Hitlerovi muži, Hitlerovy ženy, Hitlerovy zbraně, Hitlerovi generálové, Hitler sem a Hitler tam, Hitler kam se podíváš. Hitler táhne, Hitler fascinuje, Hitler je ale zároveň ztělesněním zla, synonymem nacismu a Druhé světové války, archilotr, masový vrah, válečný zločinec a strůjce holokaustu. Řekne se Hitler a tohle všechno se nám hned vybaví. Jenže on to nebyl Hitler, kdo vypálil Lidice a Oradour-sur-Glane, nebyl to Hitler, kdo obléhal Leningrad, nebyl to Hitler, kdo pálil širou Rus, nebyl to Hitler, kdo provozoval koncentrační tábory… nic z toho by se nestalo, nebýt tisíců Hitlerových stoupenců. Řada z nich pojmenovaná, řada z nich potrestaná, ale naprostá většina bezejmenná a zapomenutá, jako kdyby nikdy nebyli. Ve skutečnosti to ale byli právě oni, kdo v Hitlerově jméně a Hitlerem inspirován konal, kdo to všechno spáchal a kdo nese skutečnou odpovědnost, ne ten neduživý histrión, jehož jméno se stalo synonymem zla o němž se mluví tak často a hodně, až se zapomíná na ty, kteří to vše reálně spáchali. Menší část s vlastní iniciativy, větší poslušně, se svědomím ochromeným slušností, poslušností a povinností. Druhý Hitler už nepřijde, ale slušní lidé s vědomím povinnosti vůči národu jsou zde stále.
77 komentářů: „Hitler byl celkem vzato nevinnej“
Komentáře nejsou povoleny.
Tribun 
Podle kdekoho byl Hiter jediný nacista vůbec. Všichni ostatní přece jenom podlehli jeho kouzlům. Neměl by se sklon k nacismu příště potírat rovnou exorcismem?
Slušní lidé budou stále, tak, jako podepisovali výzvy k udělení trestu smrti zrádcům v 50. letech, jako hlasovali proti Chartě 77 v 70. letech, jako využívali příležitosti a avancovali na nově otevřená místa nahoře na počátku normalizace, jako se stávali zavilými bojovníky proti komunismu po sametu, atd., atd. Možná proto, že někde v hloubi cítili hlubokou úlevu – hlavně, že to nejsem já, kdo je právě na tapetě. Slušní lidé chodí do průvodů protestovat proti Romům stejně jako proti Židům, jindy zase proti vlně imigrantů. Slušných lidí byl vždy plný Václavák – jednou za heydrichiády, pak zase v únoru (no dobře, byl to Staromák), pak zase před Listopadem a v Listopadu, atd., atd., ad nauseam. Ochotných vykonavatelů se vždy najde dost, jenom tu odpovědnost pak nikdo nechce nést. Na to mám takovou vzpomínku: Když odboráři jedné vysoké školy uspořádali jakési shromáždění, na němž chtěli odhlasovat rezoluci proti chartistickým ztroskotancům a zaprodancům, vystoupil tam kovaný normalizátor a veleuvědomělý soudruh, takto pracovník neblahého Ústavu marxismu-leninismu a všeobecně obávaný člověk přibližně s takovou překvapující řečí: „Vy tady po nás chcete, abychom odsoudili něco, co neznáme a co jsme nečetli. Tuhle chybu jsem udělal už jednou, když jsem podepsal rezoluci, žádající smrt Milady Horákové. Pak se ukázalo, že jsem schvaloval justiční vraždu. Od té doby jsem se zařekl, že nikdy nepodpořím něco, o čem mi jenom vyprávějí. Proto budu hlasovat proti rezoluci.“
Tož včil mudrujte…
Lide chtějí být dobří a slušní a proto věří tomu, že dobří a slušní jsou, a odtud je to už jenom kousek k přesvědčení, že když jsou oni sami slušní, tak vše, co dělají, je také slušné.
