Pan Kaplan má třídu rád

Inscenace Pan Kaplan má třídu rádDivadle ABC je, jak musí být jasné každému, kdo zná stejnojmennou knihu Leo Rostena, komedie. A každému je také hned jasné, na čem je postavena: na komolení slov dospělými studenty večerní školy angličtiny pro imigranty v New Yorku na počátku 2. světové války (ovšem v češtině, čili v podstatě svébytné originální dílo na principu originálu). Na začátku jsem si říkal, jak chtějí tvůrci s touto látkou, kde je všechno na jedno brdo, utáhnout tříhodinové představení, ale kupodivu se to podařilo, a i když by se možná dalo o půl hodinky zkrátit, nuda to nebyla. Ale bylo to tak na hraně, než se z toho komolení stal stereotyp. Ten trik, jak to udělat, je vlastně geniálně jednoduchý: jednotlivé slovní klauniády proložit zpěvnými a tanečními čísly inspirovanými kulturami, ze kterých studenti pocházejí. Opravdu to funguje a je to sranda. Jednoduchá, ale poctivá. Tedy až na pár připomínek ošklivé reality války, ale ty se snesou.Sympatické mi přišlo i to, že většinu obsazení tvořili starší a staří herci, že dostali šanci v kusu, kde je vlastně úplně jedno, jak je ta která postava stará.

Reklamy

47 comments

    • XY

      No, už sám název napovídá, že jde o překlad Eisnerův, tedy jednoho z raných souborů Rostenových kaplanovských textů. Eisner: Pan Kaplan má třídu rád, Přidal: Pan Kaplan má STÁLE třídu rád. Tribunovi mohu poradit, že i když ušetří za program, příslušné údaje najde v odkazu, který sám v textu své glosy uvádí. Proč je inscenace ABC opřena o Eisnera, spíše jenom tuším; vzhledem k tomu, že první recenze představení (Paterová) je z roku 2009, zdá se, že jde o nezničitelnou trvalku. Pachatel dramatizace v divadelním odkazu uveden není, bude to nejspíš koprodukce režiséra a dramaturga (tedy M. Hanuše a J. Janků). Nepochybně je slovní komika tím základním držákem, z něhož herci ABC jistě se stále čerstvým gustem a elánem žijí, jak svědčí i Tribunova glosa po devíti letech. Díky za ni.

  1. embecko

    3 hodiny jsou moooc…to je nejaky moderni trend to takhle natahovat. 2×1 hodina je hranice, od te doby vrhate vsechny sve sily jen na to, abyste se soustredili. Loni jsem videl v Rokoku 60`s anebo Sedesatky, skvela vec, 8 hvezdicek z 10. Ale druhy den to spadne na 5 hvezdicek, protoze z pameti spise nezli zazitky ze samotneho predstaveni zacinaji vylezat vzpominky na muka od konce druhe hodiny (celkem 2h 40 min). Podle meho je to prirozene, nelze si pamatovat spletity a stale se rozvijejici dej po tak dlouhou dobu, to je jen pro znalce, prichazejici jiz se zvladnutym tematem a v hledisti si pouze osvezujici sve vedomosti.

    Jinak jsem myslel, ze Pan kaplan ma STALE tridu rad je druhy dil, pokracovani, fakt…

    Kdyz jsem jeste u klasiku, pak vcera jsem se dovedel, ze diky Leviho romanu Kristus se zastavil v Eboli, odehravajicim se v bazilicke Matere, vystehovali cele mesto. A to v roce 1952, jednoduse vzali obyvatele, vytahli je z jejich domu a odvezli je pryc. Slo o reakci na roman, ktery otevrel diskuzi o tom, ze v moderni povalecne Italii lze jeste zit na urovni neolitu. Diskuze byla tak ostra, ze se rozhodli provest modernizaci stalinskym zpusobem.
    Ale je to zvlastni vec, kdyz neco podobneho provedou soudruzi v CCCP jde o ryzi totalitarismus, kdyz clen NATO (od 1949), je to kvalifikovano jako pokrokovy pocin. Ale o dvoji metr se jiste nejedna, chce to jen spravna ideologicka vychodiska, hodnoceni se pak nabidne samo.
    Doporucuji gooogle obrazky „matera“, tahle celkem neznama dira bude v pristim roce vyhlasena hlavnim evropskym kulturnim mestem. Mesto zachranily az po deseti letech alternativni komuny, ktere je od pulky 60. leta zacaly pomalu osidlovat (podobne jako danskou Christianii).

      • tresen

        Na druhou stranu je pravda, že v provincii Matera leží město Craco, které bylo v roce 1963 evakuováno kvůli nestabilitě v důsledku několika zemětřesení v oblasti.
        V roce 1979 tu byl natáčen film Kristus se zastavil v Eboli a později i několik dalších.
        Kancelář pro uvádění románových příběhů na pravou míru nevylučuje, že v provincii Matera existují alternativní komuny.

      • embecko

        „Komunistický režim vybavený totalitní mocí, ideologií produktivismu a pověstnou kulturní i duchovní tupostí svých aparátčíků prostě rozhodl, že staré město musí ustoupit těžbě uhlí – a nebylo proti tomu obrany. Na západ od železné opony by se něco takového stát nemohlo.“

          • Tribun

            Kapitalistické korporace tohle dělají zcela běžně. Jsou ovšem vybaveny jinou ideologií a „nejsou“ stát. Jak snadno se lze zbavit odpovědnosti, že?

