu nevyslovne plodny, na druhou melo tehdy za nasledek jistou formu samooplozovani, do ktereho nemela sanci vstoupit nova krev. a to jak generacne, tak i teritorialne, nakonec bylo vse tak nejak opouzdrene.

        Znal jsem divcinu z Florencie, co si vzala Brnaka (zili pak nekde u Klobouk?) a ta rikala to same: na zacatku ji prijali naprosto fantasticky a dali ji plnou „svobodu projevu“…po case zjistila, ze kdyz neaprticipuje na jejich „spiknuti“, ma ji udelena svoboda sve hranice.

        Neberte to ale jako nejakou kritiku, vsude je neco, to je jen drobne odhaleni, ne zatraceni.

        Nedavno mi vyskocil muj stary kontakt- Jenyk (Jaroslav) Stolba…myslim, ze to myl on, co delal ohnostroj na prehrade.

        • hank

          Já bych jako protiargument dal příklad zase původně z folklóru – doufám, že Jura Pavlica není jen výjimka potvrzující pravidlo. Ten je naopak otevřený inspiraci odjinud až extrémně.

          • sax

            Na Cecha z Cech pusobi moravska kultura sektarsky, jakmile se v ni najde nekdo schopny, hned je Moravaky kanonizovan. Nic proti tomu, rozumejte, ale moravska kultura pusobi dojmem, ze zije jen sama pro sebe a nema zajem, aby ji nekdo porozumel, zije z vydeleni se, z ostnu emancipace.
            Jako ze je urazliva a az zamerne trochu nesrozumitelna- spise nez o kulturu jde o nastroj- zbran. Tedy je jakymsi zpusobem nedelitelna a neuniverzalni, lze ji povazovat za ethno. Jeji hlavni vypovedni sdeleni je to, ze prichazi z Moravy, to vas napadne hned…nechytne vas na hlavnim predmetu (skladbe, textu), ale na svebytnosti: hle, ja jsem tady!

            Ale jak rikam, neberte to jako kritiku, kazda kultura ma nejake podobne vychodisko: treba ceska kultura neni radsi zadna, v lepsim pripade za ni zaskakuje prazsky folklor (v mnoha obmenach- od Michala Davida po J. H. Krchovskeho)- mam na mysli autorske pocinky, ne interpretacni ci sberatelske.

            A take to myslim dost obecne, spise az politicky, Morava ma preci Janacka, 2x Kunderu, nedoceneneho Zdenka Buriana a zastupy dalsich svetovych autoru.
            Kdo z nich je Courbet a kdo Joza Uprka?:

            a

            • hank

              sax: Já jsem spíš přes písmenka a zvuky než přes obrázky, takže k těm obrazům si netroufám cokoli dodávat… navíc rád přiznávám, že i když ne rodák, na Slovácku jsem vyrostl a moje vnímání a chápání hudby je od dob, kdy jsem začal rozum brát, zřejmě až nadosmrti ovlivněno vnímáním tamní lidové muzikálnosti včetně jejích prastarých kořenů – někteří tvrdí, že snad dokonce až antických. Proto bych polemizoval s tím, že si Morava zakládá jen na své jinakosti. Bratr mého spolužáka se usadil na Šumavě a jeho dcera tam slováckou muziku úspěšně popularizuje za aktivní účasti okolí, což nelze zdůvodnit jen její přitažlivostí z důvodu odlišnosti. Hodnota takové (třeba) horňácké muziky je jistě v ní samé a nejen v její odlišnosti od „normálu“. Stejně tak (třeba) Pavlicův projekt Byla vojna u Slavkova je jistě stejně silné protiválečné sdělení samo o sobě (textově i interpretačně, stále mám před očima a v uších živé vystoupení tehdy 80letého Karla Sháněla…) jako (třeba) některé Krylovy texty.

