Soumrak banánů svobody a demokracie

Z eseje Miroslava Balaštíka Banány přestaly být symbolem:

Zjednodušeně řečeno: hodnotou pro novou generaci není, že může volit, cestovat a svobodně mluvit; hodnotu definuje až to, koho volí, proč cestuje a co říká. (…) Hesla (…) jimiž se mladá generace občas ohání, a při nichž nám vstávají vlasy hrůzou na hlavě, ale nelze interpretovat ve významech odpovídajících naší zkušenosti. (…) Za čtvrt století zde zkrátka vyrostla generace, která nesdílí naši zkušenost a pro niž, obrazně řečeno, banán není symbolem ekonomické prosperity, demokracie a svobody, ale pouze ovocem.

Reklamy

60 comments

    • Tribun

      To si myslí jen ti, kteří stále žijí (anti)komunismem. No a Balaštíkův esej je o tom, že takoví ztrácejí na významu, protože nerozumějí těm, kteří nemají jejich zkušenost a nesdílí jejich traumata.

  1. embecko

    Ano, jeste primeji to rika postreh „dnes jsou nakupovany predmety nikoliv kvuli hodnote uzitne, nybrz symbolicke“.
    Stejne je to s ideami, nenajdete moc lidi, kteri by bytostne verili tomu, co rikaji, vetsina vyslovuje jen symboly, zarazujici je do urcite (opet symbolicke) skupiny.
    Takze opet tridni deleni spolecnosti na ty, co neco maji a ty, co to nemaji.

    Pokud banan prestal byt symbolem, pak jen proto, ze je vseobecne dostupny, na podstate se ale nic nezmenilo. Urcite jsou soukrome symboly jako treba lednicka Electrolux (na rozdil od Zanussi) a pak symboly verejne (jak pise Balastik, tedy poza, proc neco delam). Lednice neni tolik videt a slyset jako cyklovylet do Rakouska.
    Tedy se opet ocitame v ere normalizace va sklonku jedne epochy, jinak to nevidim :o)

    • Tribun

      Vlastně se dostáváme oklikou zpět ke Karlovi: podstatné bylo volit Karla (koho), nikoliv volit prezidenta (že). Že to shodou okolností konvenovalo zhrzeným pravdoláskařům je jen náhoda podpořený šikovným marketingem.

      • tresen

        Omyl. Když kupujete vysavač, asi nechcete, aby špinil koberce, když lednici, nemáte zájem, aby ohřívala všechno, co do ní dáte. Při volbě prezidenta to bylo zcela analogické.
        Podstatné bylo volit někoho, kdo na tom postu napáchá co nejmenší škodu. Při takové smutně utilitární volbě se na nějaké symboly nebo značky moc nekouká..

            • Tribun

              Smutná pravda. A „díkybohu“ nemá s bohem nic společného už hodně dlouho, je to jen taková fráze, no spíš floskule, ale proč by se tonoucí stébla nechytila?

          • galahad

            V rámci celých prezidentských voleb se to skutečně vcelku podařilo – exoti typu Okamury nebo Bobošíkové byli eliminováni vcelku rozhodně.
            No a na to play-off se do příště potrénuje…

      • embecko

        „podstatné bylo volit Karla (koho)“

        Nedavno jsem se na schodech srazil se skupinkou vysokoskolaku tesne po skole (tak 25 let veku), co sli protestovat proti Putinovi. Kdyz jsem se zeptal proc, dostalo se mi v odpoved „protoze je to debil“. Tahle prihoda je ve svem obsahu a vyznamu temer velkolepa.
        Ted hlasi Porosneko, ze jeho armada je pripravena branit Evropu. Proc asi? No protoze jsme (my, Evropane) zjevne debilove.
        Recti komunisti jsou v pruzkumech na hranici vstupu do parlamentu nejaka 3, mozna 5%.
        Vsechno je to vlastne uplne pruhledne, tahle situace neni na orientaci nejak moc tezka. Presto „se“ zjistilo, ze vyhodnejsi, nezli ji resit, je nechat to bezet samospadem a na to konto zmanipulovat lidi (symboly): hnusna totalita (nechceme ji!), strasni Rusaci (pryc s nimi!), tesilovi panaci se zarudlymi ksichty (tfuj!), noblesa slechtice (sem s ni!), co muslim, to vrah (odsunout!)…atd.

