Jak jsem se mýlil v geopolitice

Nač chodit kolem horké kaše. Když jsem tu psal, proč Rusko nezaútočí na Ukrajinu, tak jsem se mýlil. Hodně a ošklivě mýlil. Asi to Rusové nečetli, nebo co, ale zaútočili. Přitom ty důvody, které jsem uváděl, jsou podle mě stále platné. Takže se Rusové chovají buď zcela iracionálně, nebo je za tím nějaká racionalita, kterou nedokážu pochopit. A snad ani nechci. Co může být racionálního na tom poštvat proti sobě celý svět? Co může být racionálního na tom udělat ze sebe před celým světem lháře? Jediné, čeho dosáhnou je, že naženou Američanům do náruče i ty, kteří do ní zatím nechtěli. Jenže teď už je to jedno. Pokud má být Rusko stejný šmejd, jako USA, to už si radši vyberu USA, tam mají alespoň Hollywood. Z mé strany už to není zklamání, ale vyložené nasrání. Nasrání, že zase budou trpět obyčejní lidé, zatímco panstvo si bude mastit kapsy. Nasrání a strach, protože tohle absurdní svinstvo může dopadnou hůř, než špatně, zejména pokud se do něj zapojí stejně agresivní pitomci z naší strany. A že už se ozývají a že je teď bude ještě těžší držet na uzdě. Možná, říkám možná, že kdyby USA tak snadno neprošla invaze do Iráku a do Afghánistánu, tak by teď Rusové třeba nebyli tak drzí, jenže pozdě bycha honit. Děje se, co se děje, dobrého v tom není nic a nezbývá, než doufat, že to skončí stejně rychle, jako to začalo, že se to nerozšíří, že Rusové dostanou rozum, že se zastaví, že se stáhnou… klidně i proto, že to ruské vedení neustojí doma. Tak nějak začínám být stále více přesvědčený o tom, že by Rusku opravdu prospěla změna režimu, protože všechno je lepší, než válka. Válka je vůl. Vždycky byla a vždycky bude.

2 630 komentářů: „Jak jsem se mýlil v geopolitice

  1. Dva z důkazů, nakolik se dá Putinovi věřit:

  2. Čte tu někdo pořádně, co jsem napsal…?

    „Rusko jede dle tradiční kágébácké doktríny „ani slovo pravdy“, tedy že vše co se dělá je bluf a maskirovka. My jsme zvyklí na to, že když někdo něco řekne, chce to dodržet – u Ruska se musíme mentálně přepnout na to, že platí pravý opak.“
    To platí i pro to, co leze z Medveděva.

    „Západu nezbývá než ve své politice pokračovat. Snad není nutno dodávat, že použití jaderných zbraní Západem jako prvním k této politice nepatří, i když po něm někteří zdivočelí idioti v Čechistánu volají.“
    Psal jsem o zdejších idiotech, nikoli o ruských. Naštěstí tady jaderné zbraně ani jejich části už od r. 1991 nejsou a nemáme ani právo o jejich nasazení (spolu)rozhodovat. Pokud jde o jaderné mocnosti, tak v USA má toto právo pouze president, zatímco v Rusku president, ministr obrany a náčelník geberálního štábu; pravděpodobně je nutný souhlas všech tří činitelů. Takže Medveděv do toho ve své funkci nemá co kecat.

    A ještě tedy budiž poctivě doplněno, že v současných zněních jejich jaderných doktrín si právo použít jaderné zbraně preventivně jako první vyhrazují obě jaderné mocnosti. Znění té ruské je přitom nejméně v jednom bodu záměrně dost mlhavé, což se obecně považuje za součást odstrašení. Více viz tady:
    https://www.voxpot.cz/hovory-o-armageddonu-jak-se-nesplha-po-jadernem-zebriku/

  3. No, vypadá to, že Tribun může napsat pokračování: Jak jsem se mýlil v geopolitice!-Jak jsem se na chvíli zarazil-A jak se mýlím dál, a stejně!. Diskuse s ním je zbytečná.

    Je to ale obecný jev, je to jako ta hračka, medvídek, co má v břiše olovo a po vychýlení se vrací do původní polohy. Denacifikace se v Německu povedla až vyrostla další, nebo možná ještě další generace; jinak platí, že „jen NEblbec je vůbec schopen změnit názor, pokud se změní důležité okolnosti“. A to je přece jen menšina, bůhví jak velká

    1. Denacifikace v Německu: Povedla se, ale jen částečně, a teprve až v 60. letech dorostla generace, která svým tatíkům a dědkům řádně otřískala o hlavy nejen hitlerovský režim, ale i režim Adenauerův a Straussův s bývalými nácky v justici a státním aparátu (jenže on měl ten starý byrokrat z Kolína nad Rýnem taky kus pravdy; fungování státu musel zajistit a své kroky měl odsouhlasené s americkou okupační mocí – Němci měli v 50. letech takový bonmot: Adenauer, to je největší Američan v Evropě!), ODESSu, HIAG (rozpuštěnou až v roce 1992!!! ale některé její regionální organizace existují pod různými názvy dodnes!!!) a (dodnes existující!!!) Stille Hilfe a v neposlední řadě dodnes trvající majetkovou i (dnes už tedy zděděnou ve 2. a 3. generaci) personální kontinuitu některých důležitých korporací jako byla třeba IG Farben – jejich ředitelé, včetně těch odsouzených v Norimberku, se v NSR velice rychle otřepali a stali se váženými notábly (západo)německého hospodářského zázraku. Myslím, že moc nepřeženu, když napíšu, že denacifikace v ekonomice NSR proběhla spíš jen symbolicky a ani existence všelijakých svépomocných spolků pro bývalé esesáky není nic, čím by se spolková republika mohla chlubit… Jo, to soudruzi v NDR se s tím nesrali a někteří nácci přešli plynule do služeb nového dělnicko-rolnického režimu – ve znárodněných podnicích to už stejně bylo každému jedno -, ke Stasi nebo rovnou pod křídla NKVD/KGB. A i na území bývalé NDR mají dodnes svoji HIAG sloužící pro změnu bývalým příslušníkům Stasi – jmenuje se GRH a až do svého letošního úmrtí ji vedl poslední šéf Stasi. Takže zase nějak zvlášť moc bych v tomto směru Němce nechválil.

