Juval Noah Harari (3) – budoucnost

Vzhledem k tomu, že lidé budou žít mnohem déle a svět, v němž budou žít, bude procházet stále častějšími a radikálnějšími zvraty, budou se muset tyto dlouhověké bytosti stále znovu přetvářet (…) jinak se stanou z hlediska pracovního trhu naprosto nadbytečnými. (…) To bude přinášet mnohem více stresu. A i dlouhověkost sama o sobě bude jeho zdrojem – čím déle bude člověk moci žít, tím méně bude ochotný riskovat. Lidé se stanou posedlí svým zdravím a vlastní bezpečností.

Lidé nebudou odcházet do důchodu v pětašedesáti letech a vyklízet pozice příští generaci s jejími novými idejemi a nároky, a co potom?

Možná, že až jednou budete žádat o práci, nebudete odmítnut proto, že jste gay, muslim či černoch, ale proto, že vy jste vy – protože se něco ve vaší DNA nebude algoritmu zamlouvat a vy nikdy nezjistíte, co to bylo.

Co bude pro 120letou ženu znamenat, že někdy, když jí bylo čtyřicet let,  porodila dvě nebo tří děti?

Přípravky, které budou prodlužovat lidský život, budou zřejmě nákladné a nebude k nim mít přístup všech osm miliard lidí na této planetě. Společnost na konci 21. století proto může být nejnerovnější v dějinách. Poprvé se může objevit reálná biologická – a slovo biologická zdůrazňuji – propast mezi třídami a zeměmi.

V následujících generacích se však lidstvo může opravdu rozštěpit do biologických kast. Může vzniknout vyšší třída lidí, kteří se promění v bytosti podobné bohům – a to také zdůrazňuji – a ta bude skutečně chytřejší, odvážnější a kreativnější, než všichni ostatní. A navíc bude žít mnohem déle.

V 21. století biotechnologie transformují svět. Nikde ale není psáno jak – není to předurčeno ani dějinnými silami, ani bohy.

Reklamy

57 comments

  1. hank

    To připomíná utopie Franka Herberta nebo Kevina Andersona… Jenže problém je v tom, že lidstvo má k dispozici jen tuhle jednu planetu, navíc už dost vyčerpanou. Proč si autor myslí, že ty technovychytávky zachrání lidstvo dřív, než globální civilizace zkolabuje?

    Dnešní vývoj dává za pravdu spíš vizím Arthura C. Clarka, když už tedy mám hledat analogie ve sci-fi.

  2. Kamil Mudra

    Těchhle myšlenek se chytil sci-fi žánr už před mnoha lety. Kdybyste, Tribune, ty knížky četl, nepřipadal by vám dnes Juval Noah Harari tak objevný. :-)

    • Troi

      Nejde o objevnost. Jde o to, že jsme se posunuli ze sci-fi do přítomného politického problému. Už to není problém, který „jednou budeme muset řešit“, ale jsme ve stavu kdy v rámci jednotek volebních období musíme přijmout stanovisko. Eugenika při umělém oplodnění a přeprogramování dítěte pomocí CRISPRu je přítomnost a polická sféra to zatím ignoruje, ale jak dlouho bude trvat než se rozroste v téhle oblasti černý trh se všemi problémy? A nebylo by lepší a bezpečnější pro všechny, kdyby to bylo regulované a pod nějakým rozumným dozorem? Ale pod jakým?
      Žádné scifi – standardní politická debata o vizi kam se společností, a tam kde je zůstat nemůže.

        • vera

          A jsme my bohové, abychom věděli co přijde, a s jakými následky? Vždyt vám to Tribune ten dotyčný říká – musíme počkat až vznikne nějaká ta nová božská kasta, chytřejší než my :-)))
          Nejsou takové texty vařením z vody ? Nemám dojem, že dotyčný ví co mluví. už jenom Žena co měla dvě děti, tak ve 120 stráví dlouhé hodiny jenom čtením jmen všech svých vnuk, pravnuků, praprapraprapravnuků…
          Mně by vám přišlo zajímavější, kdyby se konečně někdo začal zamýšlet nad požadavky lidí, a ne pracovního trhu. Jakože by někdo začal zarovnávat ty příkopy. Nebo začal vytvářet nějaká smysluplnější proroctví a předpovědi…
          Jak se blížím k té dlouhověkosti… napadá mě, jak bylo rozumné nechávat odcházet lidi do důchodu v ještě schopném stavu, aby mohli svými silami pomáhat jak mladým s dětmi, tak starým rodičům s nemocemi. O kolik méně trablů vznikalo, co se všechno takhle pokrylo, co citlivých zaměstnavatelů a podnikatelů a sociologů se nemuselo budit v noci hrůzou kam se starými lidmi…

