Vzhledem k tomu, že lidé budou žít mnohem déle a svět, v němž budou žít, bude procházet stále častějšími a radikálnějšími zvraty, budou se muset tyto dlouhověké bytosti stále znovu přetvářet (…) jinak se stanou z hlediska pracovního trhu naprosto nadbytečnými. (…) To bude přinášet mnohem více stresu. A i dlouhověkost sama o sobě bude jeho zdrojem – čím déle bude člověk moci žít, tím méně bude ochotný riskovat. Lidé se stanou posedlí svým zdravím a vlastní bezpečností.

Lidé nebudou odcházet do důchodu v pětašedesáti letech a vyklízet pozice příští generaci s jejími novými idejemi a nároky, a co potom?

Možná, že až jednou budete žádat o práci, nebudete odmítnut proto, že jste gay, muslim či černoch, ale proto, že vy jste vy – protože se něco ve vaší DNA nebude algoritmu zamlouvat a vy nikdy nezjistíte, co to bylo.

Co bude pro 120letou ženu znamenat, že někdy, když jí bylo čtyřicet let,  porodila dvě nebo tří děti?

Přípravky, které budou prodlužovat lidský život, budou zřejmě nákladné a nebude k nim mít přístup všech osm miliard lidí na této planetě. Společnost na konci 21. století proto může být nejnerovnější v dějinách. Poprvé se může objevit reálná biologická – a slovo biologická zdůrazňuji – propast mezi třídami a zeměmi.

V následujících generacích se však lidstvo může opravdu rozštěpit do biologických kast. Může vzniknout vyšší třída lidí, kteří se promění v bytosti podobné bohům – a to také zdůrazňuji – a ta bude skutečně chytřejší, odvážnější a kreativnější, než všichni ostatní. A navíc bude žít mnohem déle.

V 21. století biotechnologie transformují svět. Nikde ale není psáno jak – není to předurčeno ani dějinnými silami, ani bohy.

Založíte-li svou morálku na nějakém mytologickém příběhu nebo povídačce – o bohu, o lidských právech a tak podobně – nové vědecké objevy mohou tuto vaši morálku snadno podminovat. Jakmile zjistíte, že bůh či lidská práva jsou jen lidmi vymyšlené fiktivní příběhy, ztratíte základ svého morálního kodexu, a co pak?

Morálka přece může být založena jen na realitě – na realitě utrpení. Samozřejmě, že příčinou utrpení často bývají fiktivní příběhy o bohu, penězích či o národu, ale i pak je výsledné utrpení reálné a stejně reálné je osvobození se od takového utrpení. V mém pojetí morální jednání osvobozuje vnímající bytost od utrpení a nemorální jí ho zvětšuje. A vůbec nezáleží na tom, jak tato bytost vznikla a funguje. Pokud se někdy naučíme sestavovat vnímající roboty, kteří budou cítit bolest, pak bude jednání, jež jim působí bolest, stejně nemorální jako jednání, které působí bolest lidem nebo šimpanzům.

Začnete-li se pozorovat, naučíte se neubližovat jiným bytostem nikoliv kvůli zákazu nějakého boha, nebo proto, že vás potrestá společnost, ale protože když ubližujete jiným, ubližujete sami sobě.

V LN z 28.1.2017 vyšel rozsáhlý rozhovor P. Houdy s izraelským profesorem historie Juvalem Noahem Hararim nazvaný Homo sapiens zanikne a z lidí se stanou bohové, ve kterém mne zaujalo – a nejenom zaujalo, ale přímo rezonovalo s těmi mými – tolik myšlenek a postřehů, že jsem si je nejenom musel zapsat, ale rozhodl jsem se je rozdělit na čtyři části – tři tématické a tuto jednu obecnou, kterou tento miniseriál začíná.

Obrovským objevem, který spustil vědeckou revoluci, byla nevědomost. Moderní lidé si uvědomili, že o mnoha důležitých problémech života nic nevědí a že odpovědi nejsou ani v Bibli, ani v žádných jiných starověkých textech.

Můžete dál studovat mozek mikroskopy a fMRI skenery, jenže ten není, jak už jsem řekl, totéž, co mysl. A tak je holým faktem, že jedinou člověku dosažitelnou myslí je ta jeho.

Například v oblasti etiky liberálové říkají, že pokud cítíte, že vám něco působí požitek, máte to činit.

Dokonce bych řekl, že existuje celkem dobře rozpoznatelná korelace mezi sekularismem a mírumilovností.

Pokud se však rozhoduje společnost, kam nasměruje své omezené zdroje, pak nemůže přijmout hledisko žádného konkrétního individua. Musí vzít v úvahu řadu odlišných hledisek, včetně hledisek individuí, která budou žít za 50. let, ale dnes ještě nežijí.

 

WEIRD^*) obecně preferuje „dispoziční“ vysvětlování pozorovaných jevů na úkor vysvětlení „situačních“ oblíbených na východě. Když se zeptáte, proč pokladník v bance ukradl uložené úspory, WEIRD zdůrazní jeho špatný charakter, zatímco lidé z východní Asie budou mluvit o celkovém kontextu – tedy „pokladník je chamtivý a nectný“ versus „banky mají špatný kontrolní systém.

^*) WEIRD = Western-Educated-Industrialized-Rich-Democratic, ale též anglicky „podivný“.

(Jan Zrzavý , LN 28.1.2017)