Rasa je sociální konstrukt

Noticky, Studovna

Když vám někdo napíše, že rasy neexistují, řeknete si nejspíš, že to bude nějaká intelektuálská hovadina, protože máloco je tak evidentní, jako že černoši jsou černí a běloši bílí (a rudoši prý rudí, ale mně přišli vždy prostě snědí). Jenže ono se ukazuje, hovadina je spíš věřit na rasy a na to, že je člověk svojí rasou determinován nejenom vizuálně, ale i intelektuálně a morálně. Barva kůže je prostě něco tak nápadného a reflexivně snadno uchopitelného, že se málokdo pokusí podívat se na problém hlouběji.

A když už se to pokusí uchopit vědecky a vědecky dokázat, že existuje na první pohled snadno rozpoznatelný a neopravitelný lidský odpad, může se stát, že zjistí pravý opak. Je-li to vědec poctivý, tak s tím přesto půjde ven a není jeho chybou, že o výsledky jeho výzkumu, které předsudky nepotvrzují, ač právě to si od nich zadavatel sliboval, není mezi veřejností valný zájem.

Přes sto let starý příběh, který je pořád trapně aktuální, se stal asi takhle:

Boas na požadavek komise nadšeně přistoupil a během následujícího roku shromáždil spolu se svými studenty a studentkami detailní data o téměř 18 tisících nově příchozích imigrantů ze všech možných etnik (jednou z “obávaných” skupin byli v té době třeba také Češi, obývající pár bloků na East Side na Manhattanu, hned vedle polských a slovenských komunit).

Boasovou metodou byla takzvaná antropometrie. Měřil imigrantům velikost lebky, porovnával tvary, pomocí speciálně vyvinutých skleněných kuliček vytvářel tabulky barev očí. Výsledek jeho studie byl jednoznačný a poměrně senzační v tom smyslu, že vyvracel do té doby naprosto samozřejmý předpoklad, že lidé se přirozeně dělí na různé rasy, které se od sebe odjakživa a navždy fyzicky i mentálně odlišují. Boasovi studenti a asistenti ale shromáždili data, která ukazovala pravý opak — už první generace dětí narozená na americké půdě se mnohem více podobala ostatním americkým dětem než “rase” svých rodičů.

Tvary lebek typické třeba pro jižní Evropu se změnily na tvary lebek typické prostě pro Manhattan. Už během dvaceti let se z jedné “rasy” chápané jako fixní a neměnná konstanta stala “rasa” úplně jiná. Boas dospěl k jedinému možnému logickému závěru — prostředí, strava, vzdělání, kulturní zvyky, podnebí mají mnohem větší dopad na to, kým jsme, než genetická dispozice včetně etnické kategorie rodičů. Jinými slovy, rasy vlastně tak úplně neexistují a v žádném případě nedeterminují, kdo jsme. 

Tak existují rasy, nebo neexistují? Ono je to vlastně jedno. Problém není v tom, jestli rasy existují, ale v tom, jestli nezměnitelně a nevyhnutelně předurčují člověka. Když to nebudou rasy, najdou si lidé něco jiného, od jazyka přes pohlaví po společenskou třídu. Zoufalá potřeba nevyhnutelné nerovnosti si vždycky najde cestu. Rasismus ve všech svých podobách je totiž otázkou subjektu, nikoliv objektu, stejně jako jakékoli jiné osobní selhání.

Nazdar subjekti!

Publikováno

147 komentářů: „Rasa je sociální konstrukt“

  1. To, co rasismus začalo určovat víc než teorie o existenci ras, bylo skálopevné přesvědčení, že některé rasy jsou méněcenné a jiné jsou hodnotnější než ty první.
    A to je daleko podstatnější rys rasistů než hádky o to, kolik ras je a jak je odlišit.
    Neboli člověk, který trvá na tom, že rasy existují, ještě nemusí být nebezpečný rasista, pokud zároveň uznává, že všichni lidé pocházejí ze stejných předků a jsou si rovni. Představa, že všichni příslušníci druhu Homo sapiens sapiens mají společného praprapradědečka, který žil kdesi v Africe a jehož potomci se postupně rozptýlili do celého světa, některým z těch dnešních potomků velmi vadí.

    1. „To, co rasismus začalo určovat víc než teorie o existenci ras, bylo skálopevné přesvědčení, že některé rasy jsou méněcenné a jiné jsou hodnotnější než ty první.“
      Ano. Přičemž ty teorie vznikly ex post jako obhajoba stávajícího stavu. Ale kořeny to má už dávno u těch praprapra-, kdy základní jednotkou společnosti byl kmen a pro úspěšný boj s příslušníky jiných kmenů bylo nutno vlastním lidem nabouchat do palic, že tamti nejsou lidi a proto je s nimi možno jako s nelidmi zacházet.

    2. Lidé si nikdy rovni nebudou.
      To s těmi společnými předky, to jste vzala kde?
      A věříte tomu?
      Vy si také myslíte, že já jsem podřadnější, jak vy, a tady budete machrovat.
      Proč už dávno nemáme cigošské lékaře a inženýry?
      Za ty prachy, co do toho sociálního konstruktu jsou, bychom mohli přetáhnout vědce i Amíkům.

      1. Proč už dávno nemáme cigošské lékaře a inženýry?
        Máme. Zase lžeš.

        1. Nebo třeba hokejisty.
          https://www.hokej.cz/prostejovsti-divaci-urazeli-lakatose-vitkovice-na-protest-odesly-do-kabin/5041686
          A naštěstí máme nejen hovadské čecháčkovské fanoušky , ale taky i celé týmy, které se dokážou za „cigoše“ postavit!

          „Herní aspekt ponechám tentokrát stranou. Žijeme ve 21. století a to, co se stalo v závěru, nás opravdu naštvalo,“ svěřil se na vítkovickém webu trenér Jakub Petr.

          „Proto jsme se rozhodli odvést tým do kabiny. Jsme jedna parta, jedna rodina a k žádnému z členů naší rodiny si nikdo nesmí dovolit nic podobného,“ dodal Petr pro hc-vitkovice.cz.

          1. Jasně vole, taková dojemná jednota tady byla i u popravy Horákové.
            No, však sis mohl zkusit říci, že s tím nesouhlasíš.
            Teď ale kdo je tady rasista.
            Jestli ty, který píšeš o nějakých hovadských čecháčkovských fanoušcích, nebo ti fanoušci, kteří chudákovi Lakatošovi nehodili ani šlupku od banánu.

        2. Klasicky čulíkuješ.
          Nic neargumentuješ, jen napadáš.
          Fašoune nenávistnej.

        3. Ale hanku. Pár vlaštovek jaro nedělá. Tak kolik jich máme? A nejsou to třeba Romové? Člověk si je s cikány snadno splete.

          1. Češi také kdysi takhle nějak začínali. S jedním, dvěma. A co ženy? Žena-lékařka byla kdysi v celé monarchii jedna jediná. Ony jsou snad dnešní ženy nějak zásadně geneticky jiné, než před sto padesáti lety, že tehdy na to prostě neměli a dneska je lékařek dvanáct do tuctu?

          2. Cigoši asi ano.
            Protože js tím začínají už dost dlouho,
            S IQ 60 se asi doktorát neudělá.
            I když četl jsem výzkum, kdy nějací dobrovolníci chodili učit romského chlapce 2 x v týdnu půl roku, a místo IQ 58 měl 63.
            Měli vytrvat, třeba by to dotáhl i na 70.
            V každém případě, ženám stačilo otevřít školy, tedy dát jim možnost se vzdělávat.
            Tady nás stojí miliardu a pozitivní diskriminaci romská maturita.

          4. Těžko říci, deset, dvacet miliard?
            Možná i víc.
            Ale zase ho za ty prachy mohou ukazovat jako nějakou vopici, podívejte, rom-študent.
            Ona by měla totiž být toto samozřejmost, ale néééééé, opička nám vyštudovala, tak jí všem ukážeme.
            Je to pro toho chlapce ponižující, dle mého, a divím se, že ty redaktory nepošle do prdele!

          5. Ne, tohle vážně nemám zapotřebí. Zajímavé to není, vtipné to není, už to není dokonce ani trapné, jen a jen smutné. Vezměte si svoji klaku a běžte si blejt někam jinam. A nezapomeňte se politovat, jaký jste mučedník pravdy a že nemám argumenty, tak jsem vás umlčel. Ano, nemám argumenty. Proti tupé nenávisti argumenty nejsou. Sbalte si svoje křivdy, mindráky a velké pravdy a jděte už s tím svým vulgárním primitivním rasismem do prdele nebo kamkoliv jinam, kde bude smrádek ale teploučko podle vašeho gusta. Nehodlám čekat, až tu „selsky rozumně“ a „odvážně“ začnete posílat Cikány do plynu a černochy do moučky. Máte ban.

          6. No vidíš….
            Mně se jeví, že je docela hrdý na to, co dokázal a z jakých výchozích podmínek.
            Tak proč by se tím nepochlubil??
            Ty ses taky chlubil, jak jsi mládí proseděl na fízlárách a soudech za rvačky a výtržnosti.

          7. Cikáni tady v Evropě jsou Romové, Sinti, Kalé, Manušové – možná i další. Němečtí Sinti například protestují proti tomu, aby byli označováni za Romy, a pojem Cikán jako nadřazený nepovažují za urážlivý.

          8. Rom je Cikán- muž.
            Cikánka- žena není romka, ale čaja, a dítě není romeček, ale čava.
            Ten pojem je tady jen pro blbé gadžy, kteří ho žerou, ale ve skutečnosti je to minimálně z pohledu rovnosti pohlaví těžký přešlap!

      2. Vittto, nikdy není pozdě dozvědět se něco nového. Takže informace pro vás:
        Podle nejnovějších vědeckých poznatků ležela kolébka moderního člověka /homo sapiens sapiens/ na území dnešní Botswany, a to konkrétně v údolí Zambezi. Dočetla jsem se toto:
        „Už nějakou dobu bylo jasné, že se moudrý člověk objevil v Africe. To, o čem se dlouho vedly debaty, bylo to, kde přesně je jeho původ a kam se následně rozšiřoval,“ cituje Independent vedoucí výzkumného týmu Vanessu Hayes – genetičku z australského Garvan Institutu. Před zhruba 110 až 130 tisíci lety se ale klima začalo měnit a člověk na to začal reagovat. „Změny ‚otevřely‘ zelené koridory s vegetací – nejdříve před 130 tisíci lety směrem na severovýchod, pak před přibližně 110 tisíci lety na jihozápad, což umožnilo našim nejstarším předkům migrovat z původního místa vůbec poprvé jinam,“ říká klimatolog Axel Timmermann z Pusanské univerzity v Jižní Koreji.
        Výzkumníci vycházeli při určení původu z analýz DNA, zejména DNA mitochondriální. To je jedna z nejmodernějších metod při zkoumání dávných lidských linií. Někteří vědci mají ale jisté námitky proti takto přesné lokalizaci výskytu prvních lidí našeho druhu, a to vzhledem k rozlehlosti afrického kontinentu.

        1. Takže tomu věříte.
          Protože to nic jiného než víra není, ty nejnovější vědecké poznatky jsou pokaždé jiné, a i nacistické učení stálo na nejnovějších vědeckých poznatcích, a komunismus byl dokonce sám o sobě vědeclý.
          Věřte si čemu chcete, já tomuhle nevěřím.
          A jediný vědec, kterému jsem ochoten naslouchat je Hank!
          Poněvač ten je tak vzdělanej, že své názory říká klidně i americky.

        2. To není nic nového. Takhle kdybyste přišla s nějakým objevem proč naši předci museli před ostatními předky z pohostinné a rozlehlé Afriky utéct. To by bylo zajímavé.

          1. Že by příčinou příchodu našich společných předků do Evropy byla touha obohatit život zdejších neandrtálců? :-)

          2. Že by to bylo příčinou jejich vyhynutí protože takový obohacující nápor nové kultury neustáli? Nojo, ale my se v tom případě nemáme komu omlouvat. My máme status uprchlíků, my jsme v tom nevinně, někdo to ale schytat musí a tak dědičný hřích leží na bedrech zůstavších Afričanů.

          3. Ono to vypadá, Kamile, že ti neandrtálci jsme my. Že naši předkové, rasových teorií nemají, se nimi rádi, čile a ochotně mísili. Ta rasový válka – tedy v tomto případě spíš druhová – kterou jsem tak slavně vyhráli, je podle všeho jen ahistorická (dez)interpretace nálezů z jednoho údolí.

      3. „Proč už dávno nemáme cigošské lékaře a inženýry?“

        No a ty sám jsi lékař, nebo inženýr?
        Nebo obojí?

        1. Protože než cigán přeleze tu hromadu klacků, kterou mu společnost hází pod nohy, aby se dostal na start, tak jsou ostatní dávno v cíli. A že to většina z nich cestou vzdá není důkaz jejich předurčené morální závadnosti, ale toho, že se rozhodují vzhledem k okolnostem racionálně. Možná, že kdyby se změnily okolnosti, změnilo by se i jejich rozhodování?

          1. A proč ty okolnosti nezměníte?
            Já chápu, že dědictví „40 let komunismu“ se těžko překonává, ale za 30 let svobody jste s nimi moc nepohnuli.
            Dáváte jim byty, peníze, inkluzi, školství zdarma, a pořád je to málo.
            Co dál navrhujete?

          4. No dobře, ale víc než 20 let to v Krumlově fungovalo. Samozřejmě že záleží na konkrétní konstelaci lidí.

            Ještě mě napadá případ Ostrava-Mariánské Hory, osada Bedřiška.

