Jak jsem se mýlil v geopolitice

Nač chodit kolem horké kaše. Když jsem tu psal, proč Rusko nezaútočí na Ukrajinu, tak jsem se mýlil. Hodně a ošklivě mýlil. Asi to Rusové nečetli, nebo co, ale zaútočili. Přitom ty důvody, které jsem uváděl, jsou podle mě stále platné. Takže se Rusové chovají buď zcela iracionálně, nebo je za tím nějaká racionalita, kterou nedokážu pochopit. A snad ani nechci. Co může být racionálního na tom poštvat proti sobě celý svět? Co může být racionálního na tom udělat ze sebe před celým světem lháře? Jediné, čeho dosáhnou je, že naženou Američanům do náruče i ty, kteří do ní zatím nechtěli. Jenže teď už je to jedno. Pokud má být Rusko stejný šmejd, jako USA, to už si radši vyberu USA, tam mají alespoň Hollywood. Z mé strany už to není zklamání, ale vyložené nasrání. Nasrání, že zase budou trpět obyčejní lidé, zatímco panstvo si bude mastit kapsy. Nasrání a strach, protože tohle absurdní svinstvo může dopadnou hůř, než špatně, zejména pokud se do něj zapojí stejně agresivní pitomci z naší strany. A že už se ozývají a že je teď bude ještě těžší držet na uzdě. Možná, říkám možná, že kdyby USA tak snadno neprošla invaze do Iráku a do Afghánistánu, tak by teď Rusové třeba nebyli tak drzí, jenže pozdě bycha honit. Děje se, co se děje, dobrého v tom není nic a nezbývá, než doufat, že to skončí stejně rychle, jako to začalo, že se to nerozšíří, že Rusové dostanou rozum, že se zastaví, že se stáhnou… klidně i proto, že to ruské vedení neustojí doma. Tak nějak začínám být stále více přesvědčený o tom, že by Rusku opravdu prospěla změna režimu, protože všechno je lepší, než válka. Válka je vůl. Vždycky byla a vždycky bude.

3 093 komentářů: „Jak jsem se mýlil v geopolitice

  1. Ze stanoviska Anarchistické federace k mobilizaci v Rusku – datováno 27. 09.:

    Velká část povolaných bojovat moc nechce, stát jim zřejmě nedokáže zajistit odpovídající výcvik, logistiku či výbavu a celkově je společenské přijetí náboru nových vojáků spíš rozpačité.
    Pro nás jsou přirozeně nejzajímavější protiválečné protesty, jež prakticky hned po oznámení mobilizace utvořily největší vlnu odporu od jara. Ty jsou ale spíše špička ledovce nynějšího dění.
    Protesty byly nejsilnější v západních městech – centru samozvaného impéria, kde jsou sice nejviditelnější, ale současně ukazují na zapojení hlavně lidí spíše ze střední třídy, nikoli těch na periferiích.
    Například zprávy od anarchistů v sibiřském Irkutsku byly na hony vzdálené skandujícím davům v Moskvě a Petrohradu: na náměstí se tam sešlo horko těžko šedesát lidí, a než mohli začít něco dělat, přijela policie včetně těžkooděnců z OMONu a akci ukončila. Podobně to vypadalo na dalších místech ve východní části Ruska: minimální účast vzhledem k tomu, že jde o často statisícové až milionové aglomerace, rychlá a nevyhnutelná represe. Ať už jsou protesty proti válce jakkoli odvážné a v Moskvě či Petrohradu poměrně viditelné, v nynější formě nejsou schopny režim ohrozit nebo výrazněji zkomplikovat válku. V zásadě totéž platí pro přímé akce a sabotáže. Jako mnohem větší hrozba pro válečné šílenství než stále víceméně titíž lidé v ulicích vychází očekávatelná snaha mnohých mobilizovaných se náboru vyhnout. Ať už skrze úplatky, falešná lékařská potvrzení, skrývání se či v případě movitějších odjezd do zahraničí. Každý další muž odvedený od rodiny navíc samozřejmě zvyšuje politickou tenzi.

    Zde je nutné si ve zkratce vyjasnit, že západní chápání toho, jak Rusko vlastně vnímá válku, je od začátku zkreslené. Přestože zmanipulované průzkumy veřejného mínění přisuzují Rusům převážně proválečný postoj, byť se zřetelnými rozdíly u mladších lidí stojících o nezávislé informace, převažujícím jevem je spíš apatie. Kremelský režim se sice snaží na společnost působit bez nadsázky fašistickou propagandou a bez problému dostane tisíce lidí na proválečné manifestace, jeho hlavní silou alespoň dosud ale bylo, že se většiny populace válka přímo netýkala.
    Vyhrocené ideologické postoje (zastoupené například Alexandrem Duginem či jeho v srpnu zabitou dcerou) o „Novorusku“ a impériu, které musí pohltit méněcenné Ukrajince, sice značnou část populace nijak nepohoršují, ale aktivně je zastává pravděpodobně jen nevelká, byť hlasitá menšina radikálů. Ti se postupně propracovali k postojům, které jsou paradoxně ještě hnusnější než ty, jež zastává sám Kreml. Radikálové, jako je po všech stránkách bizarní hajzl Igor „Strelkov“ Girkin, nejenže válku podporují, ale dokonce kritizují Putina za příliš „mírný“ přístup k Ukrajině. Dlouhodobě jsou naštvaní, že společnost jako taková není mobilizovaná a zcela oddaná válce. Přestože jde o směs fašistů a všeobecně odporných kreatur, radikálové si dobře všímají, že obyčejný Rus odkýve podporu války často hlavně proto, že to nic nestojí, a jeho válečnictví skončí, když by mělo vyjít za hranice obýváku.
    Podpora války velkou částí společnosti tedy není úplně iluzorní, ale spíš situační. Dá se domýšlet, že ochota přikyvovat a akceptovat, že Rusko nějakým způsobem bojuje i za cenu ztrát, je vyloženě podmíněná tím, že se zachovává alespoň iluze úspěchu a domů se nevrací ohromné počty mladých etnických Rusů v rakvích nebo zmrzačených. Tato apatie je dvojsečná pro všechny strany. Neumožňovala alespoň zatím – vedle dalších faktorů – Rusku roztočit válečnou mašinerii na sto procent. Ale také zaručuje Putinovi, že se proti němu nezdvihnou skutečně lidové bouře nad rámec omezeného množství protiválečných aktivistů, které zvládne ukočírovat policejní násilí. Co se stane teď, v moment mobilizace, není jisté.

