Člověk a technika

Auta by byla nepoužitelná bez lidí, kteří je umějí řídit, bez regulací provozu, a stejně tak automobilový průmysl by stěží uspěl bez kultury, která ochotně akceptuje, že lidé na silnicích každodenně umírají.

(historik Johan Schot, ĎaS 1/2017)

Je to jen takový postřeh, logický a dostupný každému, kdo se nad tím trochu zamyslí, ovšem postřeh zcela zásadní, který rozhodně stojí za poznamenání a připomenutí.

Advertisements

31 comments

  1. vera

    Zcela zásadní…k vynálezu kola ? Neboť již před sestrojením aut umírali lidé pod koly kočárů. Při dopravování sebe někam umírali dokonce i na lodích ! To prosím dotyčný neví ?? má nějakou jinou představu, jak se někam dopravuje ? Jo, jsou místa, kde se dodnes chodí pěšky, a zboží nosí na hlavách. To je správná kultura?
    Stejně zásadní by byla připomínka k dalším vynálezům, ba i stavbám, neboť lidé umírají po pádu ze žebříku, vypadnou z okna, skočí z mostu, utopí ve vaně…. Hluboké myšlenky. Tesat do kamene, a pak se tím kamenem trefit. Ne vážně, lepší vtip by nebyl?

    • Tribun

      Zcela zásadní a váš komentář je toho důkazem, protože je na něm pěkně vidět, jak moc jsme ovlivnění svojí kulturou a jak její produkty považujeme za samozřejmé a přirozené. Je totiž právě jen a pouze vliv naší kultury, co nás nutí přijímat nehody výměnou za snazší osobní a obchodní mobilitu. Myšlenka nemusí být nutně hluboká, důležitější je, aby byla přesná.

      • Antimon

        Mankote, už i ten neandrtálec, když štípal pazourek, se tím šutrem občas pěkně praštil. To jsou naprosto děsivé úvahy, co tu předvádíte. Máte pocit, že jsme měli zůstat u těch stromatolitů a dál se nevyvíjet? Považuji za zcela charakteristické, pro určitý typ myšlení, že na jedné straně se žehrá nad tím, jak „…. produkty svoji kultury považujem za samozřejmé přirozené“ (a to je špatné) a přitom to píšeme na počítači a s využitím Internetu. Migranti se topí jako koťata po desítkách a „kultura to také akceptuje“. Nějak jsem si nevšimnul že by jim někdo poslal například „Harmony of the Seas“, aby se nemuseli trmácet v malých bárkách, které se hned potopí. Ergo, na každou věc lze vymyslet podobnou hloupost, jako je v úvodním citátu.

      • tresen

        Souhlasím s Věrou. Cestování i doprava zboží byly spojené s nejrůznějším nebezpečím vždycky. Takže o výměnu něco za něco šlo ve všech érách, riziko podstupoval každý, kdo nechtěl nebo nemohl trvale dřepět doma za pecí. Není vyloučeno, že přepočteno na množství obyvatel bylo dřív smrtelných nehod na cestách víc.

          • tresen

            A jaký byl tedy vliv jiných kultur na hodnocení rizika? V čem bylo hodnocení rizika v jiných kulturách odlišné od toho našeho?
            Třeba máte před očima vozku, který se před vjezdem na vachrlatý most pokřižuje a zvolá: Děj se vůle Páně!
            Jinak mě nic nenapadá. :-)

              • tresen

                Ale vůbec ne.
                Když už jste nakousl ten alkohol: Jak se tedy naše kultura liší od těch dávných v akceptování rizik spojených s alkoholem?

                • Tribun

                  Nevím, možná vůbec, tady přece o nějaké současné a minulé, cizí a vezdejší není řeč. Nejde o nějakou odlišnost, ale o to, že např. obecná akceptace alkoholu a s jeho konzumací souvisejících excesů a nákladů je otázky kultury. Jako u těch aut.

                • tresen

                  Co teda pro vás znamená slovo kultura?
                  Pokud je to něco, co se proměňuje, pak je přece možné porovnávat současný stav s minulostí.
                  Proč se tomu tak usilovně bráníte?

  2. Ota

    Auta budou pouzitelna bez lidí už brzy. Tedy jistě budou sloužit i nadále potřebám lidi, ale nebude nutné, abychom je my řídili. Takže kultura ježdění bude tak více technokratizovana do prostě norem, jako jsou ty technicke či technologické. Pak mi smysl toho sdělení uniká, resp. stává se anachronismem. Překonáváni dogmat je smysl dialektiky dějin, pakliže tento filosoficky konstrukt vůbec kdy existoval.

    • Tribun

      Pak bude ten postřeh o to naléhavější, protože to je právě kultura, která nás vede k tomu, že se necháme vozit auty bez řidičů.