No dobře, ale ti manifestanti na protektorátním Václaváku přece nebyli tak moc dobrovolně jako ti, kteří pak o šest let později zaplnili Staromák… No a včíl zamudruji o té vaší vzpomínce, protože to období znám. Na sbírání podpisů pod tzv. antichartu to moc nevypadá, a spíš to sedí na kampaň proti Několika větám, která vcelku zákonitě zkolabovala, protože jenom hodně málo „pracovních kolektivů“ bylo ochotno podpořit to, co se ve srovnání s tehdejším vývojem v SSSR (viz třeba hodně čtený Týdeník aktualit) jevilo jako karikatura. Navíc onen pracovník byl dozajista marxista, tj. patřil k těm lidem, u kterých se nějaký ten kritický odstup včetně určité opozice vůči „aparátu“ dal předpokládat (viz třeba Ransdorf). Odbočka: Dneska tu máte hodně kritiků liberálního kapitalismu „bez hranic“, kteří mu jdou takzvaně po krku, ale přitom nechtějí měnit jeho základní řád. Mě ten váš příklad zkrátka potvrzuje hlavně to, že pouze menší část lidí dokáže být při svých volbách kritická. Další část je tzv. ideově pevná (tj. je schopna na druhou stranu omlouvat snad cokoli), na a ta většina hlavně radikálně těká podle toho jak se aktuálně nastavuje mediální a propagandistická agenda. Zkusme si spíš představit situaci, že by ten kovaný soudruh na té odborářské schůzi nebyl, takže přítomní by se museli usnášet jenom podle toho, co zaznělo z jejich vlastních řad. Odhaduji, že by pak to rozhodování spíš běželo po lince „nepřidělávat si problémy“ versus nějaký ten kverulant :-)
Souhlasím, k té dobrovolnosti lze pak ještě třeba připojit tzv. expa, čili existenční pochody na prvního máje (je to radost, ale účast se kontroluje…), brigády a akce Z, atd., atd. Ale k té kauze Charty – nikoli k Několika větám, to už, pamatuji-li se dobře, nikdo po nikom snad ani žádné rezoluce nechtěl (nebo se mýlím?), subskribentům nanejvýš udělali někde čárku, ale nechávali je víceméně na pokoji, jen nezapomenutelný M. Jakeš potřeboval pohovořit o hodné holce na Červeném hrádku a o těch, co berou ty miliony… – tedy chtěl jsem naznačit – a v tom se jistě shodujeme – že záleží mj. i na schopnosti individuální sebereflexe životních zkušeností; ten nebezpečný soudruh byl tenkrát už na hraně důchodového věku, možná i to mu dodalo odvahy (co mi můžou) a uchránilo ho to před zásadním stranickým postihem – už je to starý magor… Ale překvapil tenkrát nečekanou integritou, ač byl vzápětí uvědoměle přehlasován většinou jinak slušných a vzhledem k prostředí jistě dostatečně intelektuálně vybavených odborářů. Zajisté byl srdcervoucí pohled na shromážděné členy výkonných uměleckých svazů, včetně nemocí poznamenané tváře J. Wericha, odsuzujících pod dohledem J. Švorcové cosi, co možná ani neznali, stejně srdcervoucí je pohled na výkvět národního herectva vzorně hajlujícího v čase heydrichiády – ale v obou případech je to u mnohých jen vynucená posunčina, která nic nevypovídá o skutečném profilu lidí, kteří režimu přišli zahrát vnucenou roli, protože nenašli způsob, jak se jí zříci. A volnou asociací se mi vnucuje nezapomenutelná scénka z Tankového praporu, kde otec jedné z Dannyho lásek, takto jevištní mistr, rozohněn poslechem Svobodné Evropy, vyřvává ve své kuchyni: „Všichni komunisti budou viset! Žádnej neunikne! Žádnej! Já je všecky znám, mám v naší organizaci na starosti členský známky!“
Tolik k problematice slušných lidí z českého pohledu… ;-)
A stejně jsou herci a umělci vůbec považováni za elitu, mravní vzory a autority ve všech možných i nemožných oborech, s politikou na čelných místech.
No ano – jsou to krásní lidé, kteří dobře modulovanými hlasy říkají z obrazovky jinými napsaná zásadní životní moudra, takže figura s jejím ztvárnitelem mnohým splývají v jedno… Jak tenká je přehrada mezi jevištěm a realitou, dokázala v 90. letech návštevnice jedné zdejší scény, když herečce, v jejíž roli bylo pomočit se na scéně (měla k tomu na sobě důmyslné vodní zařízení) uštědřila po příslušné scénické ostenzi krajně reálnou mlaskavou facku: Tady máš, ty čubko jedna! Ztrestaná herečka to spolu s dramaturgem považovali za skutečný divadelní svátek. Pravda, pohoršenou divačku mohlo také zmást, že scéna nebyla od diváků nijak oddělena…
XY, jenom ještě na okraj k tématu herců v časech diktatury: On na ně byl samozřejmě na těch shromažděních okázalé loajality hodně smutný pohled, ale na druhou stranu ti samí herci dokázali mluvit i v jasných politických narážkách a jinotajích. A to měl přece český národ tehdytaky rád. Z toho pak v revolučních časech vyrůstal jejich tzv. morální kapitál, který se pak ale samozřejmě rychle vyčerpal. Dnešní reálný stav navzdory ustáleným stereotypům není snad třeba blíže rozebírat.
Samozřejmě, že to tak v těch pochmurných časech většinou bylo, to máte naprostou pravdu. Viz předscény Wericha a Horníčka v ABC, po nich to převzaly malé scény a jejich slavné dvojice S+Š, Lasica – Satinský, jinde se tak třeba zapsali zase jiní – v této lokalitě např. jistý Lubomír Černík. A stačilo málo, publikum si už vychytalo, co chtělo slyšet a vnímat – tak vznikaly aktuální potíže i s neškodnou klasikou. Děl Švanda Dudák: „…a já půjdu do země turecké!“ a publikum už mručelo – „My půjdeme s tebou! Za Dubčekem! “
A nebyla to jen specialita totality. Kdesi jsem viděl líbezný přípis pánů V+W z Osvobozeného novinovým divadelním kritikům, kdež k přiložené vstupence na premiéru nevím už jakého svého kusu (Kat a blázen? Těžká Barbora?) přiložili osobní žádost, aby páni redaktoři byli tak laskavi a neupozorňovali ve svých listech na nevhodné aktualizace a reakce publika. Jinak jim to prý cenzura zase „zrejhne“. Končilo to větou: To platí hlavně Tobě, Fučidlo… – adresátem byl J. Fučík.
