Takových cavyků s jednou demisí

Res politica

Nutno uznat, že Sobotkovo řešení dilema odvolat či odvolat Babiše třetí možností odvolat sám sebe mne překvapilo, ale proč ne, je to také možnost. Mě připadá jako alibismus, jiným jako mistrovský tah, ale to je věc názoru a budoucího vývoje. Co už ale mistrovský tah rozhodně není, je přetahovaná o to, jestli demise předsedy vlády znamená zároveň demisi vlády, či nikoliv. Ústava v tomto smyslu není zcela jasná, asi si její otcové při vší své vzdělanosti nedokázali představit veškeré eskapády, kterých budou čeští politici schopni.

No dobrá, není-li ústava jednoznačná, co brání Sobotkovi v tom, aby tu demisi naformuloval přesně tak, jak chce? Jak to chce já sice nemohu vědět, ale předpokládám, že chce demisi celé vlády, protože jinak by tento jeho „gambit“ nedával žádný smysl. Bohužel, pan premiér se chová, jako kdyby v tom sám neměl jasno, a na Hrad za prezidentem vyrazil nikoliv s demisí, ale na konzultace. Co chce u všech čertů konzultovat s prezidentem, který má na něj pifku, zato slabost pro jeho rivala Babiše? Když už se rozhodl hrát vabank, tak se nemůže svých spoluhráčů ptát, jak budou reagovat, ale musí je k reakci donutit. Místo toho dělá cavyky s konzultacemi a z celé slavné vládní krize tak bude záhy jen taková krizička, která už se nějak dopatlá až do voleb, které už ČSSD nevyhraje.

Sobotka se svojí demisí (nebo demisí vlády? sám už nevím, co vlastně chtěl, a to jsem ho, když to říkal, poslouchal) zahrál velmi razantně, ale bylo to zjevně maximum, kterého byl schopen, protože další rozhodné tahy už nenásledovaly a premiér přenechal iniciativu Zemanovi s Babišem. A to není dobrá zpráva, protože jestli je něco horšího, než neschopný politik, tak je to politik všeho schopný. Asi to bude chtít tu ústavu vážně poštelovat a některé pasáže napsat jednoznačněji. Sice to do budoucna zavře dveře flexibilním řešením, ale to v případě politiků, kteří jsou sami flexibilní až až a shodnout se jenom na tom, že se za žádnou cenu shodnout nechtějí, nemusí být zase tak úplně na závadu.

P.S.
Správná sehrávka měla podle mě vypadat takto:
Sobotka podává demisi vlády.
Prezident ji nepřijme.
Sobotka odvolává Babiše.
…

Publikováno

13 komentářů: „Takových cavyků s jednou demisí“

  1. Ja to moc nesleduji, ale myslel jsem, ze Sobotka podal demisi, protoze vyvodil zodpovednost za byt koupeny z nezdanenych poslaneckych nahrad. Ze tim chtel ukazat, ze je mravnejsi nez ten gauner Babis, ktery zadnou zodpovednost za nezdanene korunove dluhopisy nevyvodil.

    1. Tak to jste myslel špatně a hned dvakrát – žádnou demisi totiž nepodal. jak se ukázalo.

  2. Co Sobotka chtěl a chce je odstranit Babiše z vlády. Řekl bych, že k tomu má docela racionální věcné i politické důvody. Co chtěl na Hradě bylo také zjevné – zjistit, jak na jeho tah bude reagovat ten zlostný stařec. To mu bylo demonstrováno s náležitou razancí – Hrad je připraven vy- či zneužít veškerých možností, jak obejít příslušné zavedené uzance a pokusit se zbavit se Sobotky a ponechat vládu netknutou, tedy včetně příčiny sporu Babiše. Velkorysá vstřícnost, to je sdělení z celé kauzy, se v politice nevyplácí. Mezitím se daly do pohybu příslušné politické sračkomety a náhle se ukazuje, že příčina sporu pod tlakem ztrácí hodně na přesvědčivosti. Změna strategie je tedy jen logická; pan prezident bude mít v Liberci a v Číně hodně o čem přemýšlet. Bude to ošklivá rvačka a bude se přitom na co koukat. Vítejte v předvolební kampani.

  3. DEMISE.
    (Dluhoslav „Bláto“ Sobotka).

    Úterý – do konce týdne podám demisi.
    Středa ráno – demisi podám v půlce května.
    Středa odpoledne – demisi podám zítra.
    Čtvrtek – demisi podám v půlce května.
    Pátek – demisi nepodám.

