Rodinná záležitost

Mixle v pixle

To si takhle holka z východu Ukrajiny najde kluka ze západu, dají to dohromady a spoustu let jim to docela klape. Jenže pak ten kluk chytí druhou mízu a najde si novou atraktivní milenku ještě víc na západ a k té staré se začne chovat hrubě a jenom ji využívá. Tak si ta stará řekne, že tohle jí za to nestojí a chce dát tomu klukovi kopačky, jenže to zase nechce ten kluk, protože je macho a také nechce přijít o příjem, který ta holka nosí domů, a tak začne tu holku bít a vydírat, v čemž ho jeho nová láska samozřejmě podporuje. Byl by to případ pro rodinou poradnu, kdyby ta holka neměla o kus dál na východě silnějšího bratra, kterému není jedno, co se u jeho sestry doma děje, a nová milenka toho kluka neměla o kus dál na západ pasáka, který je kápo té nejostřejší bandy ve městě. Pak stačí málo, jedovaté slovo, křivý pohled nebo jedna facka, a už se to mydlí. Možná by nemuselo dojít na nejhorší, kdyby do hry vstoupil rozum, ale kdo by se staral o rozum, když jde o čest, o majetek a o poslední slovo? Bohužel, takhle ošklivá záležitost už dávno není a už nikdy nebude soukromá a sousedům hrozí, že při téhle „domácí zabijačce“ možná také nějakou tu ránu schytají a ani kamarádšofty s tou partou ze západu je neochrání.

Publikováno

20 komentářů: „Rodinná záležitost“

  2. trochu mi to připomnělo pohádky Pavla Kohouta O černém a bílém.

    1. Také jsem to četl a podle mě to je jedna z nejdůležitějších událostí poslední doby. Nebo by alespoň měla být, ale zcela zapadla, pokud tedy nebyla záměrně potlačena. Co my na západě vlastně chceme, válku, nebo mír?

      1. Je to zcela bezvýznamný cár papíru. Nikdo soudný v Donbasu nemůže vyměnit složení zbraní a zavedení „oděsského“ pořádku výměnou za nic (ústavu slibovali už mít hotovou a nic, decentralizace je prázdné slovo, amnestie se nebude týkat nikoho (podpora terorismu hlasováním v referendu je „těžký zločin“, který spáchalo přes milión lidí) a to co píšou o statusu ruštiny neznamená žádnou změnu, dokonce ani souhlas s jeho používáním v kuchyni).

  4. Příběh pěkný, ale pominul hlavní zápletku; východní bratr nepomáhá holce z dobré vůle, ale chce především děcko toho páru, které je vlastním dítětem holky a kluk ho před časem adoptoval. V nastalém zmatku ho unese na východ.

    2. Dítě není věc, není majetkem svých rodičů, nemohou si s ním dělat, co chtějí, a kolikrát bývá lepší, když se o kluka stará strýc, než rodiče, které na něm zajímají maximálně tak přídavky, ale lásku a domov mu nevytvoří, protože se „musí““ do krve hádat.

    3. Kluk dítě neadoptoval, ale před lety drze unesl, aniž by na něj měl sebemenší nárok (není totiž s dítětem ani vzdáleně příbuzný).

      1. Dítě totiž nikdy nežilo v domácnosti s klukem (ani s holkou), vždy žilo u strýce, dokud nebylo klukem uneseno.

  5. A proto nemám rád většinu memplexů (hlavně fanatické náboženství) – nejde o rozum, jde čest, o jedinou pravdu, hrdost, a další „podivnosti“…

    třeba ten mem že svoboda=liberální pravice :/

    1. V zásadě bych s Vámi souhlasil Brumlo. Jenže když potlačíte, nebo úplně odstraníte hrdost a čest, značnou měrou setřete hranici mezi rozumem a zbabělostí. Což by při jednání s jiným rozumným jedincem nemusel být problém.
      Jenže ne vždy jednáte s rozumným jedincem a hovado ten rozdíl nerozpozná…

      1. Když ona hranice mezi hrdostí a zhovadilostí bývá tenká. Je stát na svém hrdost? A stát na svém za každou cenu? A co když stojím na něčem, co mi nepatří, ale já to chci? Pozor na to, že tím hovadem můžete být i vy sám.

        1. Ale jistě… hlavu na krku mám, používat jí mi nebolí a dovedu si spočítat, že někdo mne za hovado považovat může, ba že jsem k tomu třebas i někomu mohl dát dobrý důvod.
          Ovšem vy teď, tribune, na můj přípodotek dle mého názoru zbytečně kontrujete opačným extrémem, jako bych snad upozorněním na úskalí spojená s potlačením cti a hrdosti volal po potlačení rozumu… Proč to děláte?

          1. Inu, pochopil jsem to tak, protože nevím, k čemu je čest člověku, kterému zůstal rozum.

          2. Za korunu pytel by se dalo najít činů svrchovaně rozumných, avšak stejnou měrou třeskutě svinských, v jejichž realizaci by vám právě čest měla bránit. Vzhledem k tomu mám pocit, že jste na sebe právě dost možná prozradil něco, co jste asi nechtěl…

          3. Vypočítavý není totéž, co rozumný. Rozumný podle mě znamená zároveň etický (chcete-li čestný). I mezi činy čestnými a ctí se zaštiťujícími by se sviňáren našlo nepočítaně a hloupostí ještě víc.

          4. Jak se jmenovala ta pohádka … rozum a štěstí ?

          5. Kromě toho – každá mince má dvě strany (tedy až na bitcoin).

            Co někdo prostě koná o tom zase jiný jenom mluví…..každou „lidskou vlastnost“ můžete popsat jako dobro nebo zlo čistě podle „momentálního úhlu pohledu“… :/

            Zrovna teď někdo mluví o lidských právech a v zájmu jejich prosazení – vraždí – jiné „lidi“ (jenže ti jiní lidé momentálně nejsou lidé protože nejsou jako my – mají jiné vyznání/přesvědčení/jazyk/barvu pleti a kdo ví co ještě)..

            Zrovna včera Le Pen (nebo jak se jmenuje) mluvil že by vyřešil přelidnění virem eboly….samozřejmě by se to netýkalo jeho samého a jeho příbuzných/známých/věrných (neboť to jsou ti lidé jež jsou lepší a mají „právo“ žít…)

            Lidé jsou špatní (živočišné pudy jsou hluboké a nános „kultury“ je slabý – většinou nás od „barbarství“ dělí jen 3 vynechané večeře …), ale nenávist k ostatním lidem v nás rozžíhají právě různé memplexy – a je mi líto že to musím tvrdit – většinou jsou náboženského rázu (ona i politika je vlastně víra – viz třeba komunismus a liberalismus)

            Chce se mi zvracet…

  6. K aktualizacím na Tviteru – Ty Gaškovy povídka jsem zmáknul v pohodě – na podobný vykuky mám mail na Bahamách :)

Komentáře nejsou povoleny.