        A pritom, nenapadne:
        ropa sice klesla pod 50 dolaru za barel, ovsem tezebnim frakovacim spolecnostem se nejak nechce do krachu..ackoliv jsou rentabilni jen nad 60 usd/barel, proc asi?
        Ze by tohle?:
        „Podle Deutsche Bank bylo od roku 2010 investováno do těžby 550 miliard dolarů. Opakuje se přitom do jisté míry příběh poslední krize, kdy dluhopisy na rizikové americké investice nakupoval celý svět, a pak na to doplatil. Také investice do těžby břidličné ropy byly ve formě vysoce úročených půjček rozprodány po světě. „Pád cen by nyní mohl v USA vést ke zhroucení tohoto domečku z karet, a to s celosvětovými důsledky,“ obává se Die Welt.“
        Ale no jiste, akcie frakovacich firem maji v drzeni uz zase ty same evropske banky, ktere tehdy drzely ony superhyperhypoteky…proste debilove…ted nam prispecha Porosneko na pomoc, my zabereme Sibir a do 10 let tu zas budem resit nejake banany :o)

        • Tribun

          A teď koukejte, jak problém elegantně a definitivně vyřeším: Jste Putinův agent a vymýšlíte konspirační teorie. A voilà realita se změnila.

          • Tribun

            „Vyber si svoje stádo!“ – to by bylo panečku heslo pro individualisty. Protože jsou to individualisté, tak by ho měl každý napsaný jinou barvou.

        • tresen

          Solidarizuju se s těmi na schodech.
          Kdyby se mne kdysi nějaký strejda z chodníku zeptal, proč jdu demonstrovat za konec vlády komunistů, asi bych si s ním nešla sednout do nejbližší kavárny, abych mu obšírně a seriózně předestřela všechny své důvody, ale odpověděla bych mu velmi podobnými slovy, jakých se dostalo embéčkovi.

    • Trpaslík z Trpasloje

      Dostupný.. ale komu? Někde jinde jsem psal, že srovnání před a po revolučních režimů záleží na tom, co je pro vás duležitější, jestli „všechny děti mají co jíst“ nebo „některé děti mají banány“.

  2. XY

    No, jen nechte bejt, Mirku Balaštíku, máte u vás v podniku nesmírně talentované a inteligentní mladé lidi, kteří by si rádi k tomu banánu pořídili zase výjimečný životní standard vyvolených, poukazujíce přitom na svou vlastní výjimečnost. Neměl by to být problém, ale oni by rádi, abychom se jim na to složili ne na základě jejich produkce, ale abychom uznali jejich výjimečnou genialitu ad hoc.
    „Svět je pořád stejný, lidi ho nezmění, stokrát do moře plivni, ono se nezpění“, děl kdysi žurnalista a básník PRINCIPŮ, nikoli symbolů… :-)
    No, zase, sakra, souzním s embéčkem – budu s tím muset něco udělat. ;-)

  3. tresen

    „Za čtvrt století zde zkrátka vyrostla generace, která nesdílí naši zkušenost a pro niž, obrazně řečeno, banán není symbolem ekonomické prosperity, demokracie a svobody, ale pouze ovocem.“

    Hurá. Ale řekla bych to ještě jinak:
    Konečně tu vyrostla generace, které furt nebude někdo předhazovat, že pro ni banán představuje jakýsi symbol, jako se to stalo mojí generaci. I když v tom podle mne byla nevinně. Ten banán coby symbol se do všeobecného povědomí pokusili vemluvit ti, co neviděli rádi, když se mluvilo o věcech, které nás na minulém režimu štvaly ve skutečnosti.

  4. embecko

    Ovsem vsimnul jste si, Tribune, banany to zas dokazaly rozpumpovat… :o)
    Mozna Balastik nechape, ze i debata o bananech v sobe nese svuj symbolicky naboj. Kdo debatuje o bananech seriozne, v tom lze rozpoznat pravicoveho myslitele, kdo bere banany na lehkou vahu, to je Zemanuv agent.
    Muzeme zavest zkousku bananem: A co ty, soudruhu, tobe je lito, ze uz nemuzes stat frontu na banana?
    Kdyz dotycny odpovi, ze si nepamatuje, je revizionista; kdo se pri vzpomince na utrpena bananova prikori rozplace, je kadr.

  5. Stan

    Je to generace pro níž je samozřejmostí banán na stole a bezdomovec pod okny. A tak jak naší generaci po celá desetiletí vštěpovali, že máme být za vše vděční Rudé armádě a SSSR, jim je vštěpováno, že vše v minulém režimu bylo šťastné a že za svobodu vděčíme Reaganovi, EU a NATO. Mají to těžší než my, současná propaganda je mnohem sofistikovanější, o čemž svědčí někteří zdejší diskutéři měrou vrchovatou.