            Obecně problém spočívá v tom, že minorita není považována za rovnocenný subjekt, ale za nesvéprávný objekt. To si právě dokázali uvědomit i v tom Krumlově i v těch Mariánských Horách. Otázky je nutno položit takto: Proč si jiné městské správy neberou zkušenosti z těchto pozitivních příkladů? Jednodušší před volbami je zřejmě hrát na strunu strachu a nenávisti než dávat lidi dohromady… A pak se tedy musejí na obou stranách najít a poznat lidi – výrazné osobnosti – dole. Já pán, ty pán. Já potřebuju a chci tohle, ty zas tohle. Když to dáme dohromady a sejdeme se na půl cesty, musíme z toho mít prospěch oba.

  2. Jestli si chcete trochu užít srandy, zkuste v některé „slušné společnosti“ – třeba v diskusi pod některým konzervativním, islamofobním nebo anarchokapitalistickým blogem – zmínit jméno Franze Boase nebo jeho (slavnější) žačky Margaret Meadové. Uvidíte ten mazec.

    1. Vzpomínám si na jeden rozhovor s takovým skalním Moraváckým šovinistou. Povídám mu: „Hele já mám rodiče s Moravskými kořeny až do nedohledna, ale narodil jsem se jim v Krkonoších a od té doby žiju v Čechách. Tak co jsem? Čech nebo Moravák?“ A on na to že jsem Čech. Tak jsem se ho zeptal co bych byl kdybych se narodil rodilým Čechům na Moravě a od té doby tam žil. Jestli Moravák. A on na to že rozhodně ne když bych měl za rodiče Čechy.
      No, co si má člověk počít s takovou „logikou“?

      Ovšem když mi někdo řekne že: „prostředí, strava, vzdělání, kulturní zvyky, podnebí mají mnohem větší dopad na to, kým jsme, než genetická dispozice včetně etnické kategorie rodičů.“ tak by mi měl také vysvětlit proč kdovíkolikátá generace bělošských farmářů v Africe zůstává stále bělošská, nebo proč se potomci bývalých afrických otroků v USA od té doby neproměnili na bělochy, když v obou případech sdílí stejné prostředí s domácími. Jestliže „už první generace dětí narozená na americké půdě se mnohem více podobala ostatním americkým dětem než “rase” svých rodičů.“ tak by to mělo být zatraceně znát na těch pokračujících pokoleních. A přece každý obyvatel Manhattanu či jiného města na první pohled rozezná černocha od bělocha a rozpoznáme to i my na nějakém videu, ačkoli v tomto směru nemáme ani vzdáleně podobný tréning. Samozřejmě tím nemám na mysli (v obou případech) potomky smíšených dvojic).

      Také si myslím že černoši jsou v Americe natolik zastoupení na společensky významných pozicích že už svou rasovou rovnoprávnost dostatečně prokázali aniž by k tomu potřebovali nějaké genetické studie. Jsem přesvědčen že daleko více z nich dělá „ty druhé“ oficiálně proklamovaná pozitivní diskriminace promítající se už i do takových absurdit jako je například jejich nucené obsazování do filmových rolí ve kterých coby etnikum (prostorově i časově) nemají co pohledávat stejně jako v jiných rolích běloši. To prostě musí každého diváka praštit do očí a když ne vědomě tak alespoň podvědomě. K tomu ještě neustálé útoky na „rasistické“ reklamy u kterých by normálně myslícího člověka myšlenka na nějaký rasismus vůbec nenapadla.

      Nebylo by mnohem rozumější prostě vzít v potaz že rasy existují a zaměřit se pouze na tu jejich rovnoprávnost? Protože jak prosazovat rovnoprávnost něčeho co dle vědeckých studií neexistuje? To si pak většina lidí musí připadat jako že si z nich někdo jen dělá blázny. Zvláště když vyjde ven, rozhlédne se okolo sebe a vidí ty rozdíly na každém kroku. Jde přece jen o to aby ty rozdíly nikomu na druhém nevadily. A pokud vadí tak jen na úrovni „Někdo má rád holky – jiný zase vdolky, no a co má být?“. Ani uvnitř vlastního etnika mi nikdo nemůže mít za zlé že si vybírám partnerku dle svého vkusu. Mě se třeba libí štíhlé a jiný má rád macaté – ale jsme snad kvůli tomu nějací „tvaristi“?

      1. Myslím, Kamile Mudro, že třeba v Dominikánské republice byste byl se svou úžasnou rozlišovací schopností vedle. Jistě: je tam určité procento černých černochů i bílých bělochů, ale jinak jsou tu lidé namíchaní. Obyvatelé, kterých je 75%, nejsou ani pruhovaní, ani kostičkovaní, ale jejich kůže má tolik meziodstínů, že byste je nenacpal do svých rasových škatulek, ani kdybyste se p….

        1. Kamil rasové tabulky nepoužil- na rozdíl od vás.
          Ale Němci na to měli takové šablony, kdybyste v Dominikánské republice chtěla zkoumat ty odstíny.
          Nic méně, jak si ty barevné rozdíly vysvětlujete?
          Rasy neexistují, to je jasné, ale když má někdo řekněme šedou barvu kůže, tak je to postupně se- vlivem prostředí- bělící černoch, nebo ze stejného důvodů černající běloch?

        2. Vždyt záleží na černých životech, nebo ne?
          Tak proč bych se měl nějak zatěžovat ostatními odstíny?
          Třešni, vy si ten rasismus nějak komplikujete.

          1. Protože černá ani bílá neexistuje, jenom odstíny šedé? Když léta letoucí na černých záleželo méně, musí teď na nich logiky záležet více, aby se to vyrovnalo a dosáhli jsme kýženého stavu, kdy na všech záleží stejně. Nestačí přestat druhého mlátit a pak ho nechat ležet na zemi s tím, že má stejné právo stát, jako vy.

  3. Článek se mi nelíbí, pokud není nijak prokázaný.
    To je stejně jedno, všichni víme, že rasismus se tady vzal proto, že to říká Okamura a Hampl, v Německu AfD a ve Francii Marie Le Pen.
    A hlupáci tomu věří, a pak třeba si myslí, že nějaký cigoš s IQ 60 patří do Zvláštní školy, a ne na Karlovu univerzitu.
    Přitom kdyby jim dali stejné šance, tak by to dotáhli zrovna tam, kam bílí, ale všichni jim tady už asi 700 let ubližují.
    To samé jinde, třeba v USA.
    Tam plno černochů- stachanovců, nemůže sehnat práci, protože hlupákům Trump namluvil, že jsou líbí.
    Kde pak, dokud se nebudou rasisté zavírat do koncetráků a posílat rovnou do plynu, tak ten problém nezmizí.
    Před tím ale třeba zničit Rusko, tam je totiž hodně místa, a plno lidí by tam zavčasu zdrhlo.
    Takže Rasismus, Rusko, Trump a Čína, to jsou čtyři největší nepřátelé šťastné budoucnosti.

    1. A to je všechno z tvé vlastní hlavy, nebo jsi to vyčetl u bílého heterosexuálního psychopata Petra Hampla?

      1. Opr. „psychopata“
        Pardon, sociopata jsem chtěl napsat.
        Psychopat je jeho kamarád Konvička.
        Tak se hezky vzájemně doplňují.
        Mohli by tě prizvat na některou ze svých přednášek, evidentně máš mnohé co říct !:-)

        1. Udělej si v tom pořádek, než něco napíšeš.
          Hampl, Konvička…copak ty nečteš Forum 24 nebo BL?

        2. Tedy, Saule, vaše komentáře jsou opravdu studnicí moudrosti.
          Ta názorová hloubka.
          Ten šaramantní styl.
          Skutečné obohacení každé diskuse!

          1. Díky, Kamile.
            Úplně jste mne tou pochvalou zaskočil a upřímně přiznám, že i skutečně dojal.
            Nečekal jsem to, od vás mne to těší dvojnásob a velice si toho vážím!
            Přitom táhnete tak těžký batoh diskusních pampersek pro vitu a ještě velkoryse pochválíte jeho diskusního oponenta….to už vyžaduje skutečnou osobnost!
            Tak ještě jednou díky a pokud byste se snad snažil s vitou v osvědčené dvoutažce zvolna přejít od tématu ras např. ke Konvičkovu „ semíláni lidí do masokostní moučky“, vynasnažím se pečlivě sledovat moudrost, hloubku a šarmantnost vašich výkladů.
            Už i tak jsou pověstné tím, že jste v nich šířkou a počtem svých slov schopen vysvětlit a obhájit v podstatě naprosto všechno.
            Podobně jako ten váš poněkud nervní čarodějův učeň, který obohacuje kde může :-)

          2. Asi se snaží komunikovat stylem, který bude pro Vittu přístupný a srozumitelný. Ironie proto myslím není zcela na místě.

    1. Vždy, když se konečně podaří svět krásně zjednodušit, aby byl obyvatelný, přijde nějaký intouš a nachčije do toho. Co s takovými zrádci rasy, národa a civilizace vůbec?

    2. Proč neomarxistická? Tato věda snad i nás existovala i před rokem 1989, samozřejmě i v ostatních zemích. Z čeho soudíte, že je to pro někoho pavěda?

      1. Hank je specialista na lhaní, diskuzní fauly a nálepky.
        Tady třeba hovoří o sociologovi, a hned podsune, (fauluje) že je to neomarxistická pavěda.
        Dále fauluje v tom, že tím odklání pozornost od toho, že ten výzkum nevede žádná sociologie, ale JEDEN SOCIOLOG, který vyjadřuje pouze svůj názor.
        Výzkum sám je pak také faulem, protože asiaté, latinos a indiáni také neměli možnost nějak bohatnout, ale kupodivu s nimi žádné rasové potíže nejsou, a zřejmě výskyt asiatů či latinos v nějaké lokalitě její cenu nesnižuje.
        Čím to?
        Že by bankéři, kterým je u prdele cokoliv, jen když vydělají, toto chamtivost v sobě potlačili, když jde o černé?
        To těžko, ale ono je to jako tady, jen horší.
        Jakmile v nějaké lokalitě bydlí černá rodina, do pár let tam jsou černí všichni, a stane se z toho gheto.
        Nemovitosti ztrácejí samozřejmě na ceně.
        U nás je romská rodina v sousedství schopna snížit cenu nemovitosti až na čtrvrtinu, nebo je úplně neprodehná, a pokud ano, koupí jí buď obchodníci s bídou, nebo jiní romové.
        Zde se divím, že toho takoví „Hankové a Tribuni“ nevyužívají, protože ti předsudky netrpí, a mohou mít za málo peněz krásný bejvák!
        Za hlavní problém se dá rozhodně považovat to, že tito lepšolidé v takových lokalitách nebydlí.
        Ti se štítí dělníka v montérkách, natož nějakého Cikána.
        Ten je jim dobrý jedině k tomu, aby nad jeho osudem- pěkně z nějaké vilky, zoufale plakali.

        1. V modřákách a v zaměstnanecké kategorii D jsem strávil tolik pracovního času, že mě to opravňuje k následujícímu prohlášení: Jsi blb a blbem nadosmrti zůstaneš.

          1. Kecáš, jako usvědčený lhář máš těžko nějaký kredit k těmto blábolům.
            Už jenom ta zaměstnanecká kategorie D, to je nějaká neolevičácká skupina, nebo co?
            Nebo že blbem nedosmrti zůstanu, no jo, lháři, že jsem blb si klidně myslet můžeš, ale že jím i zůstanu vědět nemůžeš.
            Takového troubovi jako jsi ty kde kdo nabulíkuje kde co.
            Když sem vstoupím z jiné adresy s jiným nickem a napíšu pár slaboduchých žvástů o rasismu, tak mě budeš pochlebovat, jaký jsem vzdělaný intelektuál, ty stachanovče.

          2. ještě musíte pro vitu napsat vysvětlení, že kategorie zaměstnání se dělí na:
            Dělníci (D)
            Technicko-hospodářští pracovníci (THP)
            moc rozumu prostě nepobral :-(

  5. Z projevů různých lidí? Mě totiž vedou ke stejnému závěru. A před rokem 1989 to byla když už, tak buržoazní pavěda.

    1. No ano, ono to je s humanitními vědami tak, že se do názorů (a nic jiného než názory těchto vědců to nejsou) mísí i politika. Tehdy i dnes. Tak to je i ve filosofii (z které sociologie vychází), v ekonomii například také. A člověk se přikloní k tomu co mu je blízké, většinou na základě vlastních zkušeností. Takže ten sociolog, jehož názory jsou uveřejněny na aktuálně (aktuálně tedy nejsou pro mě moc důvěryhodný zdroj), patří k jedné skupině, a nepochybuji, že existuje v USA i jiná, která jeho názory zase rozporuje. Tak to prostě s humanitními vědami je.
      Z projevů různých lidí soudíte, že je to pro ně pavěda. Ano, ale proč z projevů lidí, které Hank „podezřívá“ že jsou nositelé selského rozumu? Můžete dát nějaký příklad? Ale konkrétní, ne zase jen dohady.

      1. kočka šklíba: Fakt je potřeba definovat tady, co je to věda a čím se liší od víry? Jaký je rozdíl mezi názorem nebo postojem a vědecky prokázanou skutečností? Než to všechno budete házet do jednoho pytle, doplňte si prosím významy základních pojmů.