    Jisté se zdá, že pokud chce Putin ve válce pokračovat, musí verbovat, kde se jen dá. Kremlu na bojišti chybí to zcela nejzákladnější: lidské síly. A není to „jen“ proto, že Rusů v téhle nesmyslné válce už desetitisíce padly a až několikanásobně tolik utrpělo zranění, často velmi vážná.
    Jakkoli je Rusko oproti Ukrajině mnohem větší a stále disponuje velkou převahou v počtu techniky, Ukrajinců je teď vlivem několika částečných mobilizací zkrátka ve zbrani víc, jsou nesrovnatelně motivovanější a vědí, zač a proč bojují. Navíc drží vnitřek země, a mohou se tak v podstatě volně pohybovat mezi frontami, zatímco pro Rusy znamená jakýkoli přesun sil logistické peklo.
    Kolik lidí Kreml narve do válečného ohně částečnou mobilizací, se neví: oficiálním cílem je 300 tisíc nových bojovníků, to je ale současně hodně a málo. Hodně proto, že ruský vojenský systém pravděpodobně není na takový počet lidí připraven. Teoreticky by mohl zkusit povolat řádově i miliony lidí, i pokud by se ale dotyční podvolili, systém by se jimi zahltil.
    S mobilizacemi počítal Sovětský svaz, jeho kapacity ale není Rusko zdaleka schopno udržovat. Armáda je prolezlá korupcí, chybí infrastruktura i vybavení, výcvik je často potěmkinovský a řada z těch, kteří by měli připravovat nové vojáky, leží mrtvá na Ukrajině. I pokud by se opravdu verbovali pouze záložáci s relevantní vojenskou zkušeností, jak je avizováno, dostat je na Ukrajinu potrvá měsíce. V zimě, kdy dorazí, bude vše mnohem náročnější, vojáky zdeptá mráz a jakýkoli postup zkomplikuje sníh či bahno.
    To, čemu se cynicky říká „bojová hodnota“, navíc může být vlivem mizerné organizace, demotivace a nedostatečné výstroje až překvapivě nízké. Proto může být 300 tisíc paradoxně i málo. I pokud Rusko skutečně zmobilizuje tolik lidí, neznamená to, že se čarovně objeví na frontě. S více vojáky vzrostou již tak nezvládané nároky na logistiku a vše ostatní. Už teď se objevují videa, kde novopečení ruští bojovníci nevěřícně ukazují zrezivělé staré kalašnikovy, které vyfasovali jako osobní zbraň, přestože by něčím podobným nevzala za vděk ani ta poslední guerilla v džungli.
    A protože se Ukrajinci, stále zjevně v docela dobré kondici a vyzbrojováni modernější výbavou ze Západu, nehodlají vzdát, je vůbec otázka, zda se nalitím nových tisíců lidí do ruského válečného chaosu pro Kreml něco zásadně zlepší. V krajním případě se ruský diktátor samozřejmě může rozhodnout frontu zkrátka zahltit všemi prostředky bez ohledu na ztráty a cenu. Jestli ale k něčemu povede mobilizace s naprostou jistotou, tak prostě k dalšímu utrpení ve jménu ruského imperialismu. Putin dal najevo, že dokud bude koho posílat na smrt a země se zcela nerozloží, nehodlá ustoupit. Zverbování nových sil je gestem eskalace dovnitř Ruska i směrem na Západ: „nenecháte nás vyhrát ‚speciální operaci‘, tak bude válka“, říká vlastně diktátor a testuje, zda se země NATO leknou. Pokud by toho dosáhl a rozvrátil masivní podporu Ukrajině ze Západu, pro obránce by to mělo možná horší následky než příchod nových invazních jednotek.

    Pro nás jako anarchisty a anarchistky je situace složitá a přirozeně frustrující. Jsme proti válce, nicméně nemůžeme jí objektivně zabránit: jediné, co ji ukončí, je porážka Kremlu, potažmo jeho dotlačení do pozice, která už bude zcela neudržitelná. Pokud tedy nebereme jako alternativu zničení Ukrajiny a zmasakrování tamějších lidí.
    Musíme si konečně přiznat, že zde nevidíme nějaký symetrický střet dvou států, ale agresi fašistického Ruska, které se v touze po znovunabytí imperiální moci nezastaví před brutalitou vůči lidem vně i uvnitř státních hranic. Putin nejenže nařídil přepadnout Ukrajinu, ale také soustavně zadupává domácí opozici a s pořádnou dávkou cynického rasismu posílá na smrt bezpočet těch, kteří se mu mohou nejméně bránit – chudých, etnicky diskriminovaných. Arogance bude dřív či později jeho koncem, a to dost možná koncem patřičně bolestným. Ale do té doby tu zkrátka nemáme žádná příjemná řešení. Válka může trvat ještě dlouho, nicméně navzdory všem dalším problémům – drahotě, inflaci, klimatické krizi – ji zkrátka nejde ignorovat. Jakkoli si to žádá úsilí a vůli, potřebujeme vydržet v podpoře kamarádů a kamarádek bránících nyní Ukrajinu: ať již se zbraní v ruce, skrze zajišťování podpůrných sítí či humanitární dobrovolnictví. Nejen proto, že je to správně, ale i kvůli zcela zásadní hrozbě, kterou ruský imperialismus představuje pro celý region středovýchodní Evropy.
    Jen naivka by si myslel, že se Kreml, který neváhá po měsíce vyhrožovat jadernými zbraněmi a pořádat očividně zmanipulovaná referenda o připojení k Rusku v oblastech, jež ani celé nedrží, zastaví v případě úspěchu na Ukrajině. Kam vede smírný přístup k fašismu, víme z historie. Nemluvě o tom, že Rusko dlouhé roky podporuje (a dostane-li možnost, dál podporovat bude) jako svou pátou kolonu na Západě různé fašoidní a šovinistické spolky, které jsou nám objektivně nepřátelské.

    Impérium musí padnout.