    • Tribun

      Asi ta mělo být „… že vše v minulém režimu bylo špatné…“, ne? Zatracený Freude, vždycky na tě dojde. Ale jinak jsi to vyhmátl dokonale, jádro pudla jako na talíři:

      Je to generace pro níž je samozřejmostí banán na stole a bezdomovec pod okny.

      Za pravdu se sluší poděkovat, ale za tuhle se sluší stydět.

        • Tribun

          Ty nečteš pozorně, Stane, co ti jiní píší. Přece: předtím jsi byl nešťastný, protože režim, zatímco dnes jsi šťastný, protože režim. Ta tvoje malá osobní prožitá pravda vedle Velké Dějinné Pravdy nic neznamená.

  6. tresen

    Stan má celkem pravdu. Chvíle štěstí souvisejí s režimem jen málokdy.
    Složení zkoušky, milostná schůzka, narození potomka…
    Někdy to nemuselo být nic tak osudového. Utkvěla mi v paměti chvíle na rodinném výletě, v dost tíživých dobách /hlavně pro otce/na přelomu padesátých a šedesátých let. Vyšplhali jsme na kopec a rozhlíželi se po krajině ozářené sluncem. Maminka najednou řekla: „Teď jsem úplně šťastná.“
    Někdy ovšem bylo dost obtížné odmyslet si režim i ve velmi šťastném okamžiku, například při návratu k rodině z vězení.
    V rekapitulaci mých nejšťastnějších prožitků figuruje odchod minulého režimu do nenávratna na jednom z čelních míst.

    • Tribun

      Nebo když zaklepe exekutor, když vás odmítnou u lékaře ošetřit, když vás vyrazí z práce, protože jste nechtěla dělat zadarmo a žádala mzdu… vždycky se najde něco, co vám to štěstí pokazí. Třeba ty okamžiky po návratu z pracáku, kdy se vám zase vysmáli a dali vám náležitě sežrat, že jste padesátiletá Cikánka a nemáte nárok…

      • tresen

        Pokud vím, řeč byla o štěstí a o jeho spojení či nespojení s režimem. Vážně ode mne chcete nějaké pojednání i o chvílích smutných či dokonce tragických?

        Ale připomněl jste mi jeden starý vtip. Obligátní trojka, Američan, Francouz a Rus se baví o tom, co je štěstí. Francouz si představuje schůzku s krásnou slečnou a promilovanou noc, Američan prudký a nečekaný růst svých akcií. Rus říká: Večer sedíte s rodinou kolem stolu, když najednou někdo zvoní. Jdete otevřít, tam stojí dva chlapi v kožených kabátech. Srdce vám spadne do kalhot. Jeden povídá: Jste Ivan Ivanovič Rusov? Z posledních sil dáte palec nahoru a řeknete: O patro výš!

        • Tribun

          Jo, tenhle mám rád. Ale slyšel jsem ho vyprávět i lépe, bez těch návodů pro ty, kteří nevědí.

          Mimochodem, zkuste si místo Rusa dosadit třeba francouzského muslima a místa chlapa v kabátě chlapa se samopalem a můžete začít vyprávět znova. Jen se bojím, že vy se asi smát nebudete, protože vám to přijde normální.

          • tresen

            Proč?
            Situace, kdy při zazvonění mohl chudák ruský občan čekat chlapy se zatykačem, je dost podobná situaci v kterékoli zemi, zasažené terorismem, kde mohou být za dveřmi kukly se samopalem. Hlavně díky obdobné úlevě, že se to týká souseda, ne mne.
            Samozřejmě v dobách, kdy se ten vtip vyprávěl, jsme si líp uměli představit ten první případ.
            Zatčení bývalo fatální.
            Být povalen řvoucím komandem a vlečen kamsi na výslech je velmi nepříjemné, ale pravděpodobnost, že vás pustí, když se prokáže omyl, je velmi vysoká.

            • Tribun

              A když se přiznáte, tak to žádný omyl nebyl, i kdybyste se přiznala ne mučidlech. Nebo vás prostě nepustí, aby nevyšlo najevo, že se zmýlili. Ale konečně, on ten Terorista je něco na způsob Třídního Nepřítele.