          • XY

            Třináct vědců a umělců odeslalo otevřený dopis adresovaný předsedům představenstev českých energetických společností majících zájem na koupi podílu těžební společnosti Vattenfall. Ta totiž plánuje rozšířit hnědouhelné povrchové doly také na území, kde sídlí zhruba tři tisíce Lužických Srbů. Přesídlení menšiny by téměř jistě znamenalo zánik jejich kultury. (…)
            Podle vědců bylo za posledních sto let přesídleno 25 tisíc lidí ze 136 sídel. Plány saské vlády a společnosti Vattenfall počítají s vymazáním vesnic Mułkecy, Miłoraz a Rowno z mapy. Ohrožena by také byla obec Trjebin a městečko Slepo. Kvůli těžbě by bylo potřeba přesídlit zhruba tři tisíce lidí. Zásadní je to, že kultura Lužických Srbů je silně spjata s vesnickým prostředím. Přesídlení by tedy mohlo vést ke ztrátě kulturních tradic a jazyka, kterým je lužická identita charakteristická.

            http://denikreferendum.cz/clanek/22529-tezba-uhli-muze-znicit-kulturu-luzickych-srbu-varuji-vedci-a-umelci

            • tresen

              No vidíte, co se kolem toho na Západě nadělá, na rozdíl třeba od Mostu.:-)
              Ale ani tak to vůbec není případ toho jihoitalského městečka, odkud byli lidé vystěhováni jen proto, aby se jim nic nestalo. To město stojí dodnes, s průvodcem se tam snad dá jít.
              Embé je ochoten splichtit cokoli, co podle něj může podpořit nějakou ujetou tezi.
              Prý že je vystěhovali, že žili jako pralidi. Protože na to upozornil Levi!

              • embecko

                „Embé je ochoten splichtit cokoli, co podle něj může podpořit nějakou ujetou tezi. Prý že je vystěhovali, že žili jako pralidi. Protože na to upozornil Levi!“

                No ale presne tak to je, dej si pozor na to, co rikas, cim dal vice zacina byt zrejme, jak jsi na tom se svoji bystrosti. Tady je to z prekladace, at nemusim prepisovat:
                „Kniha Leviho způsobila rozruch v poválečném Itálii a Sassi se stala notoricky známou jako „la vergogna nazionale“, hanba národa. Po návštěvě v roce 1950 byl italský premiér Alcide De Gasperi tak zděšený, že zahájil drakonický plán přemístit celou populaci Sassi….V padesátých letech minulého století byla celá populace zhruba 16 000 lidí, převážně rolníků a farmářů, přemístěna ze Sassi do nových bytových projektů ve špatně koncipovaném vládním programu a ponechána prázdnou schránkou….“V té době byla Sassi opuštěna, prakticky dána vlkům.”
                https://www.smithsonianmag.com/travel/mater-went-from-ancient-civilization-slum-hidden-gem-180949445/
                Sassi = Matera-mesto, to, co stoji na skale (domy a jeskyne), ne obec Matera (katastr).
                Smithsonian= vudci svetovy vzdelavaci institut (Smithsonian Institution, překládáno jako Smithsonovský institut nebo Smithsonův institut, je výzkumná a vzdělávácí instituce v Spojených státech a její komplex muzeí. Projekt je financovaný vládou USA, dary soukromých dárců a také z publikační a obchodní činnosti (hlavně v oblasti vzdělávání a odborné přípravy). Většina institucí se nachází ve Washingtonu.

              • tresen

                A co se týče Matery, k dílčímu přestěhování tam skutečně došlo, týkalo se čtvrti zvané Sassi.
                Ani tam nechtěli dolovat uhlí.

                • tresen

                  Začínám sama sebe podezírat ze sklonu ke stalkingu.
                  Jdu se léčit.

              • XY

                „No vidíte, co se kolem toho na Západě nadělá, na rozdíl třeba od Mostu.“
                To teda moc nevidím, řekl bych, že s Mostem byl větší kravál v podpalubí. Ale jde o jinou věc: jde-li o finanční (v daném případě o těžařské) zájmy, vše ostatní jde stranou, včetně děkanského kostela v Mostu. Vlastně ani nevím, jak dopadl nákup Vatenfallu, ale ať už si ho koupil kdokoli, jistě ne proto, aby šanoval nějaké vesnice nad ložisky, zvláště, měla-li k tomu firma požehnání Saské vlády. Škoda, že těch 13 vědců a umělců nemělo taky nějaká jména, asi o takový druh publicity nestáli.
                Jinými slovy – tytéž činy podléhají vždy protikladnému politickému hodnocení; můžete se nakonec o tom přesvědčit i u nás: MUS a její zaměstnanci vidí likvidaci jedné té obce pod Krušnými horami úplně jinak, než obyvatelé dotčené obce. A MUS si už pootevřela vrátka, uzávěra neuzávěra…
                Ostatně to velice přesně vystihl Tribun – když to není stát, je to docela v pořádku, ne? Hlavně, že se „všichni“ napakujeme.

                • embecko

                  Nejvetsi arogance moci byla v pripade Libkovic, tam to vzali uplne bez reci a dodens tam ani nehrabli. Ooovsem, starostou byl komunista Brichacek (tak si to jmeno pamatuji) a take si pamatuji, ze kdyz umiral utrapeny a zniceny, jak mu to, komunistovi, prali…konecne je po nem a mame klid na praci! To bylo za ery tech nejvetsich demokratu a nebylo proti nim obrany, byt Libkovice se branily chrabre…bohuzel to skoncilo obrovskou tragedii a to nejen mistni lidskou, ale i vseobecne politickou. Nasledky demokratizace neseme dodnes a mozna se z nich uz nevymotame. Jedine az vymrou vsichni komunisti a nastoupi nova, totalitou nezatizena generace!
                  http://www.ibraphoto.net/galerie-libkovice.html

                • embecko

                  A take si pamatuji tech kecu okolo, ze bez zbourani prijde stat o obrovske penize, trh je nejdulezitejsi princip hospodarstvi atd. blablabla.

                • tresen

                  Tady šlo o to, milý XY, že se ocitlo rovnítko /omyl nebo divný úmysl/ mezi vystěhováním lidí z tzv. vyššího zájmu /státně či korporátně kapitalistického/, jako je např. vytěžení ložiska uhlí, a vystěhováním, jehož prvotním smyslem byla pomoc. Včetně záchrany životů.

