Z dějin třídního boje

1916-1927: The execution of Sacco and Vanzetti:

Severe poverty in the post-war years meant that many workers were dissatisfied with the status quo. The authorities were terrified that workers might follow the example of the Russian Revolution, and were doing everything in their power to portray communism and anarchism as ‚un-American‘, and to frighten workers way from ‚red‘ propaganda.

Sacco and Vanzetti, along with other comrades, immediately called a public meeting in Boston to protest. While out building support for this meeting they were arrested on suspicion of „dangerous radical activities“. They soon found themselves charged with a payroll robbery which had taken place the previous April in which 2 security guards had been killed.

The judge in the case, Judge Webster Thayer, said of Vanzetti: „This man, although he may not have actually committed the crime attributed to him, is nevertheless morally culpable, because he is the enemy of our existing institutions.“ The foreman of the jury, a retired policeman, said in response to a friend of his who ventured the opinion that Sacco and Vanzetti might be innocent „Damn them. They ought to hang anyway.“

 

Advertisements

28 comments

  1. hank

    Ale nebyli sami ani první:
    I dreamed I saw Joe Hill last night,/Alive as you and me/Says I But Joe, you’re ten years dead/I never died said he,/I never died said he./The Copper Bosses killed you Joe,/They shot you Joe says I
    Takes more than guns to kill a man/Says Joe I didn’t die/Says Joe I didn’t die/And standing there as big as life/
    And smiling with his eyes
    Says Joe What they can never kill/Went on to organize,/Went on to organize/From San Diego up to Maine,/
    In every mine and mill,/Where working-men defend there rights,/It’s there you find Joe Hill,/It’s there you find Joe Hill/I dreamed I saw Joe Hill last night,/Alive as you and me.
    Says I But Joe, you’re ten years dead/I never died said he,/I never died said he

    Zpíval to kdekdo, od Paula Robesona přes Pete Seegera a Luka Kellyho až po Bruce Springsteena, ale já to mám stejně už skoro 50 let nejradši takhle:

    • hank

      (Doufám, že jsem tím linkem na YouTube neporušil nějaká autorská práva… Prosím pana domácího, ať si to ošetří.)

      • Seal

        Škoda, že tuhle píseň vynechala v roce 2009 na koncertu, který se konal v Praze ke kulatému výročí Velké sametové: „Baez zazpívala píseň Johna Lennona Imagine, spirituály Swing Low, Sweet Chariot a We Shall Overcome. Jednu ze slok poslední písně, která provázela i československou sametovou revoluci, předvedla publiku v češtině. V sále si s ní zazpívali i někteří hosté, mezi nimi bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová či kardinál Miloslav Vlk.“

  2. André Pulgar

    Přesně k tomuto tématu doporučuji knihu:
    Upton Sinclair: Boston
    (podivnou shodou okolností jsem ji zrovna o víkendu četl)

  3. tresen

    Americký justiční systém včetně lpění na trestu smrti dodnes plodí otřesné případy, kdy nevinný doplácí na to, že byl na ráně a hodil se aktuálnímu mínění veřejnosti, volající po dopadení a odsouzení pachatele. Vhodným znakem může být i barva kůže, nízké IQ…
    http://zpravy.idnes.cz/dva-bratri-usa-vezeni-propusteni-dqi-/zahranicni.aspx?c=A140903_103509_zahranicni_bse
    Poučná je i diskuse pod článkem. Vsadím se, že kdyby v době procesu se Saccem a Vanzettim existoval internet, i tehdy by zazněly hlasy, že i kdyby obvinění konkrétní čin náhodou nespáchali, je dobře, když se jich společnost zbaví.

