Protože nechodím do té správné kavárny, netušil jsem nic o tom, že dnes odpoledne bude ta Pražská okupovat Albertov a nic zlého netuše jsem se ke jejich údajné demonstraci proti nenávisti přimíchal. Kdybych to byl býval věděl, tak bych tam býval nechodil, ale když už jsem tam byl, tak žádám, aby rozhodně nebyl k účastníkům přičítán. A proč údajná demonstrace proti nenávisti? Protože ti samí, kteří skandovali proti nenávisti, nesli zároveň nad hlavami ukrajinské vlajky, kterými se hlásí k výsostně nenávistnému heslu „Moskali na nože,“ pod kterým byl proveden Korsuňský pogrom, upalováni lidi v Oděse civilisté na Donbasse ostřelováni těžkými zbraněmi. Buď je odmítání nenávisti těmi z průvodu hodně selektivní, nebo je pražská akademická obec hodně, ale opravdu hodně cynická a pokrytecká, a nebo pod pojmem nenávist rozumí něco úplně jiného, než já, s těmito lidmi si opravdu nerozumím a rozumět nechci.
Příčinou radikalismu je nezodpovědné zveřejňování pravdy
V dnešním pražském Metru vyšel sloupek s názvem Radikalismus – podněcují ho i arabská média:
Podle něj arabské televize rády ukazují zmrzačené děti a raněné civilisty: „Lidé vidí, co páchají americké bomby nebo izraelská střelba na Blízkém Východě,“ řekl k motivaci muslimů k odchodu z Evropy na Blízký Východ, kde se pak z nich stávají radikálové.
Pokračovat ve čtení „Příčinou radikalismu je nezodpovědné zveřejňování pravdy“
Stín islamismu
S sobotních Lidovkách vyšel článek Josefa Mlejnka věnovaný zesnulému francouzskému filosofovi André Glucksmannovi1, ve kterém mne zaujala tato Glucksmannova teze:
Stejně jako v případě komunismu a nacismu, představuje islamismus vrcholný triumf vůle k ničení: raději chtít nic, než nic nechtít.
Co když to vášnivé odmítnutí islámu a islamismu většinou naší společnosti (která tyto dva pojmy beztak nerozlišuje a ani nemá ambici je rozlišovat) je ve skutečnosti projevem archetypálního stínu, který islamismus ve vztahu k současné Evropě přestavuje? Co když za tím vášnivým odmítnutím není nesouhlas, ale závist? Závist, že muslimským radikálům ještě o něco jde, i kdyby to něco mělo být tak extrémní, jako je nic? Protože zpohodlnělí a blahobytní Evropané již mají vše, vybudováním sociálního státu završili úsilí předchozích generací (a byť je aktivně demontován, jeho destrukce ještě nedosáhla takové míry, aby jeho případná rekonstrukce dokázala inspirovat) a teď nemají, o co by usilovali, jejich životům chybí vektor. Tedy něco, co islamisté evidentně mají, byť je to perverzní vektor ničení. Proto možná ta šílená touha po konfliktu, protože válka by byla alespoň něco. Islamisté tento superindividuální vektor mají a mnozí Evropané, kteří vidí, že může existovat, ho teď chtějí také. Chtějí raději nic, protože nic nechtít jim rozežírá mysl. Dost možná, že Evropané nechtějí bojovat ani tak proti islamismismu, jako s ním proti prázdnotě. Jestli ano, tak se chytili do pasti, protože ať udělají cokoliv, výsledkem jejich úsilí bude Nic.