        Pokud jde o souvislost argumentace dostatečností selského rozumu pro pochopení současné společnosti a dehonestování humanitních nebo sociálních věd, myslím, že příkladů najdete tisíce v osvědčených internetových diskusích od Parlamentních listů přes Novinky až po Outsider media. Všude tam jsou množiny diskutérů odvolávajících se na universální použitelnost zdravého selského rozumu a diskutérů opovrhujících některými vědními obory, o kterých nemají ani ánunk, téměř totožné. Jejich obecný postoj ke všemu, o čem nic nevědí, ale k čemu cítí nutkavou potřebu vyjadřovat se, by se asi nejlépe dal zobecnit rádoby bonmotem jednoho z takových anonymních myšlenkových gigantů, cituji: To, že něčemu nerozumím, ještě neznamená, že to něco znamená. Lépe se fakt postoj lenosti ducha nedá vyjádřit.

        Něco jako selský rozum neexistuje. Všichni jsme zmanipulovatelní a všichni jsme do menší či větší míry zmanipulovaní, nejvíce však ti, kdo se nejvíc ohánějí selským rozumem, za kterým skrývají neznalost, nevzdělanost, opovrhování duševní prací a právě tu lenost ducha.

    2. A ještě mě tak napadlo, Šiklová je prezentována také jako socioložka a její výrok : „„Raději se budu mýlit s Amerikou, než mít pravdu s Ruskem.“ vypovídá o úrovni některých sociologů dostatečně. Pak se nemůžete divit, že pro některé lidi je sociologie pavěda když člověk vydávaný za sociologa je schopen takto uvažovat.

      1. O paní Šiklové bych neřekl, že je kráva, jenom proto, abych neurazil krávy. Ale nijak to nesouvisí s tím, že je profesí socioložka. Asi jsem naivní, ale čekal bych, že takto rozlišovat umí každý.

        1. Třeba není tak vzdělaný jako Vy a Hank a proto si sociologie jako vědy neváží a považuje jí za pavědu :D ,když jí reprezentují zástupci jako tahle žena. Pak ovšem proč je odsuzovat, vypovídá to mnohé spíše o sociologii.

          1. kočka šklíba: Tady
            https://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Čeští_sociologové
            máte výběr 85 českých sociologů. A to tam ještě někteří mladí – třeba Daniel Prokop – chybí. Pokud jde o jejich veřejně projevované občanské a politické postoje, přes které zřejmě poměřujete míru jejich blbosti, můžete si vybrat z celé škály, od Robejška až po Kellera. Ty postoje ovšem s jejich sociologickou prací občas nemají moc společného, takže před jejich definitivním odsouzením by možná přece jen bylo lepší aspoň něco málo si o jejich práci zjistit…

          2. A ještě: Pokud někdo mediálně prezentuje Šiklovou jako typickou – ne-li nejdůležitější – představitelku české sociologie, tak jsou to spíš líní a nevzdělaní mainstreamoví novináři, kteří o tom oboru nemají ani ánunk, jiné sociology neznají a Šiklovou si uložili do svých diářů hlavně proto, že byla disidentka a chartistka.

        2. Šiklová řekla mnoho moudřejších slov než tu jednu větu, kterou jí může s nesmírným potěšením omlátit o hlavu každý blbec.

          1. Ach děkuji, ani 1000 krásných vět nevyrovná tu mnou zmíněnou větu, protože ta charakterizuje její celý přístup a inteligenci, je to takový „kam vítr tam plášť“ a jen blbec na druhou to nepozná. Nepřezdívalo se jí v 50. létech rudá fena? Ale vidím, že komunisté 50. let třešince a podobným nevadí, hlavně když nyní se radši mýlí s USA :D . Štětina je také váš oblíbenec že?

      2. Jinak celý tento post je jako z učebnice argumentačních faulů a demagogických manipulací.
        „…je prezentována také jako socioložka…“
        „…vypovídá o úrovni některých sociologů…“
        „…člověk vydávaný za sociologa…“
        Jako bych četl Rudé právo v roce 1978. Soudruh Kojzar je jistě spokojen, jak šikovné má následovníky.

        1. Asi se neshodneme, já zase považuji vaše psaní za hodně manipulativní. Pro mě jste jen arogantní jedinec, který si myslí, že má za každých okolností pravdu. Vaše vzdělání a vaše domnělé znalosti vám nedávají žádné automatické právo na pravdu.

          2. „…já zase považuji vaše psaní za hodně manipulativní.“
            Prosím o nějaké konkrétní příklady manipulace z mé strany.

            „Pro mě jste jen arogantní jedinec, který si myslí, že má za každých okolností pravdu.“
            Učebnicový příklad argumentačního faulu typu „útok ad hominem“.

            „…vaše domnělé znalosti…“
            Které mé znalosti jsou domnělé? Prosím o konkrétní příklady a o jejich vyvrácení, nejlépe poukázáním na to, v čem se mýlím a jak se věci mají ve skutečnosti.

            „…vám nedávají žádné automatické právo na pravdu.“
            Z čeho usuzujete, že si myslím, že mám automatické právo na pravdu? Z toho, že dokládám něčí prokazatelné omyly a lži?

          3. Ano a vůbec se za to nestydím. Naopak.
            Ale musím Vám Tribune poděkovat, myslím že jsem konečně poznala co se rozumí pod slovním spojením „salonní levičák“. Alespoň já se domnívám, že takovým salonním levičákem je Hank. Plná ústa klišé, frází, odvolávání se na s ním souznící osoby, přitom je ale plný arogantního, povýšeneckého chování. Pohrdá, a to hodně viditelně, lidmi, normálními lidmi, kteří nedosahují, podle jeho mínění, na jeho výši vzdělání a znalosti. Ovšem jen podle jeho mínění. A možná i Vašeho a takových podržtašků jako je třešeň a Saul. Jinak je to vlastně chudák, bez těch normálních lidí (třeba i s tím zdravým rozumem, at selským nebo bez selského :D ) by se nenajedl, neměl by kde bydlet, neměl by prostě nic. Ani to svoje domnělé vzdělání.
            Vy chodíte k Bavorovi občas, jistě znáte nick tata. Tento člověk je 100x hodnotnější a jeho názory 100x přínosnější než zde prezentované názory mistra arogance Hanka. I když je to asi dyslektik a jeho písemný projev je plný chyb. Nemá VŠ vzdělání, nezná angličtinu (och jaká hrůza že?) ale zato má ten zde tolik odsuzovaný zdravý rozum a životní zkušenosti.
            Na druhou stranu znám z blogů a diskusí poměrně dost hodně vzdělaných lidí, někteří jsou zřejmě mnohem vzdělanější než je on, Hank, a přesto to nepotřebují dávat najevo takovým způsobem jako on. Oni totiž nepotřebují ty mnou zmíněné fráze, klišé, mají vlastní názory a dokáží je sdělit srozumitelným způsobem ostatním. I podle toho se pozná člověk nejen vzdělaný ale i chytrý. A když tady byla zmíněna sociologie tak třeba Jan Keller je člověkem, kterého si lze vážit. A není sám, i Václav Hořejší zase s jinou specializací. Nemusím s nimi ve všem souhlasit ale vážit si jich mohu a také to dělám. Vzdělání, znalosti jsou samozřejmě důležité, ale vždy je to „jen“ něco co člověka dotváří, ale jaký je to člověk, zda kvalitní, chápavý nebo arogantní, a svým způsobem hloupý, to nemá ani s 50 tituly a se znalostí třeba 20 jazyků nic společného.

          4. Manipulace z vaší strany je každý druhý komentář, nakonec o zdravém selském rozumu jste tady první napsal vy anebo Tribun, nemám čas to hledat.
            Ad hominem by bylo kdybych současně již několikrát nenapsala proč jste arogantní, nakonec Tribun svou poznámkou tady útočí také ad hominem.
            A domnělé znalosti je přece logické zhodnocení toho jak jste známý z diskusí, neznám vás osobně takže vaše znalosti musí být, nejen pro mě, domnělé.
            Nedokládáte prokazatelné omyly a lži, to si jen vy (arogance jak vyšitá) myslíte.

          5. „přitom je ale plný arogantního, povýšeneckého chování. Pohrdá, a to hodně viditelně, lidmi,“

            Já se domnívám, šklíba, že pohrdání směrem k vám nemusí člověk čerpat z nějakého „salonního levičáství“
            To pohrdání vám koneckonců bylo na několika místech jinde projeveno mnohokrát a mnoha lidmi napříč celým politickým spektrem.
            Jestli ono to nebude spíš ve vás a o vás, než o nějaké politickém postoji, vzdělání….

          6. kočka šklíba: Správnost nebo nesprávnost „domnělých znalostí“ kohokoli – nejen mých – se dá v internetové době více či méně snadno ověřit, pokud tedy za znalost považujeme něco, co má pravdivostní hodnotu a pokud člověk není líný dát si s takovým ověřením práci. Jestliže máte jinou definici znalostí, asi budete mít smůlu, protože pak vám většina lidí snažících se o kritické uvažování nebude rozumět.

            (Pomíjím dehonestující vyznění takových slovních spojení jako „domnělé znalosti“, „údajný sociolog“ apod. Když si vezmu k ruce kterýkoli Kojzarův článek ze 40 let starého Rudého práva, podobnými výrazy se to tam jen hemží; když si některé vaše texty položím vedle té kojzarovštiny, jsou úplně zaměnitelné. Už vám tam chybí jen ti ztroskotanci a samozvanci… Jestli si v tomto ohledu chcete rozšířit a modernizovat repertoár, doporučuji novelu Nulté číslo od Umberta Eca, která může dobře posloužit jako nevyčerpatelný lexikon osvědčených novinářských klišé a manipulací. Srandu si z toho koneckonců ve svých novinářských mystifikacích dělal už Jaroslav Hašek. Ten Eco je nicméně aktuálnější a reaguje na současnou dobu a současné mediální móresy.)

            Vaše poslední dvě litanie se ovšem netýkají pravdivosti a správnosti znalostí skutečných ani „domnělých“, ale vašich pocitů. A vaše pocity jsou problém váš a nikoho jiného.

  6. Je docela roztomilé napřed v textu přiznat, že rasy existují, a pak z rasového tématu uniknout tvrzením ve smyslu, že na tom vlastně nezáleží, protože splynou. Současná situace zrovna v USA, o něž se opírá tvrzení autorovo, tomu tak úplně ani po stu letech nenasvědčuje, ale budiž.
    Poněkud zapomenuta je kniha sociologa Petra Bakaláře „Tabu v sociálních vědách“ (Votobia Praha 2003), což je pramen přece jen poněkud naší době bližší. Také měřil (či argumentuje cizími měřeními, zhusta právě z té Ameriky), ovšem nikoliv lidem kebule a barvu očí, ale IQ. Existence ras i z Bakalářova pohledu je evidentní, což právě do značné míry vede k jejich předurčenosti, byť ta není samozřejmě stoprocentní. Popírat ale její existenci mi přijde bláhové. (Ve smyslu, že „černoch obvykle lépe běhá a leze po stromech, ale běloch zase obvykle lépe šroubuje či konstruuje“).

    Ta kniha stojí i teď po skoro dvaceti letech za připomenutí ze dvou důvodů:
    1. Pohled na cikány kolem nás, i na připrchlíky v západní Evropě významně naznačuje, že se od vydání Bakalářovy knihy celkem nic moc nezměnilo, posuzováno podle vnějších projevů obou zmíněných lidských skupin.
    2. Už v roce 2003 nastal kolem zmíněné knihy náramný řev „sluníčkářů“ (ačkoliv takové označení jsme tehdy ještě neznali) – samozřejmě, Bakalář porušil tabu politické korektnosti. Obdobný řev na rasové téma nejen trvá, ale spíše nabírá na síle. Tabu má velkou sílu, to je známo právě z černošské Afriky – ovšem jen pro ty, kdo na ně věří.

    Jaká bude budoucnost nikdo z nás neví, zatím je existence ras evidentní a nějaké změny za jeden (můj) lidský život ne příliš patrné. Ať už nastane cokoliv, ať rasy zůstanou nebo splynou, bude stále platit, že nerovnost je přirozený lidský stav, který si vždycky najde formu svého prosazení, jak autor správně píše v závěru svého textu.

    P.S.: Trochu nesystematicky vybírám z celé knihy (340 stran) jeden odstavec, protože soudím, že má vypovídací hodnotu k aktuální situaci v USA:
    „Pracovní morálka Afroameričanů je horší než u jiných populačních skupin. Například Wilson (1996) uvádí, že 40% zaměstnavatelů, kteří mají zkušenost s černými, je považuje za apatické a arogantní. Pro černé je charakteristická chronická únava a celkově negativní pracovní návyky. Petterson (1997) uvádí, že jedním z faktorů vysoké nezaměstnanosti Afroameričanů je to, že jsou méně motivováni hledat si práci než jejich bílí vrstevníci. Podle Levina (1997) i mnoha uatorů, kteří jinak černým nekriticky straní, uznává, že jejich selhání je často dáno impulsivitou a nedostatkem sebedisciplíny.“

    1. Tak znova: nejde o to, jestli rasy existují, nebo, ale o to, jak moc jsou závazné a určující a nakolik mají rozhodovat o tom, jak se bude k člověku přistupovat. Asi vás nepotěším, když vám prozradím, že geneticky jsou mnohem víc černoch, než afričtí černoši mezi sebou.