      1. Za tuto anarchistickou analýzu by se nemusel stydět žádný režimní politolog, kdyby jí tedy byl schopen. Je to chyba západních politiků a mainstreamových médií, že anarchistickou subkulturu potlačují, místo aby jí využívali jako zdroje myšlenek potenciálně užitečných i pro praktickou vládní a opoziční politiku.

  2. V pár větách stručně shrnuty důvody ruského vojenského debaklu.
    Viz. závěr vlákna:
    Úspěšná vojenská strategie stojí a padá na úzké součinnosti politické a vojenské složky státu. Ty spolu definují, s ohledem na dostupné prostředky, konečnou podobu cílů, přičemž vzájemně respektují své kompetence.
    Toho současné Rusko ze své podstaty není schopno.

  3. Ať pro ten rusáckej chlív nezapomeneme i na jiné země.
    V Íránu už pár dnů probíhají bouřlivé protesty žen za svá práva.
    A islámském Íránu holky pálí hidžáby a na nějakou mravnostní policii, imámy, tradice…zvysoka serou.
    Naše jinak bystrá alternativa ovšem zřejmě trochu zaspala, protože ještě jsem nikde nečetl, že je to celé v režii síajéééj.

    1. Kdyby tak orkové udělali ze svých povolávacích rozkazů pouliční osvětlení po vzoru odvážných iránských holek -co brání jen své vlasy- udělali by určitě líp, než když se vylití jak vázy dostaví k odvodu jak ovce na porážku.
      Ale Rus holt není hrdý Peršan(ka)!

      Slyším tam inšalláh :-)

  4. Podobně jako kdysi v Haliči „Drahou vlast ovinuly nějaký mraky“ , tak taky ovinujou alternativu (souběžně s „úspěchy“ Ruska na Ukrajině).

    https://vlkovobloguje.wordpress.com/2022/10/05/uvodnik-dnesni-kosy-geopolitika-blizka-i-vzdalena-ale-vzdycky-nas-zasahujici/

    Tak vlk dnes začal sérii článků o možném posílení Číny na úkor Ruska. Jsou to samozřejmě úvahy typu pana Broučka na Vikárce, ale někteří lidé přece jen procítají z představy o vždy neporazitelné ruské armádě. Uvidíme, co tam ještě přeloží ze světových zdrojů

    1. To mi připomnělo jeden hodně fousatej vtip z dob režimu reálného socialismu, zhruba ze začátku 80. let.

      Brežněv a Reagan se nechali zmrazit a společně vzbudit po 100 letech. První, co si poručili po probuzení přinést, byly čerstvé noviny. Oba se začetli do titulků a najednou se oba naráz začali smát.
      Reagan: No prosím tě, čemu se tak chechtáš?
      Brežněv: Tady čtu, že americkým presidentem se stal černošský předseda Komunistické strany USA. A ty se směješ čemu?
      Reagan: No, tady píšou, že na čínsko-polské hranici zatím vládne klid…

      Já si myslím, že Čína všude, kde bude moci dosahovat svých cílů bez použití armády, bude dávat přednost nevojenským prostředkům. V některých částech Sibiře a Dálného Východu jsou už čínské firmy jako doma a dělají si tam víceméně co chtějí. Navíc hrají a budou hrát čím dál větší roli demografické a sociální poměry: V Číně nastává v důsledku politiky jednoho dítěte nedostatek mladých žen na vdávání, zatímco ruští muži nestojí jako perspektivní zakladatelé rodin za nic – řekl bych, že brzy to zapadne do sebe jako klíč do zámku…

      1. Já znám jinou pointu: „Myslím Waltře, že otázka sjednocení Německa ztratila na aktuálnosti“ řekl A. Kosygin W. Ulbrichtovi ve frontě na oběd v čínském koncentračním táboře v Šárce.

        Někteří alternativci hýčkali představu nerozborného😊 spojenectví těch dvou sousedů

    1. 2 milióny ze 75-90 miliónů barelů denně, to by snad ani nestálo za řeč, kdyby se svět choval rozumně…

      1. Ono jde spíš o tu symbolickou hodnotu, protože USA chtěli po Saúdech přesný opak, ale ti se po poradě s Ruskem a Čínou rozhodli, jak se rozhodli.

        1. Tak jistě, ceny po každém takovém kroku předvídatelně vyletí nahoru, což vyhovuje Saúdúm i Rusům.

        2. Saúdi mají s USA svoje vlastní rozlité mléko. S Trumpem ne, ale s Demokraty. Takže nejde tak moc o pomoc Rusku, ale sledují svoje zájmy.

          Čili co na na to Amíci? Jasně, STRATEGICKÉ REZERVY

          Z pohledu Bidenova kabinetu navíc oznámení o omezení produkce těžko mohlo přijít v horší dobu. Za měsíc USA čekají midtermové volby do Kongresu a jedním z hlavních témat jsou vysoké ceny všeho včetně benzinu a nafty. Krok k omezení produkce označil Bílý dům za „krátkozraký“ a OPEC obvinil ze „spolčování se s Ruskem“. Zároveň oznámil, že v příštích dnech uvolní další miliony barelů ropy z amerických strategických rezerv ve snaze snížit ceny na trzích – tedy něco, co JEŠTĚ den před zasedáním OPEC mluvčí Bílého domu vylučovala.

    2. Jednotky specnaz GRU nejsou určeny ke klasickému boji na frontě, ale k nasazení „polopartyzánským“ – nebo teroristickým, chcete-li – způsobem (najdi, udeř, uteč), k průzkumným a záškodnickým akcím, případně k potlačování civilního odporu. Tomu odpovídá jejich výcvik i výzbroj. Už od začátku války zahraniční komentátoři upozorňují na to, že na Ukrajině byly nasazeny v naději, že její armáda nebude schopna masivního odporu. Jejich použití v klasických frontových akcích svědčí o hloubce buď neschopnosti nebo zoufalství ruského velení.

  5. CO PRAVÍ IZRAELSKÝ VOJENSKÝ EXPERT? (Českého generála dodám později.)

    https://meduza.io/feature/2022/10/05/mogut-li-ukrainskie-voennye-otbit-herson-a-doyti-do-kryma

    Если продвижение ВСУ будет продолжаться в том же темпе, что и сейчас, насколько реально освобождение всех захваченных Россией территорий?