              Ano, asi bychom se měli soustředit na tvůrčí činnost. A zase: Blíž k naší podstatě, lhostejno zda české nebo moravské, má zřejmě ovlivnění tím „naším“ tradičním folklórem než afroamerickými kořeny rocku. A na druhé straně, srovnání, kolik lidí si dnes jen tak pro sebe amatérsky zpívá, muzicíruje a tančí, vychází pro kotlinu ve srovnání s úvaly zcela katastrofálně. Což je i odpověď jonášovi. V hospodě nebo na chalupářské grilovačce slyším živý zpěv spíš na Moravě, v Čechách skoro vždy jen rádio, nějaký TV hudební kanál nebo CD. Ale jestli má jonáš na mysli takové fenomény jako je rodilá pražanda Radúza, pak nezbývá než mu dát za pravdu a ptát se, kolik se jich ve srovnání s Moravou v Čechách rodí a jaký mají vliv na obecný vztah tzv. normálních lidí k hudbě.

              • XY

                Hanku, při vší úctě k Pavlicovi a Byla vojna, byla s tím Shánělem a jinými, při vší úctě ke Slunovratu a dalším Mistrovým projektům – to, co Pavlica dělá, nemá už s falklórem moc společného. Nic proti krásným horňáckým muzikám, stejně jako podlužáckým, atd. – ale přiznejme si, že je to (Strážnice nestrážnice) už trochu skomírající svět, postupně zakrývaný globální unifikující popkulturou.
                Pavlicova cesta je vysoce inspirativní potud, že se nenechal hudebně zavřít do regionálního folklórního světa a že dokáže vtáhnout do žánru pozoruhodné impulsy ze světa, ale ten tradicionalismus mu taky sedí za krkem. Ale zaplaťpánbu za něj, jinak by ten folklór zněl už jen v pokleslé podobě „slovácké“ dechovky (Slabák), případně v těch neuvěřitelných hitech, které tak výstižně charakterizuje jistý Marek Eben: Nejvíc mne ten folkloreček dojímá, když se hraje elektricky s bicíma… :-)
                A když jste vzpomněl toho Skácela – v 11. bílem koni v Malé recenzi na auto píše mj.:

                „…Byl jsem v povijanu, když na Slovácko přijel Romain Rolland. Protože tatínek uměl francouzsky, bydlel několik dní u nás. Cimbály a hudci ho moc nebavili, ale proseděl celé noci na loukách u slepých ramen Moravy a pokorně naslouchal zpěvům žab.
                „Zelený Beethoven,“ řekl mému tátovi, když zase odjížděl do Paříže.“

                To jenom tak, abychom nepropadali zbytečným iluzím.. .

                Pěkný den vespolek!

              • sax

                Ona je temer kazda kultura lokalni /etnicka zalezitost. je americka kultura, kterou si jiste radi vyslechneme, ale pak se zase vratime ke sve krvi.
                Proto kdyz reknete „moravska kultura“ uz v prislusnem adjektivu je obsazena jeji lokace= ohraniceni.
                Prestup do „velke“ kultury se podari malokomu, podminkou je zachyceni „univerzalnich potreb“. Cimz samozrejme neni receno, ze velka kultura je neco vice, nezli lokalni, jde spise o jeji vzacnost- je to jako s drahymi kovy, ktere samy o sobe maji chemicke vlastnosti, ktere nejsou ani lepsi, ani horsi, ovsem v poptavce po nich se vyvrbi, ktery bude vzacnejsi a ktery bude ohodnocen jako kov obecny, tedy jde o dohodu- se zlatou sekyrou byste asi moc drivi nenastipal.

                Pokud tedy mluvite o „moravske kulture“, pak ji automaticky vyvazujete z jeji univerzalnosti a je pote nelogicke rikat, ze moravska kultura je svetova.
                Naopak ji tim prisuzujete lokalni vyznam a vyzvihujete prislusne etnikum, tim, ze je schopne se vymezit vudci ostatnim.
                Z tohoto pohledu mohou byt Cesi z Cech Moravakum jen pro smich: jsou pro ne neuchopitelnym, drzym elementem bez sebevedomi, ktere dokaze jen borit a nic „sveho“ nedokaze vymyslet: jednim slovem jsou pro ne parazite :o)