Český pohled, to je nezbytná pomůcka všech kolaborantů, nadlidí, intelektuálů, mírotvůrců, revanšistů a jiné lotrovské pakáže.
Český pohled…..jinde se lidé chovají úúúúúúplně jinak, samozřejmě lépe.
S tím začal Goebels, jestli si dobře pamatuji.
A dělal to velice dobře, profesionál každým coulem, týdenníky, které ve své době vyvolávali na českých tvářích schovívavý úsměv nebo bezmocný vztek, jsou dnes, po více jak 70 letech, brány lepšími lidmi za histiorické důkazy české malosti!
Pro důkazy české malosti nemusíme chodit 70 nazpět, máme jich víc než dost aktuálních.
Nojo, vittto, je to bída s tou goebbelsovskou lotrovskou pakáží, ale holt ty davové prvomájové veselice opravdu každoročně existovaly po celých 40 let a nepochybujte o tom, že nejméně do poloviny 50. let měly značně spontánní charakter co se účastníků týče – viz ostatně Kundera: Žert. Jeden krásný elegán té doby a pachatel příšerných veršů „jednou rukou verše píšu,/v druhé držím revolver“ byl milovaným idolem modrokošilatých paní a dívek jako za mých časů pánové Gott a Matuška – idoly těch dnešních si netroufám jmenovat. Ale zůstaňme u těch májových veselic – abyste stvořil hrdě nezdolný lid český, budete je muset nějak vysvětlit. Jedno vysvětlení vám nabídnu – v nadsázce řečeno, v těžkých časech se český lid rozdělil na dvě velikostně nesouměřitelné skupiny. Ta dramaticky větší se starala o to, aby doma národ nevyhynul, ta menší provozovala morální páteř a hrdinství povětšinou v zahraničí, v časech rozvinuté normalizace pak částečně i v disentu. Není to nic světoborného, ale také nic, za co bychom se měli stydět – je to všeevropská zkušenost PORAŽENÝCH, kteří museli plnit vůli vítězovu. Přejete-li si z toho uštrikovat tlustě hrdinskou národní minulost, bude váš výrobek samá díra; vezmete-li v potaz, že se tu ti, koho můžeme považovat za naše předky, pokoušeli někdy od 6. století o jakési státní útvary, a že dnes píšeme rok 2016 a jsme tu pořád, pak najdete třeba i pevnější materiál na slavnou minulost i přítomnost: co takhle zkusit nezdolnou trávovitou vytrvalost? :-)
No ale já si myslím, že je to účel a cíl. Hitler byl ten zlej a kdyby ho nebylo, nebyl by holokaust, nebyla by válka, nebyly by vyhlazovací tábory, …. . Pěkně to odvádí pozornost od tehdejšího skutečného stavu věcí. Ostatně, tato taktika v propagandě se uplatňuje i dnes.
Ano, přesně to jsem měl na mysli.
Hitler by zůstal hospodským křiklounem, kdyby se za něj nepostavil konzervativní velkokapitál, který měl hrůzu z možného nástupu levice k moci. Znáte tu historku o jakémsi prvorepublikovém poslanci, mávajícím tisícikorunou, který křičí, že Stalin mu tu tisícovku vezme, zatímco Hitler nechá a tak je pro Hitlera? Kdoví, jestli to není jen „urban legend“, ale podstata jde přímo k jádru. Kapitál potřebuje ultrapravici jako svého zachránce v dobách, kdy se ocitá v krizi neřešitelné „standartními“ prostředky. Jsou to sice parchanti (ultrapravičáci), ale „naši parchanti“, kteří nám hlavně nechají naše „tisícikoruny“. A aby se lid nestaral o své tisícikoruny, které mu záhy začnou chybět, předhodí se mu nějaký velký příběh spojený se strachem. Nu, a když i tento příběh časem přestane účinkovat, budou tu už dobře vyzbrojené a vycvičené „silové složky“, které zajistí kýžené kontinuum.
Hitler je pryč, ale podmínky, které mu dopomohly k moci, se cyklicky vrací.Tak jako jistý „-ismus“ cyklicky chybuje, ale raději se vždy vykoupí válkou, než aby přiznal barvu, že to s tím „ne ideálním, ale nejlepším, co dosud známe“ systémem, nebude zas tak žhavé…
Toto je ještě jiná rovina problému, stejně podstatná a stejně aktivně vytěsňovaná a skrývaná a rozkecávaná.