    — Любое наступление рано или поздно выдыхается: есть потери, заканчиваются резервы. Пока наступление проходит волнами. Несколько дней особо активного продвижения, потом, возможно, оперативная пауза и накопление сил для следующего удара. Вряд ли темпы наступления будут такими же непрерывными, как в последние два дня. Разве что произойдет какое-то крушение российской обороны в конкретном секторе. В принципе, это тоже может случиться, но заранее на это рассчитывать было бы неразумно.

    Эта война, кроме прочего, показала, что делать какие-то долговременные прогнозы — это неблагодарное дело. Поэтому проводить экстраполяцию, думаю, в данном случае неверно…

  6. MUSÍME DOUFAT, ŽE BIDENOVO VAROVÁNÍ JE JEN PREVENCE

    President Biden delivered a striking warning on Thursday night that recent threats from President Vladimir V. Putin of Russia could devolve into a nuclear conflict, telling supporters at a fund-raiser in New York City that the risk of atomic war had not been so high since the 1962 Cuban Missile Crisis.

    “We have not faced the prospect of Armageddon since Kennedy and the Cuban Missile Crisis,” Mr. Biden told a crowd at the second of two fund-raisers he attended on Thursday evening.

    “We are trying to figure out: What is Putin’s off ramp?” Mr. Biden said, adding: “Where does he find a way out? Where does he find himself where he does not only lose face but significant power?”

    Mr. Biden’s references to Armageddon were highly unusual for any American president. Since the Cuban Missile Crisis, 60 years ago this month, occupants of the Oval Office have rarely spoken in such grim tones about the possible use of nuclear weapons, much less talked openly about “off ramps.”

    The president’s warnings, delivered bluntly to a group of Democratic donors rather than in a more formal setting, came as analysts in Washington have been debating whether Mr. Putin might resort to tactical nuclear weapons to counter his mounting military losses in Ukraine.


    1. His remarks and others by top Russian leaders represent the first time since 1962 that Moscow officials have made explicit nuclear threats.

      Officials in Washington have been gaming out scenarios in which Mr. Putin might decide to use a tactical nuclear weapon to make up for the failings of Russian troops in Ukraine. In late February, Mr. Putin called for his nuclear forces to go on alert, but there has been no evidence that they did so.

      Contrary to Mr. Biden’s comparison, American officials say they do not believe this moment is as fraught as the Cuban Missile Crisis, during which Mr. Kennedy declared a quarantine of Cuba to stop the delivery of nuclear weapons to the island. The chances of Mr. Putin using an atomic weapon remain low, they have said.

      But they are clearly worried that Russian military doctrine treats tactical weapons as a potential element of conflict between ground forces. And it was that doctrine that Mr. Biden indicated he is most concerned about, because of the chances of rapid escalation.

      Tactical weapons come in many sizes and varieties, most with a small fraction of the destructive power of the bombs the United States dropped on Hiroshima and Nagasaki in 1945. But they are hard to use and are difficult to control. On Thursday, Mr. Biden said he did not think it would be possible for Russia to use a tactical weapon and “not end up with Armageddon.”

      “We’ve got a guy I know fairly well,” Mr. Biden said of Mr. Putin at the fund-raiser. “He’s not joking when he talks about potential use of tactical nuclear weapons or biological or chemical weapons because his military is you might say significantly underperforming.”

      In late September, Mr. Biden’s national security adviser, Jake Sullivan, said that any nuclear weapon use would result in “catastrophic consequences” for Russia, adding that in private communications with Moscow, the United States had “spelled out” how America and the world would react.

  7. „Se slzou v oku vzpomínám na studenou válku, kdy se lidé jaderných zbraní báli a jejich použití se děsili. Jenže teď jsme dál a veřejný prostor ovládla generace, která zná válku jen z hollywoodských filmů a počítačových her.“ Tribun tweet

    Tak já mám pocit, že Putin a většina jeho ruské klaky, která použitím jaderných zbraní už dlouhé měsíce z veřejného prostoru zcela nepokrytě agresivně vyhrožuje, nepatří do generace, co nepoznala studenou válku.
    Takže není proč slzet, leda nad nimi.
    Nebo nad vlastní připosraností z těch grázlů.
    Ale ono u mnohých jde spíš o sympatie k nim a až potom o připosranost, že?

    1. Já tedy nevidím nic ušlechtilého ani moudrého na tom hnusně chcípnout kvůli nějakému fanatickému hrdinovi. Nota bene když takové „hrdinství“ nic neřeší, protože potom už nebude ani žádná Ukrajina, ani žádná svoboda, prostě nic.

      1. A co je ušlechtilé a moudré?
        Nechat pro svůj klid a teplíčko Ruskem zmasakrovat národ, který se mu nechce dobrovolně podvolit a který nás žádá o pomoc?
        A co když ze strany Západu nejde ani tak o ušlechtilost, jako spíš o pud sebezáchovy?
        I ten levý prorok Taras krátce po invazi-v bláhovém očekávání rychlého ruského vítězství -prohlásil:
        „Tak a teď jsou na řadě pobaltské státy“
        A taky by byly a potom i ty další, min. ty z ruské poválečné sféry vlivu.
        Takže včetně nás.
        Vy byste s tím možná problém neměl, ale drtivá většina lidí z těch zemí už rozhodně ano.
        Opravdu si myslíte, že s tak primitivním a patologickým agresorem, jakým se ukázalo Rusko, se dá domluvit ústupky a slabostí??
        Nikdy se tak s žádným takovým agresorem nedomluvíte!
        V lepším případě z vás udělá onuci a otroka, v horším brutálně zlikviduje.
        Sorry jako, ale já fakt nechápu, o co vám vlastně jde.
        O mír?
        To všem, včetně toho Putina-bez ironie.
        Hitler ještě v dubnu 45 nechal datlovat svou sekretářku do stroje, že on žádnou válku nikdy nechtěl.
        Jasně že ji nechtěl a jasně že žádná nemusela být.
        Kdyby se žádná z těch napadených zemí nebránila, mohl být mír a ráj na zemi.