          • Tribun

            Nemusíme být bohové a nemusíme znát budoucí vývoj, abychom mohli téměř s jistotou prohlásit, že i budoucí generace budou chtít jíst, pít a dýchat.

            O vnoučata se stará žena, která rodila před dvaceti, třiceti lety. Tady jde právě o to, že žena, která rodila před sto padesáti lety, nemusí nějaká vnoučata vůbec řešit.

            Že by se ovšem naše společnost měla odvrátit od modelu člověk slouží výrobě k modelu výroba slouží člověku, s tím souhlasím.

        • Troi

          Podle mě je to jako u všech technologií – obojí.

          Nicméně já jsem se kloním k příležitosti na úrovni zemědělské revoluce na začátku holocénu. Potíž, kterou vidím je v tom jak to bude rezonovat s jinými politickými otázkami:
          1) rasismus se dá odvrhnout na základě toho, že rasy jsou vlastně skoro stejné, takže diskriminace na jejich základě nedává smysl a je jen kognitivní chybou. (to jestli je to pravda je samo o sobě otázka sporná, protože se nesmí zkoumat moderními metodami) Jenže v okamžiku, kdy si vytvoříme nějaké Homo sapiens sapiens sapiens a jeho efektivita bude zásadně lepší a bude jednoznačně odlišitelný od nás, tak se bude muset přehodnotit otázka diskriminace na základě rasy.
          2) v okamžiku, kdy bude mezi HSS a HSSS větší genetický rozdíl jak mezi HSS a šimpanzem, tak nebude udržitelná teorie o „jednom svorném druhu jménem člověk“ a lidstvo se prostě rozpadne na několik živočišných druhů. Potíž je v tom, že část dnešního lidstva tak může vypadnou ze škatulky lidských práv a dopadnout jak dnešní zvířata (v otroctví jako užitkový dobytek nebo jako v koncetráku jako škodná)
          3) aktuální idea toho, že jsme si všichni rovni musí definitivně padnout. Dneska máme trochu divný stav, kdy se tváříme, že všichni jsou stejně schopní, ale máme tam výjimku pro nesvéprávné.

          Já doufám, že to oddělení nového druhu naopak povede k rozvoji soucitu a úcty ke všem cítícím bytostem bez toho, aniž by se po každém požadovaly ty samé povinnosti a dávala mu ty samá práva. A díky tomu by se do tohoto systému mohly dostat i některé zvířecí druhy.

          • Tribun

            Ptáte se velmi správně a nutně. Takovéhle otázky je třeba promýšlet a nebát se jich, protože realita je jimi těhotná (fujtajxl, to je fráze).

            Ad 1) Nebyla by to diskriminace na základě rasy, ale spíše druhu. Není ale podle mě nevyhnutelná. A nebo jinak: neměli bychom si přestat plést diskriminaci s perzekucí?

            Ad 2) Více druhů člověka tu již v minulosti bylo, to by neměl být problém. Stejně tak nevidím důvod, proč by zvířata měla mít nějak nižší status, než člověk. Nemusíme degradovat starý druh člověka, můžeme povznést zvířata.

            Ad 3) Zde moje obligátní námitka: rovnost není stejnost, rovni si můžeme být i v různosti.

            • Troi

              Ad 1) V tomhle ohledu nemám vůbec jasno. Člověka s downovým syndromem asi nepustíme k volbám a otázka nakolik má právo mít děti, když se o ně nepostará, je velmi nepříjemná. Jenže pro HSSS budeme pravděpodobně stejně zabednění a „nesvéprávní“ jako lidi s DS pro nás a z veškeré logiky by na nás mohl aplikovat stejný postup a sebrat nám některá práva. Třeba kandidovat, protože máme vrozenou krátkozrakost a sobectví, kterou HSSS přirozeně potlačil inteligencí. No nejsem si jistý jak příjemné by to pro nás bylo.
              Tyhle příklady by byly/jsou diskriminací nebo perzekucí?

