A najednou to jde

Noticky

Nově instalovaný řádně zvolený americký prezident Trump vydal jakýsi dekret proti migraci, na kterém ještě ani pořádně nestačil oschnout inkoust a už mu ho kterýsi americký soud pozastavil (a výhledově asi i zruší). A najednou to jde. Proč to nemohlo jít dříve, když američtí prezidenti nařizovali invaze, okupace, násilné intervence nebo mučení? Ta rychlost a důslednost v případě de facto prkotiny, která se týká jen lidí, kteří vědí, že do USA chtějí a že nejsou američtí občané, a laxnost v případě fatálních zásahů do životů nevinných a nezúčastněných o americké společnosti mnohé vypovídá. Ale třeba, když to jde teď, půjde to i příště.

  • Označeno tagem
Publikováno

26 komentářů: „A najednou to jde“

  1. Ono s tim konkrétně v tomhle případě pravděpodobně bude mít hodně co dělat i to, komu do toho ten soud hodil vidle…
    Trump to prezidentování bude mít mnohem složitejší, než ho měl Obama…

  2. Zákony podle kterých jednají soudy jsou liberální ústavy. Ty zapovidaji dikatorske manýry. Takže počiny omezující lidskou svobodu budou vždy podle.ustavy potírat. Bombardovani diktátorských režimu v zahraničí ztočící plynem proti vlastním občanům (Saddám a Asad) z logiky věci povolovat budou, protože boj proti diktátorem je chvályhodná věc. I proti těm vlastnim kdyby dělali jen prkotiny, jako třeba zkoumali dlouholebkatost a dostatečnou bělost „pravých“ Američanů.

    1. Morálka primitivních společností: „Kali“, řekni, co je to špatný skutek“? Kali po chvíli přemýšlení řekne: „Když Kalimu někdo ukrást krávu“. Výborně, a co je to dobrý skutek? Kali bez přemýšlení řekne: „Když Kali někomu ukrást krávu.“

      2. Znamená to, že vyčítáte Američanům, že okupovali Německo, aby zbavili Evropu diktátora?

        Ono když nám samotným neteče právě teď do bot, tak je snadné poučovat druhé o tom, koho by měli a koho neměli zachraňovat. Dnes už i Kreml varuje Trumpa, že stažení vojsk z Afghánistánu by mělo pro jeho občany neblahé následky.

        1. Samozřejmě, že se mi americká vojenská přítomnost v Evropě nelíbí. Je více než sedmdesát let po válce.

          Je docela dobře možné, že teď už je lepší, když se USA pokusí ty sračky, které na Blízkém Východě nasekaly, nějak řídit, jenže ony se tam především vůbec neměli srát. Když už tu udělaly, tak teď musí nést veškerou materiální i morální zodpovědnost.

          1. Všichni asi chápeme, že vy byste tu měl nejraději ruské vojáky, ale realita je taková, že samy evropské státy úpěnlivě prosí Američany, aby k nim poslali své jednotky, aby se na jejich území neopakoval Ukrajinský scénář se zelenými mužíčky na dovolené.

            Když osvobozují Američané Evropu od nacistů, tak to jsou nám dobří. Když osvobozují Afghánistán od Talibánu, který vznikl jako reakce na sovětskou okupaci, tak to jim vyčítáme…

          2. Ruské vojáky v Evropě nechci, stejně jako zde nechci americké. O americkou vojenskou přítomnost úpěnlivě prosí především ty státy, které berou konflikt s Ruskem jako svoji morální a historickou povinnost (Polsko) nebo kteří se obávají, že by jejich ostentativně diskriminační postoj k ruské menšině mohl vyústit vyústit v ruskou intervenci, tedy v něco, co vy jistě odsoudíte stejně razantně, jako byste to schvaloval, kdyby šlo o menšinou albánskou a intervenci americkou (což není úplně vhodná analogie, protože tu chybí ta diskriminace, ale budiž).