      Bakaláře samozřejmě znám a dokonce jsem ho četl – a dospěl k závěru, že je to neskutečný blábol. Možná, kdyby nebyl takový amatér, ale z toho jeho opusu ta manipulace a účelovost přímo čiší. Ani nemusíte číst nic jiného, úplně stačí co a jak napsal on.

      Na tom, že jsou černoši méně motivovaní hledat práci, není nic překvapivého. Vám by se snad chtělo hledat práci, když byste věděl, že se s vámi nebudou ani bavit, protože jste černý, a když už, tak vám za víc práce dají méně peněz, protože ve vás pořád vidí podřadného otroka? A průzkum mezi bílými vychovaným v samozřejmě rasistickém prostředí na téma jak vnímají černochy také mnoho nevypovídá. Zkuste se zamyslet nad tím, proč se říká „dřít jako barevnej“?

      A to vůbec nemluvím o tom, že je velmi pochybné, zda ta naše protestantská pracovitost je vůbec ctnost, jestli to není kolosální omyl, který ničí nás i svět.

      1. Přesně tak, je to nectnost, ale kdo by pak ty ctné, co jsou líní jako svině živil?
        Takže je nutno tuto nectnost tolerovat.

      2. Já věděl, že se neshodneme, to je v pořádku. Jen jsem chtěl proti jedné vyčtené argumentaci postavit jinou vyčtenou argumentaci. Která je větší blábol je samozřejmě věcí osobního názoru, ne tak zcela odborného poznání. Tak se nechá jednou větou deklasovat každá kniha či studie, bez jakýchkoliv argumentů.

        Druhou větu vašeho druhého odstavce jsem nepochopil, ledaže byste mi onikal, což nepředpokládám. Pokud přece jen ano, pak se podivuji, kterak znáte moji genetickou šroubovici :-) .

        „Dřít jako barevnej“? Nu, zkuste s tím vyrukovat někde v Čechách (i Moravě a Slezsku)…. To je pouhá historická reminiscence, asi tak jako: „Pochodovat jako granátník“. Voda vzala nejen granátníky, ale v naší kotlince i dřící barevné.

        O černoších toho z osobního styku moc nevím, kromě JAR ještě za bílé vlády, Senegalu a trochu Súdánu jsem tu pravou černou Afriku nikdy nenavštívil, a tam se nejspíš projevují nejpřirozeněji. S Cikány je to jiné a není pochyb, že několikaletý život s nimi v jednom domě moje názory na ně značně ovlivnil.
        Co je každá odborná studie proti takové zkušenosti? I dobrou vůli (případ mojí Labutě) nakonec přebijí každodenně poblité schody a podobné radosti.

        Už tuším vaši argumentaci, že Cikáni jsou Indoevropané jako my. To jo, ale každý uzná, že je to jaksi (laicky) dobře rozpoznatelná „rasová“ skupina. Pokud bych s nimi chtěl být rovný/rovnocenný, to bych musel hodně ubrat z morálních i jiných standardů, protože opačný posun se po staletí ne a nedaří.

        Zavítal jsem k vám náhodou a už vám tu dál vodu čeřit nebudu.

        1. Jste člověk, to k dostatečné znalosti vaší šroubovice úplně stačí. O vašich genech platí totéž, co o genech všech ostatních lidí. Nejste ničím výjimečný.

          ale každý uzná, že je to jaksi (laicky) dobře rozpoznatelná „rasová“ skupina.

          A to je přesně ono! Proč řešit složitě konkrétního člověka, když můžu šmahem odsoudit celou skupinu, což má tu úžasnou výhodu, že když do ní nepatřím, mám vystaráno, nemusím se snažit a jsem pořád lepší.

          Vy jste nikdy nepotkal bílého kokota? Pokud by všichni černí museli být kokoti, protože jsou černí, pak by logicky mělo platit, že žádný bílý nemůže být kokot, protože je bílý. Pokud to neplatí o bílých, neplatí to ani o černých. To jen u černých vám to vadí, resp. jste na to jinak citlivý.

          Už jste někdy potkal Cikána, který by ukradl banku? Ne vykradl, ale ukradl? Už jste někdy potkal Cikána, který by vám vytuneloval důchodový fond? Kolik Cikánů se vás pokusilo zabít svým BMW? Kolik Cikánů sedí ve správních radách korporací a parlamentech? To jen tu jejich v zásadě banální kriminalitu máte víc před očima a víc vás obtěžuje, protože zločiny bílých gentlemanů, který mají na váš život dopad možná ještě větší, se většinou dějí daleko od vás v místech, kam vás nepustí, a dělají je lidé, se kterými vy se nikdy nesetkáte, protože jste pro ně úplně stejně podřadný, jako jsou jiné rasy pro vás.

          1. Tak ten poslední odstavec naprosto sedí :-)
            Ohledně vzdělání – chodila jsem na gympl i na vejšku s cigánem. zjistila jsem to až po promoci, celá léta nás „udržoval“ v tom, že je „lízlej“ řekem. bylo to za totality, a vyprávěl nám, že když chodil do základky na křenku v brně, měl moc špatné známky, výuka prý taky stála za prd. maminka ale chtěla, aby se mu dostalo vzdělání, přestěhovali se do jiné čtvrti, do školy ho šla zapsat příbuzná, na které nebylo vidět, že je romka, příjmení neměl typicky romské, a ejhle. lepší známky, vyznamenání, střední škola, pak vysoká. ono se za komunistů nějak nepočítalo s tím, že by cigán mohl být chytrej.

            co se týká jejich nezaměstnanosti, je to hodně způsobeno jejich tradicemi. nenajdete cigána bezdomovce. tak jak i v arabských státech – když někdo přijde o střechu nad hlavou, vždy ho přijme rodina, a to i širší (neexistuje, aby třeba matka tří malých dětí s manželem v jednopokojovém bytě vyhodila od dveří bratrance, který nemá kde bydlet). a hospodaří většinou nejstarší žena, nebo muž. všichni obyvatelé sypou prachy na jednu hromadu, a „starka“ pak rozděluje podle toho, kdo co potřebuje. takže časem ti pracující zjistí, že i když ráno vstávají do práce a vrací se večer, mají se „stejně“, jako ti, co se doma celý den povalují. tak časem taky přestanou dělat.

          2. radka: Dodnes v některých obcích na severní Moravě a ve Slezsku podle vizáže nerozeznáte cikány od potomků řeckých imigrantů.

          4. Podle barvy pleti a vlasů často nerozpoznáte ani cikána od „čistokrevného“ Čecha.
            Aspoň co se olašských Romů týká.
            Nedávno se mi to stalo
            Za sebou slyším romštinu (a tu už je dnes mezi cikány slyšet málo) a češtinu s cikánským přízvukem, otočím se a vidím…bílé!
            Tak kde je tam potom ta „rasa“ s nějakými nepřehlédnutelnými rozdíly?
            V tomto případě byly pouze slyšitelné.
            Což spoustě lidí zřejmě stačí k novému vědeckému objevu „cikánské rasy“

        2. Godot: „Dřít jako barevnej“? Před rokem 1989 to ještě leckde byla pravda. Jako tehdejší vedoucí továrního kolektivu o 100 lidech (z toho bylo 70 ženských) včetně cikánů a cikánek mohu dosvědčit, že pokud šlo o nekvalifikované fyzické práce (např. ruční balení zboží, nakládka a vykládka vagónů), byla menšina po všech stránkách spolehlivější a výkonnější.

          A pokud jde o ty sousedy, tak tam, kde byla menšina rozstrkaná na sídlištích mezi většinu, s ní nebývaly problémy. (Za maximální rozumný poměr považuji asi tak 1:20. Vznik ghett typu Chanov nebo Luník IX byl jedním z nejhorších projevů idiotismu bývalého režimu.) V Líšni, když to sídliště ještě svítilo novotou, jsme měli z 35 družstevních bytů ve vchodu 3 menšinové rodiny. Jejich byty byly čistší a upravenější než leckde u většiny. A když jsem jednou pacifikoval nezvedené mladší školní děti (smíšený dětský kolektiv, který se pokoušel jako hokejovou branku použít sklepní okno), minoritní rodič mi pak ještě přišel poděkovat a sdělit mi, že příště mám ty jeho děti v jeho zastoupení rovnou vylískat na jednu hromadu. :-D

      3. Petr Bakalář se sice vydává (nebo je některými vydáván) za největšího odborníka, ale zkuste si najít jeho vědecko-odborné publikace nebo se na něj zeptat kteréhokoli psychologa aktivního v oboru. Bakalář sice psychologii vystudoval, ale nikdy ji prakticky ani teoreticky nedělal a živí se podnikáním (podle otevřených zdrojů v oborech Ostraha majetku a osob – t.č. přerušeno – a Nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí).

    2. Moc hezké. Jenomže:
      „Lenost je klátí jak vzteklina divou zvěř. Leniví jsou ve všem kromě plození dětí,“ popisuje plantážník ze Severní Karolíny obyvatele údajně první white trash kolonie, vzniklé v oblasti mokřadů Great Dismal Swamp. Usadila se zde část bezzemků, kterým byla v době po vyhlášení nezávislosti odepřena možnost získat kus půdy ve Virginii.
      Bez ohledu na to, co všechno se během staletí změnilo a kolik informací máme k dispozici, historky o neschopnosti a lenosti nejchudších jsou stále tytéž. Dnes je někteří bezelstně posílají přímo z webů identifikujících hoaxy. Logika „nemáš práci – jsi líný“ je zřejmě nesmrtelná.“
      https://wave.rozhlas.cz/chudi-hloupi-a-lini-historie-white-trash-ukazuje-ze-predstavy-o-chudobe-se-5194770

      1. Však je to také v zásadě problém třídní. Jenže tak ho někteří vidět nechtějí a tak vymýšlejí rasismus, aby před touto skutečností mohli utéct.

        1. Ac nakonec priznavate ze soucasny svet ma problem tridni, presto venujete rasismu vice pozornosti nez „tridni“ chudobe.

          pokud jde o nazory ktere odmitate, tim ze reagujete:
          ..jděte už s tím svým vulgárním primitivním rasismem do prdele nebo kamkoliv jinam, kde bude smrádek ale teploučko podle vašeho gusta. Nehodlám čekat, až tu „selsky rozumně“ a „odvážně“ začnete posílat Cikány do plynu a černochy do moučky. Máte ban. :
          jste ukazal jak chapete vymenu nazoru:-(
          Kdyby slo jen o vittta dalo by se to brat jako nazor Pana blogu ktery na svem dvorku nechce mit s cim nesouhlasi, ale Vase reakce na godota,
          Vy jste nikdy nepotkal bílého kokota?
          Predpoved 40st. je az na pristi tyden.
          Informace o rasismu mohou mit i jinou uroven a jako priklad si dovolim dat odkaz na zkusenost z NY
          ktera mluvi o stavu zcela srozumitelne a duveryhodne, bez potreby vylepsovat to „kostni mouckou“ :-(

          Brazilec Fabiano Golgo o rasismu v USA.
          https://www.blisty.cz/art/100187-vsudypritomny-americky-rasismus-osobni-zkusenost.html

          1. Doufám, že si to přečte Kočka, která u Tarase pochybuje o odlišném přístupu policistů v USA k černým a bílým.

          2. Četla jsem to, ale Britské listy a sám Fabiano Golgo ve mně nevzbuzují vůbec důvěru. Fabiano Golgo lhal ve svých blozích na aktuálně tak, že pokud si vzpomínám, tak Stejskal jeho blogy zrušil. A to máte k Stejskalovi názorově hodně blízko, i když Stejskal je mnohem chytřejší. To snad udělal jen ještě u jednoho, toho blba co píše do romea.cz, na jméno si nevzpomínám.

          3. V čem konkrétně Fabiano Golgo na aktualne.cz lhal?

        2. Jo aha, takže já mám banána.
          To mě nepřekvapuje, jenom nevím, jak mě můžete dávat banána, když mě nečtete.
          Nebo mě čtete, a stydíte se za to, no ale pak byste měl dělat jako by nic.
          Jistě že nemáte argumenty, vy, neonacisté umíte jen cenzurovat, mlátit politické odpůrce, bourat sochy a pálit knihy.
          Kdy začnete s pálením knih?
          Protože knihy pálíte jen virtuálně, ale hodit takového Ferdu mravence, nebo Červenou Karkulku rovnou do plamenů by mělo lepší efekt, a také byste lépe navázali na vaší minulost.
          A mezi námi, to VY BĚŽTE DO PRDELE S RASISMEM, pohrdáte lidmi, nenávidíte lidi, ale nemáte tu nenávist jinak jak odůvodnit, než nálepkama.
          Jděte se vycpat, vy pokrytče, vy nejste žádný diskutér, a o žádnou diskuzi nestojíte.
          Prostě nácek, obyčejný fašoun.
          Je mi z vás na blití!
          A všiml jste si?,
          Jediný, kdo tady psal o posílání do plynu jste byl vy.
          Asi se vám to honí hlavou, tak to házíte na ostatní.
          Podle sebe, soudím tebe, je to přísloví.