    • hank

      To je ovšem na samostatné téma. Například soukromé kriminály jako dodavatelé otrocké pracovní síly korporacím jsou zřejmě jedním z hlavních důvodů tak vysokého podílu lidí ve výkonu trestu na celkové populaci USA. Podíl počtů odsouzených k trestům odnětí svobody jsou z toho důvodu v některých demografických skupinách strašidelně vysoké a zpětně slouží k odůvodnění, proč se s nimi apriori zachází jako s obvyklými podezřelými. A v tomto systému „jedou“ všechny orgány činné v trestním řízení včetně státních. Dalším tématem by mohl být vysoký podíl duševně nemocných mezi bezdomovci a vězni. Tento problém vznikl za presidenta Reagana, jehož politika způsobila zavření spousty psychiatrických léčeben, přesun většiny jejich pacientů na ulici a následně do vězení, což je dnes paradoxně jediné místo, kde se jim aspoň občas dostává aspoň nějaké psychiatrické léčby.

  4. Ota

    Z dějin třídního boje v USA, tedy Komunistické strany USA infiltrované agenty z Moskvy a dalších spřátelených zemí, lze věnovat pozornost do té míry, do jaké politologie vysvětluje principy fungování politických stran, programů a politického marketingu. Je více než zjevné že američtí soudruzi, ač měli dost prostředků a i dějinné událostí k účinné propagandě, tak prostě ideu násilného socialismu s vymýcením JAKÉHOKOLI soukromého vlastnictví,absolutistické vlády jedné strany a to včetně PLÁNOVANÉ třídní genocidy – prostě amerického voliče. NIKTERAK NEZAUJALI.:-) Proč?

    Přesně proto, jak říkal Marx, tedy resp. trochu….na PRÁVĚ NAOPAK, NEŽ TENTO POPLETA PŘEDPOVÍDAL. Proč nenastala proletářská revoluce v USA, když PRÁVĚ TAM MĚLA BÝT USKUTEČNĚNA, protože Marx předpovídal revoluce právě ve vyspělé ekonomice, v demokratické společnosti kde existuje nějaká míra svobody slova, A ne ve feudální totalitě.

    No, my navíc víme, díky našemu komunistickému špionovi, jménem Otto Katz, který používal pseudonym André Simone, jak soudruzili v USA holt tyto ideje neuměli prodat. Proč?

    Anglosas nebyl kolektivistou, ani altruistou
    Anglosas miloval individualismus
    Anglosas miloval soutěž (a tedy ne-rovnost ve smyslu úspěšný-neúspěšný)
    Anglosas vice než bohatství osobní politickou nezávislost a občanskou svobodu a viru

    To po pochopíme u pozdního Marxe, kterému už trochu s pokročilým stářím „rupaly“ nervy, že v té Británii ne a ne udělat revoluci, že jsou to bigotní konzervativisté, odmítající novou násilnou ideologii „nového člověka“ zaměřenou na materialismus – ten navíc až díky kalvinismu byl v USA silně akcentován – podobně jako v Británii nepočítal se silně zakořeněným duchovnem u Anglosasů, spiritismem a metafyzickým transcendentalismem. Jeho ZVULGARIOVANÝ materialiasmu jako ZÁKLADNA, primitivní focus na nasycení vlastního žaludku a pominutí všech duchovních slastí, filosofie, umění či religiozity – KOMUNISTÉ RESP. MARXLENINSTÉ – TVRDĚ NARAZILI. ONTOLOGICKY!

    Etika, původ morálky a s ní spojení jsoucno o bytí primitivní materialismus šmahem odhodil jako buržoasní nevědecké „pavědy“ které odporují dělnickému zjednodušení -. že na co si nemohu sáhnout, co nevydává ni vůně, ni smradu – tak prostě neexistuje.

    Jak tedy fungovaly soudruzi a jejich činnost podpořená soudruhy z Moskvy v USA? Najdeme v cenné knize Jonathana Milese „Devět životů Otto Katze“.