Slušní lidé a kapitál přeci nejdou dohromady, tedy pokud nebudeme brát že právě a jen slušní lidé volí pana Babiše:-)
Seal tne do živého:-)
„Odbočka: Dneska tu máte hodně kritiků liberálního kapitalismu „bez hranic“, kteří mu jdou takzvaně po krku, ale přitom nechtějí měnit jeho základní řád. Mě ten váš příklad zkrátka potvrzuje hlavně to, že pouze menší část lidí dokáže být při svých volbách kritická. Další část je tzv. ideově pevná (tj. je schopna na druhou stranu omlouvat snad cokoli), na a ta většina hlavně radikálně těká podle toho jak se aktuálně nastavuje mediální a propagandistická agenda.“
K tomu snad jen ideologické zkratky, které přesně na Sealovo poukázání na onoho typického voliče sedí…
1) v Americe zase bijí černochy
2) …kdyby Rusko postavilo základnu v takovém Mexiku…
3) zlý EU nadnárodní kapitalismus/ hodný čínský socialismus
4) Investice (kapitalistické, jaké jiné taky, že?) přijivší do Česka (ponejvíce zprostředkované panem Zemanem) podporují sociální soudržnost
5) Bezdomovcům, cikánům, mentálně retardovaným a další „kriplům“ bude lépe mezi svými aby nezdržovali „normální“ lidi..
a k tomu se snad už snaží poznamenat….“Alvarez potřebuje jen statečné a silné“…a kdo tuto podmínku nesplňuje..
Na téhle úvaze, které by člověk snad ani necítil potřebu nějak oponovat, mi přijde vcelku smutná jedna věc.
Když v poslední větě, Tribune, prostřednictvím souvislostí svého článku uděláte ze „slušných lidí s vědomím povinností vůči národu“ de facto nadávku, je to přesně ten styl vyjadřování, který naopak tomu druhému Hitlerovi může vydatně pomoct na svět…
A ona to není nadávka? Slušný člověk bývá zpravidla neškodný pouze do té doby, než se identifikuje s velkou myšlenkou typu národ. Těchto lidé bych se bál, ne druhého Hitlera. I toho prvního vynesli nahoru vyděšení, zmatení, frustrovaní a vystresovaní slušní lidé. Samozřejmě za vydatné pomoci jistých kruhů, které jsou dnes opět tabu, jak správně připomněl Morybundus.
Popsal kdysi někdo – tuším, že Masaryk, ale nejsem si teď zcela jist – rozdíl mezi vlastenectvím a fangličkářstvím. Vlastenectví právě jako práci slušných lidí, motivovanou láskou k vlastnímu. Fangličkářství jako pózu vycházející pouze z nenávisti k ostatním.
Já vcelku chápu, že svým výrokem jste asi MYSLEL to fangličkářství. Ale POPSAL jste vlastenectví. Neděláte-li mezi tím rozdíl, uniká vám docela podstatná část problému.
Já tam ale opravdu žádný podstatný rozdíl nevidím. Podstata problému právě v tom, že mezi vlastenectvím a fangličkářstvím žádný podstatný rozdíl není. Láska k vlastnímu nebo nenávist k ostatnímu, to je přece pořád hranice mezi já-ty, my-oni, to je pořád nerovnost.
Čtu, a nestačím se divit. Jak vy to Tribune děláte, že tak pořád mládnete :-) – vy se vracíte v čase do doby, kdy jediný čistý proti špinavému světu stojí ten, kdo ještě slýchá stříbrný vítr… většina ostatních z puberty vyroste. Nejpozději v okamžiku, kdy si uvědomí, jak moc mu záleží na lidech, které má rád. Jak je chce chránit prolti všemu, co by jim mohlo ublížit. Že jsou hranice, které si nikdo cizí prostě nemůže dovolit překročit, i kdyby si chtěl jen utrhnout náušnici z ouška.
Vy tuhle hranici v sobě nemáte? Obdivuhodné. Nereálné.
Nechápu vaši teorii rovnosti/nerovnosti, my/oni, a myslím že ani vy sám si nejste úplně jistý. Vždyť vy současně nadáváte lidem, když povstanou a brání se, protože to je dělání nerovnosti, a zároveň jim nadáváte že se nebránili a neprotestovali a poslouchali – čímž vlastně smazávali hranice mezi on/my? Tak co byste vlastně chtěl?
Chtěl bych, aby takovéhle diskuse byly zbytečné, protože by jejich téma prostě chybělo. Já nevěřím, že lze kohokoliv dlouhodobě ochránit sebevyšší zdí, já věřím, že jedinou obranou proti nepříteli je nemít nepřátele.
Poslední živá bytost v tomhle vesmíru nebude mít žádné nepřátele. Chce to jiné řešení.
Pokud nebude nepřátele vytvářet a vyhledávat, nemusí být poslední.
Někteří jednobuněční?
Jednobuněčná bytost? To už by bytost mohl být rovnou kvantový spin.
