Queen

Včerejší show hudební skupiny Queen (již myslím není třena představovat) byla první svého druhu, kterou jsem viděl, tak nemohu srovnávat, jen hodnotit. Předně – v tomto případě nelze hovořit o koncertu, ale je třeba hovořit právě o show, protože hudba tvoří maximálně tak 60% diváckého (sic!) zážitku, zbytek připadá na světelné efekty, projekce, dramaturgii, ale i atmosféru v hale. A show to byla náramná, i díky kvalitní osvětlovací a projekční technice s dostatečně dimenzovaným výkonem. Pro mě, zvyklého zatím jen na zapadákové koncerty punkových „garážových“ partiček, byla zážitkem i dramaturgie koncertu, to jak umělci pracovali a komunikovali s publikem, jak na sebe skladby navazovaly, odkazovaly a prolínaly se. Hudební stránku věci bohužel neposoudím jinak, než na binární škále líbilo-nelíbilo, kde bez váhání volím líbilo. Přeci jenom, nejsem zase takový fanoušek Queenů, abych měl naposloucháno a poznal každou nuanci a jinak zahranou notu, přesto bych ale řekl, že co se týče aranžmá a zvuku, kapela nestojí na místě, ale některé věci hraje jinak, třeba i se zvukem, který zní velmi elektronicky. Co mne trochu zaskočilo bylo obsazení, sestávající vlastně jen ze dvou muzikantů Maye a Taylora a zpěváka Lamberta, budeme-li počítat tuto náhradu za dávno mrtvého Mercuryho (který byl ovšem celou dobu v odkazech přítomen), zbytek produkce zastali upozadění námezdní muzikanti. Měl jsem proto chvíli nepříjemný pocit, že jsem vlastně nebyl na představení skupiny Queen, ale značky Queen. Možná to tak ale mají i jiné kapely. To plánuji zjistit, neb pod vlivem tohoto veskrze pozitivního zážitku jsem se rozhodl, že ještě někdy na jinou podobou show půjdu.

Reklamy

11 comments

  1. mistral

    Vůbec netuším, kde se QUEENi vyskytovali, vždyť Fredy je už mrtvý! Zahlédl jsme však nějaký rozhovor na ČT-art.

    Když si dám dvě a dvě dohromady, vychází mi nějaká šou z osmdesátek.

      • Miguzzi

        No Tribune, oni ti Queeni taky nikdy nebyli žádná výhra v loterii. Klasická mainstreamová sračka. Z jejich „hudby“ se mi odjakživa chtělo jen blejt. Nic jiného. Vlastně to ale píšete – tady nejde a nikdy nešlo o muziku, ale o továrnu na prachy. Kolik lidí se kolem takové kapely bude motat ? 100 ? 200 ? Vlastně taková solidně středně velká firma. Ale každej ať si dělá co chce. Jen z toho proboha nedělejme umění nebo něco podobného.

        • Tribun

          Tak příkrý bych nebyl, ale musím přiznat, že jsem byl překvapen (až mírně rozčarován), jaký je to vlastně popík. Na druhou stranu, show must go on…

  2. embecko

    „Klasická mainstreamová sračka.“
    Zrejme jste byl zklaman ve svych hardrockovych ocekavanich, ovsem Queen se nikdy netajili tim, ze hraji anglickou kantilenu. Od jiste doby ona sracka plati, ale zacatky byly vyborne (viz treba video Liar na Trubce). Zajimave je, ze reakci na „glamour“ nebylo „vice rocku“, ale „mene hudby“ (viz treba Diamanda Galas, take na Trubce). Hardrock, hudba korenu, casem temer nepochopitelne zmizela z sirsi sceny, to je take projevem systemoveho posunu.