    • hank

      V době popravy Joe Hilla (+1915) ještě žádné komunistické strany, natož infiltrované agenty Moskvy, neexistovaly… A mimochodem, kde že se to a na základě které události začal slavit 1. máj…? Dokonce i v té individualistické Americe se dělníci koncem 19. a začátkem 20. století začínali organizovat, A PROTO střelba do demonstrujících dělníků, PROTO ty justiční vraždy jejich odborových předáků a aktivistů. PRÁVĚ PROTO se odkaz Joe Hilla vešel do krátké věty: Do not mourn, organize! Co jiného než projev třídního boje ze strany vládnoucí třídy je justiční vražda nevinného člověka?

      Materialismus není „focus na nasycení žaludku“, dokonce ani ten Marxův. Za to bys letěl od jakékoli zkoušky z filosofie, že by ti nestačily futra, a index za tebou. A kdyby to byla pravda, tak největším materialistou byl Henry Ford, který u nemajetných tříd nejdřív uměle vytvořil potřebu individuálního automobilismu jako dostupného statusového znaku napodobujícího životní styl bohatých, načež si dělníci ve Velké krizi začali jezdit pro žebračenky Plechovými Lízami…

      Než příště začneš něco vykládat o marxistickém pojetí etiky a morálky, tak si o tom aspoň něco přečti. Ono to není tak úplně triviální vyjádřit se k tomu stručně a nemám čas ani náladu takové hovadiny tady vyvracet, zvlášť ne trollovi, kterému jde jen o rejpání.

      Suma sumárum, takovej blábol už jsem dlouho nečetl…

      • Ota

        Neseděli jsme spolu na Vokovické Sorbonně, to je pravda, takže to tykání si prosím odpusťte, je signifikantem právě toho zvulgarizoavaného materialismu, který jistě nebyl redukován jen na žaludek, ale byl hodnotovým NIHILISMEM, odmítajícím víru v ducha, a přijímající tělo jen a na základě toho tvrdíce, že krom primitivní hmoty je vše ostatní de facto fikcí. Jeho navíc zglajchšaltovaná forma – dialektický materialismus . podmiňující jakýkoli vývoj předem daným – vyplývajícího z historie – byl odmítnut později a následně zcela vyvrácen jako „nevědecký“ – lidmi jako byli Max Weber a K. R. Popper.

        Dějiny třídního boje začínají už v otrokářské společnosti, zkuste si vypomoci při „argumentaci“ proti instrumentáriu počínající po 2.sv válce po zřízení OSN a na půdorysu Charty OSN vznikající liberální demokracie – právem otroků (které ho jistě měli) na násilný odpor, a dejte to „dějinného“ kontrastu s právem živnostníka (jaká že je to třída?) na 30 dnů placené dovolené na Mallorce, za kterou půjde s jeho (podle naší eh „novely“ zbraňového zákona) střílet na ministry do Strakovky.

        Nemít dnes garantovánu dovolenou pro některou ze sort lidí, co jako oni pracující rukama (a možná ti dnešní někdy i déle než ti z konce 19.století) by jistě UŽ PŘED 130 lety tomu chicagskému dělníkovi přišlo nelidské a neváhal by použit násilí. Otázka pak zní, jak by filosofie (nejen právní vědy, ale čistě jen onoho Rawlsova resp. Lockeho pojetí společenské spravedlivosti) mělo stejnou validitu v r. 1886 jako dnes u živnostníka, jinak majitele krámku s potřebami pro domácí mazličky (jako nezbytné služby vyjadřující dnes materiálně dialektický posuv hmotných potřeb proletáře , což znamená, že musí být dnes těžce za vodou a všechny boje musí mít dávno yybojované, když jim jejich „osobní hmotné zajištění“ dovoluje držet si domácího mazlíčka pro zábavu, o kterých coby identifikačním znaku psal dříve již jistý Thorstein Bunde Veblen když psal o „zahálčivé třídě“) zodpověděly otázku, právě o dialektice doby a tedy jak by měl DNES třídní boj – pokračovat aby měl ne snad legalitu (tu neměl a bohdá mít nebude nikdy), ale alespoň aby měl tu legitimitu jako dříve – tak jak, kým a za použití jakých prostředků by měl být dnes ten třídní boj veden …

        Opravdu nevím jak by na to vaše selanka z řad těch co se honosi titulem RSDr. kterým se dříve říkalo, „rozhodnutím strany doktor“ tak co by na to „vědecky“ odpověděli….