        3. „…a tak vymýšlejí rasismus…“
          Myslím že rasismus nejvíce vymýšlejí ti kteří z něho nějakým způsobem profitují ať už „bojem proti rasismu“ nebo nebo tím že se pasují do role jeho obětí. Skutečných rasistů je určitě mnohem méně a ve společnosti s praktikovanými antirasistickými zákony nemají mnoho příležitostí se významě projevit. Srovnejte si, Tribune, situaci za socialismu se současnou. V době kdy alespoň pro „montérkovou“ část společnosti byl naprosto běžný pracovní kontakt s cikány, nebylo třeba řešit nic jiného než občasné lokální problémy v místech kde se jich více nahromadilo a začali komplikovat život necikánským spolubydlícím svým životním stylem. To byly takové ty ulice, kterým bylo lépe se večer vyhnout a neriskovat setkání s rozjívenou, případně i alkoholem posílenou „hnědou“ partičkou, případně obejít „profláknutou“ vesnici (ale to spíše na Slovensku než v Čechách). Ale jinak jsme s cikány vyrůstali, chodili do školy, společně makali v práci a my chlapi i trávili dva roky na vojně, bez jakýchkoli rasových excesů. Na cikány se vyprávěly vtipy stejně jako na esenbáky, nebo na politiky, média se žádnému rasismu nevěnovala ani pozitivně ani negativně a kdo neměl s cikány nějakou negativní zkušenost, ten se nad nimi ani nijak nezamýšlel. A samotní cikáni neměli žádný důvod k tvrzení že jsou jim házeny klacky pod nohy stran přístupu ke vzdělání nebo pracovní příležitosti.

          Ale přesto, už tehdy, jsem se mnohokrát přesvědčil o tom že že cikán kdykoli se snese na jeho hlavu jakákoli kritika, začne nejpozději ve čtvrté větě šermovat rasismem i v případě kdy samotná kritika nemá ani ten nejmenší rasový podtext. Jeho „já“ se velice rychle změnilo v „my“ a následovalo „vy vůči nám“, aniž by k tomu dostal sebemenší podnět byť jen náznakem. Často v tom byla vypočítavost s cílem odvést pozornost od nějakého vlastního prohřešku kvůli kterému se stal ten dotyčný předmětem kritiky, ale stávalo se to neméně často i při kecech u půllitru, které se vůbec konkrétního cikána (ani jiných cikánů) netýkaly a bylo znát že tak reaguje víceméně automaticky. Najednou „hup!“ a už byla rasová otázka „na stole“ ačkoli nikdo z ostatních neměl do té doby ani ten nejmenší záměr ji řešit. On to nebyl společensky nějak významný problém. Člověk se večer v hospodě pohádal, ráno v práci usmířil a „jelo se dál močálem černým podél bílých skal“, jako by se nic nestalo. A proč? Protože nepůsobily na společnost všelijaké neziskovky, právníci, politici a teoretici kteří by měli přetřásání rasismu v pracovní náplni. Na společnost měli větší vliv uživatelé toho „zdravého selského rozumu“ který jim, třeba i jen podvědomě, napověděl že život se žije líp bez nějakých umělých konfliktů a bez spekulování o tom „kdo je co“ a zabývání se nějakými rozdíly. Ale dlužno říci, že tímhle selským rozumem oplývala spíše bílá majorita než snědá minorita.

          Dnes mají nejspíše cikáni více důvodů hrát s tou rasistickou kartou než měli za socíku. Je to dáno tím že soukromý zaměstnavatel má příležitost promítnout do svého pracovního náboru svůj případný rasistický postoj, mainstremová média rasismus tématicky živí svou přehnanou korektností, leckterá alternativní naopak nedostatkem korektnosti, přetřásá se na diskusích jako je tato… stává se tak všudypřítomným a nutí i ty lidi kteří by jinak neměli potřebu se rasismem zabývat k tomu aby se nějak vyhranili protože je od nich vyžadováno aby zaujali nějaký rozpoznatelný postoj.

          Na druhou stranu, mnozí cikáni se společenským změnám přizpůsobili tak dovedně že si to eufemistické označení „nepřizpůsobiví“ vůbec nezaslouží a dokáží z nové situace vytěžit maximum. A dovedou těžit i z toho rasismu. Takže platí jak ty klacky pod nohama tak i nabídka nových příležitostí.

          Co má dělat člověk který je sice o existenci ras přesvědčený, ale žádnou neupřednostňuje ani nezavrhuje, nejen v praxi ale ani ve svém myšlení, když je atakován i za to svoje přesvědčení jen proto že nemá potřebu se ztotožňovat s takovými či onakými vzájemě si odporujícími studiemi, výzkumy či názory?

          A co si mám, Tribune, myslet já, který vás už dlouho znám jako člověka se kterým v mnohém souzním a o kterém vím že se snaží o zdravou soudnost, když sdělíte vitttovi že mu dáváte ban, pod takovýmto komentářem: „https://tribun.red/2020/06/17/rasa-je-socialni-konstrukt/comment-page-1/#comment-160312“
          ve kterém několika jednoduchými větami vyjádří jednu z hlavních příčin toho že rasismus i v naší zemi nabírá na síle?

          1. „Ale jinak jsme s cikány vyrůstali, chodili do školy…“(KM)

            A víte, že já to moc s tou školou potvrdit nemohu?
            Ačkoliv ve čtvrti, kde jsem vyrůstal bylo cikánů poměrně dost, ve škole jsme měli tak dva a i ti časem někam zmizeli.
            Do zvláštní školy!
            Jestli to třeba nemohl být jeden z mnoha důvodů jejich zvláštního a pro vás nepochopitelného chování v jejich dospělosti, které sám výše popisujete s odkazem na nějaký podivný a vylhaný rasismus, který si vymýšleli už tenkrát.

            Ale to asi není důležité.
            Spíš už se vnucuje myšlenka, že jste si opět dal práci s tak dlouhým komentářem jen kvůli jeho poslednímu odstavci.
            Už to začíná být docela úsměvné, Kamile :-)

          2. Z rasismu vždy profitovali. profitují a profitovat budou – pozor, následuje šokující odhalení – rasisti. Stejně jako z kapitalismu profitují kapitalisti a z feudalismu feudalisti.

            Kdysi jsem viděl nějaký dokument, myslím, že to bylo o té vraždě v Tanvaldu, ze které jsem si vytvořil následující závěr: Dokud se za komunistů potkávali Romové s Gadži v práci, tak se znali, měli společné zážitky a problémy a proto spolu vycházeli, přesně jak píšete. Když Romové přišli jako první o práci a novou už nezískali, tato komunikace se přerušila a problém, který byl do té doby na uzdě, eskaloval.

            Co se toho banu pro p.b. Vitttu týče, myslete si, co chcete, to je vaše věc. Já se nebudu omlouvat a nebudu se podbízet. Jestli dáváte přednost jeho vulgárnímu primitivnímu rasismu, je to vaše gusto. Sice nechápu, že člověk jako vy má zrovna takovéhle potřeby, ale co už nadělám. Řeknu – vlastně zopakuji – k tomu jen jedno: rasisté nejsou ti, kteří na problém ukazují a chtějí ho řešit, rasisté jsou ti, kdo ten problém vytváří a prohlubují.

          3. Jasně Saule. Možnost že bych připojil krátký dovětek ke dlouhému komentáři namísto toho abych směřoval současně dva komentáře na stejného diskutéra vám ani nepřijde na mysl, protože už mne nedokážete vnímat jinak než nějakého vitttova opatrovníka. Ale já už jsem si na tu vaši zaslepenost zvykl, takže mne s tím nemůžete překvapit.

            Nejsme spolužáci, tedy i naše zkušenosti se mohou lišit. Moji cikánští spolužáci, na rozdíl o vašich, nikam nemizeli – maximálně si někteří nějakou třídu zopakovali. Pravda – kamarád Tibor, se kterým jsem seděl v lavici opustil vzhledem k svému věku základku o něco dříve ale odešel na učňák (nikoli tedy do zvláštní školy). Vzhledem k tomu že jsem měl poměrně tolerantní rodiče nevyžadující mé návraty domů „nejpozději do večerníčku“ vyrůstal jsem s cikáňaty která na tom byla podobně, už od chvíle kdy jsem mohl chodit sám ven. V učilišti jsme měli cikánů obého pohlaví vícero a nepřišli mi nijak hloupější, na vojně tvořili aspoň patnáct procent mojí roty. Následně jsem vystřídal vícero povolání v montérkách a všude jsem měl nějaké cikánské kolegy. Když do toho započítám i tu svou předvojenskou epizodu s cikánskou dívčinou, kdy jsem byl, v hankově pojetí, svým způsobem alespoň částečně „bílým cikánem“, tak si myslím že mám s nimi dost zkušeností abych o nich aspoň něco věděl. Je fakt, že jsem to co nazýváte vymyšleným rasismem, u nich pozoroval až v tom dospělém věku – tedy zhruba od vojny. Je možné že coby děti a náctiletí tuhle potřebu projevu neměli tak silnou protože od nich nebyla vyžadována taková zodpovědnost jako v dospělosti. Ale to co popisuji jsem s nimi mnohokrát zažil a za svým pozorováním si stojím. Stejně tak na tom že za socíku nebyli, co se týče začlenění do většinové společnosti, limitováni ničím jiným než vlastními schopnostmi a proto se mi jejich projevy rasismu jevily jako nepatřičné.

          4. „Rasisté nejsou ti, kteří na problém ukazují a chtějí ho řešit, rasisté jsou ti, kdo ten problém vytváří a prohlubují.“
            S tím se dá celkem souhlasit ale zahrnul bych pak k těm kteří ho prohlubují i takové bojovníky proti rasismu, kteří ho vidí i tam kde není (jako např. ve starých filmech, dříve napsaných knihách, v kdejaké soše či zmínce o černochovi nebo cikánovi, v reklamním spotu, ve vinětě na láhvi piva atp.), prostě jsou s tím svým papeženstvím tak otravní a bohužel čím dál úspěšnější, až tím dotlačí k navenek rasistickým projevům i lidi kteří niterně rasisty nejsou. Některé jejich aktivity mi pro svou kontraproduktivitu přijdou tak nesmyslně hloupé až mám tendence je podezírat z úplně opačného záměru.

          5. kteří ho vidí i tam kde není (jako např. ve starých filmech, dříve napsaných knihách

            Právě že tam je, Kamile, to je ten problém. Je na tom ale krásně vidět, jak samozřejmý a přirozený rasismus ještě nedávno byl. Je otázka, jestli je to důvod tato díla zakazovat (což se někteří pletou s povinností je zpřístupňovat), ale nemá smysl si nalhávat, že taková nejsou.

          6. „Právě že tam je, Kamile, to je ten problém.“
            Jistě že JE. Ale jde o to JAK a ČÍM je v tom filmu nebo knize zastoupen. Pokud kritikům vadí např. už jen to že se ve filmu na koloniální téma vyskytuje v domácnostech kolonizátorů výhradně černé služebnictvo, pak to svědčí o jejich nevzdělanosti nebo o neochotě přijmout dobové reálie a tedy silný sklon k přepisování dějin. Realita té doby prostě byla taková a pokud by měla být ve filmu vypuštěna nebo změněna stal by se natolik nevěrohodným že by to nenapravil ani sebesilnější příběh. To už pak s takovým přístupem můžete vyzbrojit pravěké lovce samopaly, Césara nechat drhnout podlahu a ve filmu o Eskymácích obsadit do jejich rolí černochy. Odstranění rasismu ve společnosti nemůže být dosaženo tím že přepíšeme realitu minulosti a budeme se tvářit jako by rasismus neobsahovala. To je to samé jako by pacifisté požadovali odstranění veškeré tvorby nějak umístěné do válečného prostředí nebo i obsahující jakékoli válečné prvky.
            Takže když jsem se vyjádřil tak že „ho vidí i tam kde není“ myslel jsem to tak že ho, to či ono dílo, nijak nepropaguje, neomlouvá nebo nějakým jiným způsobem diváka či čtenáře nepřesvědčuje o tom že rasismus do současné společnosti patří.

          7. Ono nejde ani tak o to, jestli to či ono dobové dílo rasistické stereotypy kritizuje, propaguje nebo prostě zobrazuje, ale i to, jestli my se dnes máme dívat na to, jak byl rasismus samozřejmý? Protože ti, kteří zuby nehty brání ta díla před cenzurou, tak nečiní kvůli jejich dokumentární hodnotě (na to by úplně stačily dokumenty, což tato díla beztak nejsou, či odborné historické práce), ale proto, že zobrazují něco, co oni chtějí vidět.

          9. „Ono nejde ani tak o to, jestli to či ono dobové dílo rasistické stereotypy kritizuje, propaguje nebo prostě zobrazuje, ale i to, jestli my se dnes máme dívat na to, jak byl rasismus samozřejmý?“
            A proč bychom se na to dívat neměli, tribune? Protože to uráží jemnocit sněhových vloček?
            Lakovat historii narůžovo IMHO povede jen k tomu, že ji dříve nebo později zapomeneme a v blahé nevědomostí nakráčíme do jejího opakování, takže bychom ji raději měli přijmout takovou, jaká byla a začít se chovat tak, jako bychom si z ní i vzali nějaké poučení.
            Když si představím jak v „inovovaném“ a nikoho neurážejícím filmu ‚V žáru noci‘ zatýká Virgila Tibbse na nádraží hlídka tvořená černým a mexikánským policistou a z vraždy ho podezírá trangenderová šerifka, nějak přestávám chápat, o čem by ten film měl být.