                • XY

                  Ale nechcete mě přesvědčovat, že plánovaná likvidace osad a městeček Mułkecy, Miłoraz a Rowno, Trjebin a Slepo je aktem, jehož prvotním smyslem je pomoc obyvatelům, včetně záchrany životů? Je to celosvětově běžný způsob, jakým si ty „vyšší zájmy“ pomáhají v případě potřeby, když hrozí, že se velkorypadla zastaví. Nerad bych v tom směru připomínal náš euroatlantický boj za demokratizaci neblahých režimů; výsledky jsou skutečně oslňující. V té záři se zjevně ukazuje, že i ty nejvražednější režimy nejsou co do obětí ani zdaleka tak výkonné jako naše demokratické války proti nim, které si co do metod s těmi barbary podávají ruce a soutěží spolu v dosažení co největší podlosti.

                • tresen

                  Já vás přece o ničem nepřesvědčuju. Snad vám došlo samo, že v tom italském případě, kde hrozilo, že lidem spadne strop na hlavu, žádné suroviny k vytěžení nebyly, takže o výmluvu nešlo a není tudíž na místě klást to na roveň místům, kde lidi mají smůlu, že si jejich prapředkové postavili domy nad uhlím.
                  Nevím, jak jste došel k závěru, že fandím velkorypadlům.
                  Stejně tak nefandím ani etnickým čističům.

                • embecko

                  „Snad vám došlo samo, že v tom italském případě, kde hrozilo, že lidem spadne strop na hlavu“
                  „Sama sobe naszujes kruty chvaty“ (c) Taras.
                  To sis neco vymyslela a pak to jeste podstrkujes XY a obvinujes ho z toho, ze nechape sam sebe…nenene, Matera nebyl nikdy zdravotni problem, jeskyne se neprovalovaly, kamenne domy nepadaly, zasobovani vodou bylo za tech 9 tisic let, co tam ziji lide, propracovane. Zadne specialni choroby, zadna vyssi umrtnost vzhledem k okoli.
                  Matera byl kulturne-spolecensky problem, exemplarne poukazujicim na dvoji postatu italske spolecnosti, pretrvavajici az do povalecnych let. To mlada progresivni generace neunesla, chtela zit v jednotnem a nikoliv dvojim state. Ve svetle poslednich italskych voleb muzeme bohuzel rici, ze problem pretrvava az do dnesnich casu.

                • tresen

                  Já jsem jako příklad, že za evakuací není vždycky nutné hledat zlo a temné záměry, uvedla příklad městečka Craco.
                  A podle mne opravdu není možné dávat na jednu úroveň s likvidací sídel kvůli těžbě ani přestěhování lidí ze Sassi do nové čtvrti. Není pravda, že tamní život nepřinášel rizika. Konkrétně kojenecká úmrtnost tam údajně byla čtyřnásobná, mizerné hygienické podmínky extrémně zvyšovaly pravděpodobnost epidemií atd.
                  Co na to stěhování do nové čtvrti, na jejímž projektu a vzniku se podíleli významní sociologové a architekti své doby, říkal Levi? Nebyl nadšen?
                  Jistě, je to kontroverzní, vnutit lidem bydlení s tekoucí vodou a WC, ale pořád je to něco jiného než vyhnat je kvůli zisku nebo „prospěchu socialistické společnost“.
                  Anebo kvůli kolektivní vině, podotýkám zejména.

                • Tribun

                  A co když kvůli té zaražené těžbě budou jinde lidé mrznout, protože nebude uhlí? Nebude potom to stěhování, i kdyby bylo násilné, čisté dobro? Vůbec mě udivuje, že zrovna vy hájíte vynucené zlepšování životních podmínek, tedy něco výsostně komunistického.

                • XY

                  No, nevím, z čeho jste vzala obvinění, která mi připisujete, ale budiž. Neznám ani příslušný román, ani lokalitu Matera Sassi, podíval jsem se toliko na obrázky toho magického městečka a skromné wikiheslo. Zdá se, že se kvartýry ve zdejším tufu hlodaly po tisíciletí; je to materiál k takové činnosti nanejvýš vhodný – měkký, porézní a zjevně proto i dobře izolující. Česká spisovatelka žijící v okolí Říma, kde se z tohoto kamene hojně na venkově staví, tvrdí, že taková ranní procházka místními uličkami je provázena voňavými kávovými zážitky, jak se rodiny chystají do nového dne: Aroma toho, co jim vytéká z kávostrojů, prostě prolézá tufovými zdmi až na ulici. Ale to je jen odbočka. Ty příbytky, z nichž byli vystěhováni obyvatelé Materra Sassi, rozhodně asi nedělaly v polovině 20. století dobrý dojem; zejména hygienická stránka takového obydlí musela být poměrně tristní, obzvlášť, bylo-li součástí domácnosti také drobné hospodářské zvířectvo. Ale asi měly jiné výhody – byly skromné na provozní náklady a myslím, že byly i obtížně zdanitelné, ačkoli třeba se municipalita neostýchala kasírovat ani za jeskynní obydlí. Při vzpomínce na filmy italské neorealistické vlny si člověk nedělá moc iluzí o dobových poměrech. Problém zjevně nastal, když dobro uhodilo – někdo rozhodl, že „jeskyňáři“ budou bydlet ve standardních nájemních domech, ať se jim to líbí nebo ne. Už to samotné je na pováženou. A druhá věc – každý pokrok je vyvažován náklady: Je příjemné obývat prostory a s koupelnou, toaletou a pitnou vodou, přístupné slunci – ale také to znamená, že za tu vodu platíte, že platíte za odpad, že platíte nájem, že platíte energie, atd., atd., protože žádné dobro není samo od sebe. Čímž se onen společenský pokrok může stát pro část přesídlených poměrně likvidační. Všechno má dva konce…

          • embecko

            Kliknutim na ten ctverecek (alespon u me to tak vypada) se lze dostat na graf vyvoje poctu obyvatel mesta Mostu, shodny s grafem Matery. zadny propad nikde neni videt, od inkriminovaneho 71. roku pocet obyvatel utesene stoupa. Tudiz tvrdim, ze zadny Most se nikdy nezboural a ze komunisty poluvili stejne, jako ja jsem pomluvil clena NATO.
            Bestia triumphans v italskem provedeni, ovsem o pul stoleti pozdeji: Vynos parlamentu o vystehovani a asanaci mesta Mattery z toku 1952:
            http://legislature.camera.it/chiosco.asp?source=/altre_sezionism/8793/8874/8875/documentotesto.asp&content=/_dati/leg01/lavori/schedela/trovaschedacamera.asp?pdl=2141
            Legge n. 619 del 17 maggio 1952 (Pubblicata nella G.U. del 18 giugno 1952)
            „Risanamento dei rioni dei „Sassi“ nell’abitato del comune di Matera.“