- Tady si nedovedu odpustit poznámku poněkud od věci na téma hodnotová a morální dezorientace českých intelektuálů, protože Mlejnek Glucksmana v tomtéž článku pochválí za to, že odsoudil sovětské koncentráky stejně jako za to, že podpořil ty americké. ↩
Mucholapka na protistátní živly
Server AE News neboli Aeronet (aeronet.cz) se pravidelně umisťuje prvních místech černých seznamů „kremlobotů“ či ruské páté kolony v ČR nebo jak chcete říkat těm, kteří šíří kontrapropagandu k oficiální propagandě EU/NATO. Vždycky mě to překvapovalo, protože tento server patří mezi ty spíše odfláknuté, naivní, podivně exaltované a vůbec na první pohled pochybné; to ještě neznamená, že jej příležitostně nesledují, kdo chce pochybovat, potřebuje pochybné zdroje. A tento server pravidelně zveřejňuje apely na čtenáře, aby přispěly na jeho provoz. To samo o sobě není nic zvláštního, dělají to Britské listy, dělá to Zvědavec, nesmělou nabídku možnosti přispět má i Stan na Outsider Media a podobné žádosti by se zřejmě našly i na jiných serverech. Žádosti Aeronetu mi ovšem vždy přišly nejnaléhavější a nejvlezlejší, pokud to tak mohu říct. Ale proč? Pokud je to skutečně kremelský kanál (na tom samo o sobě není nic špatného, USA také mají svůj Hlas Ameriky a Svobodnou Evropu), tak by pro Moskvu neměl být žádný problém ho financovat. Jedním z možných vysvětlení je, že tak chce Aeronet vytvořit iluzi nezávislosti, ale je tu ještě jedno, které mi straší v hlavě už řadu měsíců a živí ho právě ta naléhavost a vlezlost, kterou u jiných alternativních zdrojů nepozoruji: co když Aeronet ve skutečnosti provozuje policie, BIS nebo někdo takový a skrze apely na finanční podporu se snaží vytvořit seznam lidí, kteří nejsou jenom pasivně rezistentní k vládní propagandě, ale jsou ochotni aktivně podporovat a financovat kontrapropagandu? Není snad právě toto způsob, jak tajné služby pracují? Možná Aeronetu křivdím. ale stejně bychom takovou možnost měli vzít do úvahy. Někde nějaký takový server provozovaný jako „mucholapka na protistátní“ živly určitě existuje, je jen otázka, který to je.
Co nás skutečně ohrožuje
Ještě jedna citace, která mi ušetří psaní s výjimkou symbolického podpisu (který samozřejmě patří i ke zbytku text), tentokrát z textu 17. listopad: zhroucení postkomunismu:
Tím, co nás skutečně ohrožuje, je především bída, strach a pocit bezmoci obyčejných lidí. Všichni si čím dál více uvědomujeme, že nastává přelomová éra, ve které půjde o hodně. A klíčovou otázkou je, zda se podaří do veřejného prostoru vrátit kritiku ekonomické moci, zájem o obyčejného člověka, demokracii a lidskou důstojnost. Tento národ totiž skutečně v ohrožení je. Jeho úhlavním nepřítelem však nejsou imigranti, nýbrž nadnárodní firmy, které odvádějí ze země desítky miliard ročně. Jsou to bezohlední zaměstnavatelé, kteří považují občany za pouhé „lidské zdroje“. A v neposlední řadě zbabělé politické elity, které nevytváří podmínky pro slušný život, ale vezou se na vlně xenofobie.
Bublina praskla
Výborně to napsal Šebestík v textu Žít ve strachu a obležení nebo změnit geopolitickou koncepci? který mi tu dnes kdosi doporučoval:
Rodina nad zákon
Byl jsem tu i onde opakovaně osočen (kromě jiných zločinů jako je vlastizrada, válečné štvaní [toho jsem se měl dopustit odmítáním války], xenofilie a nedostatku smyslu pro vlast, krev, čest a národ) z toho, že nestavím blaho své rodiny nade vše a nejsem ochoten kvůli němu porušit při boji proti uprchlíkům všechny zákony a zábrany, co jich jen naše kultura a právo znají.
Islám je pozadu
Janika zveřejnila překlad článku To je svatá válka, idioti s jehož intencí střetu civilizací sice nesouhlasím, ale je v něm jeden podle mě zcela zásadní odstavec:
Západ, Evropa přišly k dnešní svobodě po staletích utrpení. Můžete změnit manžela – a nebudete kamenováni, můžete se rouhat – a neupálí vás a nepověsí na šibenici. Můžete nosit krátkou sukni a nenazvou vás děvkou. Užíváme si radosti z plodů staletí bojů, plodů vítězství nad našimi vlastními fanatiky, a zaplatili jsme za to vysokou cenu, ztratili v bitvách mnoho životů – ano, bojovali jsme mezi sebou, když Západ byl mladý a religiózní. Ale dnes jsou mladí a religiózní jiní: student s transparentem, kata, uřezávající hlavy, fanatik, připravený vybouchnout s třiceti bezvěrci a jít do nebe. Z hlediska historie – jsou to noví barbaři.
