Štítek: společnost

Křesťanské hodnoty slovem a písmem


Přes článek Petra Tomka Náboženství jako reálná hrozba sekularismu a humanismu – co říká zkušenost ze Slovenska věnovaný nedávnému pokusu slovenských poslanců zavést na Slovensku křesťanskou verzi práva šaría a trestat odnětím svobody ženy, které podstoupili interrupci nebo umělé oplodnění (sic!), jsem se dostal na stránku shrnující argumenty tzv. Hnutí pro život ČR, což je česká buňka téhož memplexu, kterým se řídili oni slovenští poslanci. I když samotný web Hnutí pro život ČR nikam neodkazuje, trocha hledání po internetu odhalí, že mezi českými křesťany není neznámé a byť se možná nejedná o křesťanský mainstream, na indexu také není a označení křesťanské je v jeho případě zcela na místě.

Pokračovat ve čtení „Křesťanské hodnoty slovem a písmem“ →

Je suis sexistické prasátečko


Stojaté vody naší permanentní okurkové sezóny rozčeřila nová reklama pivovaru Bernard, která vyvolala pobouření (namátkou reakce na Britských listech či ve feministickém magazínu), protože je rasistická a sexistická.

CWfEutzWsAAzA1v

Pokračovat ve čtení „Je suis sexistické prasátečko“ →

Neřešte islám, řešte problém


Připusťme nyní hypoteticky, že islám je skutečně takový, jak si o něm myslí ti, kteří před ním varují, tedy do morku kostí zkažený, a všichni muslimové jsou plemeno zlé, blbé a zločinné; terminologií Dračího doupěte zákonně zlé.  Co z toho plyne? Nic, přátelé, vůbec nic.

Proč? Protože na tom vůbec nezáleží. A proč na tom nezáleží? Protože islám, stejně jako všechny ostatní ideologie, jsou jen kecy. To podstatné jsou lidé, kteří těm kecům věří, ospravedlňují jimi svoje činy a posvěcují jimi prostředky, který užívají. Islám, ať je jaký chce, nespadl s nebe, ale vymysleli jej lidé. Je-li zlý, tak proto, že ho takoví vymysleli lidé. A proč ho takový vymysleli? Protože ho takový chtěli a potřebovali. A proč někdo něčemu takovému věří? Protože něčemu takovému věřit chce a potřebuje.

Neřešte islám, islám není problém, problém jsou lidé. Zakažte islám, zrušte ho, spalte všechny exempláře koránu a všechny muslimy dejte na převýchovu, zavřete je do lágrů, nebo rovnou zabijte, stejně tím nevyřešíte vůbec nic, protože lidé, kteří našli v islámu podporu pro svoji perverzi, si ji najdou jinde.

I kdyby islám mávnutím kouzelného proutku zmizel z povrchu zemského, lidé, kteří jsou frustrovaní, vystresovaní, zoufalí, nešťastní, zmatení nebo prostě zlí si najdou jiné transcendentální zdůvodnění svého běsnění. Zakažte islám a nevyřešíte vůbec nic. Řešte bídu, frustraci, zlobu a těch pár patologických jedinců, co se za islám schovávají, a možná vyřešíte problém.

Fašismus je když…


Praktický návod k rozpoznání fašismu podle Martina Hekrdly z článku Kam nepatříme:

  1. Všeobecný pocit zdrcující krize či alespoň všeobecné nejistoty (…) a napohled je není možné řešit dosavadními postupy. Ty dosud (údajně) nadřazovaly práva povinnostem, jedince kolektivu a nemorální osoby „slušným lidem“. Musí to být naopak. (…)  Krizový stav je vždy provázen škálou navýsost oprávněných sociálních lamentací proti „šmejdům“ všeho druhu. Převažuje však inkviziční moralizování, nikoli fundamentální kritika systémové struktury. Jde vlastně jen o výměnu osob, třídní struktura zůstává netknuta.

  2. Společnost, národ, pospolitost jsou ovládány přesvědčením, že se staly obětí vnějšího i vnitřního nepřítele, který musí být – pro uchování samotné existence, jejího způsobu života, „kultury“, „našich dětí“ atd. – poražen, umlčen a eliminován.