            P.S. Na TEOSVĚDĚHYP (TElechronická Optimalizace SVĚtových DĚjin HYPerčítačem) nemáme technologii a i kdybychom ji měli, nemyslím si, že by to dopadlo lépe, než když tomu programu šéfoval jistý Ijon Tichý. ;-)

      2. Vyrostl jsem na Slovácku, kde je pojem „bílý cigán“ pro zdejší obdobu white trash používán odjakživa.

        1. To je hodně pokrokový pojem.
          Takový antirasistický.
          Na co si vy šašci vlastně hrajete?

        2. No, na Slovácku jsem nevyrostl, takže nemohu posoudit jak byl ten pojem vnímán tam, ale když jsem se s ním setkal tak to nebylo prezentováno ani vnímáno jako odpad a mělo to dvojí význam:
          a) bílý který žil cikánským stylem případně se do cikánské rodiny přiženil
          b) cikán který se svým životním stylem nijak nelišil od bílých Čechů
          To je má zkušenost převážně z Českého severu – je možné že se to kraj od kraje liší.

          1. bílý cikán
            příslušník většiny, který žije způsobem života typickým pro cikány (zneužívání sociálních dávek, odpor k práci, hlučné chování na veřejnosti aj.)
            https://cestina20.cz/slovnik/bily-cikan/
            žila jsem deset let v brněnském bronxu, a přesně tento význam to mělo.

          2. radka: Snad s tou jedinou výhradou, že za bývalého režimu sociální dávky nebyly a pracovat museli všichni… Jinak to víceméně odpovídá, s tím, že u bílých cigánů k tomu ještě přistupovalo nemírné pití a ve městech částečně už i drogy – nějak si nevzpomínám, že bych před r. 1989 znal cikána-alkoholika a drogy byly v těch dobách na venkově v podstatě nedostupné… Taky proto jsem ten význam přirovnal spíš k významu white trash.

            On ani ten brněnský Bronx nebyl jednobarevný nebo manicheisticky černobílý a není ani dnes. (Taky mám vlastní zkušenost, v 80. letech jsem dva roky pracoval v jednom podniku na Cejlu a dcera vystřídala několik bydlišť na Cejlu, v Bratislavské a v dolní části Koliště.) Což platí zcela obecně; proto mi tak vadí černobílé výklady světa.

        3. Řekl bych, že to mělo hanlivější význam než když byl někdo skutečný cikán. Asi šlo o to, jaký způsob života se od koho očekával a jak to očekávání kdo splňoval. Skutečným cikánům byl cikánský způsob života tolerován spíš než těm bílým, protože se od nich víceméně očekával – na rozdíl od těch bílých, vůči kterým bylo veřejné mínění často nemilosrdnější. Slovácko v tomto ohledu bývalo jedna z nejkonzervativnějších částí republiky. Dnes už nedokážu současný stav posoudit, přece jen už jsem odtamtud trochu dlouho pryč.

          Na druhé straně je ve slováckém nářečí sloveso „cigánit“ = lhát. Za mého dětství se používalo úplně běžně.

      3. oh: Díky za ten odkaz, to je fakt velice dobré shrnutí. Mj. taky vysvětlení, proč lidi jako vittta vždycky budou potřebovat ukazovat na někoho, kdo je na tom ještě hůř, aby se necítili tak bezcenní. Každá věrchuška si bude deklasované pěstovat jako zdroj strachu z pádu na úplné dno pro ty vrstvy těsně nad nimi: Jestli budeš zlobit, skončíš na dávkách v maringotce nebo na ulici.

        1. Co z toho, když na moudrost selského lidu si žádné vědecké studie nepřijdou? Stokrát můžete dokládat, že chudoba je třídní (sociálně-ekonomický) problém, zdravý selský rozum ví, že je to rasová danost a důsledek osobního selhání (ach jaká vzácná shoda z narativem vládnoucí třídy). K tomu bych snad doplnil jen to, co jsem tu publikoval nedávno a co tehdy trochu zapadlo: https://tribun.red/2020/05/14/afinita-chudych-k-autoritam/

          1. „Navíc je tu otázka, nakolik jsou konflikty mezi lidmi z ghett a autoritami, resp. většinovou spolčeností, provokovány těmi z ghetta, či zda k nim naopak nedochází navzdory jejich snahám nevybočovat.“

            Tohle je velice dobrá otázka. Když jsem pracoval na brněnském Cejlu, správcem toho objektu byl pomocník VB. Příslušník majority, pochopitelně. Jeho oblíbenou zábavou bylo verbálně provokovat a urážet příslušníky menšiny a když ho pak chtěli bít a nepomohla mu už ani ta průkazka, tak na ně volal VB, to vše jenom proto, aby byl coby pomocník oceněn za zvýšenou aktivitu… Od určité doby, když přišel do hospody, tak si od něj svorně odsedávali příslušníci obou komunit…

            V brněnském Bronxu částečně vyrostli mí dva vnoučci (dnes už 23 a 20 let). Když jsem se toho staršího kdysi ještě coby puberťáka ptal, jak to dělá, že ho kvůli té jeho nevymáchané držce cikáni dnes a denně nebijou, tak se jenom smál a vysvětlit mi to jednoduše: „To nic není, dědo, já to vždycky nějak ukecám.“ Fakt je, že cikáni většinou mají smysl pro příběhy, pohádky, přehánění a mystifikaci a když člověk dokáže i zpočátku vážný slovní spor převést do této roviny a doprovodit ho příslušnou mimikou a gesty, umějí takového vypravěče ocenit.

            Brněnská spisovatelka Kateřina Tučková střídavě žije v Brně na Bratislavské a v Praze na Krakovské, tj. na dostřel od Václaváku. Jednou se nechala slyšet, že víc se bojí v té Praze, protože tam ji už okradli nebo jí vykradli byt víckrát, zatímco v brněnském Bronxu nikdy.

            A moje nejstarší dcera, máma od těch zmíněných vnoučat, se po jejich osamostatnění vydala za prací do Berlína, kde žije ve známé multi-kulti čtvrti Neukölln plné Turků, Arabů a černochů. Je tam spokojená, stejně jako byla na tom Cejlu.

            Co k tomu víc dodat… Svět není černobílý a osobní zkušenost je těžko přenositelná.

    3. Pámbu nejspíš taky neexistuje a přesto křesťanství už 2000 let ovlivňuje západní společnost…

      1. To patří ke Godotovi 18.6.2020 (09:52)

        Už to tu začíná být nepřehledné.

  7. a propos, viděl jsem vaši rasisticko-staliniistickou výměnu názorů na Židy u Tarase. Možná by bylo vážně fajn, kdyby si to co si myslíte o Židech, si přečetl někdo ze sociální bubliny, kde se pohybujete, paní ředitel škol kam chodí vaše dítě, pan ředitel vaší firmy,…Vaše matka…a….Možná by pak nevěděli, jestli mají s vámi veškeré styky ihned ukončit anebo při styku s vámi i po překonání Covid-19 nosit trvale roušku a brát sii navíc ještě Kinedryl.

    Když jsem četl vám adresovanou reakci od Tarase, nevěděl jsem, nad kým z vás dvou mám jako první zvracet….S převahou koňské délky jste však vy nakonec vyhrál…..Vittta je právem vaším diskusním kmotřencem.

    1. Sám bych rád přečetl, co si myslím o Židech. Znám pár Židů, o kterých si nemyslím nic dobrého, ale velkou roli v tom hraje už to, že se tím, že jsou Židé, a považují to za jakousi zvláštní zásluhu, výsadu a přednost (to určitě znáte, máte to také tak, jen místo židovství tam máte liberalismus), ale o Židech si myslím asi tolik, jako Pražák o Brně.

  8. Zdejší diskusní tahanice o význam společenských věd sice vypadá jako jedna z mnoha banálních přestřelek, jakých jsou internetové diskuse plné, ale když o tom víc přemýšlím, může jít o docela zásadní spor.

    Jeden z posledních slovenských autentických levicových politiků Eduard Chmelár napsal:
    „Pár týždňov predtým, ako začal Robert Fico fňukať, že ho opúšťajú nevďačné deti, ich vyháňal zvýšeným hlasom, že nepotrebuje „slniečkárov a teoretikov“. Odhliadnime teraz od toho, že výraz „slniečkár“ nie je odborný popis nejakej sociálnej skupiny, ale primitívna demagogická nadávka nehodná trojnásobného premiéra. No povedať, že ľavica nepotrebuje teoretikov, je šialené. Každý životaschopný politický subjekt má tri druhy lídrov: komunikátorov, manažérov a ideológov. Ak nemáte silného komunikátora, nezískate dôveru verejnosti, ak nemáte schopného manažéra, rozpadne sa vám štruktúra a riadenie a ak nemáte kompetentného ideológa, nepostavíte pevné základy strany. Problémom Fica a Pellegriniho je, že sa tvária, že ideológov nepotrebujú a vystačia si s marketingom. No ak podceníte dôsledne vypracovaný program s cieľom, stratégiou a taktikou, nemôžete porozumieť problémom doby. Ľavica si rozhodne nevystačí s opakovaním marxistických hesiel, ktoré bez kritickej analýzy pôsobia skôr ako archaické zaklínadlá, a kapitalizmus sa nezľakne ostentatívne vystavovanej červenej hviezdy a demagóga s Che Guevarom na tričku. A recykláciu starých hesiel o sociálnom štáte a prerozdeľovaní považujem dokonca za podvod na voličoch. Sociálny štát je mŕtva koncepcia, globalizácia kapitálu ho uviedla do stavu klinickej smrti. Mantra o prerozdeľovaní vyprodukovanej hodnoty zasa vôbec neberie do úvahy finančný kapitál, ktorý je dnes 20-násobkom svetového HDP a jeho absolútna väčšina nepochádza z reálnej ekonomiky. Finančný kapitál tak nie je výsledkom súčasného vykorisťovania, ale toxickým výsledkom špekulácií týkajúcich sa vykorisťovania v budúcnosti, ako trefne poznamenal Jan Keller. Ako pomôžeme pracujúcim, keď im prerozdelíme časť tohto otráveného ovocia?“
    (Konec citátu. Celý článek, odkud jsem to vytáhl, je tady: http://casopisargument.cz/2020/06/18/lavica-bez-laviciarov/. Doporučuji přečtení celého textu.)

    Nechci samozřejmě přeceňovat vliv ani dosah pitomých blábolů, které se v diskusích (nejen v té zdejší) často objevují. Je mi ale smutno z toho, že skoro všichni z těch diskutujících, kdo se vydávají (a snad ještě pořád z těžko pochopitelných důvodů i sami sebe považují) za levičáky, trpí absolutní leností ducha, přičemž se odvolávají na údajně dostatečnou kapacitu svých selských rozumů. Zvlášť když si to porovnám s tím, jaký naši pradědkové v dobách Karla Marxe a I. internacionály kladli důraz na zakládání a činnost dělnických vzdělávacích spolků; ty byly strukturami, které vznikaly ještě dříve než odbory a sociálně-demokratické strany. Oni přitom neměli nic z toho, co se nám samo strká až pod nosy: Žádné bezplatné střední a vyšší školství, žádná levicová média, žádnou svobodu slova. Když cokoli z toho chtěli, museli si to tvrdě vybojovat. Že v tom byli úspěšní, o tom snad není pochyb. Spousta dělnických autorů aktivních ve 2. polovině 19. století byli samouci a většina z nich neměla formální vzdělání. Přesto jejich myšlenky dokázaly dělnictvo zmobilizovat natolik, že začátkem 20. století evropské soc-dem a dělnické strany vyhrávaly parlamentní volby v jedné zemi za druhou. Jednou z největších tragédií dnešní doby – a přitom úplně zbytečnou – je, jak snadno můžeme vlastní blbostí, nazývanou zdravý selský rozum, o jejich dědictví zase přijít.

    1. „Spousta dělnických autorů aktivních ve 2. polovině 19. století byli samouci a většina z nich neměla formální vzdělání. Přesto jejich myšlenky dokázaly dělnictvo zmobilizovat natolik, že začátkem 20. století evropské soc-dem a dělnické strany vyhrávaly parlamentní volby v jedné zemi za druhou.“

      Protože je zdravý selský rozum k samostudiu přiměl, během samostudia provázel a dosahované vzdělání je o něj nepřipravilo. Proto také dokázali své myšlenky šířit tak aby je dělnictvo dokázalo pochopit a přijmout a vidělo že rozumí tomu co říkají. Já nevím, hanku, co jste si to tady s Tribunem zavedli ze nesmyslné salonní pojetí toho co je nazýváno „zdravým selským rozumem“ ale připadáte mi jak ty panské paničky co se schovávaly pod parapletem aby se náhodou trochu neopálily a nepřipomínaly zdravou pokožkou venkovanky. Pokud vám na tom vadí to „selský“ tak to klidně vynechte coby anachronismus a zůstane vám univerzálnější „zdravý rozum“. A ten znamená že člověk který ho užívá rozlišuje podstatné od nepodstatného, dokáže skloubit poznatek s praxí, domýšlí své rozhodování do důsledků a přitom má v sobě dostatek pokory aby si uvědomoval že žádné poznání není natolik definitivní aby před sebou nemělo možné úpravy či opravy.
      Až ti tohle dojde, tak možná i pochopíš že označovat něčí zdravý selský rozum za blbost, jen proto že se neshoduje s tvými závěry či postoji je projevem vlastní blbosti. Nezapomeň že každý žije v takovém světě jaký vnímá a že nenajdeš ani dva lidi kteří by ho vnímali stejně. Tedy i to co je pro jednoho zdravé, může být pro jiného nezdravé a často rozhoduje už jen způsob jakým to lidem podáš.

      1. Mimochodem – všiml sis‘ jak se v tom článku opakují celé odstavce? V první části dokonce čtyřikrát. Myslím že to dobře vystihuje jeho celkové vyznění.