      Tož tak. I když lze Německo (zvlášť ve srovnání s Čechistánem) považovat za vcelku rozumně řízenou zemi, některé věci tam smrdí nepřetržitě už od r. 1933.

      1. K tomu jenom pár známějších jmen rodin, které nehorázně zbohatly za hitlerovského režimu, jimž bylo umožněno majetek si po r. 1945 ponechat a jejichž členové dodnes patří ke špičkám německé ekonomiky: Quandt (BMW), Flick (Daimler-Benz), Porsche-Piëch (Porsche, VW), Oetker nebo von Finck (Merck Finck & Co.). Není snad nutno dodávat, že řada osob těchto jmen byla za hitlerovského režimu aktivními nacisty…

      2. To jste smíchal víc věcí do kupy. Stručně, stačí porovnat Něm. s Fra, Rak., It. a taky s RF. Ad, kde obchází víc strašidlo nacionalismu, dokonce neofašismu

          1. ??
            V čem by ten faul měl spočívat? Podle mého vám srovnáním s okolím ukázal, že německá denacif. proběhla RELATIVNĚ úspěšně. Absolutní výsledky v politice nemůžete čekat.

            Jinak Flickové, Kruppové atd. nejsou primárně nacisty, jsou primárně kapitalisty. Byli před Hitlerem, jsou i po něm. Někteří zbohatli za něj, to je pravda, ale není důvod se domnívat, že jsou tajnými nácky nadále. Tihle lidé jsou ohební a oportunní. Takový Henry Ford měl ideově k nacismu blízko, ale to mu nevadilo, aby o pár let později nechrlil zbraně pro Spojence

          2. Ale no tak…

            Jestli některým Němcům v NSR něco vadilo, tak skutečnost, že většina skutečně velkých západoněmeckých „kapitánů průmyslu“ spolupracujících s hitlerovským režimem se z ničeho neodpovídala, právně ani hmotně. Ona je taky pravda, že většina těch rodin zbohatla už v gründerském období za císařství (výjimkou je např. rodina Porsche – Piëch, která „se udělala“ až za hitlerovského režimu); na jména, která se stala institucemi dávno před WW I, se těžko sahá… A není ani náhoda, že většina těch jmen je z automobilového průmyslu. Němci jsou největší „jezdiči“ v Evropě a zkuste jim sáhnout na auťáky. Ještě v r. 1938 měly svá osobní auta jen asi 2% Němců a Hitler jim u příležitosti prezentace tehdy nového vozu VW slíbil, že ještě v téže generaci ho bude mít každá rodina. Na ten slib navázali po válce i organizátoři západoněmeckého hospodářského zázraku a nikdo se neodvážil neplnit ho. Mj. jiné i proto, že největší evropskou lobby (20 miliónů členů) je německý autoklub ADAC (založený 1903).

            Relativně úspěšně… Ale nejdřív si nechali (nutno zdůraznit, že s tichou tolerancí západních spojenců) spoustu velkých ryb utéct do jižní Ameriky. A majitelé některých firem se k soudům nakonec taky dostali, jenže až ve druhé řadě, po špičkách z politiky a silových struktur. Původně to měly řešit spojenecké tribunály, jenže dokumentace – jednotlivé spisy měly často desítky tisíc stran – byla tak rozsáhlá a pro neekonomy složitá, že se toho spojenci rádi vzdali a přesunuli to na nově utvořené západoněmecké justiční orgány složené často ze starých nácků. No a vrána vráně oči nevyklove. Nemluvě o tom, že po spuštění železné opony především Američanům došlo, že by musel být obžalován kapitalistický systém jako takový, a to v podmínkách začínající studené války samozřejmě nemohli dopustit.

            Argumentovat nově vzniklou extrémní pravicí v jiných zemích a tím omlouvat neproběhlou denacifikaci v Německu po r. 1945 není fér. Ty nové partaje (v Itálii, Francii, Švédsku…) možná převzaly z hitlerovské ideologie nějakou terminologii, symboliku nebo propagandistickou taktiku, ale jejich sociálně-ekonomické kořeny jsou jiné a hledal bych je v poměrech zhruba poslední čtvrtiny 20. století, tj. v době po úspěšném nástupu thatcherismu a reagonomiky a oportunistickém přizpůsobení většiny socdem stran (blairismus, „třetí cesta“ apod.) novým poměrům.

          3. Neo se v N. nechytají. právě proto, že denaf. tam byla úspěšná. Byť 2-3 generační (diskuse začala u toho, že to v podstatě nejde jinak).
            Srovnejte si to s Rak., kde to doutná po léta a víc..

          4. „Neo se v N. nechytají. právě proto, že denaf. tam byla úspěšná….“

            Nebo možná právě proto, že tam staří náckové plynule zapadli do nových struktur, tak se nepotřebovali seberealizovat explicitním vyjadřováním svých postojů… A jejich následovníci tu úspěšnou taktiku převzali, zatímco ti neúspěšní se deklarovali jako „neo“ a tím ohrozili i ty úspěšné, tak byli vykázáni do patřičných mezí. V bývalé NDR to probíhalo jinak a sociální situace po r. 1991 tam je taky jiná, takže tam se ti „neo“ etablovali v AfD.

  4. Pokud jde o referenda, jsem skeptický, s výjimkou Švýcarska, tam se to NĚJAK naučili…

    A když jde o referenda pod tlakem, tak se skepse zvyšuje. Jak známo, Aloisovič plebiscity, jak se tehdy říkalo, užíval často. Ale když Schuschnigg 9.3. 38 vyhlásil v zemi na 13. plebiscit, o setrvání, nebo vstupu do Říše, znervózněl tak, že ho 11. donutil plebiscit zrušit a 12. tam raději vstoupil, aby vše bylo regulérní.

    Vítaly ho nadšené davy, a panuje obecné přesvědčení, že anšlus vítala většina Rakušanů. Čeho se ale potom hornorakouský rodák bál? Emil Vachek navíc píše, že znalci situace si mysleli, že Schuschnigg má v plebiscitu zajištěnou většinu pro samostatné Rakousko.

    Takže ono čert ví, kdy je kde ta většina, a co to vůbec znamená. Data získávaná pod tlakem jsou obvykle hodně „tekutá“.

