Už je to skoro rok, co ČT začala vysílat seriál Barokní srdce Evropy věnovaný barokní architektuře a barokní komponované krajině, ale já ho přes všechny peripetie zvládal dokoukat až teď. Přitom jsem se na něj tolik těšil. Baroko mám celkem rád (rozhodně radši, než třeba klasicismus), ale i kdybych neměl, tak je baroko v českých městech a české krajině (sic!) nepřehlédnutelné a nelze ho ignorovat. Jenže já se nejenom těšil, já jsem čekal i následovníka legendárních Deseti století architektury. A to Barokní srdce Evropy bohužel není. Barokní srdce Evropy není pojaté edukativně, ale… no… barokně. Barokní srdce Evropy je barokně opulentní a barokně dojímavé, ale nejsem si vůbec jistý, že bych se z něj o baroku něco podstatného dozvěděl, kdybych se na něj nedíval vyzbrojen předchozími znalostmi. Snad ještě víc mi vadil místy až devótní postoj Barokního srdce Evropy ke šlechtě a kléru. Nic z toho ale nemůže nic změnit na faktu, že Barokní srdce Evropy je nasnímané geniálně. Vlastně barokně kongeniálně. Ty časosběrné záběry a průletové pohledy snímané z dronu jsou prostě fantastické a stojí za to je vidět.

No, ano.
Barokní srdce Evropy s Krajinou domova a dalšími patří k těm hodně zdařilým seriálům.
I když tady některé záběry byly až moc očividně upravené, dobarvené a „načančané“.
Při stejném dokumentu o gotice by mi to asi vadilo velmi, ale k tomu baroku to už tak nějak patří.
Barokní srdce Evropy. Neviděl jsem, ale myslím , že bylo neúplné.
Tak především jsem přesvědčen, že tam chyběla bytelná česká selka … více, než krev a mlíko. Taková … ale nechci brát klasické jméno nadarmo.
V tomto smyslu má dnešní emerika baroka, až Tatry divo bijú. Ovšem nemá to ten fundament. Je baroko a baroko, že.
OT k Vašemu Tweetu o podobných prohlížečích:
1. Také mě pobavilo, jak ze sebe Edge najednou udělal modrou lišku.
2. Brave přece jen asi vypadá odlišně. A trochu taky Vivaldi, ale ten zase občas blbne.
Brzy už se vrátí poměry, za kterých srdce Evropy získalo svůj barokní ráz.
Cituji z jedné diskuse:
…[R]ežim co tu byl skončil. Vytváří se něco nového. Jak to bude nakonec vypadat, to se ještě neví, ale pěkné to nebude. Občanské svobody budou silně omezeny. Za jásotu lidu a bojovníků za lidská práva. Bude to hnusné. A už se to nedá zastavit. Bude přeci jen ten feudalismus. […] Lidé z univerzit tento proces vytvoření feudalismu 2.0. velmi podporují, protože mají pocit, že v nové společnosti budou privilegovaní, ale […] nebudou třeba.
Zabránit fašismu vznikem feudalismu je veselé.
[…]
Jestli si někdo myslí, že pokrok vzniká tím, že budete souhlasit s nápady vlád, vládců a privilegovaných, že to s vámi myslí dobře, tak jste mimo. Všechny dobré věci vznikly navzdory (!) plánu mocných. Kdyby naši předci, socialisté a dělnici se nenechali v 19. století v dělnickém hnutí mlátit a rozhánět na demonstracích a kdyby neriskovali, kolik hodin bychom dnes denně pracovali a v jakých podmínkách? To vše bylo vybojováno. A rychle to může zmizet. Před 100 lety stáli intelektuálové z univerzit většinově na straně chudých a neprivilegovaných a zajímali se o ně. Dnes stojí na straně státní moci a velkých korporací. Jaká změna!
Tu nesvobodu si plně zasloužíme, protože po ní toužíme. Nechceme být svobodní. Svobodní zase budou chtít být naši potomci, až tu nesvobodu zažijí. My ne. My svobodu vnímáme jako vzduch jež dýcháme a myslíme, že je zadarmo a že je normální když se k vám stát chová hezky. Není.
[…]
Toto je normální dějinný cyklus co tu zažíváme. V roce 1989 jsme chtěli svobodu a teď chceme nesvobodu, protože už jsme si svobody užili.
(Zdroj: Diskuse pod tímto článkem
https://www.blisty.cz/art/102055-v-praze-se-konala-fasisticka-demonstrace-fasisticti-demonstranti-chteji-svobodu-zemrit.html#comments)
Toho bych se zase tak nebál. Jednak z důvodů objektivních, protože význam půdy kles ve prospěch významu dnes dominantního kapitálu, jednak z důvodů subjektivních, protože tomu asi jako každý nechci a neumím věřit, neumím si představit, že by se něco takového mohlo stá, stejně jako si naši pradědové neuměli představit, že půjdou válčit za císaře pána a jeho rodinu a že když už půjdou, že by nemuseli být doma do švestek.