      2. Matěj Stropnický v pořadu Rozstřel
        Je lepší si ho poslechnout přímo z videa – ten textový výcuc je tochu chudý.
        Z mého pohledu se sympaticky vybarvuje a pokud by si své postoje dokázal zachovat v této podobě a vštípit je i nějaké straně kterou by založil – přál bych jí úspěch na cestě do parlamentu a považoval ji za skutečně levicově orientovanou. Pokud by neklimbala jako KSČM ale naopak jí probudila z třicetiletého „zimního spánku“ byl by to příjemný svěží vánek do té politické zatuchliny.
        https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Mensiny-pomniky-uprchlici-Neuverite-co-rekl-byvaly-sef-Zelenych-I-o-svem-otci-627960

        1. Nemyslím si, že zrovna on /přes čerstvý knírek pod nosem/ je typ, který dokáže zaujmout ty, na něž se obrací. Tento elektorát, jemuž se snaží zalíbit například odmítáním pomoci uprchlíkům a odklonem od zelených témat, má podle mne jinou představu o kabrňácích, za nimiž je ochoten pochodovat.
          Tím nechci říct, že bych já osobně radši neviděla v jejich čele Matěje Stropnického než řízka, který se nezakecá.

        2. Zaregistroval jsem, že to s tím „umazáním se“ vzal vážně. Až čas ukáže, jestli chce z toho bláta tahat chudáky, kteří do něj spadli před ním, nebo jestli se do něj celý život těšil.

          1. Tak jsem si pustil to video a musím dát Kamilovi za pravdu. Už dlouho jsem neslyšel někoho mluvit takhle k věci. Rozhodně je to to nejlevicovější, co jsem za poslední roky slyšel.

          2. Tak to by měl Matěj vydržet a tu stranu založit, protože evidentně dokáže oslovit široké názorové spektrum. Protože aby se takto na něčem/někom shodli Tribun, Kamil, vittta a Taras, to tady ještě nebylo!
            Na to si snad otevřu šampus. :-)

          3. Co se děje? Já mám schvalovačku? Copak jsem napsal tak zlého?
            No dobře. Netušil jsem že je tu prohibice. Přiťuknu si kafem.

      3. Pokud vám na tom vadí to „selský“ tak to klidně vynechte coby anachronismus a zůstane vám univerzálnější „zdravý rozum“. A ten znamená že člověk který ho užívá rozlišuje podstatné od nepodstatného, dokáže skloubit poznatek s praxí, domýšlí své rozhodování do důsledků a přitom má v sobě dostatek pokory aby si uvědomoval že žádné poznání není natolik definitivní aby před sebou nemělo možné úpravy či opravy.

        Tak tohle je sice neúplný, ale přece jen pro tento účel dostačující popis některých náležitostí kritického myšlení. Jedním ze znaků tzv. zdravého rozumu je právě absence kritického myšlení. Podstatná ale je ta lenost ducha. Ti staří dělničtí aktivisté se na rozdíl od dnešních nositelů zdravého selského rozumu většinou nechvástali, že už vědí dost a že jim to nadosmrti stačí k pochopení všech složitostí světa; natož aby a priori pohrdali všemi lidmi vzdělanějšími než byli oni sami. A svět je kromě toho dnes nejmíň o dva řády složitější než byl před 150 lety.

      4. Debata o „zdravém selském rozumu“ by si zasloužila samostatná text, takže řeknu jen tolik: já s tou vaší definicí problém nemám, jen dost pochybuji o tom, že takto chápou zdravý selský rozum ti, kteří se jej nejvíce dovolávají.

        1. Stručný a výstižný komentář z dnešní (21. 06.) diskuse pod jedním článkem na Novinkách:

          „V některých oblastech, a není jich málo, prostě zdravý selský rozum vzdělání nenahradí. Chytráci, kteří mají rádi jednoduché pravdy […] a všechno složitější je pro ně konspirace (novinářů, politiků, těch z Bruselu…) nám teď kážou, a jejich vyvolení nám vládnou.“

          (Zdroj: https://www.novinky.cz/diskuze/40328291)

  10. To se fakt už všichni zbláznili…? HBO stáhla z programu Jih proti Severu…
    https://www.bbc.com/news/entertainment-arts-52990714

    No, vydrželo jim to 5 dní; nějaká profesorka k tomu napíše patřičný výchovný úvod (zatím se jenom neví kdy) a hned potom se to zase vrátí:
    https://www.cnet.com/news/hbo-max-removes-gone-with-the-wind-for-racist-depictions-will-bring-it-back/

    Až to tahle civilizace zabalí, doufám, že poslední nezapomene zhasnout…

    1. „Jsem přesvědčen, že takových pohledů zvenku od cizinců naturalizovaných v Čechii potřebujeme co nejvíc.“

      Jsem přesvědčen že žádné venkovní pohledy od cizinců nepotřebujeme na to abychom se orientovali v postojích domácích i cizinců k jakýmkoli odlišnostem vyskytujícím se mezi lidmi. Obyvatelé téhle země jsou stejně dobrým vzorkem ke zkoumání lidských projevů a přístupů k lidské rozmanitosti jako lidé z jiných zemí. Chce to jen mít oči k vidění, uši k slyšení a aktivní mozek.

      Lidé nesměřují svou předsudečnost pouze k té části vzhledu nějak související s našimi tělesnými rozdíly ale i vůči tomu čím člověk svou podobu doplňuje – oblečení, tetování, pírsing, líčení…. A to je jen ta vizuální část na které se předsudky tvoří. K tomu musíme přidat ještě mluvu, přihlášení se k nějakému skupinovému názoru, stupeň oficiálního vzdělání, pozice na škále chudý – bohatý, sexuální orientaci, místo původu…. a odstíny všeho vyjmenovaného i vynechaného.

      Předsudečnost není nic jiného než tzv. „první dojem“ vzbuzující sympatie nebo antipatie, strach a nebo naopak pocit převahy. Provází lidstvo po celou jeho existenci a bojovat proti ní nemá smysl. Jediné co člověk může, je naučit se s ní žít a to tak že nechává co nejvíce otevřené dveře pro dodatečné individuální úpravy a je ochoten k nim co nejdříve sáhnout aby zkorigoval původně, často intuitivně, vytvořený model s postupně se rýsující (byť i mnohdy domělou) realitou.

      Z toho je zřejmé, že rasismus je jen jedním z mnoha dílčích „sklíček“ tvořících neskutečně pestrý kaleidoskop jakým se navzájem pozorujeme a posuzujeme, přičemž nenajdeš ani dva lidi kteří by používali kaleidoskop úplně stejný a stejným způsobem. Každý v něm má nějaké sklíčko, které upřednostňuje před těmi ostatními a když mu ho z toho kaleidoskopu vyndáš, velice rychle ho v dominanci nahradí tím které doposud bylo na druhé příčce odshora v jeho individuálním žebříčku důležitosti.

      Tedy ani nemá smysl, s poukazem na jejich nevhodnost, požadovat odstranění jednotlivých sklíček na jejichž užívání si lidé navykli a mají jich v zásobě tolik že se konce nedobereš. Pokud chceš dosáhnou nějakého alespoň částečně souznícího pohledu, pak musíš vytvořit sklíčko nové a učinit ho pro většinu lidí natolik atraktivním aby si ho do svého kaleidoskopu sami přidali coby dominantní. Tedy takové sklíčko které udrží oči otevřené a vnímavé – namísto jejich zavírání před něčím co nechtějí nebo nemají vidět.

      1. Tohle všechno – tj. intuitivní způsob vytváření prvního dojmu na základě pocitů a apriorní nedůvěru vůči těm odlišným druhým, kteří na první pohled nejsou z mého kmene a proto to nejsou lidi – jsme zdědili po opicích a kmenově organizovaných předcích ze starší doby kamenné. Stačí to v době jaderných zbraní, manipulativních médií globálního dosahu a majetkové i mocenské nesouměřitelnosti? Rozum máme na co?

        Na daném stupni vývoje a komplexity civilizace proti předsudečnosti bojovat musíme. Právě proto, že je to vývojově tak starý nástroj, že už ani náhodou nemůže stačit na funkční organizaci tak složité společnosti. Známý bonmot praví, že když člověk nemá po ruce jiný nástroj než kladivo, všechny problémy světa se mu zredukují na hřebíky. Jenže my ty nástroje máme a neumíme, nechceme nebo přímo odmítáme jich používat, protože jsme holt zvyklí na to kladivo, což nás nakonec přivede ke smutným koncům.

        1. A vy jim chcete to kladivo vzít. Přitom správná rána kladivem, to je vám taková úleva a kolosální radost. Často jediná radost, který takový složitostí světa pronásledovaný nebožák má.

        2. Z toho všeho co jsi napsal, hanku, vyplývá jediné – kladivo nezahazovat ale naučit se s ním zacházet. Proč? Protože družice na orbitě za tebe hřebík nezatluče. Ale kladivo je jeden z úplně prvních nástrojů které vzal člověk do ruky a provází ho v různých podobách až podnes. Zkus proti jeho používání bojovat, vydej se s takovou osvětou třeba mezi kutily a pouč se z odezvy. Pokud při tom „nějakou chytneš“, nediv se tomu protože bude zasloužená.

          Intuitivní způsob vytváření prvního dojmu používáme mnohem déle než to kladivo ale platí pro něj totéž. Je třeba ho kultivovat a nikoli proti němu bojovat. Tj. vštípit lidem ze nikdy nejde o konečný postoj nýbrž jen o první krátkodobý odhad vytvořený ku následnému zpracování, za přihlédnutí k aktuálním okolnostem. Už jen tvoje přesvědčení že vždy musí jít o odhad negativní a proto je třeba ho vymýtit, je předsudek kterému podléháš a podřizuješ mu své uvažování.

          Uvědom si že předsudky o tom že černoši jsou dobří muzikanti, sportovci, tanečníci, výkonní sexuální partneři … je také rasismus. A že dobře oblečenému černochovi, ověšenému zlatými řetězy se bílý hotelový portýr klaní úplně stejně jako černý solventnímu bělochovi protože oba portýři chtějí dýško. Na světě jsou chudí jak bílí tak i barevní a pokud se chceš přednostně stavět za jednu z těch množin, tak jsi úplně stejný rasista jako ten co kteroukoli z nich pohrdá.

          1. Buď jsi to nepochopil nebo mi podsouváš, co jsem nenapsal, a pak je to argumentační faul. Já přece nechci bojovat proti používání kladiva, já chci, aby se používalo jenom a výhradně tam, kde se to patří, tj. k zatloukání hřebíků. Svět se opravdu neskládá jenom z hřebíků. (Doufal jsem, že pochopíš, že to kladivo je metafora, jenže tvoje replika o kutilech tomu pochopení moc nenasvědčuje…)

            Stejně tak emoce a intuice, vše, co produkují ty podvědomé části systému naší psychiky zděděné po lidoopech, má svůj význam v určitých situacích. Na složitost dnešní společnosti to ale ani zdaleka nestačí a zrovna vztah k „těm druhým“ je nutno korigovat rozumem VŽDYCKY, protože – jak o tom opakovaně svědčí neurověda – jsme bohužel uspořádaní tak, že k „těm druhým“ VŽDYCKY intuitivně přistupujeme (v nejlepším případě) a priori s nedůvěrou, bez ohledu na to, jestli vůbec a jaké s nimi máme zkušenosti. Toto tvrzení není žádná spekulace, neurovědní experimenty k němu opakovaně dodávají bohatě dost důkazního materiálu. (Jak by asi dopadl svět, kdybychom tlupy paviánů vyzbrojili kulomety?) To přece není morální odsudek, to je objektivní popis fungování toho subsystému na nevědomé úrovni. Nic jiného než rozum pro jeho korekci zkrátka nemáme. Proto taky všichni manipulátoři světa s mocenskými ambicemi hrají na ty emoce. Výsledkem jsou pak ta nejhorší zvěrstva páchaná na „těch druhých“, ať už je definujeme jakkoli.

            A ten tvůj poslední odstavec je celý jeden velký argumentační faul typu straw man. Takhle jsem to nikde nenapsal a ani si nemyslím, že to vyplývá z toho, co jsem kdy napsal.

          2. Ty se mi snad jen zdáš, hanku! Máš mne za pitomce který nepozná metaforu? Oslovils‘ mne mataforou, tak jsem ti metaforou odpověděl. Nebo sis‘ fakt myslel že tě posílám za kutilama dělat osvětu za zrušení kladiva? Když dovedeš metafory psát, tak bys je měl taky umět číst. A ty jsi tu moji evidentně nepochopil ani co by se za nehet vešlo. Tak si to zkus přečíst ještě jednou, když už víš že jde o metaforu a zamysli se nad ní. Pokud ji neporozumíš ani potom tak dej vědět čemu nerozumíš a já ti to vysvětlím polopaticky.