    Sir Humphrey nás poučuje i o dalším aspektu

  5. Vyloveno z internetu:
    Když Rusko přestane bojovat, agresivní válka na Ukrajině skončí. Když přestane bojovat Ukrajina, skončí Ukrajina.
    Není pravda, že Putin je nejnebezpečnější, když je zahnán do kouta. Naopak, dosavadní historie Putinova jednání dokazuje, že kdykoliv se mu ukáže síla, Putin ustoupí.
    Představa, že když Západ a Ukrajina Putinovi ustoupí, začne se Rusko chovat civilizovaně, je absurdní. Putinova agrese a jeho kriminální vraždění a mučení nevinných lidí pokračuje bez ohledu na strategii Západu či Ukrajiny. [Já si k tomu jenom dovolím dodat, že to vraždění probíhá nejen na bojišti nebo v jeho bezprostřední blízkosti, ale i mafiánským způsobem po celém světě mezi notábly putinského režimu, kteří z nejrůznějších důvodů upadli u cara v nemilost.] Putin své zločiny přestává provádět jen tehdy, když je mu v tom fyzicky zabráněno.

    (Zdroj: https://www.blisty.cz/art/109864-je-nacase-dodat-ukrajine-rychle-co-nejvetsi-mnozstvi-potrebnych-zbrani-aby-kriminalni-rusko-porazila-co-nejdrive.html. Drze jsem si dovolil trochu upravit poněkud kostrbatou češtinu pana profesora. Evidentně se nějaký ten prohřešek proti češtině občas podaří i bohemistovi…)

  6. Vyloveno z internetu – vzkaz všem pacifistům a mírotvorcům, kteří volají po mírových rozhovorech s Ruskem:
    „Většina [ruského] obyvatelstva si nepřeje mír, ale vítězství — a Kreml to zřejmě začal tušit. Tím spíše, že za současných okolností by jakýkoli mír vypadal jako naprostá kapitulace Ruska.“

    (Zdroj: https://denikreferendum.cz/clanek/34439-anketa-mezi-ruskymi-experty-proc-putin-vyhlasil-mobilizaci-a-cobude-dale)

  7. K věci:
    https://www.blisty.cz/art/109871-ktery-z-dvou-mocenskych-okruhu-kolem-putina-v-rusku-zvitezi.html
    (původní zdroj zde https://www.theguardian.com/commentisfree/2022/sep/23/putin-miracle-avoid-devastating-defeat-ukraine-russia)

    Jestli má ta analytička pravdu (a domnívám se, že přinejmenším je k pravdě dost blízko, protože její závěry korespondují s informacemi z prostředí insiderů), je to pro zbytek světa dost mrzuté, protože ať Rusko tuto válku vyhraje (a navrch v mocenském boji budou mít silovici) nebo prohraje (a k většímu podílu na moci se dostanou zvláštní služby), nastane v Rusku těžko předvídatelný vývoj a problém, který už teď má zbytek světa, se jenom prohloubí.

    1. Při čtení titulku jsem myslel, že se jedná é 14. říjen, den kdy Nikita padl. Ten se teď opravdu blíží. Chruščov ovšem karibskou krizi neprohrál, aspoň ne natolik, jak se má za to

      1. Pokud jde o umění odejít, Roger v noci předvedl mistrovskou lekci.

        Vyšlo mu to fantasticky, vč. toho že těsně prohráli, takže se nedá říct, že to bylo narežírované, ale zároveň se nezostudili.

        Politici bojující o život jsou nebezpečnější druh, tak se raději se zdržím prorokování, už jsem se 2x spletl… :-(

  8. Uff….!
    Fotka toho ukrajinského hrdiny z Mariupolu se zlomenou rukou obletěla svět a už se stala ikonickou.
    Tak teď tu máme pro srovnání další.
    Po jeho návratu z ruského nacistického Auschwitzu.
    Tak hlavně, že je doma.
    https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-z-ukrajinskeho-zajatce-v-rusku-zbyla-jen-kost-a-kuze-40409658#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

    1. „Tak hlavně, že je doma.“
      I když nevím, jestli by se mnou souhlasila pohaslá hvězda socialistického undergroundu, nyní horlivý rudý aparátčík stalinisty a kolaboranta Skály.
      Krátce po začátku nacistické ruské invaze se Kamil Mudra se svým kriminálnickým kumpánem z gauče odvážně radovali, jak Rusové pozatýkají všechny z Azovu a na na Ukrajině brzy zavládne ten jeho vytoužený „ruskij mir“.
      Tohoto seržanta orkové nezatkli, ten se jim po hrdinném boji vzdal až když k tomu dostal rozkaz od ukrajinského vojenského velení.
      Narozdíl od Mudry se za svůj život nemusí stydět!

    2. Ještě mne k tomu propuštění azovských hrdinů z ruských koncentráků napadá…napadají jen samé otázky!
      Proč zrovna v době mobilizace orkové vydali své nejdůležitější zajatce, na kterých staví svoji ulhanou propagandu a kterým slibovali rozsudky smrti?
      Navíc je údajně vyměnili za cosi přes 50 ruských zajatců.
      Kdo tak důležitý mezi nimi byl???
      Vydání bojovníků z Mariupolu pobouřilo i ruské neonacisty na ruských sociálních sítích, ti vojáci byli vydání tak viditelně zmučení evidentně velmi narychlo…
      Tady muselo jít o nějaký pro orki velmi důležitý obchod.

      1. Vyměněného Medvedčuka za až tak důležitého nepovažuji, i když je kmotrem jeho dcery sám Vajgl.

  9. Teď bych se věnoval domovu. Je tu druhá hodina, alternativa se třese na to, jestli komunální a senátní vyjádří nesouhlas s vládou. Třeba porážka Hřiba v Praze Nacherem by je rozjásala. Ten pokryl město i tramvaje svými portréty, psal mi domů (Osobní, Naléhavé), Andrej mu patrně dal hodně peněz. To bylo zničeného papíru…

    Tak uvidíme, jestli mu jeho Pražané porozumí?