                • XY

                  Přesně, saxi, was heisst „moravská kultura“? Ostatně mj. proto jeden z velkých propagátorů Janáčka ve světě tolik vrčí na tendence odkazovat Leoše do škatulky folklorně inspirovaného skladatele, ne, pro něho je to velký a světový modernista, žádný folkloristický odvozenec, jak mají tendenci uvádět muzikologické slovníky.
                  Často myslím na ten tolikrát hrdě citovaný údajný výrok Rodinův, když popatřil na jízdu králů – To je Hellas!
                  V plném významu mi to došlo až poté, když jsem viděl ty vojáčky řecké čestné stráže, navlečené do (stylizovaných?) řeckých krojů – sukničky, jakési krpce, tuším košulenka bílá a především – bambule na vázacích stuhách. Přesně takové mají šuhaji na koních při jízdě králů. Rodinův výkřik nejspíše nebyl odkazem k antice, ale k moderním novořeckým krojům.
                  Regionalita je jenom barva; důležitá jsou sdělení.

                • sax

                  „Regionalita je jenom barva; důležitá jsou sdělení“

                  Presne tak, XY, z toho take vyplyva, ze regionalita by nad sdelenim nemela prevazovat. Moravska kultura je ovsem velmi silna a vzhledem k urcite unifikaci evropske kultury je stale stale (relativne) silnejsi. Cimz obhajuji moravske umelce, kteri dostavaji do vinku tolik regionalni sily, ze vlastni zapas se u nich neodehrava na sdelovaci, nybrz prave na regionalni „casti“ dila, A to tak, ze ji musi de fakto potlacovat: maji vlastne o praci navic a jsou tak mezi dvema mlynskymi kameny :o)

                  Proto jsem sem daval Uprku, ja ho mam rad a tak i namatkou sleduje, jak se ma: boj o Uprku stale trva, dodnes neni vyreseno, jde- li o folkloristu, anebo uz velkeho umelce.
                  Kdyby zrovna zminovany Couber nakreslil jizdu kralu…teoreticka otazka: za kolik by se platno asi prodavalo…Uprkuv „problem“ je zde jen v mnozstvi stejneho tematu, kdyby se po nem zachovalo jen 5- 10 platen (drevenych desek), pak by byl treba hodnocen naprosto jinak.

                  Podobne, z jineho kulturniho okruhu (prazskych urban-legends), je na tom Hrabal: i u nej je regionalita periferie tak silna, ze dokaze zastrit sdeleni…a i podobne jako o Uprku se o nej vede spor, zda- li jde o mestskeho folkloristu, anebo je to uz umelec.

                • sax

                  Slo by to shrnout tak, ze kde je genius loci (genius ethnici :o) prilis silny, vznika problem z moznosti jeho zahlcenim, prekrytim jinych stranek dila To je videt nejen u Moravaku, ale i na prazske scene, utapejici se casto v articistnim dadaismu (vzniklem urcite na zaklade „mestske urychlenosti“) a i treba u Romu, davajiim prilis velky duraz na „barevnost“ svych hudebnich postupu.

                • XY

                  No, dovoluji si předpokládat, že vám celkem rozumím a nemám s vašimi tezemi problém, pokud víme, že regionalita není nutně rovna provincionalitě (což vzkazuji do země C.F.Ramuze :-)). Ostatně – je Dürrenmatt myslitelný bez kafkovských zkušeností švýcarského občana? (Ještě teď slyším hlášení vlakového rozhlasu: Konolfingen – zrovna tam by mohla vystoupit Stará dáma na návštěvu…)
                  K tomu Uprkovi – nejsa kunsthistorikem, nanejvýš poučeným laikem, míním, že některé z Uprkových obrazů mají naději oslovit tím barevně jásavým (i lomeným) impresionismem i širší publikum než jen v Súchovské republice a okolí, jiné mi připadají skutečně spíše ulpěním v popisném realismu (něco jako Repinovi Burlaci na Volze) a jsou tak především cenné svou dokumentaristickou hodnotou. Hrabala mám osobně fixovaného v kategorii prozaik takřka světového dosahu; škoda, že je tak obtížně překladatelný; kódovaný jiným médiem (filmem) nakonec dosáhl i na Oskara a scénárista s režisérem na laureátství Státní ceny Klementa Gottwalda. :-))
                  Ale jako zdroj podnětů je pochopitelně folklorně bohatá oblast k nezaplacení, jen se ten folklor nesmí stát cílem sám sobě.
                  Mno, už jsem to kdysi někde psal, jak kolega, významný folklorista, pořizoval unikátní snímky zpěváků a cimbalistů – pozval je (asi pět nebo šest) do akusticky příjemného sálu, nachystal mikrofony, pozvaným ordinoval demižon dobrého červeného – a nechal je víceméně být. Když mezi chlapy vznikla ta správná sebepředváděcí a konkurenční nálada, začal točit. Vznikl z toho mj. přenádherný snímek Dušana Holého, an pěje Skaličku – nějaké dvě minuty, kdy běží mráz po zádech jako u nejlepšího černošského blues, Paul Robeson a jeho Ol´Man River či Mississipi hadr.
                  Pěkně by se kecalo, ale musí se dělat.
                  Krásný víkend!