  3. Krizové výjimečné postupy, nekompromisní obrana společnosti před nepřáteli, celku před částmi a většiny před (libovolnou) menšinou, znamenají účinnou „nekorektnost“ v řeči i jednání, včetně otevřených výzev k násilí i násilí samotné.

Kdo tato kritéria splňuje více, kdo méně a kdo zcela nechť laskavý čtenář posoudí sám.

Svoboda Konvičkova slova


K následující úvaze mne inspiroval post Všichni jsme Konvička ve kterém Tomáš Pecina odmítá trestní stíhání entomologa Konvičky za podněcování nenávisti proti muslimům. Základ měl být původně komentář k němu, který se mi ovšem z nějakého důvodu (pravděpodobně něco mezi klávesnicí, židlí a strýčkem Googlem) nepodařilo na Paragraphos vložit.  Nějakou dobu ležel v počítači, ale pořád jsem na něj myslel, tak jsem se rozhodl domyslet a dopsat.

Pokračovat ve čtení „Svoboda Konvičkova slova“ →

Stín islamismu


S sobotních Lidovkách vyšel článek Josefa Mlejnka věnovaný zesnulému francouzskému filosofovi André Glucksmannovi1, ve kterém mne zaujala tato Glucksmannova teze:

Stejně jako v případě komunismu a nacismu, představuje islamismus vrcholný triumf vůle k ničení: raději chtít nic, než nic nechtít.

Co když to vášnivé odmítnutí islámu a islamismu většinou naší společnosti (která tyto dva pojmy beztak nerozlišuje a ani nemá ambici je rozlišovat) je ve skutečnosti projevem archetypálního stínu, který islamismus ve vztahu k současné Evropě přestavuje? Co když za tím vášnivým odmítnutím není nesouhlas, ale závist? Závist, že muslimským radikálům ještě o něco jde, i kdyby to něco mělo být tak extrémní, jako je nic? Protože zpohodlnělí a blahobytní Evropané již mají vše, vybudováním sociálního státu završili úsilí předchozích generací (a byť je aktivně demontován, jeho destrukce ještě nedosáhla takové míry, aby jeho případná rekonstrukce dokázala inspirovat) a teď nemají, o co by usilovali, jejich životům chybí vektor. Tedy něco, co islamisté evidentně mají, byť je to perverzní vektor ničení. Proto možná ta šílená touha po konfliktu, protože válka by byla alespoň něco. Islamisté tento superindividuální vektor mají a mnozí Evropané, kteří vidí, že může existovat, ho teď chtějí také. Chtějí raději nic, protože nic nechtít jim rozežírá mysl. Dost možná, že Evropané nechtějí bojovat ani tak proti islamismismu, jako s ním proti prázdnotě. Jestli ano, tak se chytili do pasti, protože ať udělají cokoliv, výsledkem jejich úsilí bude Nic.

  1. Tady si nedovedu odpustit poznámku poněkud od věci na téma hodnotová a morální dezorientace českých intelektuálů, protože Mlejnek Glucksmana v tomtéž článku pochválí za to, že odsoudil sovětské koncentráky stejně jako za to, že podpořil ty americké. ↩

Co nás skutečně ohrožuje


Ještě jedna citace, která mi ušetří psaní s výjimkou symbolického podpisu (který samozřejmě patří i ke zbytku text), tentokrát z textu 17. listopad: zhroucení postkomunismu:

Tím, co nás skutečně ohrožuje, je především bída, strach a pocit bezmoci obyčejných lidí. Všichni si čím dál více uvědomujeme, že nastává přelomová éra, ve které půjde o hodně. A klíčovou otázkou je, zda se podaří do veřejného prostoru vrátit kritiku ekonomické moci, zájem o obyčejného člověka, demokracii a lidskou důstojnost. Tento národ totiž skutečně v ohrožení je. Jeho úhlavním nepřítelem však nejsou imigranti, nýbrž nadnárodní firmy, které odvádějí ze země desítky miliard ročně. Jsou to bezohlední zaměstnavatelé, kteří považují občany za pouhé „lidské zdroje“. A v neposlední řadě zbabělé politické elity, které nevytváří podmínky pro slušný život, ale vezou se na vlně xenofobie.