              • tresen

                Nepovídejte.
                V souvislosti s pařížským teroristickým útokem došlo k několika omylům, což se při podobných událostech nedá vyloučit. Mluví se o nich, jsou známa jména.
                Například Lassana Bathily byl zatčen a spoután několik hodin, než policie uvěřila, že není terorista a že dokonce rukojmím pomohl.

              • galahad

                Připomeňte mi, Tribune, co se stalo s tim klučinou, hledaným francouzskou policií v souvislosti se střelbou v redakci, který se přihlásil sám s tím, že v době události byl ve škole…?

                • Tribun

                  Nevím, snad to přežil. Znamená to snad, že na třeba na Guantanámu není nikdo nevinný?

                • galahad

                  A to má s francouzskými muslimy jakou souvislost?
                  …nicméně dobře – oni z Guantanama nikoho nepropustili?

                • Tribun

                  To, že si někdo na vývěsní štít napíše Svoboda, Demokracie & synové ještě neznamená, že ve sklepě nebije černochy, obrazně řečeno. Jenom to dobře maskuje.

                • tresen

                  Oslí můstek, ale nešť.
                  Guantanámo určitě není nic, čím by se Američani mohli chlubit. Horký brambor, který ne a ne vychladnout.
                  Osudy jsou to někdy pozoruhodné. Slovensko nedávno přijalo dva bývalé vězně, jeden z nich je jakýsi Hussain Almerfedi, původem z Jemenu. Toho zatkli a mlátili Íránci jako amerického špiona, pak byl při výměně vězňů předán do Afghánistánu, kde ho pro změnu Američani označili za náhončího Al-Kaidy a šoupli ho do Guantanáma. Sedm let trvalo, než americká justice usoudila, že byl uvězněn protiprávně, a další léta se jednalo, kam by měl být předán. Přestože o tyhle lidi nijak velký zájem ve světě není, už se je podařilo postupně upíchnout asi do padesáti států. Poslední várka tuším směřovala do Ekvádoru.

                • Tribun

                  A neměli by jít buď tam, kde mají občanství, nebo si je vzít USA k sobě domů? Proč mají americkou kaši vyžírat Slováci nebo Ekvádorci?

                • galahad

                  To jste se od toho svého srovnání dostal sakra daleko. Během čtyř komentářů…
                  Tady někde zaznělo něco o chytání se stébel, že…:-)

                • Tribun

                  To je přirozená vlastnost normální lidské komunikace, to jen kazatel na křížové výpravě se drží jednoho motivu jako hovno košile.

                • Bubla

                  Když dojdou všechny argumenty, vytahuje se Guantanámo…

                • galahad

                  :-))
                  Jistěže se v průběhu diskuze téma někam hýbe. Ovšem v průběhu té, které říkáte normální, se posouvá. Neskáče.
                  …pokud tedy jeden nepotřebuje fofrem zakrýt fakt, že se ve snaze stvořit elegantní větu trochu minul s realitou.
                  Což jste srovnáním situace muslimů ve Francii a prostých Rusů v dobách stalinismu udělal…

                • Tribun

                  A jaká je tedy podle vás realita? Že se tzv. boj proti terorismu nikdy nemůže zvrhnout do tyranie, protože ho bojují tzv. demokracie? To není realita, ale zbožné přání. Realita je taková, že každá cesta začíná prvním krokem, a my máme nakročeno solidně.

                • galahad

                  To asi záleží na tom, které oko si zakrýváte raději…
                  V každém případě zemi, jejíž silové složky nemají kapacitu na to, aby řešily reálné hrozby, lze za tyranii považovat těžko…

                • Bubla

                  Já pořád nevím pro co je Guantánamo silný argument a kdo má tedy smůlu. No zřejmě já, protože se to asi nikdy nedozvím. :-)

  7. Tygr

    Nejraději mám ty, kteří své vlastní frustrace, pocity neúspěchu a nenaplněného života neustále schovávají za nezaměstnané, bezdomovce, exekucí postižené…. Tyto skupiny pro ně ve skutečnosti neznamenají nic víc než pouhý klacek k mlácení svobody a demokracie, které z duše nenávidí. Protože je pro ně psychicky tíživé přiznat si jakoukoli vlastní zodpovědnost za jejich vlastní životy, tak všechno zlé s velkou úlevou jednoduše shodí na režim.