Hitler je dneska hlavně reklamní značka, která prodává knížky, filmy, Main Kampf… Pokud snad z toho tzv. slušní lidé vyvozují do budoucna svoji beztrestnost, tak se z velké části mýlí, protože těch řadových přicmrndávačů nacistického režimu bylo pak ve všech postižených zemích odsouzeno taky dost. Slušný občan obecně trpívá ztrátou paměti, protože si myslí, že za svoji volbu nenese žádnou odpovědnost. V nacistickém režimu si pak třeba i všiml, že mu někam zmizeli sousedi, ale už jenom pro klid své duše nic nevěděl o existenci koncentračních táborů. Ale nemusíme chodit až k tak velkým extrémům. Ve volbách 1992 celkem 2,2 mil. občanů radikálně hodilo svůj hlas Václavu Klausovi, protože byli přesvědčeni o tom, že doba si žádá „opravdovou změnu“. Kolik tzv. slušných občanů asi tak dneska řeší zpětně svoji tehdejší volbu, když vidí rozkradený stát, koloniální průmysl, třetinové mzdy oproti Německu, daňové ráje pro bohaté, nenažranou církev, lichvu a její oběti, bezdomovce atd.? Asi málo, když podle lidového vyprávění za všechno může Havel a strůjce českého transformačního zázraku je naopak in, protože byl nejenom váženým hostem na nedávném sjezdu AfD, ale i včera na recepci ruského velvyslanectví si na rozdíl od jiných tuzemských návštěvníků hned svižně přišpendlil na sako „sovětskou“ georgijevskuju lentočku.
Kdyby jenom „jenom pro klid své duše nic nevěděl o existenci koncentračních táborů,“ bylo by to ještě dobré, horší je, když o nich ví a považuje je za správné, protože konečně někdo začal řešit ty nekalý živly (Židy, teplouše, Cikány, komunisty, uprchlíky…).
„Hitler je dneska hlavně reklamní značka, která prodává knížky, filmy, Main Kampf….“ …a nebo kefíry, kupříkladu (http://magazin.aktualne.cz/kuriozity/kefirer-uhranul-cesky-internet-kampan-bavi-na-odkazy-hitlera/r~db5cac26138b11e6bff10025900fea04/). Jdu blejt, velebnosti.
To není špatný, ale v roce 33 by to mělo jiný grády.
Je to jen provokativní virál.
Svědčí o tom třeba tenhle vyloženě antireklamní detail:
„…jahodový je obohacený chemicky ošetřenými jahodami, které byly s láskou vypěstovány našimi polskými farmáři. Velmi efektivně bojuje proti plynatosti.“
Reklama samozřejmě chce provokovat, aby zaujala. Reklamního Hitlera v opačném gardu máte třeba v tomhle známém abiturientském cvičení: https://www.youtube.com/watch?v=MZGPz4a2mCA
Obecný problém dneška spíš vidím v tom, co už hodně dávno v jedné eseji nadhodil Boris Strugackij: Máme šanci poznat fašismus? Asi bychom měli, když přece ze školy známe jeho hlavní popisné znaky. Podle autora to ale budou právě ty jednoznačné školní charakteristiky (hákoš, finanční kapitál, korporace…), které pomohou zahalit okamžik, kdy nový fašismus už bude stát ve dveřích.
Ta šanci moc nemáme, protože korporace a finanční kapitál vidět nesmíme a ty další znaky samy o sobě nestačí.
Vám někdo zakázal vidět monopoly a nadnárodní kapitál? Spíš by se lidé neměli opíjet relativizací, ke které dneska bohužel patří i úderný pojem „korporátní fašismus“.
Zákazy se dávno nenosí. Dnes se nezakazuje, dnes se jenom neukazuje a kdo řekne, že něco zahlédl, tak je zesměšněn.
Tahle mediální hra je přece komplexnější. Mainstream samozřejmě filtruje informace, ale systém vám současně hned nabízí jeho takzvanou alternativu. Zkuste mi vysvětlit, proč tzv. nezávislý internet útočí nejenom na Čulíkovy listy, ale současně nesnese ani Deník Referendum, Alarm a Altpress; když jsou to přitom internetová média, ve kterých se navzdory nějaké cenzuře hodně z příma používá třeba to základní slovo: kapitalismus.
Protože je nezávislý jenom takzvaně.
Bingo.