          1. Já o dobrých úmyslech nikde nepsal.
            Zmínil jsem a přiznal jen pud sebezáchovy a to jen proto, že právě ten vám z vašich tweetů čouhá jak sláma z bot.
            I tento pud samozřejmě může vést kohokoliv do pekel .
            Ale když už bych si měl vybrat, tak líp by se mi tam šlo kvůli dobrým úmyslům, než za zbabělost, oportunismus, odmítnutí pomoci trpícím, zradu základních lidských hodnot i sebe sama.
            Ale každého volba!

  8. NAPĚTÍ V KREMLU KVŮLI SVO
    https://www.ng.ru/politics/2022-10-06/1_8559_administration.html

    (špatný překlad)

    Vposledních dnech mezi poslanci a státními propagandisty zesílila pozornost k průběhu speciální operace a mobilizace. Zdá se, že boj za pravdu se již rozvíjí i uvnitř samotné vlády. Což potvrzuje rychlý přechod na jMÍNA, a to nejvyšší mezi vedoucími představiteli ministerstva obrany.

    V poslední době byla maximem kritika jednotlivých nedostatků systému, nyní však došlo k uzavřené zprávě ve Státní dumě dvou náměstků ministra. Možná je to jen pokus vypustit páru z veřejné úzkosti, tedy akce, na které se všichni shodnou, intriky kvůli titulům a pozicím nejsou vyloučeny.

    Známky vnitroúřadního konfliktu jsou ale jasně patrné například z toho, že na většinu útočníků dohlíží vnitropolitický blok prezidentské administrativy. Je pravda, že je zde také generálplukovník Ramzan Kadyrov z Ruské gardy a patron PMC Jevgenij Prigožin, což může signalizovat zájmy dalších silových orgánů.

    1. Část mostní konstrukce je zřícená (orkové samozřejmě tvrdí, že je neporušená)
      Takto poškodit nový most by jen výbuch cisterny nedokázal.
      Dokonce ani Himars ne.
      Z jiných mostů existují záběry, kdy do nich rakety z Himarsů udělaly jen menší díry.
      Tady spadlo možná několik set metrů mostu do moře.
      No jo, no.
      Neměl stavební povolení ;-)

        1. Následovat bude pravděpodobně nějaký zběsilý ruský útok na ukrajinskou infrastrukturu.

        2. Gruzavik s výbušniny to nebyl, rusáci lžou jako vždy.
          Na videu je zřícená část mezi několika pilíři, potom kus cesty stojí a dál je zase propad.
          Zřejmě několik výbuchů a asi opravdu zespodu.
          No, škoda toho jednoho pruhu.
          Toho co tam zůstal stát :-)

          1. Jeden z poradců ukrajinského presidenta tvrdí, že si to Rusové udělali sami a že jde o výsledek sporů mezi ruskou armádou a orgány činnými v trestním řízení na jedné straně a FSB, soukromými milicemi a dalšími strukturami blízkými Putinovi na straně druhé. Tomu by odpovídalo i hlášené zatýkání v Moskvě prováděné Rosgvardijí, což je Putinova pretoriánská garda určená pro špinavou práci a podléhající přímo jemu; o obludnosti ruského režimu svědčí nejen sama její existence, ale i její početnost – 300 000 lidí stojících mimo veškerou zákonnou kontrolu. Buď už dosáhla Putinova paranoia takového stupně jako Stalinova v letech 1937-38 nebo se fakt schylovalo k vojenskému převratu.

            (Zdroj: https://kyivindependent.com/news-feed/podolyak-crimean-bridge-explosion-result-of-inner-conflict-among-russian-law-enforcement)

            Nicméně jestli jde z něčeho strach, je to ta záporožská jaderka. Na jak dlouho asi mají její nouzové dieselgenerátory zásobu nafty?

  9. https://www.respekt.cz/rozhovor/putin-zvysuje-sazky-ale-nejake-limity-ma

    Jak vidíte šanci, že Vladimir Putin jaderné zbraně skutečně použije? Jak by pak zareagovala Evropská unie a USA? A co by pro vás byla nejlepší reakce?

    Půjde především o reakci NATO a očekával bych vojenskou reakci. Když překročí Rusko tuto červenou čáru, už nebude možné vrátit se k jednacímu stolu.

    Lze přesvědčit Putina, aby invazi zastavil? Ve vyhrožování zjevně nemá limity. Co tedy může Západ dělat?

    Myslím si, že Putin limity má. Že je nemá, je špatný odhad. To, co dělá, je, že zvyšuje sázky – spekuluje na slabost Evropy i jednotlivých zemí, že nebudou dělat, co je potřeba. Od samého začátku války děláme vše proto, abychom ruskou stranu přesvědčili, že takový kalkul je mylný. Že tentokrát je vše jinak a že to pro ni bude bolestivé.

    TAK UVIDÍME, KDE JSOU TY LIMITY

  10. Tribun ★
    @Tribunin
    Připomenu vám teď jedno slovo, které neprávem upadlo v pozapomnění,
    přitom jeho návratu do slovníku i do myšlení by mohl zmírnit mnohé utrpení. To slovo je: příměří.

    Budete se možná divit, ale já s vámi mohu souhlasit. Pokud přijdou Rusové s požadavkem příměří, které by jim umožnilo stáhnout všechny zbylé vojáky za ruskou hranici, mohli by jim Ukrajinci vyhovět. Možná s nějakou tou podmínkou, jako zanechání těžké techniky na místě, ale v podstatě by se touhle cestou daly zachránit životy mnoha Rusů.

  11. Válka na Ukrajině vrhá taky světlo dozadu, na Velkou vlasteneckou. Ukazuje, jak mnoho lidí podlehlo neopodstatněným představám o skvělosti Rudé armády. Ve skutečnosti nevědí nic o tom, jak těžce a těsně bylo vítězství dosaženo.
    A tyto mýty si promítli do současnosti, a teď s údivem zírají

    Tady se mluví o jiném aspektu falšování minulosti.

    https://www.respekt.cz/kontext/pojdme-verit-legende-jak-kreml-manipuluje-pohled-na-ruske-dejiny

    1. Jinak, minulý týden jsem mluvil s jednou ukrajinskou holkou, co tu už pár let žije.
      Na frontě ji padli dva bratranci a další příbuzní.
      Tak jsem se jí optal, jestli se někdo už na Ukrajině přece jen nechce s Ruskem „nějak“ dohodnout.
      To děvče bylo vrozená mírumilovnost, samý úsměv…ale když jsem to vyslovil, blýskla po mne tak spalovacím pohledem, jako by jí z očí vyšlehnul plamenomet.
      Pak jen rezolutně zakroutila hlavou a změnila téma.