  2. embecko

    Jeste jedno OT, prava kulturni zahada, hodna vyreseni, tohle by asi bylo na rozsahlou praci:
    Carlo Levi se rozhodl nechat se pohrbit v Aliani, miste svych korenu. Ale pritom je narozen v Turine a v Aliani zadne koreny nema.
    Vyznanim „panteista neviditelne cirkve“ (tedy trosku Petr Chelcicky) vstoupil do komunisticke strany. Zde citat Leviho k nabozenstvi:
    „Neexistuje místo pro náboženství, právě proto, že všechno je součástí božství, protože všechno je skutečné a ne symbolické, božské. Všechno je přirozené kouzlo.“
    Jeho hrob ovsem nese zidovske konotace:

    Takze zvlastni vec: panteista komunistou; s koreny tam, kde se nenarodil; ve vzpominkach nesen a oslovovan jako judaista.

  3. embecko

    Jeste bych se vyratil k tematu, ktere vyse shorelo ve vyhni ideologicke demence, XY…
    Na literature je carovna jeji mnohovrstevnost. Puvodni tema, diky kteremu dilo uchvati dilo ctenare, je v jinem kulturnim okruhu obvykle nepochopeno (a ani to jinak nejde), ale zato jsou z nej extrahovana temata, o kterych kolikrat ani sam autor netusil :o)
    Bavil jsem se kdysi s jednim v Americe zijicim Rekem na tema Tiche dohody od Elii Kazana, pro mne osobne vcelku nezajimaveho romanu. Rek mi tvrdil, ze Ticha dohoda byla bible jeho generace, nebot jako prve dilo dokazalo vynest na svetlo realne popsanou dusivost reckeho patriarchatu, rodinnych vladcu a hierarchii, jejichz rozhodnuti se podrobovaly osudy vsech mladych dospivajicich Reku. Knizku pry cetli jako vysvobozeni, vstoupeni z tabu, manifest moderni (komunisticke!) doby.
    Sveho casu hybala kniha celou americkou reckou diasporou natolik, ze zapricinila masivni reemigraci zpet do Recka.

    Leviho Kristus se zastavil v Eboli je, literarne-spolecensky vzato, naprosto stejne tema. Take slo o bibli generace, tentokrate ovsem odhalujici dvoji povahu italske spolecnosti: Feudalne-klanovy jih, vykoristovany imperialne se chovajicim severem. (To mimo jine reflektuje i povalecny filmovy neorealismusm, nachazejici tema v industrializaci mestske periferie- tedy opet jsou na scene komuniste!)
    Leviho generace prozivala na osudu „jeskynnich lidi z Matery* svuj emancipacni obrad a tato generacni bible dosahla az do parlamentu a dokazala zmenit celou italskou socialni politiku.

    Podobne jako v pripade Tiche dohody i Leviho roman nikdo z obyvatel Ceske republiky nedokaze pochopit a prijmout jejich hlavni, reknemez puvodni tema, ktere je mu zcela cizi. Literatura jako by vrustala do mista sveho vzniku: Koreny pochopeni ji jsou jazyk, cas a prostor. Nezijete- li na miste v dobe vzniku dila a nevladnete- li jazykem, ve kterem byl vytvoren, nikdy se v hloubi nedovite, o cem kniha byla. Jiny jazyk, cas, misto dela z prekladu pouhou informaci o puvodnim dile. Zde lze nalezt jednu z nezastupitelnych roli literarni vedy, jejimz ukolem je v tomto pripade vysvetlit vztah dila a puvodniho ctenare a seznamit nas tak se spravnou (odpovidajici) metodou cteni…abychom vubec vedeli, co v knize hledat, proc je opravnenym pokladem svetove literatury.
    Z Leviho zde v CR muzeme subjektivne prijmout ohromeni z toho, v jakem mocenskem a socialnim vakuu se nachazela Italie ranych 50 let, kdy Rim a Padanie naprosto netusily, co se deje na jihu zeme. Pro obyvatele CR, zeme industrializovane vice mene plosne, intenzivne a vladnoucimi od sveho vzniku demokratickymi vymozenostmi jako napr. rovnosti pohlavi ci vseobecnym volebnim pravem muze byt takova kulturni vzdalenost velkym problemem k pochopeni (Tresen nahore oznacila Italy dokonce za ujete.).

    Ale ted konecne ke Kaplanovi :o)
    Me se zkratka nelibi vyklad, ze je to legrace a jem presvedcen, ze i v Rostenove dile se skryva neco, co bylo ceske kulturnosti upreno a cemu nemuze rozumet. Je to zkusenost zidovskeho imigranta? Osvobozeni a zaroven zmatenost ze ztraty materskeho jazyka? Nenarazil na Kaplanovo tema nahodou Dyk svym „Opustis- li mne nezahynes. Opustis-li mne, zahynes.*? Neni roman Pan Kaplan ma tridu rad nahodou tragedie?
    Zkusil jste nejakemu cizinci reprodukovat Osudy dobreho vojaka Svejka? Ono se uplne staci zeptat nekoho, zijiciho na vychod od reky Moravy a hned to zacne drhnout… :o)

