Druhá řada Temného případu má s tou první společný jen název (značku!?) a část realizačního týmu, ovšem tu, již není vidět. Příběh, lokace, osoby a obsazení i styl vyprávění (konvenčně lineární a ne tak náročný na diváka) jsou jiné. Vlastně ještě něco je společné: v roli sice pasivní, ale o to významnější, figuruje opět „ta jiná Amerika“, zapomenutá, zbědovaná, vydrancovaná a znásilněná vlastními elitami, jen to tentokrát není luisianský venkov, ale smyšlené kalifornské město Vinci (inspirované ovšem skutečným Vernonem).
Zločinem tentokrát nejsou obskurní sériové vraždy, ale korupce a organické propojení politiky a zločinu. A to je asi také největší rozdíl oproti první řadě a důvod, proč je ta druhá ještě temnější – zatímco v té první bylo zlo svým způsobem izolované, vázané na konkrétního nositele a toho stačilo zabít, aby zlo zmizelo, ve druhé řadě je zlo systémové, odstranění jednoho mafiána nebo zkorumpovaného politika nic nevyřeší, jen způsobí, že se znova rozdají karty. Pokud v první řadě bylo zlo medúza, v té druhé je chobotnice.
Bojovat efektivně se zločinem ve Vinci by znamenalo bojovat se systémem v celé Kalifornii, resp. celých USA. Nebo spíš na celém světě, protože mechanismy pletichaření s veřejnými zakázkami, pozemky a dotacemi musí připadat takovému Čechovi důvěrně známé. A na takový boj nemá sílu ani ten nejzabejčenější policajt, tím spíše, že musí bojovat i proti svým kolegům a nadřízeným.
Pokud si ovšem myslíte, že takový mafiánský rybníček musí svědčit mafiánským kapříkům, tak to se pletete, protože ať jste mafián sebevětší a sebedrsnější, vždycky je tu nějaký větší a drsnější, nebo alespoň někdo, kdo si to o sobě myslí.
Nakonec si neodpustí malý spoiler: příběh bez čistokrevně kladných hrdinů skončí tak, že všichni mužští hrdinové zemřou a přežijí jen ženy. Další konvence, která v Temném případu padla a tím jej učinila výjimečným.
Na seriál dost, dobré.
Dovolím si zvlášť upozornit na bývalou manželku detektva Velcora: sobecká kráva, která se chová jako kráva, stračeny prominou. Velcoro rozhodně není žádný sympaťák, ale divák se s ním stále ještě může ztotožnit. On je opět vykreslen jako totální kretén – mimo jiné domácí násilník a opilec, ona je chudinka, které nezbývá než se chovat, jak se chová.
Šíření některých stereotypů je zdá se zcela v pořádku. Bílý heterosexuální chlap středního věku si nic jiného nezaslouží. Taka je to korektní.
Prostě průměrný policajt. Bílý. Černoch by se takhle nechoval, ten by se na ně prostě vysral.
… jinak by museli obsadit (Denezela) Washingtona. Ten by hned v prvním díle nakopal všem zloduchům zadek, synkovi by koupil štěně – řekněme labradora – a na bývalou by nasadil šarm takové kvality, že by mu dovolila se vrátit zpátky (k ní). Ale pak by to nebyl temný případ (nejvýše tak afroamerický) tím méně seriál. Nasazením Samuela Jacksona by vznikla spíš černá komedie … a už tu zase máme nekorektní slovo, tady se nedá pracovat.
Které slovo je nekorektní? Komedie?
druhá řada ( byť slibovala hlubší a širší sociální drama ) se prostě nepovedla – ale co opravdu americkým tvůrcům jde skvěle, je zabíjení lidí skoro bez příčiny, masochismus, který si někteří prostě zamilují. ..)
V čem nepovedla? Mně naopak přišla lepší, než ta první, originálnější, ne tak vyumělkovaná.
Zatím jsem viděl první. První dva nebo tři díly jsem měl trochu problém u toho udržet pozornost, i tak jsem s pocitem, že je to sice divný, ale ne blbý, sledoval dál. A nelituju.
Druhé série se trochu bojim, protože zatím je pravidlem, z něhož jste výjimkou, že komu se líbila ta první, bývá druhou zklamán.
Vstupuji se zpožděním, protože až díky odkazů z třetí série.
1. Také patřím k těm, které dvojka nezklamal. Zklamala jen ty, kteří očekávali druhou jedničku.
2. Tribune, pokud myslíte, že v jedničce vše skončilo zabitím padoucha, asi jste nedával pozor. Ten popálenej blázen nebyl hlavní ryba. Zapomněl jste na Tuttlea?