              Ad 2 – práva) Jenže když jen povzneseme zvířata, tak se dostaneme do ideologicky dost vadného a divného modelu. Lidská práva pro zvířata nemají žádnou hodnotu. Pro ně má hodnotu úplně něco jiného a omezení vnímají úplně jinak než my. Jsou tam podobné body – nebýt mučen apod. ale toho není až tak moc.
              Jenže pokud se k tomu chce postavit nějak rozumně systémově, tak budeme mít několik levelů práv? Zvířecí-lidská-nadlidská? Nebo to rozdrobíme víc? A co když budu chtít do jiného (klidně i nižšího) levelu než jsem? Kde skončí/začnou moje děti?
              Minimální jmenovatel je nevhodný a aplikovat maximální potřeby na „nižší druhy“ je úplně zbytečné. Jako mít ochranu náboženského vyznání u krav?

              Ad 2 – víc druhů) jenže ten stav dopadnul tak, že Homo sapiens všechny ostatní převálcoval a jen občas někde zůstaly genetické stopy ostatních druhů. Já si osobně myslím, že to dopadne tentokrát stejně (a nemyslím si, že to bude nutně špatně), jen musíme regulacemi zajistit, že to bude probíhat pár (desítek) generací a neproběhne to za jednu a násilím (viz konečné řešení)

              Ad 3) není to to samé, ale je to jen teorie. Musíme tuhle teorii převést do reálných zákonů, seznamu práv, povinností, svobod, sociálního systému etc etc etc. Jinak se dostaneme do stavu, že otrok si bude před bohem roven s nadčlověkem, ale kromě dobrého pocitu to nebude k ničemu.

              • Tribun

                Člověka s downovým syndromem asi nepustíme k volbám
                Aby nemohl k volbám, musel by být zbaven svéprávnosti volit, z diagnózy samé žádná omezení neplynou. Když omezíte právo mít děti mentálně postiženým, můžete pokračovat tím, že ho omezíte chudým, což už se ostatně v praxi některých „sociálek“ děje ve vztahu k bezdomovcům.

                Lidská práva pro zvířata nemají žádnou hodnotu.
                To je ovšem naše lidské rozhodnutí, naše lidská fikce. Zahrávání si s nižšími druhy smrdí nadčlověkem/podčlověkem. Přece jenom z toho, že se nedomluvíme s prasetem ještě nemůžeme vyvozovat, že prase v prasečáku netrpí jako Žid v koncentráku. Tady je prostě potřeba přestat myslet homocentricky a místo lidských práv začít promýšlet práva živých (inteligentních) bytostí. Jinými slovy je třeba odhodit paradigma nerovnosti mezi druhy, resp. bytostmi.

                Jinak se dostaneme do stavu, že otrok si bude před bohem roven s nadčlověkem, ale kromě dobrého pocitu to nebude k ničemu.
                V tomhle stavu už jsme přece byli a vytváření, udržování a obhajování tohoto stavu je úkolem náboženství. Nestačí přepsat zákony, musím se změnit myšlení lidí, aby přestali o lidech (bytostech) uvažovat v ekonomických kategoriích. (Což se neobejde bez destrukce kapitalismu, ale to je zase jiný příběh.)

        • hank

          „Je to příležitost, nebo ohrožení?“

          Tak této otázce otázce musí předcházet ještě jedna, ta zcela nejzásadnější: Kam jako lidstvo směřujeme, kdy, kudy a jak se tam chceme dostat, a taky čí zájmy nebo dokonce existence přitom budou ohroženy a komu to naopak prospěje? Jinak řečeno – příležitost pro koho a na čí úkor, ohrožení pro koho a v čím zájmu? A dokážeme se vůbec jako lidstvo – protože tohle už se netýká jednotlivých států, korporací nebo jiných dílčích zájmových skupin – na něčem takovém, jako je minimální společný zájem, který nikoho neohrozí, shodnout?