    • XY

      Inu, asi budu tím americkým Řekem, embé… :-) Samozřejmě, že konkrétní aktualizace díla v příslušném časovém kontextu je mj. dána jistou životní i estetickou zkušeností každého vnímatele; Kazanova Tichá dohoda mě uhranula nejprve v (pro mne nezapomenutelné) filmové verzi s mladším Douglasem (nebo to byl otec Kirk?) v hlavní roli velice aktuální otázkou, do jaké míry lze kooperovat či rovnou kolaborovat se systémem lži; byl to tuším rok 1973 a (nejen) v českých kinech začínalo být docela smutno. Román samotný se objevil asi až po deseti letech; překvapilo mne tenkrát, že těžiště té knihy je docela jinde, než když jsem zíral na ten film v kině Lípa na Marxově… Ostatně druhým takovým literárním opusem, jejž mi v první verzi zprostředkoval film, byla Hellerova HLAVA XXII.
      Leviho román Kristus se zastavil v Eboli mne zcela minul, znamenám si pro futuro. Jinak musím s vámi principiálně nesouhlasit, mluvíte-li o nepřenosnosti a nepochopitelnosti románu mimo kulturní kontext jeho lokálního vzniku. Tím byste popřel tzv. světový román, díla jež se stala trvalou součástí světového kulturního dědictví, Donem Quijotem počínaje a produkcí jistého francouzského spisovatele českého původu nekonče. Tím určujícím bude nejspíše schopnost postihnout zobecňujícím způsobem komická i tragická dramata konkrétní lidské situace v konkrétních podmínkách. Čímž se dostávám k tomu národnímu klasikovi, o jehož opusu Updikova postava spisovatele Becha (jakési Updikovo alter ego) tvrdí v povídce Bech co Čech, že je dosti nudný. Ale např. zmiňovaný Heller ve volném pokračování Hlavy XXII, totiž v románu Zavíráme, činí z dobrého vojáka Schweika (jak tam psáno) přímo průvodní postavu jednoho z hrdinů příběhu, jemuž je po bitvě v Ardenách býti americkým zajatcem v Drážďanech. Ostatně i ten Švejk je z hlediska čtenáře závislý ani ne tak na znalosti rakouského vojenského eráru a v postavení Čechů v tom systému, jako na jisté životní zkušenosti – má-li kdo aspoň trochu podobnou, ten pikareskní román ocení. Kromě toho Francouze s českými kořeny je ovšem světově nejznámější český spisovatel Franz Kafka; ti vzdělanější z jeho obdivovatelů připouštějí, že si vůbec nejsou jisti, zda mají Kafku označovat za Čecha. Ale příznačná je historka jednoho amerického básníka či prozaika, jehož jméno mi vypadlo – mohl to být Gallway Kinell. Svým studentům nějakého toho kurzu tvůrčího psaní dlouho vysvětloval, že Kafkova imaginace je nepředstavitelně geniální. Říkal jim to tak dlouho, než se někdy v 70. či 80. letech sám do Prahy dostal. Jeho zpráva studentům se změnila: Není pravda, co jsem vám říkal o Kafkově imaginaci. Ve skutečnosti Kafka neměl imaginace ani za mák. Stačilo, jenom aby vyšel v Praze z domu a popisoval, co vidí… Zdá se mi to přímo protikladné k vašemu tvrzení.
      Ke Kaplanovi – osobně vidím jeho kouzlo v podobné metafoře, jakou rozvíjí Chaplin ve Zlatém opojení. Je tam kdesi scéna, kterak davy zlatokopů lezou přes nějaký ten příšerný průsmyk na Alajšce a mezi nimi malý židáček v buřince s nezbytnou hůlkou: Taky on je odhodlán vsadit všechno, co má, zdolat všechna nebezpečí a stát se bohatým vítězem. Kaplan je z podobného těsta: před ním je hora cizího jazyka se spoustou nejasných pravidel – ale on ji za pomoci své jazykové kreativity a vynálezectví vítězně (byť zcela mimo úzus) zdolává, až z něho jeho spolužáci i samotný panprésor ztrácejí dech. Je nejslabší, ale nedá se – a proto má třídu rád – zatímco ostatní se ho děsí. Je (problematickým) vítězem ve školní třídě, zatímco v životě to může být hodně jiné. Mimochodem, na základě osobního setkání s Leo Rostenem tvrdil jeho druhý český překladatel, že jeho největším překvapením bylo, když si uvědomil, že Hyman Kaplan je povahou Leo Rosten sám… :-)

      • embecko

        „Tím byste popřel tzv. světový román, díla jež se stala trvalou součástí světového kulturního dědictví“
        Zrovna v pripade Dona Quiota, ted uz ale nevim, kdo to rekl: „Pokud bych ted prepsal Dona Quiota a vydal ho pod svym jmenem, budete cist uplne jinou knihu, nez tu Cervantesovu.“
        Tak jsem to spise myslel a nesikovne postavil prilis kategoricky: Je treba vedet, ze ctete jinou knihu, nez jaka byla napsana. Coz samozrejme nebrani kulturnimu presahu do svetoveho romanu a samotnemu prozitku z cetby uz vubec ne. Byt tady je hranice velmi nejasna a co uz a co jeste svetovy roman neni (a rekl bych spise literatura, nezli roman), to zalezi na kanonu a kanon zalezi na vkusu a inteligenci kritiku/ tvurcu kanonu. Samozrejme nehodlam tvrdit, ze myslenkovy presah dila nemuze byt univerzalni, ci ze je casove omezeny, to ne.
        Jsou ruzne druhy cteni, v jedne knizce muzete cist vicero zpusoby. To povazuji za podstatnou informaci, kterou by ctenar mel mit. Drzite- li v ruce Nesmrtelnost, drzite nekolik knizek najednou. Tohle je snad znama vec a proto take drive, v dobe kulturni, mely knizky svuj doslov, obvykle spachany nejakym znalcem oboru (doslov mohl byt kolikrat zajimavejsi, nezli kniha sama :o)
        V pripade Kaplana- vidite, na knize vas zaujalo uplne neco jineho, nezli mne…ale je pravda, ze jsem ji cetl pred drahnou dobou. Podle meho ve svetove literature existuje jeden zasadni, kmenovy vyklad prislusneho dila a pak spousta vedlejsich, subjektivnich (proto take svetova literatura ucinkuje jako svetova).