to video znám, to je dobrý :) Nechci příliš odbíhat od tématu, ale projekt kefírer mi přijde dost blbej a překvapuje mě jak malý nebo vůbec žádný odpor to vyvolalo. Jde tady totiž přesně o onu relativizaci zla, „humor“ založený na podobnosti se skutečnou historickou tragédií (plyn, zdarma ve vlaku k jednosměrné jízdence, cítíš se jak nadčlověk….). Nemluvím o tom, že kampaň je lidsky nechutná, nevkusná a primitivně přímočará, mluvím o tom, že v rámci tohoto projektu je zlehčována, bagatelizována terminologie spojená s největší genocidou a tím je v jistém smyslu legalizována. Je to další příspěvěk k posunu a relativizaci významu historického odkazu, který by měl být univerzálním (válka je vždy zlo, vraždění miliónů lidí nemůže být nikdy ospravedlněno (avšak téměř vždy je obhajováno) jakoukoliv ideologií). Postupnou salámovou metodou jsou měněny významy a vlastní obsahy slov. A připadá mi to nebezpečnější než některé hysterické mediální výkřiky typu Rudá armáda nás neosvobodila nýbrž okupovala, Evropu osvobodili Američané nebo, že II.sv.v. rozpoutal SSSR atd. Tyhle výroky jsou totiž tak hloupé a odporující faktům, že to „trkne“ skoro každého. Ale projekt kefírer je jiný. Tváří se odlehčeně, nevážně, humorně. A humor přece nemůže být špatný, že ? Obsah sdělení je skryt za vlídnou masku. Nejsem pokrytecký moralista a netvrdím proto, že téma Hitler nemůže být nikdy nijak dále zpracováváno. Někdy se to i povede a vznikne vtipná věc (viz. ta reklama na Mercedes, odkaz od Seal). Myslím si, že by to mělo být dokonce žádoucí (což dnes bohužel také není dost dobře možné). Ale rozhodně ne jako konzumní projekt, který tím, že převezme vnější atributy a rétoriku nacismu a spojí je s potravinou, jim paradoxně nedá jiný obsah, ale jen zrelativizuje jejich význam. Válka je mír. Kefírer je nejlepší. Fírer byl taky nejlepší. Tak nějak bych to viděl.
Profanace zla… možná máte pravdu, ale jednou to prostě přijít muselo.
Nejdřív asi musela proběhnout ta relativizace zla, aby pak mohly vznikat podobně pubertální reklamy. Mě třeba Kefýrer na první kouknutí hned odrazuje, protože mi volně asociuje hodně negativní účinky. Beru ji proto spíš jako memento, že jsme se od té poslední ničivé evropské války a její paměti už hodně vzdálili.
To bohužel asi nejde jinak, protože zkušenost je nesdělitelná.
Kdyby malýho Hitlera něco zabilo, zachránilo by to miliony životů? Tomu snad může věřit jen čtenářka Blesku.
Zabil jsme Einsteina, pánové!
Většina z „Hitlerových“ obětí by dneska byla v každém případě po smrti. Přirozené nebo násilné.
Nicméně by už měli děti a ty děti by žili, že rod by byl zachován a už by to nebyla smrt proti přírodě.
Kdyby nedošlo k druhé světové (a ke všem těm radostem – včetně holokaustu), kdo z nás by někdy spatřil světlo světa? Většina z nás je tu právě díky těm milionům padlých a zavražděných. Žádná metafyzika.
Poznámka: „Proti přírodě“ je jen smrt sešlostí věkem.
Kdyby nebyli tehdejší pobití, nebyli by dnešní živí? To je na mě už nějaké moc složité.
Druhá světová zamíchala osudy tolika lidí, že se naši (pra)rodiče narodili právě proto, že proběhla právě tak, jak proběhla. V ještě větší míře se to dá tvrdit o válkách napoleonských nebo o válce třicetileté. Ergo – nekonat se nacismus, žili by sice potomci těch mrtvých, ale většina z nás by se nikdy nebyla narodila. A oddělujte černé od bílého.
To je fikaný! Ale dost to zavání osudem.
Myslím, že bych svoje narození klidně oželel; výměnou za to, že by se nekonala 2. světová válka.
Oželel byste klidně i narození někoho, na kom Vám záleží? Každého, na kom Vám záleží? V tom je totiž zakopán pořádný hafan; vybírat si z minulosti jen to fotogenické, a okázale se nehlásit k tomu hnusnému, je cesta do pekel.
Kdyby nebyl, nemohl by želet. Vždyť jsem vám to už psal už tuhle, že z přemýšlení o časových paradoxech se člověk akorát tak zblázní.
„Vybírat si z minulosti jen to fotogenické, a okázale se nehlásit k tomu hnusnému, je cesta do pekel.“
Sorry, ale vůbec nechápu, jak jste zrovna na tohodle morálního hafana přišel. V duchu vašeho původního zadání jsem totiž oželel vlastní bytí právě proto, že 2. světová válka nebyla žádná fotogenická věc. No a protože, jak správně podotkl Tribun, bytí je existence v čase, tak všechny otázky z pozice dneška jsou tím pádem bezpředmětné. Zůstává tak akorát vaše tvrzení: „Ergo – nekonat se nacismus, žili by sice potomci těch mrtvých, ale většina z nás by se nikdy nebyla narodila.“ No a protože žiji v přítomnosti a jsem součástí nějakého rodu, tak samozřejmě už proto musím být na straně těch, kteří právě kvůli tomu nacismu byli připraveni o možnost mít své potomky. Nevím, jak to máte nastaveno vy, ale právě proto, že existuji, nehodlám xe hlásit „k tomu hnusnému“, i když je to součást dějin lidské civilzace. Je mi totiž v rámci vašeho zadání vcelku jedno, odkud jsem se tady vzal, ale když už tady jsem, tak koukám hlavně na to, abych byl.