          • Tribun

            Přesně tak. A jak si všímám, ani jednou jste nepoužil frázi „volný trh“, což podle mě není ani omyl, ani náhoda, protože toto je naše lidské racionální, etické a volní rozhodnutí, které nelze přenechat nějakým neosobním neinteligentním tržním mechanismům.

            • hank

              Trh nemá být samoúčel, ale nástroj. Proto jako takový nikdy nemůže být tzv. volný. Nicméně k čemu nástroj, to za nás lidi nikdo nevymyslí. Anebo když to necháme někoho vymyslet a nebudeme mu do toho kecat, můžeme si být víc než jisti, že ten někdo si to ohne výhradně ve svůj prospěch.

    • hank

      Nejen v kapitalismu. Jakmile si budou vyvolení moci koupit nesmrtelnost nebo aspoň výrazné prodloužení věku, bude to znamenat návrat k předkapitalistickým formám organizace společnosti.

          • Tribun

            To nevím, ale je podle mě nesmysl připravovat se na minulost. Například pokud narážíte na feudalismus, bude to jiné v tom, že klíčovým faktorem nebude už půda, pokud na otrokářství, rozdíl bude v tom, že nebude nutná přímá fyzická kontrola inventáře.

            • hank

              Ten text potichu předpokládá, že se udrží a zvýší dosavadní úroveň vědy a techniky, finanční systémy apod. Já si to nemyslím.

              Jestli – jak někteří předpovídají – skutečně dojde k deindustrializaci zemědělství a/nebo drastickému poklesu úrodnosti a výměr orné půdy, případně v kombinaci s vyčerpáním zdrojů vody (ono snadno může dojít k souběhu obou nebo všech tří kolapsů podporovaných navíc klimatickou změnou), tak půda spolu se zdroji pitné vody se naopak stanou jedinými klíčovými hodnotami, o jejichž vlastnictví se povedou války. Kdo bude ovládat zdroje potravin = ornou půdu a pitnou vodu, bude ovládat lidi. Navíc, jestli skutečně dojde k deindustrializaci, jediným prostředkem k obdělávání půdy se znovu stanou lidské a zvířecí pracovní síly.

              Máte za to, že pozemkoví vlastníci se svých majetků vzdají a dají je zcela demokraticky k dispozici obyvatelstvu? Myslíte si, že v takové situaci budou fungovat demokratické formy řízení společnosti? V lepším případě se ti, kdo se dožijí, dočkají nějakých forem válečného komunismu (přídělový systém zásobování, rekvizice majetků, pracovní povinnost), v horším případě boje všech proti všem podobného nedávné situaci v Sýrii nebo současnému stavu v Libyi, kde budou mít navrch warlordi schopní vyzbrojit a logisticky zajistit největší počty ozbrojenců rekrutovaných třeba i násilím.

              I kdyby se ale „systém“ nerozpadl až tak katastrofálním způsobem, samy početní relace vyvolení versus ti ostatní budou takové, že si lze těžko představit jiné než násilné způsoby, jimiž se to vyvolení budou snažit ovládat. Pak to bude kdo z koho: Buď budou mít navrch oni a většina (kromě těch, kdo budou ty systémy z donucení obsluhovat) ponechaná svému osudu vymře; nebo vyvolení přes všechny svoje technohračky podlehnou hrubé početní převaze, pak dojde k vyšším stupňům kolapsu podle Dmitrije Orlova (základní info česky viz tady: http://blisty.cz/art/44974.html) a opět dojde k poklesu forem organizace společnosti na primitivnější úrovně.

              Náhodnou nebo záměrnou katastrofu planetárních rozměrů nelze samozřejmě vyloučit v žádné z popisovaných alternativ. Ale zatím to vypadá, že Orlov má pravdu. První stupeň kolapsu je v běhu už od r. 2008 a k nastartování druhého zřejmě přispěje idiotská Trumpova politika.

              • Tribun

                Takový vývoj je samozřejmě možný a nikoliv nepravděpodobný. Například to vyčerpání půdy je problém zcela zásadní, reálný a akutní – a adekvátně tomu liberálně-hedonisticky ignorovaný, podobně jako globální oteplování.