            Talibán nevznikl, ale byl vytvořen USA. Jestli chtěly USA svobodný Afghánistán, měly začít tím, že nevytvoří a nevyzbrojí Talibán. Jenže kdo by odolal…

  3. Obávám se, že kdo nemá solidní povědomí o americkém právním systému, vám k tomu nic relevantního neřekne.

    1. Pokud je to důsledek právního systému, pak je ten systém poněkud perverzní, nemyslíte?

      1. tresen má pravdu, Tribune.
        Jde totiž o to, jestli to vaše „američtí prezidenti nařizovali invaze, okupace, násilné intervence nebo mučení“ bylo schváleno Kongresem a Senátem, nebo jestli to také bylo jen prezidentovo EO. Pokud platí první varianta, srovnáváte jablka s hruškama.

        1. To si myslím není úplně pravda, protože ten EO může prezident vydat i bez Kongresu a ten ho dodatečně autorizuje. Tady ho ale nezastavil kongres, nýbrž soud.

          1. Ano Tribune, ale otázka zněla, zda ty jiné případy, které vzpomínáte, byly také EO, nebo ne.

          2. Chápu. Takže s trochu právnické ekvilibristiky může být válka nezastavitelná a nenapadnutelná. Že mě tenhle nenápadný půvab zastupitelské demokracie vůbec překvapuje.

          3. Ne, nechápete. To s tím nemá co dělat. Válka je nezastavitelná vždy, když k ní někdo bude mít dost vůle a prostředků. A nenapadnutelná je vždy, když ten samý subjekt válku vyhraje. Zastupitelská demokracie ani jakýkoli jiný režim s tím nemá co dělat (tedy nezáleží na něm). Já se opravdu jen ptám na to, jestli ve všech těch případech byly stejné podmínky. Nic víc.

          4. Tím se ovšem dostáváme k tomu, že vadný není právní řád, ale národ jako takový, což je, kulantně řečeno, velmi politicky nekorektní teze.

          5. Proč do toho zase motáte národ? Vy jste fakt neuvěřitelnej. Kulantně řečeno.

  4. Vždyť je to prosté, platí ta známá teze, že „naše“ zabíjení je lepší než to jejich a že nikdo si nebude dovolovat, co si dovolujeme (dovolovali jsme si) „my“. V daném případě to platí pro americké liberály – pokračují prostě v domácích poměrech metodami obamovské zahraniční politiky a nedovedou si připustit, že se situace dramaticky změnila. Když jistý Obama embargoval imigraci z týchž zemí, u nichž to učinil Trump, bylo ticho po pěšině. Dnes se k žalobě na ten dekret pana DJT připojují dvě známé firmy – novopečená muslimka (zatím bez hidžábu) madame Albrightová a pan Kerry. To snad ani nepotřebuje další komentář. Doufám že ty dva nenechají Hillary s manželem na holičkách…
    Obecně vzato je ovšem postup pana DJT značně neprozřetelný. Takové otázky řešil v těchto šířkách podobnými metodami jistý Eduard Beneš – ovšem to bylo v časech válečných a v chaosu těsně poválečném. V zavedeném systému nejlepší demokracie ze všech demokracií je dekretální cesta cestou do pekel. Tož ať se perou. Tradice občanské války je ostatně ve Spojených státech stále připomínaná. Proti tomu je ten federální soudce ze Seattlu přece jen výhodnější alternativa. Nestojí to tolik krve a představa, že by zlosyn Putin rozpoutal v USA občanské krveprolití je sice zábavná, ale asi stejně reálná jako obvinění, že způsobil svou štvavou propagandou zvolení pana DJT prezidentem Spojených států.

  5. Pingback: A najednou to jde | Outsider Media
  6. Pingback: A najednou to jde – archiv2k
  7. Pingback: A najednou to jde – almanach.cz

    1. Někdo jiný by to mohl vidět tak, že v USA mají šílené soudy, které maří mandát řádně zvoleného prezidenta.

      1. V USA takový spor rozsoudí nejvyšší soud – jako v každé civilizované zemi. V Rusku takový spor rozsoudí radioaktivní Polonium…

        1. Také by mohl rozhodnout parlament, nebo voliči v referendu, a pořád by to bylo civilizované. Jsem zvědav, jestli si soudy podrží vaši důvěru i v případě, že rozhodnout jinak, než by vám zamlouvalo.

Komentáře nejsou povoleny.