                • hank

                  Reakce na XY 21.6.2013 – 13:41
                  Ale ten odkaz na antiku by opravdu opravdu nebyl přehnaný. Názvuky archaických stupnic se v evropském hudebním folklóru objevují i jinde než na Moravě. Možná jsou dokonce i staršího původu než antického. A profesor Václav Mencl vidí antiku zase ve slovácké (taky hanácké, jihoslovenské… tj. ± všude, kde se stavělo z hlíny a/nebo nepálených cihel) lidové architektuře

    • Tribun

      Buržuje? Možná jsem nezdravě ovlivněn mediální zkratkou Orlík – skinheads – Dělnická strana, ale mě Landa vždy přišel spíš jako „dělňas“, než jako buržuj. Asi proto, že v jeho tvorbě je pořád notný kus ulice a špíny. Buržoazie si dává bedlivý pozor, aby její špína zůstala tam někde dole a ona zůstala až sterilně čistá.

      • sax

        Kazdy burzuj zacinal jako delanas, proto vzdy ta slama z bot. Prumerny burzoa= nadprumerne bezskrupulozni delnas :o)
        Jen prekarizaci fyzicke prace nahradila prekarizace dusevni prace, ve vydelavani penez a cisteni kanalu je ve vyslednem dojmu pro nositele prace rozdil minimalni

  4. michal

    Ne všechny recenze jsou tak negativní… http://www.metalopolis.net/art_reviews.asp?id=4798
    Mně osobně se Nigredo líbí, ne sice tak jako první Landova alba, ale oddychová muzika to je.

    „prototyp testosteronoveho, hyperaktivniho burzoje“ … spíš jako člověk, co bojuje proti zženštilým andílkovským líným sráčům, a za to má bod

  5. xcnemo

    Landa mě moc nezajímá a už vůbec netuším co spáchal¨teď. Ale v zemi, kde je vyhlášen nejlepším zpěvákem Tomáš Klus, čistokrevný hudební antitalent a prosperují muzikální zrůdy typu Terezy Kerdlové a Ewy Farné, bych byl s hodnocením Landy opatrný a velmi, velmi tolerantní. Je zajímavé, jak se ani zpěváci nevyhnou ideologickým bojům:)

    • michal

      Tak zrovna Landa je pro ideology chutným soustem, neboť propaguje sílu, někdy až by se dalo říct kult síly. Levicové idealisty tím dráždí, poněvadž jim trapně připomíná, že hlavním důvodem ke kolektivismu a levicovosti je jejich nedostatečnost, často nevnímaná. Levicový člověk se přímo děsí toho, že se dostane do úzkých a nikdo mu nepomůže; pokud mu nikdo nebude nucen zákonem pomoci.
      Čím je volání po nucené solidaritě, omezování, přerozdělování a jistotách, než strachem z vlastní slabosti.

      • mistralius

        „Levicový člověk se přímo děsí toho, že se dostane do úzkých a nikdo mu nepomůže; pokud mu nikdo nebude nucen zákonem pomoci.“

        …… a co takhle neidealisticky a pragmaticky bojovat za takovéto zákony, když má člověk ještě sílu. Když už člověk nemá střechu nad hlavou, tak už je trochu pozdě.