                Nicméně možný a nutný není totéž a já jsem přesvědčen o tom, že kolaps nutně nastat nemusí, respektive kolaps kapitalismu ano, ale ne kolaps lidstva. A stačí k tomu podle mě celkem málo: změnit fundamentální paradigma naší vnitrodruhové interakce z konkurenčního na kooperační. Podotýkám, že klíčová otázka zatím nestojí jak, ale zda.

                • hank

                  Doporučuji přečíst něco o kolapsech civilizací, ale pokud možno ne od toho módního tlučhuby Bárty nebo aktuálního oblíbence mainstreamových médií Cílka. (Ten tématický sborník českých autorů redigovaný Bártou je něco jako když pejsek a kočička pekli dort. Kromě toho dobře vychází vstříc aktuální poptávce některých rádoby intelektuálně zaměřených čtenářů po katastrofických vizích a navíc dostal širokou publicitu v médiích, ale suma sumárum nic konkrétního neřeší.) V češtině vyšla v nakladatelství Dokořán kniha Josepha A. Taintera Kolapsy složitých civilizací a v Academii Kolaps: Proč společnosti zanikají a přežívají od Jareda Diamonda. I když jsou k nim různé kritické připomínky (třeba tady https://www.cdk.cz/nekolik-poznamek-k-tainterove-teorie-kolapsu-v-ceske-kotlin), v zásadě nelze bez hlubšího rozboru snadno vyvrátit jejich závěr, že po dosažení určitého stupně složitosti („komplexity“) společnosti je kolaps a návrat k jednodušším formám její organizace nevyhnutelný, přičemž to slovo „kolaps“ zdaleka nemusí znamenat nějakou všeničící katastrofu.

                • Tribun

                  Snad by bylo dobré místo o kolapsu, což zní poněkud strašidelně, hovořit o restrukturalizaci.

      • Budgie (@faajte)

        nesmrtelnost ( a neměnnost ) v podstatě znamená i stagnaci ( krom toho, nesmrtelnost v dnešním vnímání vesmíru není možná, existence všech prvků a částic má své limity, i když z pohledu člověka a jeho vnímání lineárního kontinua jde skoro o nekonečnost ) a tedy jasnou záhubu. ..)

        • Tribun

          Tak zatím nejde o nesmrtelnost, ale o dlouhověkost. A ta nemusí nutně představovat stagnaci, jen si vynutí změnu dynamiky společnosti, která už nebude moci být založena na riskování krátkých životů svého i ostatních.

          • Budgie (@faajte)

            bude tady dvojrychlostní společnost, na nerovnosti je celá dnešní civilizace taky postavena – to je taky důsledek toho, že místo, aby se člověk duševně kladně a komplexně rozvíjel při své pěstované ( tedy ignorované ) divokosti raději zvolil technickou zkratku, a za to taky nehezky zaplatí. ..)

            • hank

              Nepokřivíš duši. Nestvoříš stroj k obrazu mysli člověka. ( Z přikázání ekumenické Oranžsko-katolické bible, Frank Herbert, Duna.)

              Stejně jim to nebylo nic platné. I když některá společenství v Duně dotáhla zdokonalování duševních i fyzických lidských schopností na nepředstavitelné úrovně, stejně se lidi k sobě navzájem chovali hůř než zvěř a stejně je v závěru náznak toho, že vládu nad vesmírem nakonec převezmou stroje…

              • Budgie (@faajte)

                pokud se AI zbaví lidských vlastností, tak proč ne – krom toho člověk je cizorodý prvek této planety, takže jako mezistupeň pro něco vyššího může být i ( záměrně ) silně toxický. ..)

                • Budgie (@faajte)

                  život sám o sobě ne, ale lidská existence ano – v podstatě má historie homo tolik tmavých fleků ( a na velmi zásadních místech), že lze uvěřit i velmi laické teorii ( jsou i velmi sofistikované ) o cizím ( účelovém ) zásahu do tvorby lidského druhu. ..)

                • tresen

                  Pro návštěvníky odjinud bychom byli součástí biosféry, ať už to uznáváme či ne.