  8. Jiří Brož

    Je legrační jak freudovské variace na „rodovou křivdu“ (nejstarší dostal všechno, nejmladšího přehlíželi a nezdědil nic) dokáží být transformovány do politické ideologie, kterou skrze sebe většina lidí vyjadřuje nějakou osobn(ostn)í charakteristiku, obvykle se jedná o čtyři hlavní motivy lidské osobnosti k tomu vyvinout nějakou aktivitu – 1. osobní uznání/ambice, 2.pomsta, 3.zášť, 4.láska – takže budeme-li abstrahovat, že nikdo kdo s láskou vzpomíná na minulý režim, takže se nebude jednat o nějakou skutečnou „lásku“, ale spíše o právě o zášť či pomstu, takže bude projektovat konstrukce, které jsou právě jen a tím co druhý nejcitovanější psycholog 20.století Jean Piaget nazývá jako „zrcadlové abstrakce“, kdy pomocí opakovaných definic jevů, možná s určitými změnami či v rozdílných prostředích nebo s rozdílnými předměty, je takto člověk schopen sám sobě nalhat, že je schopen rozlišit a začlenit základní prvky svých činů do kontextu charakteristických pro danou dobu z hlediska sociologie, politiky a ekonomiky.

    Ony banány coby symbol nějaké prosperity je právě falešným sebenalháváním si, že něco, co je pro mě jen a toliko nedostatkové, byť by to byla třeba cihla, základní stavební materiál dostupný i v rozvojových zemích, že je cenné a tím i znakem prosperity. Co je dnes cenné nejsou až tak předměty, věci. Co je cenné je sociální kapitál, znalosti, vzdělání, přístup k informacím. Toto je výsledek transformace režimu z uzavřeného, kde nikdo si nebyl jist svým sousedem ani loajalitou toho komu věřil, jak se zachová, když na něj bude vyvinutý nátlak, do podoby individualizované, spontánními interakcemi nepředvídané konstrukce společenských vztahů. Tyto vztahy lze velice složitě ovládat mocensky, protože nemají společný atribut ani koherentní strukturu. Když jsem nedávno poslouchal diskusi Václava Bělohradskýho, který se stavěl proti uzákonění povinně volit, řekl: „Jak může stát/politická garnitura motivovat rozhodnutí ženy, co vychovává 5 dětí zajímat se o politiku, když její svět jsou jen ona a její děti? Když reálie světa, se smrsknou jen na láskyplný vztah? Ano, režim totalitní by věděl jak zastrašit každého represí, ale režim liberální nemá jak jinak jít, než cestou motivace, ethosu „aktivního a zodpovědného občana“, ale pro lidi, jenž nepodléhají prvnímu charakteristickému rysu vlastní osobnosti, tedy touhy po sebeprosazení se, touhy po uznání (s čímž souvisí materiální ocenění a tím růst společenské prestiže) nemá jak ovlivnit lidi žijící jinými hodnotami, a to je právě onou láskou k někomu nebo něčemu. Člověk co žije láskou k přírodě, zvířatům, sběratelské vášni, cestovatelství, umění – je přesně tím, co autor výše uvedeného odstavce nechápe, že se mění nejen generačně, ale právě i tím, že v uzavřeném systému jsme snáze ovladatelní než v otevřeném. Protože máme možnosti jak základní symptomy doby nevnímat jako „povinné“, ale můžeme se dokonce proti nim i vymezit jejich ostentativní ignorancí. Lidé mající životní styl tuláka i kdyby stát občana „uplácel“ levnými byty nebo bezúročnými půjčkami na vybavení domácnosti nepodlehnou tomuto nátlaku, vystěhování ze státního bytu budou brát jako „další štaci“.

    Poslední věcí která patří do zrcadlové abstrakce je představa, že někdo může třeba v Praze umřít hlady nebo toho, že pro něj nepřijede sanitka leží-li v bezvědomí a on exituje je stejná, jako neuznání toho, že jestliže si někdo může přivodit smrt hazardováním při sportu, řízení motorového vozidla anebo nadměrnou konzumací alkoholu, takže společnost s tím něco dokáže udělat potud, pokud nedojde k omezení základních práv svobodného konání jedince. Morálně i jinak se můžeme sebemrskat, ale pokud se někdo nevysloví tak, že ví jak zajistit blaho každého jednoho z nás, a to třeba i proti jeho vůli, a dokud mu každý jeden z nás nevystaví plnou moc v jeho zájmu konat, tak vězte že lidské tragedie zde budou i kdybychom měli každý přidělen nějakého státního anděla strážného, který nás bude dnem i nocí hlídat. Smrt hladem je podstatně méně častá příčina smrti než smrt při manželské hádce.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s