    2. Rusáci se podle všeho rozhodli udělat z ukrajinských měst hromady ruin a mrtvol civilistů v syrském stylu. To byl zřejmě pravý důvod výměn na nejvyšších postech ruského vojenského velení; nový vrchní velitel vojsk útočících na Ukrajinu v tom má ze Sýrie bohatou praxi…

      1. To samé by mohli udělat Ukrajinci se spoustou ruských příhraničních měst a vesnic.
        Jsem zvědavý, jak dlouho jim po tomto ještě vydrží trpělivost.

        1. Ono to tak lehce jako v Sýrii nepůjde.
          Tam neměli protivzdušnou obranu takže tam rusák shazoval na města v klidu bomby z letadel.
          Ukrajinci ji mají a poměrně slušnou, proto tam ruská svoloč moc nelítá a když, jde rychle k zemi i bez letiště.
          To co tam orkové předvedli dnes jsou rakety dlouhého doletu, každá za miliony dolarů.
          A každá z nich nenahraditelná, protože si to ti ožralí lemplové sami vyrobit neumí.
          A moc jich už nemají.
          Každopádně ne na to, aby tak decimovali civilní cíle každý den.

    3. To video ukrajinské děvočky pod ruským „agóň“ je od Kijevské university.
      Takto se ty nacistické suki mstí za poškození mostu, přes který zásobovali jižní frontu.
      Bombardováním škol, studentů, sídlišť…

  12. Fareed Zakaria je u mne převážně dobrá adresa. Někdy před 20 lety popsal růst vlivu iliberálních demokracií a vskutku jsme je pak viděli, Orbána aj.

    Tady polemizuje s mainstreamovým (taky v USA) názorem na Čínu. I u nás a zejména v „alternativě“ existuje mnoho naivů, kteří se utěšují extrapolací čínského růstu a už vidí, jak se Čína spojí s Ruskem (které takovou modernizační úspěšnost v putinovských dvou dekádách nevykázalo) a učiní konec americké a transatlantické dominanci ve světě (jak oni to , dost přehnaně vnímají).

    Já mám o tom pochyby, zejména z makroekonomických důvodů – myslím si, že Čína právě naráží na své „meze růstu – ale Zakaria tady zdůrazňuje i jiný důvod, politický. Že se totiž Siova Čína začíná odchylovat z cesty, na kterou ji nasměroval Teng před třemi dekádami.
    Nevím, nakolik je to přesné, nejsem znalec čínských reálií, vždyť ani čínsky nečtu, ale zdá se mi to zajímavé. V tom druhém odstavci jsou ale některé nejasné, možná rozporné věci. Např. není jasné, jestli už je současné čínské zpomalování opravdu důsledkem omezování ze strany státu

    JINÝ POHLED
    V čem se Západ mýlí ve svém hodnocení dnešní Číny

    Fareed Zakaria
    9. 10. 2022

    Jedním z bodů, na kterých dnes ve Washingtonu panuje shoda, je přesvědčení, že americká politika vůči Číně stojí na intelektuálním omylu. Liberálové i konzervativci společně věřili, že pokud se Čína otevře volnému trhu a bude integrována do světové ekonomiky, zásadně se promění. To se ale nestalo (praví konsenzus) a my bychom si měli přiznat, že naše víra v možnosti trhu a obchodu byla naivní.

    Ve skutečnosti, když pozoruji Čínu na prahu přelomového XX. stranického sjezdu, tak mě zaráží, jak málo takový popis vystihuje to, co se s Čínou v posledních dekádách skutečně dělo. Země prošla zásadní ekonomickou a společenskou proměnou. Její HDP v přepočtu na hlavu se od počátku ekonomické liberalizace v roce 1978 zvýšilo téměř třicetkrát. Masové vzdělání a urbanizace naprosto změnily její tvář. Stovky milionů Číňanů dnes patří do střední třídy, používají nejmodernější nástroje informační revoluce a těší se pozoruhodné svobodě vlastnit majetek, podnikat či měnit místo trvalého pobytu. To vše bylo dříve zakázáno.

    Jestliže prezident Si Ťin-pching zahájil svůj program represí a centralizace, bylo to právě v reakci na popsané masivní změny. Když v roce 2012 nastupoval k moci, došel ve skutečnosti k názoru, že ekonomická transformace proměnila Čínu zcela zásadně – jenže nevhodným způsobem. Věřil, že komunistická strana čelí bezprostřednímu nebezpečí, že se stane zcela irelevantní silou ve společnosti ovládané kapitalismem a konzumem. Proto zaútočil ve všech představitelných oblastech života, omezil soukromý sektor, ponížil miliardáře, posílil komunistickou ideologii, vyčistil stranu od zkorumpovaných činovníků a vystupňoval většinou protizápadní nacionalismus ve slovech i skutcích.

    Si Ťing-pching se v tomto smyslu řídí obvyklým schématem. Když v diktatuře vytvoří liberalizace a ekonomický růst střední vrstvu, první reakcí režimu je snaha udržet se u moci. V době, kdy byly Jižní Korea a Tchaj-wan stále ještě autokraciemi, způsobila tamní ekonomická liberalizace postupně růst střední třídy a zesílila volání po větších politických svobodách. To rychle vedlo k represím, někdy násilným. Represe ale nestačily a země se nakonec proměnily v demokracie.

    Výjimečná země

    Ve skutečnosti si tak musíme klást otázku, proč byla čínská reakce na změny vyvolané tržní ekonomikou tak úspěšná? Proč represivní kampaň prezidenta Si Ťin-pchinga funguje, zatímco jinde ve východní Asii selhala? Odpověď se nachází ve skvělém eseji, který v roce 2021 napsal čínsko-americký politolog Pchej Min-sin. Ten tvrdí, že Čína dnes v podstatě představuje světové unikum. Téměř každá země, jejíž příjem na hlavu je vyšší než v Číně, je buď demokracií, nebo nějakou formou ropné či plynové diktatury (těžba fosilních paliv umožňuje, aby země bohatla, aniž by modernizovala svou ekonomiku nebo společnost). Proč je ale Čína velkou výjimkou?