Kapitálu jako virtuální kategorie se ještě nikdo nenajedl, zatímco o zemědělskou půdu je velký a rostoucí zájem, jenom se o tom moc nahlas nemluví. Vlastnická struktura zemědělské půdy začíná být varující, a to celosvětově. Zvlášť hrozivé a médii přitom zcela opomínané jsou v této souvislosti aktivity Číny, teď už i v Evropě (viz Ukrajina). Fyziokraté budou v ekonomické teorii zřejmě brzy rehabilitováni…
Nicméně ten diskutující neměl na mysli feudalismus v původním významu, ale globálně rostoucí koncentraci majetku v rukách hrstky lidí. Půdu v tom feudalismu 2.0 nahradí kapitál v jeho různých formách. Následovat bude návrat sociálních poměrů odpovídajících feudalismu: Postupná likvidace státních a veřejnoprávních struktur počínaje sociální péčí, zdravotnictvím a školstvím, včetně těch zřizovaných samosprávnými celky a obcemi (stačí jim pod záminkou snižování daní postupně uzavřít penězovody), s výjimkou silových struktur bránících mocenské zájmy a vlastnická práva držitelů největších majetků, následovat bude vzestup klientelismu (protože kdekdo bude radši sloužit novému panstvu než by chcípl hlady) a nakonec ponechání většiny „dolního lidu“ svému osudu.
Jak to napsal Jan Keller v předmluvě ke knize Anarchismus – Svoboda proti moci od Ondřeje Slačálka a Václava Tomka: Pak se ještě rádi budeme od anarchistů učit, jak se organizovat svépomocí.
Není ale k tomu všemu potřeba minimálně pasivní souhlas, většinou však přímo aktivní spolupráce veřejnosti? Možné je leccos, ale určitě ne to, aby hrstka vládla masám proti jejich vůli.
Za plný talíř budou lidi souhlasit nejen pasivně. Ale to přece funguje už dnes.
Ale jenom tak dlouho, dokud budou věřit (sic!) tomu, že ho neplní práce, ale kapitál.
Další názory k věci, včetně diskuse pod tím:
https://www.blisty.cz/art/102061-vedci-varuji-pred-spolecenskym-rozkladem-ba-kolapsem.html
Pro feudální vztahy a jim odpovídající mentalitu vládnoucích i ovládaných není charakteristický jenom způsob držby půdy. Podle tohoto názoru
http://casopisargument.cz/?p=33185
posledních 30 let přispělo k obnově takové mentality.
Nevím, jak brát ten článek vážně, když autor vytváří takové třeba takovéto nesmyslné kontrapunkty:
„mali omnoho bližšie k feudalizmu než k republikanizmu“
(ač je definice jak feudalismu, tak republikanismu poněkud vágní, takhle to pojmout nelze)
Proč? Co je na tom nesmyslného?
„Nie komunizmom, ale poddanstvom zaťažená mentalita je to, čo treba prekonať.“
Pokus vyvinit minulý režim z přetrvání poddanské mentality je podle mého názoru jeden z hlavních omylů článku. On proti ní nebojoval. Posiloval ji od začátku do konce.
Protože to jsou jiné kategorie. Takže to nemůže být takhle vylučovací. Autor si plete monarchismus s feudalismem. Přitom tomu neodpovídá ani Marxova definice feudalismu.
Autor je filosof, tak si koneckonců může vytvářet vlastní kategorie, ale souhlasím: Měl by je řádně definovat. (Libovolného žonglování všelijakými -ismy bez definic jsme si užili dost od starého Klause.) Autor ale ani nikde netvrdí, že se hlásí k marxismu.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Richard_S%C5%A5ahel
Hanku, ale já netvrdím, že se autor hlásí k marxismu. Já tvrdím, že míchá jablka s hruškama. Že používá pojem feudalismus v rozporu s jakoukoli jeho uznávanou definicí. Odkaz na Marxovu definici byl směřován na Vás, protože Vy na Marxe často odkazujete, tudíž jsem předpokládal, že by pro Vás mohl být určující.
Argument, že autor je filosof, moc nechápu. Dává mu to snad právo psát nesmysly? Nebo patent na pravdu? To nemůžete myslet vážně. Vážně chováte takovou důvěru k absolventům FF? Já nemám nic proti filosofii, ale proti řadě absolventů FF ano.
Takový Heidegger zplodil mnohem víc a větších nesmyslů než kterýkoli z absolventů českých a slovenských FF a kolik lidí ho dodnes bere vážně… Otázka je, jestli vy nebo já máme gebíry na to, abychom zfleku posuzovali, co z řečeného je nesmysl. Asi by se mělo začít od toho, jaké má Sťahel definice pojmů – včetně toho feudalismu. Přiznávám, že jeho práci neznám a že teď ani nemám čas se s ní seznamovat. Prozatím se spokojím s tím, že asi tuším, jak to myslel a k těm definicím a konečnému závěru se třeba dostanu později. A ano, nechávám si mysl otevřenou i pro změnu postoje.