    1. „…alternativa se třese na to, jestli komunální a senátní vyjádří nesouhlas s vládou.“

      Do senátu určitě ne. Takové zrůdy z politického obludária jako je Zwyrtek Hamplová v Kroměříži nebo Nagyová v Jihlavě postupují do 2. kola zhruba tři nebo čtyři a tam jsou zřejmě bez šance. A v některých obvodech proti sobě stojí dva koaliční kandidáti. Ale i tam, kde postupují kandidáti od Babiše, to nejspíš většinou nevyhrají. Nicméně pro tristní úroveň zdejší demokracie je příznačné, že se někdo takový jako trestně stíhaná Nagyová vůbec do 2. kola může dostat. V takových situacích mívám sklon pochybovat o tom, zda je současná forma demokracie nejlepším způsobem vlády pro daný stav a stupeň vývoje společnosti.

      Pokud jde o komunál, tak mi to vlastně – až na situaci v domovské obci – může být jedno. Jestli se Pražáci chtějí udusit ve smogu, jesti Brňákům nevadí, že je auťáky zabíjejí v centru na chodnících pěší zóny, tak mají, co chtěli. A zvlášť Brňákům přeju, ať si to vyžerou až do dna. Naději na rozumnou změnu zadupali do země, takže dobře jim tak.

      V mé domovské obci (514 obyvatel, 9 zastupitelů) po 3 volebních obdobích, kdy se stavěla jenom jedna kandidátka, takže nebylo z čeho vybírat, najednou byly kandidátky hned čtyři. (I když proti sousední střediskové obci – 824 obyvatel včetně dvou přidružených osad – jsme žabaři, tam měli kandidátek rovnou 11 a 9členná radnice se bude skládat ze 7 kandidátek, přičemž nejvíc zastupitelů – tři – bude z jedné z těch přidružených obcí, která je proslulá opozicí ze zásady – všechno, co udělají oni, je blbě, ale nás k ničemu nepustí… Jak je znám, asi se tam hned na první schůzi zastupitelstva porvou.) A volební účast u nás byla najednou 64% (průměr okresu = 46%). Vyhráli s převahou (6 z 9) ti rozumnější, tak snad se bude pokračovat v nastoupeném trendu. Ne že by nebylo co vytýkat, ale jinde jsou na tom hůř, leckde i podstatně.

      1. Já mám pocit, že Praha za Hřiba začala trochu řešit staré problémy. Spousta oprav (za které ho mnozí taxikáři proklínají), vč. Barandovského mostu. Znovu zavádění trolejbusů (jejich odstranění byl zločin)…
        Na náměstí poblíž přidělali přechody pro chodce, rozšířili chodníky, za mne kroky správným směrem. Když jedete ve všední den dopoledne Prahou 1, 2, 3, 10 ulice jsou ověnčené auty.
        Nezbývá než začít z města pro auta začít dělat město pro obyvatele; v takovém HK se mi zdá, že duch starosty Ulricha, který Hradec kdysi zreguloval, pořád trochu přežívá. Já se ovšem pohybuju, když se tam dostanu, většinou jenom kolem centra

        1. „Já mám pocit, že Praha za Hřiba začala trochu řešit staré problémy.“
          No však právě. A proto ho pražský volič s gustem z toho magistrátu zase vykope, za něj zavedená opatření se zruší a vše se zase vrátí do starých kolejí. (Podobně to bylo v Brně za Hollana a po něm.)

          Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán.

          1. Doufám, že ne. Snad si Piráti na radnici nějaký vliv udrží.

          2. Vyloveno z internetu:
            Budu mít teď v Praze nějaký práva, když nejsem auto?

      2. Dobrý komentář k situaci v Brně:
        https://a2larm.cz/2022/09/brnenska-plichta-nekdo-trochu-vyhral-jiny-prohral-a-dohromady-se-nestalo-nic/
        Trochu naděje dávají výsledky v některých městských částech. Teď ještě jak je zužitkovat v boji o magistrát… Zatím pořád platí, že ať na Dominikánském náměstí 1 sedí v těch kanclech kdokoli, tak v Brně vládne jedna (raději nejmenovaná) stavební & developerská firma a její mafiánští kamarádi… (Proto museli brněnští liberální a zelení alternativci jít v r. 2018 od válu, čemuž – nutno přiznat – sami nahráli svou politickou naivitou.) Sídlištní malé radnice, kde už léta vládnou zelené starostky (Jana Drápalová v Novém Lískovci nepřetržitě už od r. 2002 a zase vyhrála!, Ivana Fajnorová v Jundrově dtto od r. 2010 a Milada Blatná v Komíně od r. 2014, obě taky obhájily), zatím mají štěstí, že pro tu mafii nejsou zajímavé. A kdo znáte Brno, tak určitě víte, že Jundrov je jedno z nejlepších sídlišť na bydlení, a to nejen v brněnském srovnání.

        1. No a Praha… Škoda mluvit.
          https://a2larm.cz/2022/09/praha-meni-smer-lidrem-celorepublikove-opozice-zustava-babisovo-ano/
          Jestli někde platí to o zadupávání projektů politických oponentů do země po změně vládnoucí garnitury, tak je to v Praze.

          Zobecnit nejen pro Prahu se dá např. tohle:
          „Ekologická a sociální uskupení dokázala zvítězit jen v lépe situovaných obvodech, všude jinde nespokojenost s vládou vyjadřovala především volba ANO a SPD.“

          Asi začnu přijímat sázky. Čeká nás spíš cesta a) maďarská nebo b) polská? Tipuju a). Polská vláda korumpuje z erárních peněz rodiny s dětmi (u nás nehrozí, tady se korumpují důchodci a OSVČ) a i každý Grzegorz z ulice a každá Agnieszka ze vsi nenávidí Rusáky asi tak o dva řády intenzivněji než kterýkoli Honza a kterákoli Mařka v Čechistánu.

          Mně už to na těch pár let, co mi statisticky vzato zbývá, nestojí za to, ale komukoli mladšímu bych asi poradil emigraci. Tady to nedopadne dobře a bohužel se toho ještě asi dožiju.

          1. No jo, emigrovat, ale kam? Leckde je to momentálně snad i lepší, ale vyhlídky nejsou optimistické nikde. A emigrace není plán na jednu zimu.

          2. Nejstarší dcera usazená v Berlíně už několik let referuje pozitivně. Určitě se nehodlá vracet.

            Ale pro „normální“ lidi je v Evropě dlouhodobě asi nejlepší Vídeň. A kdybych se měl rozhodovat podle vlastní zkušenosti, tak bych hlasoval pro Finsko.