        • Tribun

          Jestli existuje něco jako hypervulgární materialismus, vulgo hmotařství (tm Halík, nepletu-li se), pak je to právě kapitalismus s jeho komoditizací všeho včetně života a zdraví. Můžeš kritizovat komunistický materialismus, ale chceš-li být konzistentní, musíš nejprve kritizovat ten kapitalistický, chceš-li libertariánský, demokraturistiký (od demokratura jako liberalismem zkarikovaná podoba demokracie). Normálně bych ti samozřejmě netykal – i když se na to tykání známe už dost dlouho – ale přece v tom Hanka nenechám, když už cítíš potřebu „argumentovat“ na této úrovni.

        • tresen

          Začínám rozumět Havlovu dávnému výroku, že konverzace s některými lidmi má na něj ten účinek, že nezadržitelně levicovatí.

          • Tribun

            A to by se určitě našlo dost těch, které by ho za levičáka označili i před jakoukoliv konverzací. Ale pletli by se všichni, protože poznat trolla (dříve blba, kibice, prudiče, provokatéra) ještě neznamená mít cokoliv společného s jakoukoliv levicí, ale jen a pouze s rozumem.

            • hank

              Levice není sprosté slovo. A i kdyby bylo, ani tak bych se nestyděl za to, že poznat na mně moje levičáctví není zase až tak těžké. Mj. i proto, že se k němu hlásím, a dělal jsem to i v době, kdy jsem v jiných zákoutích internetu (a nejen tam) publikoval podobné názory pod svým jménem, v naivní představě, že když teď máme tu svobodu slova, že to něco nebo někoho ovlivní.

              A třídní boj nikdy neskončil. Třída vlastníků ho nikdy neukončila (což veřejně a drze přiznali do médií někteří její představitelé už v 90. letech) a pokračuje v něm i teď. Jediné, co se po r. 1989 změnilo, je zánik okolností, které jí bránily to veřejně přiznat, zatímco třída nevlastníků ho naivně (a doufejme, že ne definitivně) vzdala. Pochopitelně: Charakter a povaha třídy nevlastníků, míra jejího sebeuvědomění jako společenské třídy i její postavení v „systému“ se nevratně mění (viz Hellerův pojem „kognitariát“) a této změně bude muset odpovídat i změna způsobu vedení toho boje z její strany. Zdůrazňuji to „bude muset“; od třídy vlastníků se nedá očekávat, že by ho ukončila (a už vůbec ne dobrovolně), protože jediný platný imperativ jejího chování – akumulace kapitálu – ji k tomu existenciálně nutí, stejně tak jako třída nevlastníků tou kapitulací svou existenci přímo sebevražedně riskuje.

              Jinak pro pochopení historicky přelomového významu současné situace, kritického nebezpečí „zvrtnutí“ vývoje směrem ohrožujícím lidstvo i samu zeměkouli a možných východisek z ní viz E. Wallerstein tady:
              https://www.databazeknih.cz/knihy/utopistika-historicke-rozhodovani-ve-21-stoleti-35215?show=binfo
              ISBN 80-903355-4-3, ještě se to dá leckde (a lacino) koupit.