    • Miguzzi

      Kde není očekávání, není ani následné zklamání. Takže ne. Já na ně prostě jen měl vždy nějakou averzi. A netušil jsem, že budou prudit i po smrti jejich pěvce jako nějaký zombie. Ale váš, i když podle mě jen velmi částečně aplikovatelný, výrok o reakci na glamour je zajímavý a rozhodně stojí za zamyšlení. Diamandu bych sem ale netahal. To je dost netypický solitér, který bych, když už bych musel škatulkovat, šoupnul spíše ke gotice. Alespoň já ji takto v ´91 pro sebe objevil. Dva dny po shlédnutí Plague Mass jsem pak nemluvil. Má teenagerovská duše, tehdy jsem si myslel, že už všeho znalá – to asi patří k tomu věku – to nějak nemohla rozdýchat. Krásné časy :)

      • embecko

        Prijde mi, ze Queen jsou obeti sveho talentu, delaji dobrou a kvalitni hudbu a vlastne je jim jedno co hraji (s nadsazkou). Ze delaji pop je netrapi, hudba sama, bez ohledu na zanr, je tu nositelem „stesti“. Tuhle vlastnost zachytite u vice umelcu s realnym talentem (nejen hudebniku i kdyz tam je to asi nejzretelnejsi, protoze hudby je hodne). Konecne treba Mozart, coby krajni priklad, na tom nebyl jinak (odmitan pro svoji kycovitost a povrchnost, tedy srackovitost :o) .
        Existuje take neuchopitelne prislovi, ze hudba je jen jedna…to plati, ale overit si to lze zpravidla az v realu, kdy navstivite nejaky koncert pro vas neprijemneho zanru a pak -hraje-li mistr- vas udola i proti vasi vuli.
        V malbe je to pomerne obtiznejsi, ted uz bohuzel skoncila vystava Gerharda Richtera v Kinskeho palaci, soucasneho nejdrazsiho, ale i nejuznavanejsiho malire…je to sracka, anebo ne?
        Jak sprave pisete- do jiste miry jde o miru osobniho vkusu…ale objektivne neni take marno smyslet: v prve rade, jde o zdatneho remeslnika na urovni mistra? Pokud ano, pak to docela staci, ideoveho naboje (presahu) uz dale netreba.
        Posledni dobou se ovsem remeslnost, coby jedna z nezbytnych vlastosti umeleckeho dila, zcela vytraci a z umeni se stava performace. To je tak trochu samanska metoda a take proto pritahuje ty, co maji potrebu se nejakym zpusobem lecit (lidi ne zcela ve vlastni kuzi). Nakonec ne-remeslnost je podporovana i z pozic akedemickych (Knizak, Kohout a dalsi.). Pro konzumenty umeni jde o malou tragedii, pro vsimavejsiho cloveka jde o priznak chorobnosti doby.
        Jo, abych to uzavrel: Queen remeslniky jsou a to mi staci :o)

  3. Miguzzi

    Až na větu „Pokud jde zdatneho remeslnika na urovni mistra , pak to docela staci, ideoveho naboje (presahu) uz dale netreba“ naprostý souhlas. Jenže rozdíl mezi řemeslíkem a umělcem je právě v tom přesahu. Což ostatně bylo i v hlavním článku – nelze hovořit o koncertu, ale je třeba hovořit právě o show, psal Tribun. A to je málo. Na hudbu. Nicméně bych chtěl, namísto rozdílnosti v subjektivním vkusu, zdůraznit, že vaše formulace ohledně hudby mi připadají opravdu trefné. Díky.

      • Anonymní

        To určitě souhlasím. Jenže nás to tím pádem vrací k tomu, že mé ohrazování se vůči Queen jakožto k hudební legendě je oprávněné. Proč legenda ? Protože se jejich produkce líbí dostatečně velkému množství lidí. Což ale není argument ani důvod je tak nazývat. Show může být velkolepá, ale to má třeba i Katy Perry nebo Lady Gogo nebo jak se všechny ty kravky jmenujou. A Televarieté bylo v rámci možností a své doby vlastně taky velkolepá show, která přinášela „štěstí“, ne ? :)

Komentovat můžeš, ale nikdo to nemusí číst

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s