Bohužel, opět musím korigovat Vaše nepřesné čtení – já nepsal o „českých a slovenských FF“, ale pouze „FF“ …. JInak, no tak, mnoho lidí Heideggera uznává …. já osobně sice myslím, že jeho odklon od Husserla byl chybný, ale to je jen osobní a dané už mým backgroundem.
A další OT, tentokráte k Vašemu tweetu o rekvalifikaci restauratérů:
Víte, Tribune, já vím, že pro Vás jsou to stejně všichni vykořisťovatelé, ale zkuste si představit takovou bláznivou možnost, že někteří zaměstnavatelé se cítí zodpovědní i za osud svých zaměstnanců. Pro Vás sice jde o jakýsi paralelní vesmír, ale já tu zkušenost mám, protože částečně pracuji i v soukromém sektoru (i když ne restauračním), takže vím, jak můj šéf řešil, jak tu krizi řešit, aby nemusel nikomu snižovat plat, natož snižovat stavy …
S tím Vaším tunelovým viděním jste důvěryhodný jak Klausova famílie s tím jejich.
Copak já, já si to představit dovedu, ale umí si to představit Adamová-Pekarová? Věříte snad tomu, že právě tohle měla na mysli, když otvírala tu svojí špinavou pravičáckou hubu? Opravdu si myslíte, že když kdokoliv z politiků mluví o podnikatelích, tak má na mysli především jejich zaměstnance a až pak jejich zisk? Čest a sláva těm podnikatelům, kteří cítí odpovědnost za svoje zaměstnance, ale záchranná sociální síť prostě nemůže být založena na tom, že panuje konjuktura a podnikům se daří, ta musí fungovat úplně jinak. Teď v covid krizi se ukazuje, jak krátkozraké je postavit celou ekonomiku a společnost jen na soukromém zisku.
„…jak krátkozraké je postavit celou ekonomiku a společnost jen na soukromém zisku.“
Možná vám to, Tribune, přijde neuvěřitelné ale zdá se v tomto byste si dobře rozuměl s Petrem Hamplem:
Od zhruba asi čtyřicáté minuty.
Já bych si v jednotlivostech rozuměl s tolika pochybnými existencemi až hanba.
Proč hanba? Na nacházení styčných bodů v oblasti porozumění není nic hanebného. Lidí kteří to dokáží si vážím a rozhodně jich není tolik, kolik by bylo třeba. Příkladem budiž Josef Skála, který se o to již delší dobu snaží (hovoří o tom ke konci v odpovědích na otázky) a jehož cílem je dát dohromady lidi kterým záleží na prosperitě naší země, nezávisle na některých názorových odlišnostech.
Tohle stojí za zveřejnění i pro ty, kdo se twitteru vyhýbají.
Na restituční debatě mně přijde nejzajímavější předpoklad, že feudalizmus byl spravedlivější politickej systém než socializmus a že kníže Lichtenštejn byl selfmademan, co osmnáct hodin denně jezdil na Lednici s kolečkama a líní poddaní leželi v doškových chajdách a kradli cihly.
A reakce na to:
Samozřejmě, feudálové měli svůj majetek od krále, kterému celou zemi přidělil sám Bůh, zatímco socialisté všechno akorát ukradli ostatním! (Ledaže by žádný Bůh nebyl, pak by mezi nimi nebylo rozdilu.)
Tak jsem se dokopal k tomu, abych se na ten seriál podíval.
Napsal jste: „Barokní srdce Evropy je barokně opulentní a barokně dojímavé, ale nejsem si vůbec jistý, že bych se z něj o baroku něco podstatného dozvěděl, kdybych se na něj nedíval vyzbrojen předchozími znalostmi.“
Ale to je právě ono. Na ty záběry je nutno dívat se očima lidí 17. – 18. století. Zapomeňte na to, ve kterém století žijete. Jako při meditaci: Vyprázdněte si hlavu, vypněte si komentář a jen se dívejte. Nepotřebujete o tom nic vědět. Zkuste to prožít. A pak někam zkuste vyrazit. Nejlépe do některého klidnějšího barokního města nebo do komponované krajiny. Třeba do Rychnova nad Kněžnou, do Manětína, do lednicko-valtického areálu nebo na Broumovsko.
(Chtěl jsem Vám původně poradit Olomouc, kterou znám dost dobře, ale ta už je moc živá – ty pocity podobně jako v Praze překřičí uliční ruch a davy lidí a nelze se na ně dost dobře soustředit, natož se pokoušet o meditaci nebo jiný změněný stav vědomí. A já jsem nakonec v dobách, kdy ještě bývaly kostely trvale otevřené, v Olomouci stejně utíkal spíš do klidu a přítmí gotického Mořice než do křiklavě barokního Michala; nicméně z michalského kostela udělalo arcibiskupství výkladní skříň katolicismu pro neznabohy a dá se bez vstupného prolézt od krypty až po zvonici.)