        Ale, co. Melu si pantem to samý několik let, ještě za časů Bimba na lávce a odezva na levici, pravici, nahoře, dole …. vsjo ravno

        A tak je aspoň dobré dívat se, jak si v sociálním boji vedou jiné národy s tím mým, jehož jsem součástí.

        • michal

          Kdybyste si nemlel pantem to samý, možná byste si všiml, že existuje i jiná cesta, než legalizovat okrádání skrze zákony.
          Činit druhým dobro, pomáhat těm kolem sebe, kteří jsou v nouzi či jen prostě něco potřebují a vědět, že až zase vy budete ve štychu, že vám oni pomohou. Není to lepší cesta?
          Kdo je to ten Bimbo – už několikrát mi ho tu někdo předhodil a evidentně je to zde notorieta?

          • mistral

            Bimbo (lávka)- Fagan (OM)- Gora (zde)

            to prostě musí být jeden člověk. Zákony pravděpodobnosti vylučují, aby tři různí lidé na této planetě měli stejný styl.

          • hank

            Bimbo aka fagan je tohleto prachpodivné stvoření:
            http://www.janbim.cz/o_mne/
            V levicové „blogosféře“ se „proslavil“ tím, že trollováním, papouškováním rádoby pravicových cizích myšlenek bez uvedení zdroje, tapetováním celých stránek z wikipedie, předváděním, že je někdo jiný a něco víc, než je a svou splachovací hroší kůží úspěšně zlikvidoval diskusi na Lávce – kupodivu ten web ještě existuje, i když ho už víc než dva roky nikdo neaktualizoval:
            http://lavka.info/

        • XY

          Mistrale, budete-li ještě chvíli s michalem pokračovat, pomaloučku z něho vyleze obdiv k ýbrmenšům a jejich ideálu – stát na rampě a činit dobro jedněm plynem (aspoň se nebudou dlouho trápit) a druhým na čas pracovním životem – budou mít radost, že ještě žijí. Von ten Landa je docela signifikantní… :-)
          Bože, to je troll! :-)

    • Tribun

      Tohle je vlastně irelevantní. Ano, také si myslím, že vkus nám povážlivě upadá, ale to přece ještě neznamená, že mu budu přizpůsobovat své vlastní hodnocení. Jsem individualita, jako ostatně musí být v dnešní hegemonii stádního pravičáctví každý levičák (zdravím, Michale).

      • michal

        Zdravím také, těžko najdete na světě člověka, který by o sobě dnes tvrdil, že individualita není. A propos, kde je to stádní pravičáctví? Furt čtu o tom, jak jsou majetkové rozdíly fujky, jak nikdo nechce předválečný kapík…

    • sax

      Londynsky proletariat…ve kterem se shledl cesky intelektualni proletariat, nebot mu a) chybi dimenze a za b) je stejne prekarizovan jako londynsky proletariat :o)

      • Tribun

        Protože je protikomunistickou propagandou tak zblblý, že si myslí, že na západě patří mezi kapitalisty i ti proletáři (asi by se mělo říkat bývalí, dnes už se o proletariátu moc hovořit nedá, především proto, že se sám tak neidentifikuje, protože mu chybí třídní vědomi; takže jsme u nás možná zase jedno napřed).

        • sax

          To taky, ale hlavne jsou na tom uplne stejne: vecer maji vymyty mozek oba, jeden z fyzicke prace, druhy s neprirozenym zachazenim se svou dusi :o)

  6. galahad

    Omluvte pánové a dámové ta silná slova, ale… No do prdele! :-D
    Pamatuju si, kterak před nějakýma pěti (?) rokama, u příležitosti shlédnutí nějakýho Landova muzikálu, ublognul si jeden známej… A dočkal se poměrně zajímavých reakcí, jejichž prostřednictvím mu lidi sdělovali, že „…ho teda měli za slušnýho člověka a s tim Landou to od něj teda nečekali…“
    Byla to celkem sranda…ale kam se na vás hrabou…

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s