            Mimo Evropu nevím. Ty země, které znám, obsazují první místa v hitparádě zemí, kam bych v žádném případě nechtěl. Podle informací z druhé ruky (a taky s řadou výhrad) se zdá přijatelná třeba Kostarika.

            Ono je to relativní. Nejmladší dcera provdaná za Katalánce z Barcelony po řadě let strávených pendlováním a po několika letech života tam nedá na Čechii dopustit – a zeť je stejného názoru.

  10. https://www.novinky.cz/diskuze/domaci-nemam-duvod-ho-milovat-chtel-me-sesadit-komentoval-zeman-uspech-vystrcila-40409719

    Pavel Jelen

    Nikdo ho nechtěl sesadit. Vystrčil jen dělal co je jeho povinností. Chtěl znát skutečný zdravotní stav prezidenta, protože jeho okolí evidentně lhalo. A bylo po volbách, prezident měl v té chvíli důležitou roli, pověřit někoho sestavením nové vlády. Proto vznikla lékařská komise, která měla Zemanův zdravotní stav posoudit.

    Zeman už je opravdu jako dítě. Ani neví proč byl skutečně v nemocnici a jak vážné to bylo. Myslí si, že jen trpěl nechutenstvím.

  11. https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-amerika-usa-varuji-rusko-40409757#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

    Sullivan v komentáři nezmínil, jakou povahu bude mít případná americká reakce na ruský jaderný útok na Ukrajinu. Uvedl ale, že Washington Moskvě neveřejně „podrobněji vysvětlil, co přesně to bude znamenat“. Sullivan také řekl, že USA jsou s Ruskem na toto téma v častém přímém kontaktu, a to i v posledních dnech.

    TÉMATU SE V TIMESECH VĚNUJE I DAVID BROOKS, ALE NEMÁM ČAS TO NÁLEŽITĚ KOMENTOVAT

    1. Vměšují se, vyhrožují, zastrašují (protože nic jiného neumí) a čekají, že to něčemu pomůže? A nebo možná ani nečekají, jen si připravují půdu pro prodej eskalace domácímu publiku. Evropa je totiž, jako obvykle, zajímá jen jako objekt a instrument. Snad jedině s výjimkou Británie, což ale nám, Němcům či Polákům moc nepomůže, spíše naopak. Pánbůh s námi a zlé pryč.

      1. Jste si jako nevšiml, že jako první v tomhle konfliktu začali jadernými zbraněmi vyhrožovat Rusové (konkrétně Lavrov, Peskov nebo ten čurák a piča z RTV), Tribune?

        1. Takže musíme přikládat pod kotel a roztáčet tu spirálu dál? A to má jako fungovat? (Vlastně ano, fungovat to bude výborně, protože fungovat neznamená neválčit.)

          1. Samozřejmě, Tribune, protože byste mohl vědět, že jaderné zbraně by měly sloužit jako odstrašující prvek. Tedy že to, co kritizujete, ve skutečnosti slouží tomu, aby se Rusové neodvážili ty jaderné zbraně použít.
            Nevím, co na tom nechápete, když jste zažil studenou válku, která zůstala studená jen díky tomuto principu patové situace.

            Naopak já nechápu, jak chcete s Rusy jednat o míru, jestliže zatím jednání odmítají a veřejně deklarují, že jejich cílem je celá Ukrajina a Pobaltí.

            Vy máte stále plnou hubu míru, ale navrhujete chamberlainovské řešení, které může vést akorát k válce.

          2. A nemyslíte, že by se to mělo alespoň zkusit? A ne jednou a nadšeně to vzdát, když se to nepovede, ale zkoušet to opakovaně? Na válku je vždycky času dost a rozhodně není nevyhnutelná, to jen macho nedokáže myslet jinak.

          3. Nemyslím, že by to nikdo nezkoušel. A zároveň nevidím, že by to mělo nějaký efekt. Například Macron by mohl vyprávět o svých hovorech. Ukrajinci to zkoušeli několik měsíců, než prohlásili, že to nemá smysl, protože místo návrhů možných kompromisů se s nimi Rusové bavili pouze ve formátu ultimát, jejichž přijetí by se rovnalo kapitulaci. Kdyby na něco takového Zelenský přistoupil, zpronevěřil by se pověření od ukrajinského lidu, který si kapitulaci a ztrátu své země nepřeje.

      2. Znáte nějaký účinnější recept, jak odpovídat na výhrůžky použití jaderných zbraní, než že kdo to zkusí, nedopadne dobře?

          1. Zatím to nejde. Cíle stran jsou příliš rozdílné, Putin se nemůže stáhnout z Ukrajiny, jde mu o krk. Právě zkouší novou variantu, plebiscitem si kousek cizího území utrhnout a pak se postavit do r0le bránícího se. Varianta Krym 2.0.

            Pro Ukrajinu poměrně nebezpečné, spousta lidí vašeho typu žadoní a bude žadonit o mír. Jestli a jak se podaří zpacifikovat Scholze jsem zvědav

          2. Žeby tu nebyly příklady, jak takové pokusy dopadly?
            Vždycky se ukázalo, že Rusku nejde o mír, ale o to, aby prostřednictvím příměří dosáhlo na územní zisky na úkor Ukrajiny, a to bez jakýchkoli záruk, že potom nebude pokračovat v útočení a v obsazování dalších regionů.
            O čem jiném vypovídá mobilizace a „referenda“ v okupovaných oblastech s jasným záměrem zabrat je trvale? Je podle vás možné jednat s takovým režimem o míru, když je zřejmé, že vás chce sežrat? Žádný jiný cíl se v jeho jednání vypozorovat nedá.
            To, že ty plány nakonec selžou, je věc jiná. Pak se o zárukách míru bude jednat snáz.

          3. Jednal byste o míru za situace, kdy agresor vyhrožuje použitím jaderných zbraní, pokud budete chtít osvobodit svá území, která se v současné době pokouší podvodně anektovat?

        1. Jenže součástí té alternativy je snaha o vymazání Ukrajiny z map a Ukrajinců z dějin. Máte pocit, že 40 miliónů Ukrajinců není potřeba ptát se, co chtějí? Putin navíc není první, kdo se o to snaží – Stalinova snaha o totéž způsobila v letech 1932 – 33 vyhladovění a smrt nejméně 3,5 miliónu Ukrajinců.