Nerevare, Vaše „kdyby“ je iracionální a nemá řešení…znáte to, s tím kdyby…není nikterak prokazatelné, že když oddálím či zamezím své smrti, že se ji prostě jinak a jinde nevyhnu, a pak, že když změním svoji budoucnost, že se ta bude nějak lineárně odvíjet od okamžiku případné změny. Jestli máte rád romány H.G.Wellse, pak ve „Stroji času“ tím, že se vynálezce pokusí vymyslet stroj času, aby se vrátil do minulosti a zachránil tak život své milované, když by dokázal zabránit splašení koní a jejímu úrazu s následkem smrti, tak pak zjistí, že ona stejně zemře při jiné okolnosti, která se náhle vyskytla a „která v té jednou prožité realitě nevznikla“ resp. po změně té jedné události z oné reality, vznikla jiná.“nepředpokládaná“ realita, která změní předpokládaný vývoj života stejným zmarem jako ona smutná realita samotná.
Dochází se tak k fatálnímu zjištění, že když něco nenastane, neexistuje záruka, že nevznikne (třeba i následkem té změny samotné) něco jiného, co změní život tak, že se třeba někdo nenarodí, ačkoli podle skutečné reality by se narodil, anebo naopak, proč myslíte, že se někdo narodí, jen proto, „že by se narodit mohl“? Proč bysto to měl být zrovna Vy, myslíte, že tím, že někdo 18ti letý padl, že byste se pak narodil zrovna Vy? Co činí člověka ve svém vědomí, že „je to zrovna on“? Nemohl by ten co padl poznat jinou ženu a tím, že už „byste to nebyl Vy“, ale někdo jiný?
Vím, vypadá to složitě, ale ono to složité je, nikdo zatím neřekl, co činí vědomí každého člověka autonomním v jeho těle, a proč „jeho“ vědomí není v jiném anebo proč jeho vědomí „se nenarodilo v minulosti“ a jestli ti co zemřeli jsme nemohli být někdy „my, resp. naše vědomí nemohlo existovat už někdy dříve, a jen díky tomu, že už jednou zemřelo, si to nepamatujeme“….
Zanechme vší metafyziky, Tribun tyhle věci zásadně nesnáší. Chtěl jsem tím přirovnáním jen upozornit na to, že naše přítomnost stojí na hromadách mrtvol, i kdybychom my sami byli hummání až nad mraky. Nepoučit se z historie je jako se těm zabitým vymočit na hrob. Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme o tom vést spory, ale … dál to znáte.
Mě z toho spíš vychází, že nezabít je by byl zločin proti sobě samým. Huh…
Zajímavý závěr debaty nad reklamou, který vám připadala politicky nekorektní, protože si pohrává s motivem přejetého „dítěte“. Ano, naše civilizace stojí na hromádách mrtvol a nepoučit se z historie by mohlo být ještě horší, než „se těm zabitým vymočit na hrob“. Tuhle mantru přece s oblibou říká kdejaký politik, protože je tak obecná, že s ní nelze než souhlasit. Za sebe se tak proto solidarizuji s tou zmíněnou čtenářkou Blesku a rád se zase brzy nechám poučit Tedy, pokud to nebude vadit Tribunovi, protože ta „metafyzika“ fakt asi musí být hodně velkej prevít :-)
Politicky nekorektní problém? No, asi jsem tu v té nejlepší společnosti. Co s tím?
Je to reklama na Mercedes, ne na nějaké mírové hnutí. Sice je na jednu stranu kontroverzní (překračuje tabu), ale na rozdíl od českého Kefýrera to dělá tak, že zlo v té reklamě zůstává zlem.
Ale houby. V té reklamě šlo přece o přejeté dítě, ne o nějakého Fuehrera.
To je přece Minority Report jak z učebnice (pověr a předsudků).
V tom americkém filmu něco předpovídá Mercedes s tzv. inteligentním řízením? No a když se teda stavíte proti těm pověrám a předsudkům, tak se zkuste řídit – až budete stát znova u té pověstné urny – aspoň touhle reklamou: https://www.youtube.com/watch?v=15nJxD9eeOE
Když jsem kdysi vstoupila do netových diskusí, poznala jsem dost zapálených bijců, hlásících se k levici, kteří přiznávali, že v tom dvaadevadesátém volili ODS. Někteří z nich do ní dokonce na čas vstoupili. Já jsem je poznala v době, kdy ohrnovali nos nad Špidlou a chystali se volit komunisty. Dnes si zase vesele notují s klausovci, když oceňují Zemana, opakují protiuprchlické a proticikánské mantry a nenávidí EU i liberální levici.
Nejsou to žádní primitivové a neurvalí surovci, jsou hodní na rodinu, mají rádi své pejsky a kočičky, mouše by neublížili. Jen o některých skupinách neuvažují jako o lidech.
Fašismus? Ten jsou ochotní přisoudit leda tak Ukrajincům.
A takoví jsou nejhorší a přesně o nich mluvím, když mluvím o slušných lidech.
Slušný člověk-ten v uvozovkách- je každý, kdo není takový, jak ho chce Tribun.