            No a druhý odstavec:
            Všechno co jsme zdědili po lidoopech má stále význam ve VŠECH situacích dnes a denně. To že místo stromů máme mrakodrapy, doma čučíme do počítače místo na třepetající se listí a místo toho abychom si ten banán utrhli tak si ho vezmeme z regálu v hypermarketu, ještě neznamená že se nějak významě změnil způsob našeho myšlení. A už vůbec ne nějak plošně. V té složitosti dnešní společnosti se orientujeme za používání stále stejných myšlenkových nástrojů, jen si do nich dosazujeme jiné proměnné. V lidech které okolo sebe máme jsou zastoupena všechna rizika se kterými jsme se kdysi setkávali v džungli: predátoři, jedovaté plody, paraziti, příslušníci jiné tlupy … úplně všechno, protože není na téhle planetě univerzálnějšího tvora než je člověk. Ale zatím co ten opičák měl o svém prostředí docela přehled, protože vše co ho ohrožovalo mělo nějakou konkrétní a neměnnou podobu, tedy bylo snadno zařaditelné, tak v té „lidské džungli“ musí být člověk mnohem ostražitější, protože do hlavy nikomu nevidíš. Lidský andílek se zářivým úsměvem, tě připraví o střechu nad hlavou nějakou zákeřnou smlouvou, neviditelná ruka tě vyhodí z práce, výrobce potravin tě nacpe jedy v super fešném obalu, slušný žadatel o cigáro ti šlohne peněženku, „kamarád“ tě napráská šéfovi že jsi pomluvil jeho oblíbený fotbalový klub…. prostě děje se okolo tebe plno, na první pohled neviditelných věcí, kterým se snažíš porozumět, ale první co pochopíš je že máš být ve střehu a raději být vždy připraven na to horší, protože když se to následně ukáže lepší tak to znamená že jsi měl štěstí a sklidil jsi bonus.

            A do toho maglajzu přichází najednou nějaký hank, který tvrdí že je třeba odložit, nebo jen „tehdy kdy je to na místě“, využít tu po tisíciletí pracně pěstovanou a jedinou obranu, spočívající v tom že si dáváš zatracenýho majzla před vším a každým, dokud se neujistíš že tě neohrožuje. Jako by to byl on, velký a moudrý hank, kdo tě provází na každém kroku a VŽDY VÍ „kdy je na místě“ ji vypínat. Prdlajs!

            Když píšu o tom že je třeba tenhle instinkt kultivovat tak tím samozřejmě myslím že rozumem, protože jiný „kultivátor“ k dispozici nemáme. A myslel jsem že jsem ti dostatečně srozumitelně popsal jak by ta kultivace měla vypadat. Nebo je věta: „vštípit lidem že nikdy nejde o konečný postoj nýbrž jen o první krátkodobý odhad vytvořený ku následnému zpracování, za přihlédnutí k aktuálním okolnostem.“ pro tebe nepochopitelná? Na prvotním předsudku vyvolaném nutnou ostražitostí nic špatného není. Špatné je když ho neumíš nebo nechceš uvést na správnou míru navzdory zjištění že byl tentokrát přehnaně negativní.

            Poslední odstavec:
            Mezi negativním a pozitivním předsudkem není principiální rozdíl. V obou případech jde o vytvoření nějakého modelu na podkladu předchozích, osobních nebo i zprostředkovaných zkušeností, vědomých i podvědomých.
            Nevím sice jak jsi co kde kdy napsal, ale celkově na mne tvé vystupování působí jako postoj bojovníka za práva menšin s důrazem na ty barevné. Jenže v kapíku je v průseru celá ta pestrobarevná (včetně bílé) většina se kterou si majetná a vlivná menšina dělá co se jí zlíbí. Pokud z té většiny začneš vyčleňovat kteroukoli menšinu s tím že je potřebnější než ty ostatní tak už nesejde na tom jestli ty lidi třídíš podle rasy nebo nějakého jiného klíče. Ve výsledku je to stejné jako bys se těmi rasami řídil, protože obrácený rasismus je také rasismus. Nevím co myslíš tím slaměným panákem, ale píšu to tak jak to cítím a vědomě ti nic nepodsouvám. Pokud jsem něco takového učinil omylem, tak se omlouvám.

          3. Ty fakt patříš do toho paleolitu. To byly časy, kdy lidi spolu komunikovali především pomocí sekeromlatů. Obrovská většina dnešních běžných mezilidských interakcí je kooperativních a dokonce existují a fungují i takové věci jako altruismus. A jestli každému dáváš najevo, že od něj čekáš to nejhorší, tak to taky znamená, že každý může to nejhorší čekat od tebe – a bude se taky podle toho k tobě chovat. Paranoidní přístup k lidem vyvolává u ostatních odpovídající reakce. (Jak to potom vypadá v praxi, to vidíme v přímém přenosu z dnešních USA.) Přitom se jako nejoptimálnější přístup k ostatním lidem, který v podstatě drží společnost pohromadě, už dávno osvědčilo „tit for tat“- můj první krok je vždycky vstřícný a druhý a další kopírují kroky protistrany. Tohle drží pohromadě vztahy těch, kdo chtějí spolupracovat, a vychovává to ty, kdo nechtějí. Bez toho by se společnost už dávno rozpadla.

          5. Problém není v kladivu, ale v lidech, kteří si myslí, že když existuje kladivo, je každý problém hřebík. Přitom nejenom, že to není pravda, ale on se ten hřebík dá zatlouct i lecčím jiným. A to nemluvím o tom, že někdy je řešení hřebík vytáhnout.

            A také bych silně, ale opravdu silně pochyboval tom, že adaptace na podmínky A je stejně adekvátní v diametrálně odlišných podmínkách B.

          6. „A také bych silně, ale opravdu silně pochyboval tom, že adaptace na podmínky A je stejně adekvátní v diametrálně odlišných podmínkách B.“

            Ano. Přirozená evoluce ještě nestihla vybudovat vazby mezi rozumem a subsystémy vytvářejícími emoce, které jsou nastaveny na binární rozhodování: Je to k jídlu nebo mě to chce sežrat? A podle toho: Útok nebo útěk. Tertium non datur. Jenže v dnešní společnosti – jestli se nechceme navzájem vyvraždit – musí být řešením vždy něco třetího. (Proto taky tolik stresu a civilizačních nemocí: Tělesná schránka protestuje proti pro ni nepřirozenému chování.) Civilizační vývoj se vymkl tomu, jak jsme evolučně nastaveni, a už dávno předběhl naše přirozené možnosti.

            Mimochodem, z existence dvou kognitivních subsystémů vyplývají i dvě úrovně morálky. Utilitární – rozumová a deontologická – intuitivní. A skutečně neurověda dokázala, že při přijímání morálních rozhodnutí na zmíněných úrovních se zapojují do činnosti různé oblasti mozku, o nichž je známo, že jsou sídlem rozumu resp. emocí a intuice. Více viz např. František Koukolík v knize Proč se Dostojevskij mýlil?

          7. „A jestli každému dáváš najevo, že od něj čekáš to nejhorší, tak to taky znamená, že každý může to nejhorší čekat od tebe“
            Tak teď ovšem, Hanku, podsouváš ty. Mě se rodiče sešli tak že mamka mne kultivovala v tebou nastíněném duchu a otec vedl spíše k té nedůvěře. Jenže matčin vliv byl silnější a když se k tomu přidali Foglar, Seeton, Flos, Frič, Batlička, Verne, Vinetou … tak jsem začal být takový „Dušín“ až jsem se stal pro své okolí tak trochu divný. I když jsem se po vzoru tvého syna dokázal z většiny konfliktů vykecat, přece jsem zažil i období kdy jsem se stal na čas terčem šikany a to mě přimělo k tomu že jsem se rozpomenul na tátovu radu která zněla: „Když je k tobě někdo dobrej, ty k němu buď dvakrát dobrej – když je k tobě někdo zlej, ty k němu buď třikrát zlej“. Naštěstí jsem po tátovi podědil i velmi slušnou fyzičku a připoměl si s ním i jeho lekce sebeobrany. Takže jsem po čase srovnal šikanéry do latě a žil zas normální život, ve kterém jsem svým okolím vnímán jako bezkonfliktní a vztřícný typ člověka který občas na svůj altruismus doplatí. Ale přece jen mne ta zkušenost přivedla k tomu abych měl svou ostražitost vždy po ruce a nastavoval mantinely včas. Na učňáku mne učitel přivedl k psychologii, která se stala mým koníčkem a hodně pomohla mj. i k tomu že jsem si to jejich nastavování vyladil do podoby která kontakty neruší. Ale tu „opici“ v sobě stále mám a nestydím se za ni. Je dobré o ní vědět, občas se s ní poradit a nenamlouvat si že zmizela lidem někde v propasti času.

            “ To byly časy, kdy lidi spolu komunikovali především pomocí sekeromlatů.“ A co když je to jen předsudek? Třeba se také měli rádi a dokázali jeden druhého podpořit.

  12. Útok nebo útěk. Tertium non datur. … ale existuje, bohužel i bohudík. na stres, napadení apod. jsou obecně tři typy reakce. útěk, útok a třetí je ztuhnutí :-(

    ale třetí a ideální reakce při konfliktech a emočně vypjatých situacích by mělo být nalezení „společného cíle“. tj. metoda trojúhelníku společného cíle, kdy z já a ty se stane my, kdy pomocí informací a pochopení konflikt vyřešíme k oboustranné spokojenosti. což alespoň z mého pohledu je v dnešní společnosti většinou nemožné.

    1. radka: Omlouvám se za zjednodušení. Mezi útěkem a ztuhnutím není za určitých okolností z hlediska možných důsledků pro potenciální oběť zas tak velký rozdíl. Možná pro členovce („mrtvý brouk“), ale u lidoopů a lidí bych si nebyl tak jistý.

      Jinak s Vámi ale souhlasím a jenom si dovolím doplnit, že takové řešení hodné „člověka moudrého“ vyžaduje na obou stranách maximální vůli a právě nasazení rozumu. Za posledních několik desítek let si na žádný významnější dějinný příklad tohoto druhu zrovna nevzpomínám – možná s výjimkou ukončení severoirského konfliktu. Značné naděje byly vkládány při řešení palestinského konfliktu do premiéra Jicchaka Rabina – dokud si ho Židé sami nezavraždili…

      Když už jsme u toho zjednodušování, tak někteří filosofové etiky definují kromě utilitarismu a deontologie taky ještě jeden druh morálky, a to antickou morálku ctnosti (nebo ušlechtilosti, jestli se to někomu líbí líp). Jiní se ale domnívají (a já s nimi), že mezi ní a kantovskou deontologií není kromě doby jejich vzniku zásadní rozdíl; rozhodně ne z hlediska původu obou v emocionálně-intuitivní části kognitivního aparátu.

    2. radka: Už jsem zase OT, ale není ono to tak, že to ztuhnutí souvisí s fungováním aparátu, který je ještě o jednu vývojovou úroveň níž než ty emoce? Tzn. vegetativního aparátu. Někteří lidi můžou strachem omdlít nebo se jim může i zastavit srdce… Nebo ztuhnout při takové té exemplární freudovské hysterii nebo schizofrenii, kdy osoby s určitou dispozicí upadají až do katatonie. O epileptickém „grand mal“ nemluvě.

      Nevím, v těchto končinách se moc nevyznám.

      1. Mezi útěkem a ztuhnutím není za určitých okolností z hlediska možných důsledků pro potenciální oběť zas tak velký rozdíl. – s tím teda nesouhlasím, je rozdíl utéct, bránit se, nebo stát jak sloup a nic nedělat. jak jste psal následně – nejen ve zvířecí říši se stane, že „strachy ztuhne“ a není schopen pohybu ani slova, natož třeba křiku. zvířata to dělají většinou účelově, aby splynuly, nebo dělaly mrtvé. ale lidé opravdu strachy/stresem ztuhnou. a můžou to být přitom vyrovnaní, zdraví, rozumem se řídící lidé, fyzicky silní. ne že bych se mezi ně řadila, ale v dobách, kdy jsem žila v „bronxu“ se mi to stalo. byla jsem svědkem vraždy dvou lidí (mimochodem všichni tři byli bílí, takže s bronxem/cigány to nesouviselo i když to bylo na tom území). vrah mě při střelbě neviděl, byla jsem dva metry od vchodu do baráku, stačilo dva kroky, ale nebyla jsem schopna se pohnout i když mi v hlavě běželo – schovej se, ať tě taky nezastřelí…. takže to ztuhnutí mám na vlastní kůži.
        ztuhnutí taky zažívají běžně lidé, kteří trpí ataky paniky při velmi mírně stresových situacích, které by ve zdravých lidech nevyvolaly takřka žádnou reakci. ale to už jsou lidé s psychickým problémem.

  13. Liší se nějak čivava od německého ovčáka nebo jeden i druhý jsou prostě „pes“ a jakékoli další rozlišování jsou také „sociální konstrukty“?

    1. Nerevar: To je induktivní argumentační faul typu klamná analogie.

      1. A jak se tedy – podle Vás – liší německý ovčák od „psa“?
        Nebo jak chcete vysvětlit rozdíly mezi lidskými a psími rasami?
        (Co dělá psí (canis lupus) rasu rasou, zatímco u lidí (homo sapiens sapiens) se jedné o urážku či sprosté slovo?)

  14. Nejde o slovo rasa, ale o význam, který se mu přisuzuje. Může jít o celkem benigní označení lidského typu, ale taky o teorii, která lidskému jedinci přisuzuje na základě zařazení do rasové škatulky určité vlastnosti a kvality, takže může být považován za člověka podřadného.
    Vsadím se, že jste už o tom slyšel a jen zdejší diskutéry zkoušíte. Věřím, že víte i o tom, jakým způsobem vznikaly psí rasy a že vám nezůstalo utajeno, že bez záměrných zásahů člověka /zejména selekci/ by se všichni psi podobali divoce žijícím šelmám.

    1. Nemluvě o tom, že u lidí se rasovým rozdílům (tj. genetice) většinou neoprávněně přisuzují rozdíly v chování vzniklé vlivem sociálního prostředí, které doufám nikdo soudný nehodlá srovnávat s etologickým prostředím psí nebo vlčí smečky.

Komentáře nejsou povoleny.