      • Ota

        myslim, že to by dělala jakákoli jiná, i když naturalisté (Amiši nebo Huterité) jezdí v kočárech tažených koňmi…a křováci chodí pěšky…Moderní civilizace v globalizované společnosti jsou monokulturní – jak bych tak řekl, jejich kulturou je že žádnou závaznou nemá:-). liberalismus založený na individualismu má jedinou kulturu, každý si žije tak jak se mu chce a využívá k tomu max. prostředků technologického pokroku, kterým supluje společenský styl život a jinak explicitní závislost na druhých prostřednictvím veřejných služeb. To je samo o sobě možná taky kultura:-)

        • Tribun

          A co teprve taková kultura parazitického individualismu…

          Když ona ta globalizace tu kulturní monokulturu (neplést s hegemonií coca-coly) zatím nějak nenastolila. Žádný div, když monokulturní nejsou ani jednotlivé státy, obce, ba i rodiny.

  3. Nerevar

    Když před časem dostal nějaký pithecanthrop chuť na borůvky, zašel si do lesa. Případný výskyt medvěda (nebo jiného nebepečí) tamtéž vyhodnotil jako přijatelné riziko. Nebo nepřijatelné. Je v tom opravdu tak veliký rozdíl?

    • Tribun

      Co mé znalosti sahají, tak v Africe medvědi nežijí a nežili a borůvky nerostou a nerostli. A ano, je v tom rozdíl – právě v té technice, v tom, že medvěd byl v tom lese před vámi a je to bytost s vlastní vůlí, zatímco takové auto je lidský produkt zcela závislý na lidské vůli.

  4. vladimír šmídl

    Automobil v sobě nese něco iracionálního, umožňuje demonstrovat statut osoby na stupnici bohatý-chudší a v chudších zemích, kam jsme se propracovali, vidíme, že na malém městě se postaví hypermarket, kam se lze dostat jen autem, zatímco chodci navždy přeskakují blátivé strouhy, aby se dostali dovnitř. Tak to prostě projektant nakreslil. I cyklisté mohou mít obtížnější přístup,než automobilisté.
    Náměstí jsou esteticky znehodnocena celodenně zaparkovanými automobily a po jednosměrné silnici tančí chodci, uhýbající
    před kamiony, které sjely z dálnice dovnitř města, aby ušetřily za mýtné.Ovšem, když jsem dojížděl autem, trvalo to na pracoviště 17 minut, autobusem a tramvají 70.Práce začínala v 08.10 , to bylo podstatné, na osmou jsem musel vyjet o 20 minut dříve…

  5. Nerevar

    A co například padající strom nebo uvolněný balvan? Jak se liší od nezabrzděného auta, co se vlastní vůle týká?

  6. hank

    Automobilová kultura vznikla na základě uměle vytvořené potřeby, kterou lidstvu vnutil jistý Henry Ford a do své propagandy převzal jistý Adolf Hitler. (Na tuto propagandu úspěšně navázala největší a nejvlivnější evropská lobby – německý autoklub ADAC, jehož vliv na praktickou politiku je srovnatelný s vlivem střelecké asociace NRA na politiku amerických vlád.) Viz např. soubor esejí/esejů (vyberte si sami, v češtině je správně maskulinum i femininum) švýcarského filosofa Denise de Rougemonta vydaný česky v r. 1996 pod názvem Budoucnost je naše věc, ISBN 809014795X. Ale názory o škodlivosti automobilové kultury svého času razil třeba i Jan Keller, který ovšem vychází z jiných sociologů, jako jsou Giddens, Goffman aj., o spoustě ekologistů, anarchistů a jiných sprostých podezřelých nemluvě.

  7. Troi

    Malá poznámka sociálního darwinisty: kultura, která odmítá užitek kvůli potenciálnímu nebezpečí, striktně limituje potenciál svého rozvoje a bude zadupána do země nebo při nejbližší dostatečně vážné krizi udělá „ústupek“ ze kterého se stane pravidlo, protože opouštět výhody hodně bolí.

    A podle mě taková kultura nikdy neexistovala. Kultura lidského života jakožto absolutní hodnoty tu nikdy nebyla – s postupujícím pokrokem hodnota lidského života roste s tím jak se nám technologicky/civilizačně nevyplácí jím plýtvat. A panickou hrůzu ze smrti bych považoval spíš za chybu než za aspekt kvalitní kultury.

    • hank

      Troi: Jistě se jedná o zcela legitimní vyjádření postoje, nicméně má jeden zásadní nedostatek – některé pojmy nejsou definovány. Např. „užitek“, „rozvoj“, „pokrok“, „výhody“, „hodnota“… Bez jejich definic jsou takové a podobné výroky těžko srozumitelné. Jedná se o to, že ty pojmy nejsou neutrální vzhledem k osobě/skupině toho/těch, kdo jich používá, a v jejich pozadí se vždy skrývají něčí zájmy.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s