        Jinak ten postreh o Kafkovi je velmi zajimavy, pro mne je Kafka vysoce destrukcni cteni a treba Zamek jsem docital tak na 20x v horizontu dobrych 30 let. A docetl jsem ho pomerne nedavno a neni to nejaka poza rozervaneho intelektuala- jeho cteni mi pusobilo doslova fyzicka muka, proste jsem nemohl a jako romantik odkladal a povzdechem-vykrikem rozectenou knihu na nocni stolecek :o)
        Kaflka pro mne ceskym spisovatelem neni, ale ani nemeckym…kdyz uz, pak prazsko-nemeckym.
        A zajimave je, ze nas na gymplu Praha coby zdroj inspirace vubec nebavila- chybi u ni totiz zcela moment hledani, tedy nenachazite kontrast mezi ocekavanim a jeho splnenim. A to proto, ze co ocekavate, to dostanete, to se vam splni. V podstate pro nas byla Praha nuda. Literane- inspirativni toulky jsme podnikali do prilehlych mest a mestecek: na Kladno, do Mlade Boleslavi, vynikajici byl Rakovnik a Slany. Lucko (zname z Jiraskovy Lucke valky), je v tomhle nejlepsi, tam lze odhalovat a nechavat se prekvapit :o)

      • Tribun

        Ke světovému románu: Zde bych se připojil k Embému (pokud jej tedy dobře chápu) – to, že je nějaký román čten v mnoha kulturách ještě nutně neznamená, že je v každé čten stejně, že pokaždé rezonuje totéž a pokaždé to, co chtěl autor sdělit. Do značné míry je to podle mě dáno jazykem, resp. překladem. Čtete-li přeložený text, nečtete původního autora, ale jím inspirovaného překladatele.

        Ke Kaplanovi: Já tam naopak žádnou kreativitu nevidím, ani u něj, ani u nikoho z jeho spolužáků. Všichni jsou zaseklí ve stejných chybách-gazích. Celá komika je pak postavená na vršení a svébytného systematičnosti těchto chyb, divák/čtenář, který pozoruje celek, se dobře baví, ale jednotliví aktéři by v reálu podle mě museli být dost nešťastní. Přece když s někým mluvíte, tak proto, abyste se domluvil, ne abyste ho bavil svojí jazykovou nekompetencí.

        • embecko

          Zajimave je, jak je povedomi o svetove literature urcovano narodnim editorem.
          Myslim ze Pana Kaplana povazuje cesky ctenar za svetove znamou knihu, ovsem, jak jsem prave zjistil, neni tomu tak.
          Coby Polakovi nevysla Rostenovi v Polsku jedina kniha, v Nemecku Pan Kaplan nevysel, pouze Jiddisch (zidovska encyklopedie), v Americe sice Pana Kaplana hrali na Broadwayi, ale Rosten je tam spise znamy jako scenarista detektivnich filmu noir (!).

          Podobnou zkusenost mam se Svycarskym robinsonem od svycara Davida Wysse. Tuhle knihu jme meli jako doporucenou cetbu na zakladce a kdyz jsem se s tim chlubil ve Svycarsku, zjistil jsem, ze tady ho NIKDO neza, ze jde o zcela neznameho autora. Kniha ve Wysseho vlasti vysla samozrejme v 19. stoleti a pak az v nizkem nakladu v 70. letech a v roce 2012 coby exkluzivni tisky s odpovidajici cenou (cirka 2000- 3000 korun v prepoctu).
          Ze doma neni nikdo prorokem u Wysse plati dvojnasob, zda se.
          To je opet zajimvy kulturni moment: Wyss, autor svetoveho bestselleru (odpoved na Robinsona Crusoe), neni ve sve vlasti znam, v literature se nevyucuje, povedomi o slavnem rodakovi je nulove. Netusim vubec, jak je tohle mozne.
          V Nemecku jsou jeho vydani casta a heslo na wiki explicitne upozornuje i na ceske vydani:
          „Der Schweizerische Robinson im Tschechischen als Švýcarský Robinson“
          (Tedy opet skvela prace ceskeho editora, co vyhmatl zajimavou knizku.)

          • hank

            Například mayovky padly v Čechách na úrodnou půdu dávno před jejich západoněmecko-jugoslávským zfilmováním v 60. letech (po němž se tady – a kupodivu už ne tolik na Slovensku – na jejich nová vydání českých překladů stály před knihkupectvími ze středy na čtvrtek v noci – viz knižní čtvrtky – dlouhatánské fronty…) taky z určitých specifických důvodů, příbuzných důvodům vzniku takových fenoménů jako byl tramping nebo později česká verze country music. (Kdo v Československu vyrůstal na Greenhornech a pak slyšel v originálu původní verze v podání Hanka Williamse sr. nebo Jimmie Rodgerse s jejich poněkud mečivými hlasy, tak nad těmi originály musel zákonitě ofrnět :-D ). Přičemž ta česká „country“ by až na výjimky (Robert Křesťan) v Nashvillu ani náhodou neuspěla. Možná i kvůli generačnímu zaměření – v zemi původu to odjakživa je něco jako zdejší dechna, včetně příslušného ohrnování nosů městské mladé generace. Teprve až teď, kdy se zdejší generace puberťáků 60. let dostává do seniorských let, se publikum české country generačně sbližuje s tím obecenstvem, jemuž je americká country většinově určena.

            • tresen

              Posedlost mayovkami v šedesátých letech v našich končinách nebyla ničím ve srovnání s reakcí na jejich filmovou verzi, zaznamenanou u mladistvé návštěvnice z NDR, tedy země Mayova původu.
              Chybí mi slovo, kterým bych ten stupeň posedlosti vyjádřila.

            • embecko

              „na jejich nová vydání českých překladů stály před knihkupectvími ze středy na čtvrtek v noci – viz knižní čtvrtky – dlouhatánské fronty…)“
              To je take nevysvetleny kulturni ukaz. Nemecke filmy s Vinetouem jsou pro mlade divactvo a presto tehdy (1963) spustily doslova celo-zapado-nemeckou hysterii a to ve vsech generacich, pred kiny v BRD staly dlouhe fronty, lide se fackovali o listky, cely narod zesilel :o)
              V Cesku slo v pripade knih urcite o resentiment a kdyz tyhle a podobne knizky mohly konecne zacit vychazet, byla po nich velka poptavka (Rychle sipy dtto). Podle meho za tim z velke miry stoji moralni naboj, ktery je jak v kovbojkach, tak Rychlych sipech obsazen- BRD po nem byla poptavna za studene valky, v Cesku po celou dobu komunismu.
              O Krisi Kristoffersonovi se rikavalo, ze kopiroval Tucnaky, musel mit kazdou jejich novou desku. Mozna slovo kopirovat (jak jsem ho cetl) je silne, treba slo o inspiraci. To je ale jedno, rozhodne by to potvrzovalo kvalitu ceskeho country. Ostatne na country maji Americane sve vlastni pozadavky, zrovna ty mecaky, ktere zminujete jsou standardnim nastrojem zpevaku pod vrcholem. Na vrcholu si uz muzou dovolit svuj projev, v mase, prumeru musi poslouchat pravidla a meritka urcena vydavatelem.