    FOTO :-) http://jpeg.cz/images/2017/05/05/0SOXM.jpg

  4. Aspoň se definitivně ukázalo, ve kterém triku kope „president dolních 10 miliónů“… Pro ty, kdo to ještě dodnes nezjistili, snad ještě včas, tj. před volbami, ale zdá se, že rozumná úvaha bude to poslední, čeho je většina voličů schopna. V poslední době se nevolí podle programů a jejich shod se zájmy voličů, ale podle jediného kritéria: Hodit do toho stávající věrchušce vidle, ať se pak děje co se děje. A asi bude ještě hůř. Rostoucí počet středoškoláků – naší naděje a budoucnosti? – odmítá demokracii jako takovou.

    1. K tomu citát z televizní ankety: „Já se o politiku nezajímám, ale fandím panu Babišovi.“

      1. Politika není fotbal, aby se jí mělo fandit jako Spartě. Jenže ono to někomu vyhovuje. A infotainmentová praxe většiny médií takový přístup samozřejmě podporuje.

  5. Našel jsme dvě zajímavé věci.
    Tady
    http://a2larm.cz/2017/05/konec-predstirani/
    se píše:
    „I když cílem všech aktivních politiků je zahýbat předvolebními preferencemi, je možné, že se to zcela mine účinkem. Jde totiž pořád jen o to, komu budou voliči spíš věřit a koho budou spíš považovat za nenapravitelného korupčníka. Kdyby šlo o opravdový politický konflikt, mohl by v horkokrevnějším státě vést třeba k pouličním střetům. Mnohem spíše než o politickou konfrontaci tu ale jde o souboj dvou zájmových skupin o moc – a je nepravděpodobné, že veřejnost bude tento spor vnímat jinak. I když je logické sympatizovat se sociálním demokratem Sobotkou proti oligarchovi Babišovi spřaženému se Zemanem, Sobotkova demokratičnost spočívá zejména v tom, že nevlastní agrochemický a mediální kolos. Strana, které šéfuje, toho jinak moc demokratického ani sociálního nenabízí. Tento zásadní střet tak nevyvolá jiný občanský konflikt než hejtování na internetu a nepovede k ničemu horšímu než k urážlivým memům.“

    A tady
    https://blisty.cz/art/86637.html
    píše autor, srdečně nenáviděný řadou zdejších diskutérů (jsem zvědav, jestli mu tady někdo dá aspoň jednou za pravdu…):
    „Premiér v demisi Bohuslav Sobotka zajisté trpí vlčí mhou, pokud se domnívá, že dělal všechno výborně a jediná potíž spočívá v tom, že aparát jeho geniální politiku nedovedl veřejnosti náležitě vysvětlit. Kompetentní politiku není možno dělat „shora dolů“ a komunikaci omezit na „vysvětlování“ pomocí Twitteru. Horní patra potřebují účinnou zpětnou vazbu z občanské společnosti a mají ji aktivně vyhledávat. … Češi se ani za tři dekády života ve svobodné společnosti nenaučili organizovat za účelem dosahování společných cílů. Proto také nechápou, že neselhal zdaleka jen Sobotka, ale ve stejné míře také oni sami – když čekají, až na ně ze svého trůnu shlédne milostivé slunéčko feudální vladař a přijede si poslechnout, co mají na srdci. Když hromadně nadávají na „neziskovky“ a opakují pomluvy, že tyto organizace „vysávají státní rozpočet kvůli cizácké agendě“. To by slušnočeši přece nikdy neudělali. Nikdy by se sami neorganizovali. Počkají si, až přijede zaručeně lidový a vlastenecký politik rovnou k nim. Už v příští pětiletce. Prosazování organizovaných zájmů může fungovat a řešit problémy, kterých si politici zahledění do aparátnických plánů neráčili všimnout. … Kdo ovšem ve skutečnosti nic řešit nechce, poněvadž touží hlavně po milostivém caru, který ho alespoň na chvíli zbaví obav a pochybností, tomu naslouchající a hlavou starostlivě pokyvující demagog bude k psychoterapii bezpochyby stačit.“

    1. Teda hanku, k těm odkazům – potěšilo by mne, kdyby oba pánové byli konkrétnější: Ten první třeba v tom, co vyčítá Sobotkově vládě v oblasti sociální politiky, ten druhý by zase mohl napsat aspoň jeden konkrétní důvod, v čem je politika vlády neúspěšná a kvůli čemu by se ti slušnočeši měli organizovat (nejlépe pod praporem, který třímá v rukou pan Dolejší), aby si prosadili něco ke své spokojenosti. Takhle to působí z jedné strany jako výraz frustrace, že Češi nechápou ideové úsilí pana Dolejšího a tč. jeho tiskové platformy, druhý by zase rád viděl tu krev na ulicích zřejmě ve víru nějaké té revoluce a nějaká ta politická tahanice ho nerozhází. To je dobře – ale musím říci, že za svou osobu jsem velice rád, že tu není žádná “revoluční situace” – viz starý Uljanov a jeho Stát a revoluce. No, de gustibus non est disputandum…