              Sice jsem se zařekl, že trolly krmit nehodlám, ale k té zmínce o rozhodnutím-strany-doktorech pro jistotu disclaimer: Mám VŠ technické vzdělání (dosažený titul ing.), většinu pracovního života jsem strávil ve fabrikách ve výkonných (včetně dělnických), nižších a středních vedoucích pozicích, před převratem víc ve výrobě, po převratě víc ve kšeftě, a to i v nadnárodním prostředí a v obchodě s evropskými i mimoevropskými, většinou muslimskými zeměmi (Střední Východ, Indie). Když už jsem něco řídil, tak to byly většinou dělnické kolektivy, jako řadového pěšáka mě odměňovali za tvrdě finančně měřitelné ukazatele. Nic jsem nezprivatizoval ani nerestituoval, nevlastním žádné akcie či jiné kapitálové podíly ani nekšeftuju na burzách s komoditami nebo měnami. Žádné dluhy, slušný důchod a pár korun úspor mi umožňují ten luxus, abych za peníze pracoval jen tehdy, kdy se mi chce, poprvé v životě dělal jen to, co se mi chce, a zbytek času trávil po svém. (Mj. např. beznadějným bojem s internetovými trolly. Naštěstí to není převažující aktivita. :-D Nicméně jak praví stará rabínská moudrost: Není ti souzeno tuhle práci za tvého života dokončit, ale není ti ani dovoleno od ní odejít…) Tolik k upřesnění mého společenského postavení a k vysvětlení původu mých třídně ovlivněných postojů a zájmů.

              • tresen

                Co se vlastnictví týče, jsem na tom podobně jako vy. Nicméně třídně nebojuji, navíc si o existenci klasických tříd dovoluji pochybovat. Přinejmenším pro dnešní svět. Nezdá se mi, že kdybych nakoupila akcie, moje pozice by se jakkoli změnila.
                Podle vašich měřítek i podle různých politických kompasů jsem napravo od středu. Sociálnědemokratická rodinná tradice na mně zanechala stopy jen v tom smyslu, že nepovažuju všechny levičáky za zločince. :-)

                • hank

                  Podobně jako obrovská většina příslušníků tzv. střední třídy na východ od bývalé železné opony jste učebnicovým příkladem teoreticky dávno známé a historicky ověřené skutečnosti, že nově se formující třídě nevlastníků „o sobě“ chybí k sebeuvědomění, natož k pokusům o organizační uspořádání jako třídy „pro sebe“, ještě hodně velký kus vývojové cesty. I v tomto ohledu má současná dokonale zformovaná, dokonale uvědomělá a dokonale zorganizovaná třída vlastníků nejmíň několik desítek let náskok, nehledě na to, o čem si dovolujete pochybovat… Množství nevlastníků, zastávajících světonázorové a morální postoje nacházející se v přímém rozporu s jejich existenčními zájmy, je ohromující, i když nikoli nepochopitelné vzhledem k možnostem a síle třídy vlastníků ovládajících všechny ideově formativní struktury, především stát a média, a lze jej považovat za jeden z největších „bojových úspěchů“ třídy vlastníků. I tohle však klasici znali a postup formování tříd „pro sebe“ dost dobře popsali. Doporučuji především Engelsův Anti-Dühring, jehož český překlad lze v plném znění stáhnout na internetu odtud:
                  https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1877/AntiD/index.html

                  Možná by to chtělo jednu z možných marxistických formulací definice společenských tříd: Třídy se liší svým postavením ve společenské dělbě práce, svým vlastnickým vztahem k výrobním prostředkům, zdrojem svých příjmů. Jen k tomu podotknu, že jsou samozřejmě možné i jiné definice, ale málokdo ze společenskovědních odborníků existenci tříd zpochybňuje, bez ohledu na jejich světonázorová východiska a nejrůznější definice tříd z těchto východisek formulované. A ještě bych měl dodat, že třídní strukturu společnosti ani třídní boj „nevynalezl“ Marx ani jeho následovníci – toto učení je skoro o 200 let starší než Komunistický manifest – viz Sir William Petty, Traktát o daních a dávkách, 1662.

                • Tribun

                  Třída je na západě naprosto běžné používaný pojem, ty jen my na východě se tváříme, že nic takového neexistuje.