    Pchej připomíná starý rozdíl mezi autoritářským a totalitním režimem. Autoritářská vláda je represivní, ale nikoli absolutně. V diktatuře, jako je čínská nebo byla sovětská, dominuje stát všem oblastem života a neumožňuje rozvoj žádné nezávislé občanské společnosti. Čínská komunistická strana v zemi ovládá vše. Když se objeví nějaké sociální hnutí, jako například sekta Fa-lun-kung, vláda ji vnímá jako smrtelné ohrožení a zlikviduje ji.

    Středobodem světonázoru Si Ťing-pchinga je jeho strach z kolapsu sovětského komunismu. Sám vyjádřil přesvědčení, že k němu došlo, protože tehdejší straničtí lídři ztratili víru ve vlastní ideologii a hnutí. Michaila Gorbačova vnímá jako pošetilého reformátora, který otevřel politický systém, a ten se mu potom rozsypal pod rukama. Z toho plyne poučení: zdvojnásobte leninskou stranickou kontrolu.

    Pchej zdůrazňuje, že v podmínkách totalitního státu vedou změny vyvolané hospodářským růstem k potřebě stále větší represe – což v Číně (a já bych dodal, že i v Rusku) vede k návratu k neostalinismu. Vladimir Putin a Si Ťing-pching si podobně uvědomují, že příliš intenzivní kontakty a obchod se Západem mohou podkopat jejich vládu. To je vede k hledání cest, jak své země učinit na Západu méně závislými a upevnit tak svou osobní vládu nad nimi.

    Problémem Si Ťing-pchinga je, že vede Čínu velmi nebezpečnou cestou. Stát nyní opět dominuje ekonomice a její růst se výrazně zpomalil. Vynalézaví čínští podnikatelé se stěhují do Singapuru a jinam. Dříve živé a inovativní segmenty čínské společnosti se znovu uzavírají. Mezitím roste mezinárodní nepřátelství vůči Siovu expanzionismu. Pchej poukazuje na to, že neostalinistický model uzavírá všechny možnosti změny a nechává otevřené pouze jedny dveře – revoluci.

    Pchej také upozorňuje, že Čína bude mít v roce 2035 300 milionů absolventů vysokých škol. Uspokojí je tichý život pod represivní vládou Si Ťing-pchinga?

        1. Taky na toho jejich zaminira se zájmem koukám.

          Jsme svědky zajímavého psychologického experimentu: kdypak i naše proruská alternativa pochopí, že vsadila na mrtvého žokeje? (Asi nikdy, jak jsem se tak dnes koukal, i když menší praskliny už jsou semtam vidět.)

    1. Skoro všichni zahraniční analytici pomíjejí jednu zásadní věc: Čína je jiný svět. V některých ohledech je pochopení čínské mentality náročnější než pochopení mentality včelího úlu nebo mraveniště. (To jsem bohužel nevymyslel já, ale už jsem zapomněl, odkud jsem to ukradl…) Jedna věc je souvislost struktury jazyka a používání obrázkového písma s mozkovými funkcemi, údajně odlišnými od indoevropských, ale to by se koneckonců mohlo týkat třeba i Japonců (a možná i týká, ale o tom nemám informace…). Čínská civilizace je však unikátní především kombinací taoismu a konfucianismu (značně říznutou i vlivem buddhismu), kterou se nepodařilo vymýtit ani předsedovi Maovi. A také postavení hlavy státu je v Číně i po všech historických peripetiích v současnosti značnou částí „prostého lidu“ vnímáno podobně jako postavení čínských císařů: Úkolem vládců, ať už si říkají jakkoli, bylo a je vyvažovat extrémy a z plnění tohoto úkolu se zodpovídali a zodpovídají „nebesům“, ať už si pod tím představíme cokoli. Žádná z čínských věrouk nezná a nepotřebuje Boha a jeho roli hraje soustava nebeských přírodních a morálních zákonů, přičemž vládce má zajišťovat jejich dodržování na zemi. Dokud panuje jakás-takás rovnováha, znamená to, že vládce je obdařen přízní nebes a že svou práci odvádí v souladu s jejich vůlí a zákonitostmi; společnost se pomalu v souladu s nimi vyvíjí nebo stagnuje a tak je to v pořádku. Když se však společenské procesy vychýlí od ideální rovnováhy příliš daleko, znamená to, že vládce svůj úkol neplní a je čas ho vyměnit, což nebesa dávají nejrůznějšími – často dost drastickými – způsoby najevo. Jedním z nástrojů dosahování tohoto stavu byla klasická čínská meritokracie: V době, kdy po úspěšném složení zkoušek mohli dosáhnout slušného postavení i uchazeči z chudých poměrů, se jinde ve světě až na výjimky společnosti dopracovaly nanejvýš k feudálnímu nepotismu, s odpovídajícími důsledky pro jejich stav. (Někteří historici tvrdí, že v čínské dynastii Ming šlo o jedno z nejdelších období míru a prosperity v lidských dějinách. Ani ono však nebesa nakonec neschválila, když v roce 1556 dopustila zemětřesení, při němž zahynulo přes 800 000 lidí – historicky nejničivější zaznamenané zemětřesení v dějinách lidtsva… Ani vychýlení rovnováhy tímto na pohled pozitivním směrem zřejmě nebesa nepovažovala za žádoucí. Po zemětřesení následoval stoletý úpadek a nástup poslední čínské dynastie Čching.) I když výroky a veřejná vystoupení čínských předáků od Tenga až po Sia připomínají stalinistickou rétoriku, někde hluboko v podvědomí mají všichni zarytou „ideologii“, která se udržuje a vyvíjí už 5000 let, nejdéle ze všech pozemských ideologií. Čína s ní a díky ní přežila několik civilizačních kolapsů a ze všech vyšla posílena. Není důvod myslet si, že tentokrát tomu bude jinak. A jestli skutečně dojde k celosvětovému civilizačnímu kolapsu, ať už původu klimatického, technologického, ekonomického nebo jiného, je dost vysoká pravděpodobost, že to z lidstva, co přežije, nakonec bude tak či onak organizováno s využitím čínských tradic. (Což není dobrá zpráva pro anarchisty, ale pro úspěch reorganizace lidstva po jeho restartu lidstva pravděpodobně ano.)