          Chamberlain a Daladier v roce 1938 také přivezli Britům a Francouzům lepší alternativu. Fungovala půldruhého roku, až do blitzkriegu a bitvy o Británii. A její součástí byla snaha o vymazání Čech a Moravy z map a Čechů z dějin.

          1. Ano. To je přesné. „Mírotvůrce“ vůbec nezajímá, o co se snaží Ukrajina.

          2. Ptá se snad někdo Čechů, co by chtěli? Ptal se někdo před lety lidí na Donbase, co by chtěli? Ani dnes se nikdo Ukrajinců neptá, co by chtěli, protože co kdyby řekli, že mír? Obávám se, že na Ukrajině ani Ukrajincích nikomu nezáleží, a nejméně těm, co chtějí válku, těm jde – a vždycky šlo – v první řadě o Rusko. A možná ani o to ne, ale jen o vlastní moc.

          3. Je možné, že jste nezaznamenal, že Ukrajinci mají možnost říkat, co chtějí, a že to skutečně říkají?
            87% Ukrajinců se v reprezentativním průzkumu vyslovilo proti přenechání jakékoli části ukrajinského území Rusku. A to zároveň znamená, že o to chtějí bojovat, protože Putin nejeví ochotu bez boje odtáhnout pryč.

          4. Ještě poznámka k tomu Donbasu: I tam před rokem 2014, tedy před vstupem ruských ozbrojenců, před začátkem bojů a nelegálního záboru tohoto ukrajinského území, probíhaly průzkumy veřejného mínění. Z nich vyplývalo, že si většina tamních /převážně ruskojazyčných/ obyvatel nepřeje odtržení od Ukrajiny, natož připojení k Rusku. Z toho vycházela ukrajinská vláda, když začala Donbas bránit. Ukrajinská armáda v té době ještě bohužel nebyla konsolidovaná natolik, aby ruskému náporu, maskovanému za separaratické hnutí, dokázala odolat. Měl byste si přečíst vyprávění Strelkova o tom, jak by bez jeho úsilí/ a bez jeho těžce vyzbrojených přátel v ruských mundurech bez distinkcí/ separatistické snahy na Donbase usnuly úplně stejně jako v jiných ukrajinských regionech, kde převládala ruština.

          5. tresen: Já k tomu jenom ještě připomenu, že podle neuveřejněných výsledků průzkumu, který si ruská presidentská kancelář nechala v červenci t.r. tajně udělat v Chersonu, si připojení oblasti k Rusku přálo nanejvýš 30% obyvatel.

          6. K tomu je možné dodat, že od začátku invaze mnoho Ukrajinců z Chersonu odešlo na neokupovaná území, přičemž do města přibylo množství Rusů. Takže těch červnových 30% vypadá na nějakých 10% před válkou. Nanejvýš.

        2. *Pokud by Západ ustoupil, Putin bude zítra stát na západní hranici NATO.“
          To je titulek toho článku. Plyne z toho, že se Putinův jaderný arzenál nerozplyne, ale naopak se přiblíží našim městům a jeho vyděračský potenciál se tím silně zvýší, jakož i nebezpečí, že třes ruky šíleného agresora, kterého nemohou uspokojit žádné ústupky, přivodí katastrofu.

          1. Titulek zní: Geht der Westen darauf ein, steht Putin morgen an der Nato-Grenze.

            Čili jde o hranice NATO, a to pochopitelně východní (ty ZÁPADNÍ jsou na Havaji, resp. na Azorech). Tohle překladač nezpůsobil, v Blistech korigují lajdácky, nebo možná vůbec

        3. A právě proto, aby jaderná válka nevznikla, muselo být Rusku jasně řečeno, že jestli jaderné zbraně použije, přijde odveta. Protože jinak by je použil.

  12. https://casopisargument.cz/?p=45603

    Facit:
    Nasser [šéf Saudi Aramco] ve svém projevu zmínil znepokojující věc: ropná pole po celém světě se každoročně zmenšují v průměru o 6 % a v loňském roce u některých starších polí to bylo o více než 20 %. Při těchto úrovních vyžaduje pouhé udržení stálé produkce hodně kapitálu.

    Moje poznámka:
    Saúdové už nejméně 20 let falšují zveřejňované informace o stavu svých ropných polí, aby uklidnili své největší zákazníky především v USA. Skutečnost je pravděpodobně mnohem závažnější než uvádí Nasser. Od doby zestátnění Saudi Aramco v 80. letech se na jejich data o stavu těžitelných zásob nelze spoléhat, což je dobře známo i CIA a Pentagonu. Insideři a veteráni ropné branže už dávno vědí, že největší saúdská ropná pole (např. Ghawár) melou z posledního. Snaha zakrýt skutečný stav vede například k takovým zvěrstvům jako je tlačení mořské vody do některých vrtů. Vytěžený produkt je pak mořská voda s nízkými jednotkami % surové ropy.

    Suma sumárum, přírodní zákony ani vyčerpatelnost fosilních zdrojů nikdo neodkecá. A z tohoto pohledu je i ukrajinská válka důsledkem – sice nepřímým a „třikrát za roh“ zprostředkovaným, ale prokazatelným – stejné příčiny, tj. postupujícího vyčerpání zdrojů a boje všech proti všem o ty zbývající. V tomto ohledu je snaha EU – tlak na úspory a urychlení přechodu na obnovitelné zdroje – správná. Jenom se mělo začít tlačit na pilu mnohem dřív, nejpozději po první plynové krizi v letech 2004 – 2006. Ten prošustrovaný čas se už těžko bude dohánět. A žabou na prameni těchto snah jsou v tomto případě dlouhodobě Němci, především někteří bývalí i současní němečtí politici podporující trvání závislost Evropy na ruských zdrojích. .

  13. spousta lidí vašeho typu žadoní a bude žadonit o mír

    A za to bych se měl stydět? Stydět by se měli spíš ti, kteří chtějí válku, ti, pro které je vítězství víc, než životy.

    Je to smutné, že o mír se musí žadonit, zatímco války je všude dost a na povinný příděl, je to smutné, že o mír se musí žadonit u těch, kteří chtějí válku.

    1. Kdo chtěl válku, což se projevilo jejím zahájením letos v únoru? Kdo Putina žádal, aby to nedělal?
      Co se na tom od té doby změnilo?