Proč zásadní? Protože to znamená, že pokud s sebou islám nese nějaké problémy – a on je nese, protože jakožto náboženství je nevyhnutelně nést musí – pak jejich řešení nemůže být silové, nemůže spočívat v tom, že se degradujeme zpět na úroveň islámu, že se vrátíme tam, kde už jsme jednou byli, vzájemně se zničíme a pokud přece přežijeme, budeme se opět klopotně drápat zpět tam, kde jsme teď. Cesta zpět není řešení, tím může být jedině cesta vpřed. Řečeno vulgárně, musíme islám zkorumpovat stejně, jako Řím zkorumpoval barbary.
Teroristická internacionála
Naprostá většina reakcí na teroristické útoky v Paříži na sociálních sítích se, alespoň co jsem já pozoroval. nese v duchu perverzního triumfalismu: „My jsme vám to říkali“ a nepokryté radosti, že protimuslimské a protiimigrantské předsudky není třeba revidovat, ale naopak je možné je upevnit a rozšířit. Ve spoustě z nich ale zaznívá ještě něco mnohem temnějšího a zlověstnějšího, hlas bestie, kterou jsme dlouho drželi na řetězu a která cítí, že by ten řetěz teď mohl povolit, hlas ryzího antihumanismus volající po agresivním silovém řešení. Nejenom navenek, ale i dovnitř.
Lidé, kteří považují Evropu za nedostatečně militarizovanou, změkčilou a zbabělou a každého, kdo váhá s ránou a člověka vidí i v tom, kde žije za hranicemi Evropy, mají za nebezpečného zrádce, zde byli vždy. Teď se ale s vydatnou pomocí teroristů mohou z periférie dostat až do vládní paláců. Stačí, aby jim zmatení, vystresovaní a polekané Evropané dopřáli sluchu. Pokud je teroristou ten, kdo chce vládnou skrze teror, pak je jedno, jestli přichází zvenčí, nebo už je uvnitř, jestli chce dobývat, nebo chránit – pořád je to terorista.
A teroristé si jdou na ruku. Možná nevědomě, možná neplánovaně, možná sami sobě navzdory, ale jdou. To, co teď Evropu nejvíce ohrožuje, je teroristická internacionála, synergie mezi teroristy zvenčí a těmi, kteří by nás před nimi skrze teror chtěli chránit. Nebude to bolet hned, nejprve půjdou za potlesku davů na jatka uprchlíci, ale hned po nich ti, kteří je na ta jatka hnát nechtěli, pak ti, co budou pochybovat o evangeliu síly a agresivity a pak… Teroristům stačí jen celý proces nastartovat, o vítězství teroristické internacionály se pak postarají vystrašení slušní lidé sami.
Na válku se ptejte veteránů
Britské listy dnes zveřejnili 9 otázek, které byste neměli pokládat válečným veteránům. Je to překlad z angličtiny, čili se týká především asi veteránů amerických, ale o našich profesionálech „na služební cestě“ to bude platit podobně. Těch otázek je sice devět, ale všechny mají jedno společné: neptej se, nenuť je vzpomínat a hlavně – nenuť je pochybovat o tom, jestli ta válka byla správná a spravedlivá. Vůbec s nimi jednej v rukavičkách a jako s obětmi a nesnižuj jejich trauma tím, že bys jim připomínal, že i na druhé straně byli lidé… Jasně, válka je vůl a semele každého, ale koho jiného bychom se měli ptát na to, jaká válka skutečně je, než vojáků, kteří v ní bojovali? Snad politiků a generálů, kteří si ty války vymýšlejí, ale nebojují v nich? Pro ty veterány to určitě není lehké, ale také to nejsou žádní odvedenci, kteří by byli do armády nahnáni násilím, nýbrž lidé, kteří si, byť možná z naivity či jako oběti brainwashingu, armádu a válku sami zvolili. I veterán je člověk, ale jeho lidství by nemělo převažovat a zastiňovat lidství těch, kteří byli objektem jeho práce (sic!). I veterán je člověk a právě proto i on nese zodpovědnost za to, co jako voják dělal. A proto je každá otázka na jeho práci legitimní, jakkoliv může být nepříjemná. Nikdo jiný nám totiž pravdu o válce neřekne, a pohádkáři z médií už vůbec ne.