      1. …co vyčítá Sobotkově vládě v oblasti sociální politiky…
        …kvůli čemu by se ti slušnočeši měli organizovat…
        Na to nepotřebuju žádného komentátora, abych to dokázal sepsat sám:
        – mzdy a platy
        – neexistující sociální bydlení
        – nezájem státu o řešení rozkradené kritické infrastruktury (především vodovody a telekomunikace)
        – neřešení odolnosti státu vůči možným krizovým situacím (zadržování vody v krajině, potravinová soběstačnost, decentralizace některých infrastrukturních sítí…)
        – neexistující participace veřejnosti na sestavování veřejných rozpočtů (tohle je na západ od nás typická oblast občanských aktivit v obcích a městech…)
        – řádění exekuční mašinérie
        – rozklad policie a justice, “války” policajtů a státních zástupců
        – podfinancované zdravotnictví
        – odstavení veřejnosti od účasti ve stavebním řízení
        – nedořešený zákon o obecném referendu
        – postoj k církevním restitucím
        – a určitě desítky dalších, ale mně to fakt nestojí za to všechno to tu vypočítávat…
        Zcela souhlasím s Dolejším, že obvyklá praxe dolního lidu čekat na to, až všechno vyřeší moudrý gosudar, nás vede akorát k balkánským nebo střeadoasijským poměrům. Nebo jak to kdysi napsal Keller, ještě než načuchl Bruselem – necituju přesně: Jestliže budeme doufat, že někdo bude hájit naše zájmy za nás, můžeme se spolehnout na to, že bude hájit především zájmy svoje. Nečinnost politiků v uvedených i dalších oblastech k té krvi na ulicích možná časem povede… I když ten komentář z A2larmu nečtu tak, že si to ten komentátor přeje.

        1. No, hanku, co se mezd a platů týče, byla to tahle vláda, která nejen slovně, ale hlavně v praxi rozhýbala tuhle oblast směrem vzhůru – počínaje minimální mzdou.
          Neexistující sociální bydlení – není to náhodou záležitost lokálních samospráv?
          Rozkradené kritické infrastruktury byly bohužel na počátku 90. let rozprodány zcela legální cestou; vodovodní sítě samosprávami, telekomunikace povětšinou vládou – co tady chcete dělat? Znárodnit je zpět bez náhrady? Vykoupit je od majitelů, kteří je nechali zdevastovat, aby rychleji vydělali a zaplatit jim ještě jednou?
          Krizové situace – víte dobře, že je to běh na dlouhou trať, nehledě k tomu, že to letos vypadá, že bychom mohli mít zase po letech spíše přebytek vody. Jedna nádrž se má budovat kdesi na Jesenicku, je tam už stavební uzávěra, ale řev okolo je stále. Nádrž na Berounce byla už spláchnuta ze stolu. Prapředek sepsal takový fantaskní román o chamtivosti „selských řbetů“ na Litovelsku, kteří u vidiny žírných lánů ječmene a cukrovky zlikvidovali kdejakou tůň a hlavně lužní lesy okolo Moravy; následky tam mj. řeší hastrman pěknou potopou – je to příběh z přelomu 19. a 20. století. Zkuste dnes majitelům té půdy navrhnout, aby tam znovu vysázeli lužní les nebo aspoň povolili zřídit poldry – to se raději nechají utopit jako koťata, jak se stalo v Troubkách. Ale předtím vám ještě přerazí hřbet. Takže buďme rádi, že pomalu dosluhují meliorační stavby z 50. a 60. let – nikdo je neudržuje a nestará se o ně – i vzniknou staronová mokřiska, aspoň se ten salašnicky chovaný dobytek bude mít v létě v čem vyválet. A potravinová soběstačnost je v časech, kdy je trh zavalen levnou produkcí EU, idea ekonomicky neprůchodná, byť za jistých okolností (uzavření importu) dosažitelná, jak vidíme v Rusku. S členstvím ve EU je to ovšem neprůchodné.
          V tomhle městysi se – pokud vím – můžete účastnit svými návrhy na sestavování rozpočtů (aspoň v některých městských částech); nezdá se mi, že by tam byla nějaká tlačenice. Řádění exekuční mašinérie je postupně regulováno, to snad neupřete ani vy, války policejních a justičních složek jsou průvodním zjevem demokratických společností; mluvit o jejich rozkladu je poněkud nadnesené, podfinancované zdravotnictví je přece jen v chodu ke zlepšení – a to včetně platových otázek personálu. Veřejnost ve stavebním řízení je zatraceně dvousečná zbraň; už jste zapomněl na cirkusy s obchvaty měst? (Plzeň, Praha, tady nás to čeká, o prčézní stavbě dálničního spojení s Vídní nemluvě) To hájení našich zájmů bez tlaku zdola je jistě chimérická představa, na druhé straně jsou ty naše zájmy tak různorodé, že se dají zorganizovat víceméně jen k negacím – nejlépe proti nějaké velepotřebné komunikaci, jejíž blízkost ovšem omezuje naše záhumenky. Nebo proti novému nádraží zde; zjevně padne pod stůl a bariéra z roku 1839, která dodnes beznadějně dělí štatl na dvě části, zůstane tady na věčné časy a nikdy jinak. Na církevní restituce by musela levice získat daleko víc hlasů, než je v jejích silách, atd. Čím si můžete být jistý – bude-li ta krev v ulicích, nebude to pravděpodobně kvůli žádné z vámi vyjmenovaných položek, ale až tehdy, nebude-li do čeho píchnout a v důsledku toho do čeho kousnout.
          No, pěkný víkend všem.