    2. Tohle Tribunovo zahrávání si se slovy, jako je MÍR je jen pro hodně naivní.

      I mír může totiž být špatný: celou válku jsme se třeba báli tzv. vestfálského míru, čili aby stát nebyl obnoven v horších hranicích. Mnoho agresorů už tuhle podvodnou hru v dějinách hrálo; Hitler nejdřív s Chamberlainovými obavami z války a potom obviňoval Poláky, když mu nechtěli postoupit Gdaňsk, že ohrožují mír.

      Polský ministr Beck na tuhle demagogii 5. května 1939 odpověděl klasicky:
      Mír je drahocenná, žádoucí věc. Ale i mír má svou cenu, jako vše ostatní. My Poláci neznáme výraz mír za každou cenu.

      (Jistě, Józef Beck má u nás špatnou pověst, v lecčems zaslouženě, ale tímto tvrdohubým postojem prokázal světu velkou službu. Nikdo neví, zda by byla válka vypukla, kdyby této odvahy čelit vydírání nebylo…)

      Tím jsem odpověděl na dvě drobné, spíš jazykové, nejasnosti odpověděl a můžu se věnovat záležitostem k věci. Ale bude to chvilku trvat

      1. Pokud se pořád dokola válčí o hranice, co zkusit ty hranice zrušit? Mě opravdu přijde absurdní, aby si lidé navzájem podřezávali krky kvůli čáře na mapě, tedy kvůli něčemu, co ještě relativně nedávno neexistovalo a pokud ano, tak rozhodně ne v té podobně, která má být důležitější, než životy.

        1. Já souhlasím. Tahle planeta je příliš malá na to, aby se tu 190 vlád pralo o zbytky zdrojů. Jenže to by chtělo jednu světovou vládu a něco jako Centrální mozek lidstva – vzpomínáte? A hned se na Vás sesypou vlastenci z většiny z těch 190 zemí, že tu chcete zavádět NWO.

          Dobrým testem politické průchodnosti realizace takových představ jsou reakce některých jinak vcelku zdánlivě rozumných lidí na návrhy na federalizaci Evropy. A přitom – jestliže se někde v politice ještě nacházejí aspoň zbytky zdravého rozumu – nic jiného nezbude, protože všechny ostatní představitelné variaty jsou ještě horší.

          Někde jsem četl, že kdyby se světové bohatství spravedlivě a rovnoměrně rozdělilo mezi všechny v současnosti žijící pozemšťany, tak by se každý měl jako průměrný Švýcar v roce 1960. Nevím jak koho, ale mě by vůbec neuráželo, kdybych se dnes v roce 2022 měl mít jako průměrný Švýcar v r. 1960. Ale i když pominu těžko řešitelné technikálie typu jak bez násilí rozdělit majetek 10 nejbohatších pozemšťanů mezi tu polovina lidstva, která má dohromady míň než oni, tak mi to pořád říká, že bez nějaké světovlády to asi možné vyřešit a především potom udržet nebude. A už jsme v kruhu…

  14. „Tento týden jsem se dozvěděl něco o tom, jak o situaci přemýšlejí američtí představitelé.“

    PÍŠE DAVID BROOKS V DOTYČNÉM ČL. TAKOVÝ KOMENTÁTOR TAK VELKÉHO DENÍKU JAKO NY TIMES, JE VLIVNÁ OSOBA. O TOM NETŘEBA POCHYBOVAT

    „Američtí zpravodajští činitelé se domnívají, že je nepravděpodobné, že by se ruská armáda na Ukrajině jednoduše zhroutila. Věří však, že ruským silám dochází dech a jsou těžce biti.
    Bylo mi řečeno, že za posledních sedm měsíců bylo zabito nebo zraněno 80 000 až 110 000 ruských vojáků. Rusko ztratilo 50 procent svých předválečných vojenských tanků. Ztratila 20 až 30 procent svých bojových vozidel pěchoty a desetinu svých pokročilých bojových letadel. Rusové také spálili obrovské množství přesné munice. Morálka je hrozná. Během posledních týdnů byla většina ruských sil v defenzivě nebo ustupovala.“

    GRADUÁLNÍ, NE ŠOKOVÁ TERAPIE.
    To je viditelný a klíčový prvek AMERICKÉ STRATEGIE. NEZAHNAT RUSY K ZOUFALSTVÍ, ABY NEZAZKRATOVALI, ALE „UONDAT JE“. JE TO ZŘETELNÉ Z VYSTOUPENÍ BIDENOVÝCH I DALŠÍCH

    „Američtí představitelé se nyní připravují na všechny způsoby, jak by Putin mohl eskalovat válku, pokud bude předstírat, že Rusko samotné je napadeno. Mohl by odpalovat rakety na americká zařízení v Polsku a jinde ve střední a východní Evropě. Mohl by eskalovat ve vesmíru zničením satelitů. Mohl by zahájit raketový úder proti spojenci v NATO. A samozřejmě mohl použít taktickou jadernou zbraň — možná na ukrajinské město, na ukrajinskou vojenskou jednotku nebo jen na otevřeném poli, aby ukázal, že to myslí vážně.
    Záměrem by bylo zastrašit Západ, aby přestal podporovat Ukrajinu.

    Zdá se, že američtí představitelé nevědí, zda Putin použije nebo nepoužije jaderné zbraně, ale berou tuto možnost docela vážně. Ve své komunikaci s Rusy se snaží sdělit, že jakékoli použití jaderných zbraní by postavilo svět do úplně jiného místa. Nemluví o tom, jaké jsou jejich plány za takových okolností, ale naznačují, že jsou vážné.

    Celkově americká strategie je pomoci Ukrajincům porazit ruskou invazi, ale pomalu, postupně. Cílem je zasáhnout soupeře sérií dílčích úderů, ne jít na drtivý „homerun“. Američtí představitelé se nechtějí nechat se zastrašit Putinovými hrozbami. Na druhou stranu ho nechtějí přimět k tomu, aby udělal něco unáhleného. Nechtějí Götterdämmerung, situaci, kdy se zoufalý Putin rozhodne strhnout celý svět kolem sebe. Snaží se řídit tempo války, aby bylo Rusko postupně vytlačováno z Ukrajiny.