              • hank

                embecko: „O Krisi Kristoffersonovi se rikavalo, ze kopiroval Tucnaky, musel mit kazdou jejich novou desku.“ Jenom jestli to nebylo spíš naopak, tj. že si hlídal, jestli mu někdo nekazí pověst svými cover-verzemi jeho hitů… Nebo to byla prostě reakce ješitného chlápka, který sledoval, co se kde šustne, případně si přitom hlídal dodržování autorských práv. Kristoffersona tady interpretoval a/nebo více či méně zdařile kopíroval kdekdo, včetně málo známých amatérských zpěváků a kapel. (Osobně si myslím, že nejlíp ho v českém prostředí dokázal vystihnout Pavel Bobek. A že větší význam pro vývoj žánru než jeho vlastní kariéra interpreta měla jeho spolupráce s Johnny Cashem. A že poněkud nedoceněný je jako filmový herec, i kdyby se to mělo týkat jenom Konvoje.)

                • embecko

                  Nejsem odbornikem prez country, hanku, takze dale se pridat nemohu…ale rikam si, ze pokud by slo o autorska prava, pak by si to pohlidalo samo Sony Music, tam na to urcite maji lidi. Matne si vzpominam na fotku, kde Kristofferson opravdu drzi pod pazi albem Tucnaku- a pamatuji si to zrejme proto, ze tehdy jsem si rkal, jak je mozne, ze tenhle clovek zna nejake Tucnaky. S odstupem casu vidim, ze ceska hudba nestoji v tomhle smeru nekde v koute a pricina, ze se celosvetove neprodava a neni znama, neni v jeji nizke kvalite, ale v marketingu (a jazyku).
                  Kdysi jsem slysel rozhovor s nejakym Japoncem, ve kterem slo o tkalcovske stavy. Ten tehdy rikal neco takoveho: „Cesi jsou ve vyvoji svetova spicka, ovsem nakonec jejich napady vyrobi a proda nekdo jiny.“
                  Mozna to bude podobne i s hudbou….anebo bylo, jako s temi stavy…

          • XY

            Prosím pěkně, aby bylo jasno: Samozřejmě, že Kafka je pražský německý spisovatel, nadto židovského původu. To, že to židovství tady podtrhuji, činím proto, že jeho tvorba vychází ze zkušenosti několikanásobného ghetta – první je jazykové, druhé náboženské, s čímž bylo spjato také třetí – rasové. Výklady o tom, jak se tahle individuální autorova zkušenost promítla do koncepce jeho tvorby, si snad už můžeme ušetřit. Jenže tahle samozřejmost(?) platí možná tady, rozhodně ne mezi břitkými intelektuály Západu, schopnými výroků, že se budou muset naučit česky, aby mohli Kafku číst v originále. A rovněž platí, že Leo Rosten není žádným velikánem světového románu; je to zjev víceméně lokálně okrajový, jehož Kaplan se v Česku prosadil díky intenzivní a kreativní jazykové práci obou překladatelů, dávajících nesmírný důraz na funkční ekvivalenci svých překladů; jinak cizinec nechtěně komolící domácí jazyk je v této části Evropy komickou figurou už od časů vídeňské frašky, ne-li dříve. Takže česká popularita Kaplanova (a Rostenova) je samozřejmě dílem Eisnerovým a Přidalovým.
            K té „Weltliteratur“: Bez ohledu na posuny v čtenářských aktualizacích oněch děl v různých kulturních prostředích nesporně existuje: Bláznivý Hamlet čí šílený stařec Lear dodones vzrušují diváky po celém světě, bez Illiady a Odyssey je světová kultura nemyslitelná jakož i bez jistého Oidippa krále, patří tam stejně panička Bovaryová jako Anna Kareninová, stařec Santiago a jeho velká ryba i šílený pubertál Portnoy se svými sexuálními problémy. Mohl bych pokračovat ad infinitum, každý z vás by si vzpomněl na další a další opusy, které tvoří jakýsi nikoli nekonečný, ale vždy částečně proměnlivý soubor příběhů lidstva. Jinými slovy – Weltliteraur a jeji podskupina Weltroman skutečně objektivně existují a jsou mj. dány schopností těch opusů se znovu a znovu v nejrůznějších kontextech čtenářsky aktualizovat. Dejme tomu příběh o neuskutečnitelnosti pomsty (Nic nebude odčiněno, vše bude zapomenuto) je schopen těch aktualizací po celém světě, bez ohledu na to, že ho autor nenapsal v azbuce a není pravoslavného vyznání, jak se o něm mnozí v jeho nové vlasti dlouho domnívali. :-)
            PS: Tribune, je-li ta vaše poznámka o Kaplanovi vyvolána vzpomínkou na představení v ABC, začínám mít trochu obavy…

            • hank

              Protože sám se občas pokouším z angličtiny něco překládat (i když jde hlavně o technické a občas publicistické či esejistické texty – ambice na překlady beletrie nemám ani náhodou…), myslím, že mě to ve vší skromnosti opravňuje k názoru, že Eisner i Přidal Pana Kaplana v podstatě museli v češtině z velké části napsat znovu.