  5. tresen

    To, co píšete, Hanku, je klasika a samozřejmě mi to není neznámé. Myslím ale, že nejsem sama, kdo došel k názoru, že některé strukturální sociologické teorie, které například více počítají s proměnnými faktory, dokážou složitost dnešního světa vystihnout lépe. Primárním se stal pohled na strukturu profesionálních rolí, teorie zisku a vykořisťování ustoupila do pozadí. Příkladem je Talcott Parsons.
    Nedávná finanční krize ostatně potvrdila, že s třídami je to složitější, než jak se to jevilo v 19. století. Hlavním hříšníkem nebyla třída vlastníků, ale manažerů, kteří vlastníky odstřihli od strategického rozhodování. Ale to by bylo na jinou debatu.

    • hank

      Snažit se vykládat jevy a procesy z oblasti politické ekonomie sociologickými metodami je asi jako pokoušet se o výklad mechanismu přenosu bitů informací z mého do Vašeho PC prostřednictvím běžících trpajzlíků, kteří je nesou na zádech… Na popis vnějších projevů čehokoli, třeba i dost přesný, se používají zcela jiné metody, než na analýzu příčin a vnitřní podstaty téhož; jinak hrozí, že se kdekdo okouzlený svou vlastní genialitou bude snažit napasovat na jedno kopyto všechno možné i nemožné, což ostatně Parsonsovi leckdo vytýkal. (Parsons zdaleka nebyl sociologický Einstein, a ani Einsteinovi se nepodařilo vymyslet fyzikální „teorii všeho“, i když už si myslel, že je blízko…) Sociolog s jeho obvyklým sklonem k třídění a kvantifikaci se především nestará (a pro pouhý popis ani nepotřebuje starat) o zájmy aktérů jednotlivých procesů, které jsou naopak pro politického ekonoma východiskem jeho zkoumání. U Kellera najdete podobně kritických hodnocení klasiků euroamerické sociologie víc než přehršel, včetně jeho obvyklých jedovatostí, které jsou ovšem ve většině konkrétních případů na místě. Samozřejmě: Mainstreamoví ekonomové i sociologové, i když si jinak často a s chutí jdou po krku, se v tomto bodě vzácně shodují a jdou po krku těm společenskovědním exotům a alternativcům, kteří se snaží resuscitovat POLITICKOU ekonomii jako nauku o zkoumání společenských procesů přihlížející k zájmům jejich aktérů. Pokud se totiž podaří prokouknout ty zájmy, jejichž nositelé se je notabene většinou úspěšně snaží ukrývat nebo aspoň zamlžovat všelijakým okecáváním, skoro vždy se zjistí, že je všechno jinak, než ako to zvonka vyzerá…

      • tresen

        Já jsem dala Parsonse jako příklad, ikonu z něho nedělám.
        Co se týče pasování všeho na jedno kopyto, není to náhodou obří břevno v marxistickém oku?
        Zrovna ty zájmy při praktickém přezkumu dost často drhnou – viz má poznámka ohledně krize.
        Ale nechme toho. Já v téhle oblasti rozhodně silná v kramflecích nejsem. Míním tím sečtělost, která je u mne spíš nahodilá. I když dřív jsem přečetla kdeco, soustavnost v tom nebyla. A abych hledala dlouhé citace na netu a házela tu zvučnými jmény, na to jsou tu i jinde Faganovy klony.

      • Antimon

        Přesně, souhlasím a podepisuji. Přijde mi naprosto šílené, když se věci vykládají pomocí odvozených pojmů, místo aby se šlo po kořenech. Je to možná také dáno tím, že i já jsem technik a vidím svět poněkud jinak, než ekonomové, sociologové a podobně.

          • Antimon

            Nenaznačuje. Převracíte a překrucujete sdělené. Pohled na svět, respektive chápání dějů v něm, je dáno vzděláním a zkušenostmi. Je to formování úhlu pohledu, nikoliv neschopnosti či schopnosti chápat souvislosti. Někdy mi připadáte jako ten Ota.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s