    Ovládání tempa války, to zní opravdu obtížně, ale pomůže počasí. Koncem října a listopadu se Ukrajina rozbahní a je obtížné zahájit útočné operace. Postupem času a možná i příští rok mohou Ukrajinci postupně využít svých výhod: brání svou vlast, mají flexibilní decentralizovanou velitelskou strukturu, protivzdušná obrana Rusům většinou znemožnila provádět kombinované vzdušné a pozemní operace a díky západní pomoci mají mnohem lepší zpravodajství.“

    JAK TO MŮŽE SKONČIT?

    „První americká naděje je, že Putin nakonec provede analýzu nákladů a výnosů a dojde k závěru, že jeho nejlepší možností je vyjednávat. Druhá naděje je, že si Ukrajinci udělají tuhle analýzu také. Uvědomí si, že zatímco vyhrávají válku, je také téměř nemožné fyzicky vypudit ruské jednotky, které jsou zakopány na východní Ukrajině. I oni se rozhodnou vyjednávat.
    Pokud se tak stane, dojde k územnímu urovnání a bude znovu nastolen mezinárodní řád založený na globálních pravidlech.

    Moje myšlenka na rozloučenou je, že příliš mnoho západního strategického myšlení ignoruje samotné Ukrajince – to, co si přejí. Vyhrávají, vášniví a plní spravedlivého rozhořčení a zdá se, že žízní po maximalistickém vítězství, které zjevně cítí na dosah – včetně získání Krymu zpět. Proč by se hrdinové tohoto konfliktu měli spokojit s vlažným, postupným přístupem a částečným vítězstvím, a co se stane, když to neudělají? “ …

    OTÁZKA JAK Z TOHO VEN, JE TU OD ZAČÁTKU. UŽ NĚKDY NA JAŘE JSEM TU PSAL, ŽE TO NEMŮŽE SKONČIT JINAK, NEŽ PŘÍMĚŘÍM NA DOSAŽENÝCH LINIÍCH. A TO DOČASNÝM.
    UA+Západ RUSKÉ ÚZEMNÍ ZISKY NEUZNAJÍ, A BUDOU ČEKAT NA ZMĚNY V KREMLU.

    DOSUD MĚ NIC LEPŠÍHO NENAPADLO

    1. To je pořád Putin sem, Putin tam… co když je dědek už dávno mimo hru a jestřábí letku řídí někdo jako Medvěděv? Nebo hůř, co když je viditelně chřadnoucí Putin tím posledním, co drží jestřábi na uzdě?

      1. Ti, na které je vidět v médiích, to ve skutečnosti neřídí. Dělba práce je tato: Na veřejnost se vystrkují ty největší a nejplechovější huby, které mají za úkol nejrůznějšími způsoby strašit politiky, kapitány průmyslu a veřejnost doma i v cizině a testovat hranice možného včetně zahraničních reakcí. Ale neřídí to ani sám Putin. Jinde v této diskusi už taky padlo něco o různých mocenských skupinách. Ono je to jako součet vektorů: Výslednice vypadá úplně jinak než její jednotlivé složky. Jednou z těch na první pohled neviditelných složek je ruský propagandistický a dezinformační průmysl. Z výsledků jeho práce – které jsou naopak velice viditelné – mám větší strach než z možného nasazeni ZHN.

  15. „Jak tak tu i onde čtu, že by se Rusům, kteří nechtějí válčit na Ukrajině, neměli dávat víza a azyly, aby do té války museli, tak to na mě působí, že pro bojovníky za Ukrajinu není ani tak důležité, aby válka skončila a přestali umírat Ukrajinci, jako aby ještě víc umírali Rusové.“ Trubhn tweet

    Osobně jsem tak z 51% pro udělování azylu ruským mobilizačním migrantům, ze 49% proti.
    Takže si troufám tvrdit, že jsem schopen to vnímat vyváženě a ne přitroublou a čím dál víc fanatickou tribunovskou logikou .
    Racionální důvody pro NE jsou shrnuty výstižně třeba zde:
    https://mobile.twitter.com/HPrahy/status/1572809303022608384?cxt=HHwWgIC94cvu3tMrAAAA

      1. „Ukrajinští muži poslali své manželky a děti do bezpečí a šli bojovat za svou zem.
        Ruští muži utekli od svých manželek a dětí do bezpečí, aby nemuseli bojovat za svou zem.“
        „Jediný, kdo utíká před ruskou armádou jsou sami Rusové“
        Atd…
        Spousta dobrých důvodů, proč je tu nechtít.
        To mé jedno procento převahy pro je jen taková hodně idealistická- a možná hloupá-investice do budoucna.

  16. A opět skvělý Dolejší na BL:
    Schrödingerovi mírotvůrci jsou lidmi zvláštního ražení. Kdekoho po léta obviňují, že prý zhola zbytečně „straší Ruskem“, od nějž prý zaručeně nic nehrozí. Ale když toto Rusko záměrně a promyšleně vyvolá největší válku v Evropě po roce 1945 a navíc ji masivně eskaluje, jsou to právě tito „odvážlivci“, kteří vždycky měli z ruské vojenské hrozby „pro strach uděláno“, kdo se z Ruska naráz doslova podělal.

    Velkým problémem Schrödingerových mírotvůrců je, že plácají nesmysly o deeskalaci konfliktu, jehož povahu dodnes nepochopili, a ani za nic nenabídnou věrohodný způsob, jak by svět mohl účinně „deeskalovat“ Putina.“
    https://blisty.cz/art/109890-schrodingerovi-mirotvurci.html

  17. Jak prosté…
    To nám musí připomínat Chodorovkij?

    „WELT: Může Ukrajina vyhrát válku?
    Chodorkovskij: Odolnost Ukrajiny závisí na její odvaze a dodávkách zbraní ze Západu. Pokud v jedné oblasti odpadnete, všechno se zhroutí. Rád bych upozornil na následující: Západ zatím dodal zbraně ve ceně 10 miliard amerických dolarů a ukázal, že Putina lze s nimi zastavit. Když dnes utratím 500 miliard, protože mě Putin vydírá svými dodávkami energie, nebylo by lepší, kdybych poslal Ukrajině zbraně za 50 miliard? Aby Ukrajina mohla vyhnat Putinovy ​​jednotky, mohl být svržen a Západ mohl navázat normální obchodní vztahy s Ruskem“

Váš příspěvek do svévolně moderované diskuse

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s