                • Budgie (@faajte)

                  to roboti taky ( byť je někteří mají za stroje bez vlastní vůle, tedy duše ) – zajímavý bylo zjištění vědců při kosmickém výzkumu, že lidský organismus je nejméně odolný (ze všech pokusných králíků ) při vstupu do kosmu, přitom na zemi je taky nejhůře vybaven pro holou existenci v přírodě ( má sice jisté mozkové funkce, ale bez úzké a intenzivní spolupráce s vlastním druhem je oproti ostatní fauně vcelku bez šancí ). ..)

                • Tribun

                  U takového neandrtálce to bylo nejspíše právě naopak. Takhle jsme se holt vyvinuli.

                • Budgie (@faajte)

                  neandrtálce jsme přece snědli, ne :) ( tedy až na pár genetických interakcí s ním, a prý nás nejvíce obohatil v sociální sféře – kdo by to řekl, že :) ) – nejsem zastánce teorie, že před cca třemi miliony let náš předek vypadal jak nějaký špatně rostlý makak, který se pouze vlastní pílí a zuřivosti celé přírody vyvinul v dnešní druh ( to by byla snad nejprudší evoluční křivka, kterou by tahle planeta zažila ), spíše nám někdo pomohl – ale proč to dělal a jaký nekalý ( či bona fide ) záměr měl a má, to ví opravdu asi jenom rohatý . ..)

                • Tribun

                  Čím jste si elegantně pořídil ještě složitější otázku: Kde se vzal ten někdo a kdo pomohl jemu? Pokud někdo, pak jste jen problém posunul o úroveň dál, pokud nikdo, pak nemusel nikdo pomáhat ani nám.

                  A nenechte se mýlit, evoluce nepotřebuje milióny let, epigenetické změny mohou probíhat z generace na generaci.

                • hank

                  „…Ale pořád je to živý organismus kompatibilní s pozemskou biosférou…“

                  Kompatibilní byl, dokud ji nezačal plošně likvidovat takovou rychostí, že už ohrožuje nejen všechny ostatní druhy, ale i sám sebe.

                • Tribun

                  To je jako kdybyste tvrdil, že počítačový virus není kompatibilní s počítačem, na kterém škodí.

                • hank

                  „…bez úzké a intenzivní spolupráce s vlastním druhem je oproti ostatní fauně vcelku bez šancí…“

                  O tom něco napsal jeden fousatej klasik: Podíl práce na polidštění opice.

                • hank

                  „To je jako kdybyste tvrdil, že počítačový virus není kompatibilní s počítačem, na kterém škodí.“
                  Aha, asi nemáme stejnou definici kompatibility… česky slučitelnost, snášenlivost nebo souladnost. Co systému škodí až k jeho nefunkčnosti a destrukci, asi s ním moc snášenlivé nebude.

              • Budgie (@faajte)

                a třebas ten někdo byl naprosto přirozený, tedy se vyvinul tak jak se patří a příroda potřebuje – tedy když říkáte, že epigenetické změny mohou probíhat tak drasticky rychle a skoro k ostatním přirozeným procesům tak nešetrně ( krom toho jsou tady druhy, které se po století milionů let vývojově skoro ani nepohly a přesto konkurenčně na tom nejsou vůbec špatně ), tak jaké to byly vlastně zázračné stimuly, které donutily našeho předka se tak dramaticky změnit ( a ostatní souběžné druhy s ním nechaly naprosto netknuté ), proč zrovna mozkovna nejvíce změnou utrpěla a proč dnes zase máme o skoro 400 g této hmoty méně než náš nedávný předek kromaňonec ( že by zase zpětná regrese ? ) ??

                • hank

                  Ale no tak… Kvalita a intenzita činnosti mozku přece nejsou funkcemi jeho velikosti. Největší známé mozky měli idioti a naopak slavní géniové v tomto ohledu nijak zvlášť nevynikali. Mnohem víc záleží na množství synapsí a je známo, že drtivou většinu (určitě víc než 95%) jich k vědomé práci mozku normálně nevyužíváme, nemluvě o tom, že jejich množství a struktura se dají učením zvyšovat. (A to ani nemluvím o vlivu biochemického prostředí a záměrných změnách stavů vědomí některými chemikáliemi nebo mentálními postupy.)