          1. Na všechno by se dalo odpovědět spoustou příkladů hlavně z ciziny, kde si to iniciativy zdola vymohly. Na Vaši obhajobu pozitivních kroků této vlády by se dalo odpovědět: Proč až tak pozdě, proč tak málo a na co jsme dole čekali těch 27 let? Některé Vaše námitky nejsou věcně správné, ale na to fakt teď nemám čas, abych je jednu po druhé vyvracel. Jiné platy už jsme si mohli vystávkovat dávno. Odbory občas chuť i měly, ale těžko dělat advokáta chudým, kteří o to sami nestáli. jejich postoj byl takový: Ať se funkcionáři starají, ale sami nehnem prstem a když se o nepodaří, bude komu nadávat. Jo a s nějakým členstvím na mě nechoďte… Nebo dokonce využít kupónovky k převzetí vlastního podniku, no to už vůbec ne… (Vím vlastně jen o jednom, a když hlavní iniciátor, starý osmašedesátník, umřel, tak to šlo taky do háje a stejně je z toho normální akciovka.) Hájit vládu tím, že něco je starost obcí, to mi nepřipadá fér, jednak moje argumenty směřují k tomu, proč teda netlačí lidi na obce, když k nim mají blíž než do Prahy a za druhé, jaký je právní rámec, ve kterém se ty obce pohybují a proč netlačí na vládu a parlament i ty obce? Pokud jde o tu účast ve stavebním řízení: V 99% případů ve sporech neziskovky dokázaly u soudů, že státní správa i samosprávy byly první, kdo porušovaly zákony. (Viz např. D8.) Už jen tohle samo o sobě je dostatečný argument pro jejich činnost. (Aspoň některých. Mám jisté osobní zkušenosti, takže to prohlašuji se znalostí věci z první ruky.) I to brněnské nádraží (na které mám mimochodem opačný názor, ale nechci do toho Brňákům kecat – btw, mám v Brně dvě dcery, jedné je to jedno, druhá je zásadně proti jeho odsunu…) je argument pro mě – kdyby se Brňáci dokázali “roskévat”, aby aspoň přišli k referendu, už mohlo být nějak rozhodnuto. A to jsou v Brně ve srovnání s jinými českomoravskými měšťáky ještě docela aktivní, ale na sílu lokálních mafií to nestačí ani tam. (Nicméně útěchou Vám budiž, že třeba v takovém Liberci nebo Ústí nad Labem je to ještě mnohem horší… Prahu snad raději nechme stranou. I když už začala jednat o zpětném odkupu vodovodů do majetku, ale to až poté, kdy mají každý rok v potrubí sračky. Ale bez tlaku zdola – víceméně zásluhou jednoho jediného člověka, který ještě ani není Pražák – by se to také nehnulo…) Ale spousta Vašich argumentů je v duchu “ono to určitě nepůjde, tak se asi nic nedá dělat” a to je možná ještě beznadějnější než mlátit hlavou do zdi s tím, že si ji někdo občas rozbije.
            Bylo by to na dlouho. Před takovými 10 lety bych se s Vámi asi hádal dlouho a ostře. Teď už to nechávám na mladších, koneckonců už je nejvyšší čas, aby to tu převzali a udělali si to po svém.

Komentáře nejsou povoleny.