              • XY

                Ano, hanku, v tom máte naprostou pravdu: Ty jazykové špílce a zkresleniny nesporně „jdou“ za překladateli. Bez nich by český fenomén Kaplan neexistoval, stejně jako třeba bez Zaorálkova zčeštění fenomén Chevalierových Zvonokosů. Svědčí to o tom, že překlad beletrie je skutečně uměním od slova uměti. V úplně bezvýznamných opusech takového Geralda Durrella najdeme také podobnou mistrovskou práci, myslím, že zrovna Pellarových: Zkomolený (anglický) telegram kamerunských pošt od nějaké ovocnářské firmy sběrateli živé zvěře G. Durrellovi praví: „Litujeme úplněk. Zelené za námi nejsou. Stačí hochu nasralé?“ Správný obsah sdělení: „Litujeme, úplně zelené banány nejsou. Stačí trochu nazrálé?“
                Malinký fórek, ale kolik práce je za ním – převést anglickou zkomoleninu do české tak, aby byla zjevná její komika a zároveň tak, aby si i český správný překlad udržel svou překvapivou logiku. Výchozí předpoklad: porozumět dokonale anglickému textu a na jeho základě stvořit funkčně ekvivalentní českou verzi. To se bez autorského vkladu překladatele díla provést prostě nedá.

                • hank

                  Tohle má ještě i technický kontext: Svého času se z takových prdelí světa telegramy posílaly morseovkou a ke zkomolení textů kromě šumu a jiných přenosových chyb přispívalo i často nejasné oddělení jednotlivých písmen/znaků způsobené na straně vysílajících nízkou znalostí jazyka i pravidel telegrafního provozu. Mj. i proto (i když primárně proto, aby se ušetřilo, protože se zpoplatňoval počet přenesených znaků) se posléze pro anglickojazyčný obchodní styk zavedly telegrafické zkratky základních pojmů, které pak byly převzaty i do dálnopisné a počínající telefaxové komunikace a které se na některých obchodních akademiích (tehdy vlastně středních ekonomických školách) ještě v 80. letech vyučovaly v rámci obchodní angličtiny. Ty zkratky byly voleny tak, aby se nekvalitním přenosem morseovky ani nízkou kvalifikací obsluhy nedaly moc zkomolit.

                  V roce 1994 jedna česká papírna obdržela z Nigérie „anglicky“ psanou objednávku na „100 000 shits of paper“. :-D Marně přemýšlm, jak by to asi přeložil do češtiny některý z výše jmenovaných Pánů Překladatelů…

                • XY

                  To je krásný oříšek, hanku! Omlouvám se, že jsem tuhle glosu přehlédl. Nejsem samozřejmě s to na nic vhodného přijít, byť metodologicky je cesta dost zřetelná: Kromě zoufalého výkřiku v poznámkách typu „nepřeložitelná slovní hříčka“ máte možnost hledat český ekvivalent záměny sheets – shits, možná by se dalo hledat v ostatních významech slova sheet – a přitom zůstat v oblasti papírenství. Nebo zcela rezignovat na prostředí a kvůli podařené hříčce (najdete-li ji) překonstruovat i celou situaci, což zpochybňuje do jisté míry přesnost překladu a v daném kontextu bude stěží možné (ale myslím, že se toho občas dopouští i druhý překladatel Rostena, třeba když Kaplan uvádí na scénu „šišbardón“ a nechá Parkhilla obšírně vysvětlovat názvy a funkce hudebních nástrojů, zatímco Kaplan má na mysli „ježiš, pardon“ – ale to je jen moje spekulace, nesrovnával jsem originál s překladem). Čili zbývá metoda značky „čekání na nápad“. Ten druhý překladatel veřejně(?) přiznával, že v takových situacích využíval rodinu u nedělních obědů (zejména dvé inteligentních teenagerů, nadaných obzvlášť hravým duchem, viz opusy Tomáše P.). Jste-li případně vedoucím nějakého překladatelského semináře, můžete takový úkol zadat svým studentům, možná se něco zajímavého urodí, z čeho by se dalo vyjít. Jste-li sám, musíte si takové místo označit a věnoval pár týdnů soustředění na to, jak s tím pohnout. Jiná cesta není.
                  Zajímavé by to bylo, skoro zajímavější, než když jistý Ludvík Kundera organizoval volnou nesoutěžní přehlídku překladatelů-germanistů, jež všechny požádal, aby se utkali s překladem slavné Rilkovy básně Herbstag (Podzimní den), která začíná Herr, es ist der Zeit…, čili Pane, je čas… Už ten první verš se dočkal minimálně dvou verzí.
                  Ale 100 000 shits of paper nemá chybu! :-)

                • XY

                  PS: Dobré to není, ale možný směr by to mohl být: „100 000 listových bobků“

  4. tresen

    https://tribun.red/2018/03/12/pan-kaplan-ma-tridu-rad/comment-page-1/#comment-119010
    Mé komentáře se týkaly tohoto:
    „Kdyz jsem jeste u klasiku, pak vcera jsem se dovedel, ze diky Leviho romanu Kristus se zastavil v Eboli, odehravajicim se v bazilicke Matere, vystehovali cele mesto. A to v roce 1952, jednoduse vzali obyvatele, vytahli je z jejich domu a odvezli je pryc. Slo o reakci na roman, ktery otevrel diskuzi o tom, ze v moderni povalecne Italii lze jeste zit na urovni neolitu. Diskuze byla tak ostra, ze se rozhodli provest modernizaci stalinskym zpusobem.
    Ale je to zvlastni vec, kdyz neco podobneho provedou soudruzi v CCCP jde o ryzi totalitarismus, kdyz clen NATO (od 1949), je to kvalifikovano jako pokrokovy pocin. Ale o dvoji metr se jiste nejedna, chce to jen spravna ideologicka vychodiska, hodnoceni se pak nabidne samo.“
    Takže když jsem se snažila rozšifrovat embéčkovo ideologické východisko, došla jsem k tomu, že podle něj nelze pozitivně hodnotit činy italských úřadů, které vystěhovaly obyvatele jihoitalských městeček, protože Itálie byla v té době členem NATO, a to přesto, že podnět vzešel od komunisty Leviho. A že je v podstatě jedno, jaký k tomu byl důvod, rozhodující je, že o tom rozhodly úřady státu NATO. A pokud by to někdo přesto patřičně neodsoudil a zároveň kritizoval likvidaci sídel a vystěhování lidí jinde, jindy a z úplně jiných důvodů, je v tom dvojí metr.

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s