                • Budgie (@faajte)

                  takže když se mozek ( i ten malý ) správně prokrví ( a návažou se nové spoje a oživí zastydlé ), pak i kdejaký hraboš může být prudký intelektuál :)

                • hank

                  Budgie (@faajte): Jenže jiní akademici přímo v tom článku z Independentu ten názor o klesající „výkonnosti mozku“ (nebo jak bych to „brain power“ vlastně měl přeložit) člověka zpochybňují. Kromě dat (říkají oni) chybí i pořádná definice, co vůbec a jakým způsobem vlastně by se mělo v rámci měření této veličiny hledat a kvantifikovat (říkám já).

                  Ostatně už celá léta (od doby, kdy mně samotnému poprvé změřili IQ) tvrdím, že hodnota IQ nevyjadřuje nic jiného než schopnost jedince absolvovat testy inteligence.

                • Budgie (@faajte)

                  hank : dneska už nejsou prosté testy IQ moderní, současní zaměstnavatelé ( ti taky udávají trendy ve vědních oborech tohoto typu, bohužel ) si oblíbili testy mentální výkonnosti ( testy osobnosti, emocionální stability a dynamiky rozhodnutí ), ale neměly by vám vyjít moc dobře, protože by jste časem mohl mít důvodné obavy o vaší činnosti ve firmě a pak by jste místo přínosu byl nebezpečným elementem, logické potížisty, kteří mají svou hlavu nemá kapitalismus vůbec rád ( a systematicky je hubí ) – mám za to, že co do rozumové a intelektuální komplexnosti a vyzrálé osobnosti na tom středověcí lidé ( starověké řecko a dále do historie ) byli daleko lépe než dnešní nevolnický lid – měli větší prostor pro samostatnost a individuální rozvoj, který byl omezován z většiny jenom přírodními vlivy, tehdy byla spolupráce mezi lidmi upřímně žádoucí a nebyla kontraproduktivní ( to taky bylo ve článku prvotně uvedeno, samozřejmě polemika je přípustná, stejně se skutečný stav věci nikdy nedozvíme, nebudeme mít možnost dva nezávislé subjekty porovnat a vyhodnotit ). ..)

                • Tribun

                  Temný středověk sice nebyl tak temný, jak se obecně mínívá, ale žádná tolerantní a liberální selanka to tedy nebyla, alespoň pro většinu populace.

                • Budgie (@faajte)

                  Tribun : bych si dovolil tvrdit, že lidský život ( v helenistické a před helenistické éře ) měl větší cenu než dnes, no a éra křesťanství ( tmářského sektářství nejhrubšího zrna ) na vnímání lidství, vlastní identity a skutečných lidských hodnot na kvalitě asi taky nepřidala. ..)

                • Tribun

                  Tvrdit můžete, ale bude to omyl. Už jenom proto, že lidský život byl o tolik kratší.

                • Budgie (@faajte)

                  a možná to je jenom takový další mýtus ( záměrně krmený i dnešním povědomím o časech, které pořádně neznáme – i díky tisícileté práci KC ), možná byl tehdejší život plnohodnotnější a efektivnější než ten dnešní, a to i délkou života ( i když na co žít sto let, když většinou z toho je prostý občan pouhým otrokem a nesvéprávným jedincem, že – pak je taková kvalita existence dost sporná ). ..)

                • hank

                  Jenom malá technická: Průměrnou délku života až do začátku 20. století a nástupu moderní medicíny drasticky snižovala katastrofální dětská úmrtnost. Polovina narozených dětí se nedožila 6 let. A kdo přežil 15. rok života a nepostihla ho válka, epidemie, hladomor, neléčitelná nemoc, vražda nebo jiná násilná smrt, pracovní úraz nebo nějaké přírodní neštěstí, měl dobrou šanci dožít se dnes běžného věku.

                • Tribun

                  A proč potom Vrchlického na jeho padesátinách oslovovali zcela vážně: „Ctihodný kmete“?

  3. Jiří Horák

    Pěkné,pane Harari, myslím, že jsem u jednoho komentu na Váš jiný článek byl příliš emotivní

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s