I hokejový fanoušek je svým způsobem fašista.
Skutečně slušný člověk je ten, který zná- podobně jako Tribun- dějiny.
Takže ví, kdo to byl Hitler a PŘEDEVŠÍM ví, co se tomu Hitlerovi dneska podobá.
A samozřejmě jsou to ti, kteří odmítají právní nerovnost, takže jim třeba vadí, že jinobarevní migranti mají větší práva jak domácí, což ostatně je jedině správné, protože jen pozitivní diskriminací se dá docílit toho, že si nakonec, jednoho dne, budou všichni rovni.
Takoví lidé pak také vědí, kdy začínají dějiny, a bylo to v r.1923, kdy Hitler prohrál pivní puč.
A Hitlerovo kouzlo?
To začíná být velice skutečné, protože praxe dává národně socialistickým teoriím do značné míry za pravdu.
Některým, ale koho by to zajímalo, když ohrožení je skutečně hmatatelné.
Kdysi jsem Čulíkovi psal, že nebude dlouho trvat, a sklidí svou setbu, protože neolevičácké lhaní probudí démony a ti zase stanou u moci.
To bylo ještě před cizíckou invazí.
Neolevičákům nestačilo jen lhát,ale i konají.
Nyní se blíží doba, kdy se setba sklidí a tito neolevičáci budou vyzývat lid, aby bránil své hodnoty proti démonům, které sami vyvolali a už ho i vyzývají, a někteří lidé je budou bránit, a jiní je odmítnou jako nefunkční, a krev poteče po ulicích a to vše ve jménu dobra a lásky a boje za rovnost, kterou lze pojmenovat tolika šalebnými slovy, že kde jaký lump se může na tom točit z celé škály lotrovských důvodů!
Žádného Hitlera nevidí, jen jakéhosi Vittu, který se nepochybně počítá mezi ty slušné a zdravým rozumem nadané.
…a patrně pravičáky. Protože vedle něj se osobně řadím k levičákům, resp. neolevičákům jak on vidí ty, co nejsou fašisté, a nacionální socialisté. Nikdy bych nevěřil, jak se budu cítit s „neolevicí“ zajedno a vcelku bezkonfliktně:-)
Můj problém je především ten, že se neřadím nikam.
A to je těžký hřích, mezi hlupáky.
Tak se stává, že v místech, kde se nachází hodně těch, co sami o sobě tvrdí, že jsou levičáci, jsem nazýván fašistou, a mezi těmi, kde sami o sobě říkají, že jsou pravičáci, jsou pro změnu komunista.
Obé svědčí -dle mého- především o silné vyhraněnosti oněch lidí do svého vidění světa, protože jak jedni, tak druzí mají zacpané uči před argumenty druhých.
A též to snad svědčí o tom, že já sám nepatřím skutečně nikam, protože jinak by mě dejme tomu levičáci prohlásili za fašistu a fašisté mě za něj přijali, resp. pravičáci za komunistu, a levičáci mě za něj přijali- což se nestává a obou stranám jsem kupodivu…..málo radikální v jejich vidění.
Třeba může kdokoliv namítnout, že i já mám zacpané uši před argumenty jiných, ale v takových případech se zase stane, že to o mě prohlásí, ale žádný argument nedají do placu, vyjma plytkých nicneříkajících keců.
Jako v mainstreamu, Zeman je hulvát, poškozuje ČR a táhne nás na východ.
A co to znamená a jak to konkrétně dělá?
Letadlo!
A pak je také možné, že jste příliš horké sousto pro levičáky i pro pravičáky. A argumenty je obecně ta potíž, že si lidé málo uvědomují, že argument nerovná se podpora mého tvrzení.
Ale ne, Tribune, mezi ty slušné ne, to jsem nikdy nebyl.
I když nezneužívám žádných dávek a vychovávám dvě děti a třídím odpad!
Ale mezi ty, kteří umí hodnotit realitu, mezi ty se počítám.
To si o sobě myslí všichni, včetně schizofreniků.
https://www.youtube.com/watch?v=CUBAbLUbgMs – dobře jsem se bavil, hranou dokumentaristikou, německou komediálností a konečnou dráždivou seriozností a aktuálností nastolených otázek velmi rychle orientujícím se Adolfem v dnešní surrealistické, post americké době. ..)
O tom jsem jen slyšel, ale ten trailer vypadá geniálně. Možná jsem jediný, ale já tvrdím, že Němci mají smysl pro humor.
humor ( místy až odpudivě groteskní ) je zde asi ochranou před trestním stíháním, či nařčením z ( účelového) vyvolávání ducha doby, kdy němci měli více než zdravě národní sebevědomí – tvůrci tohoto dílka si ale dali záležet, aby docela jasně ukázali, kam dnešní němci došli a co všechno si nechají líbit, no a konec je otevřený ( cesta ale naznačena)….movie se dá stáhnout ( ve vynikající kvalitě) i na internetu. ..)
No ano, vypadá to na velkou a možná i dost trpkou srandu. Asi se na to zajdu podívat.