      1. „Skoro všichni zahraniční analytici pomíjejí jednu zásadní věc Čína je jiný svět. V některých ohledech je pochopení čínské mentality náročnější než pochopení mentality včelího úlu nebo mraveniště.“

        To je asi pravda pro nás, ale snad se to nestává etnickým Číňanům…? Většina těch, které jsem četl, je tenhle případ.

        Ten druhý důvod, o kterém jsem mluvil je analogie s tím „doháněním a předháněním“. Ve druhém z předchozích případů to bylo Japonsko, v 80. letech v Americe považované za téměř neporazitelného konkurenta. Načež se to začátkem 90. zlomilo a přišla dlouhá stagnace. V dané chvíli mnozí vidí, vedle strukturálních, taky problém s počínajícím populačním poklesem v Číně. Nemluvé o covidových l-downech. ale to je dočasné.
        Já si spíš myslím, že je tam MOŽNÁ nějaká strukturální překážka, bránící velkému růstu říší. Ale jak říkám, nejsem ani sinolog amatér…

        1. Tak ta struktuální překážka je známá: Civilizace podle J. Taintera kolabují po dosažení určité míry komplexity, kdy „náklady“ na jejich udržení převáží nad „výnosy“ z jejich dalšího provozu. (Dávám uvozovky, protože těch pojmů nepoužívám v souladu s jejich ekonomickými definicemi.) A ani ty „náklady“ ani ty „výnosy“ nemusí být vyčíslitelné, spíš jde o pocity převládající ve společnosti. Lidi si podvědomě řeknou, že se na to můžou vykašlat, a podle toho se ke společnosti chovají. Ale tím je taky zároveň dáno, že kolaps neznamená zánik: Společnost se po kolapsu obnoví na takové úrovni komplexity, kterou je ještě schopna/ochotna udržovat.

          Podobně se možná dá vysvětlit stagnace Japonska. Možný výklad je, že se zastavilo těsně před kolapsem a stagnace je na této úrovni na rozdíl od dalšího růstu komplexity ještě udržitelná. Podle mainstreamových ekonomů mělo Japonsko už x-krát zkolabovat… Z japonského příkladu by pak ale taky vyplývalo, že nekonečný růst není nutnou podmínkou existence kapitalismu.

          1. Jednu věc jsem ale nenapsal: Nejčastější bezprostřední příčinou kolapsů civilizací je vyčerpání zdrojů, především energetických.

          2. „Nejčastější bezprostřední příčinou kolapsů civilizací je vyčerpání zdrojů, především energetických.“

            Především „morálních“!
            Následující civilizace dokázaly začít fungovat i bez těch energetických zdrojů.
            Něco z těch „morálních“ si ze svých předchůdců většinou vypůjcily.
            Morálku jsem dal do uvozovek záměrně, ale každá z nově vznikajících civilizací ji jako základ potřebuje.
            A nejen jako nějaký falešný egregor-jako třeba Hitlerova Třetí říše- ale jako něco životaschopného a pro společnost všeobecně dobrovolně přijatelného.

          3. Jinak asiatské myšlení a vnímání reality, ale třeba i arabské, nebo ruské, je pro Evropana naprosto mimo jeho realitu.
            Dá se tomu aspoň trochu snesitelně přizpůsobit i během relativně krátkého pobytu, ale jen za cenu absolutní rezignace.
            Což oni velmi dobře vnímají a kvitují s povděkem.

          4. Především „morálních“!

            Ano, takhle za I. republiky mluvili ve zdánlivé shodě TGM, Karel Čapek i Tomáš Baťa. Obávám se ale, že každý měl na mysli poněkud jinou morálku. Když pominu možná poněkud cynické, nicméně pravdivé tvrzení, že morálky se ještě nikdo nenajedl, tak musím zdůraznit, že morálka je především skupinová záležitost a marxista by to správně opravil/doplnil, že třídní. Když bude mít každá společenská třída svou morálku – což ve třídní společnosti bude mít – a ty budou protikladné, společnost může za určitých okolností dospět až k tomu kolapsu – marxista by řekl k revoluci.

            Existenci jediné morálky – té své – vnucují vládnoucí třídy těm ovládaným a je to jedna z hlavních příčin stavu, kdy se ovládané třídy chovají v rozporu se svými zájmy. Toto přesvědčení navíc vládnoucí třídě pomáhají v hlavách příslušníků ovládaných tříd kromě konzervativců (kteří to mají takříkajíc v popisu práce) pěstovat liberálové, resp. ti, kdo se za ně sami považují, a to i liberálové z ovládaných tříd, buď z přesvědčení nebo ze zištných důvodů.

          5. „…asiatské myšlení a vnímání reality…je pro Evropana naprosto mimo jeho realitu.“

            Což mohu dosvědčit ze své pracovní zkušenosti v Indii.

            Rusové to asiatské myšlení částečně zdědili po mongolsko-tatarských nájezdnících. Zajímavé je, že dědictví Zlaté Hordy ovlivnilo vznikající feudální ruský stát, přežilo bolševickou vládu a v mnoha ruských hlavách žije dodnes, zatímco ti samí Mongolové, kteří v dobyté Číně založili vládnoucí dynastii Jüan, převzali čínskou kulturu i způsob správy společnosti.

          6. „Existenci jediné morálky – té své – vnucují vládnoucí třídy těm ovládaným a je to jedna z hlavních příčin stavu, kdy se ovládané třídy chovají v rozporu se svými zájmy.“

            O tom jsem nepsal.
            To jen účelově ideologický výklad.
            Zmínil jsem je to, že „termín“ morálka je v lidské psychice pevně zakořeněný termín, i když různě vysvětlovaný.
            Nevyplácí se ho ani přeceňovat, ani podceňovat.

          7. „Tak ta struktuální překážka je známá“

            Takhle (vše)obecné vysvětlení jsem na mysli neměl. Ale i pokud ho přijmeme, pořád je tu problém. Vzhledem k tomu, že už třetí země se snaží USA „dohnat“, vypadá to, jakoby Amíci přes tu překážku nějak přelezli. Pokud ano, JAK?

            (
            Jedno vysvětlení, které mi napadá, ale je to čistě jen nápad ad hoc, je jejich „soft power“. Ta jim pomáhá slízávat smetanu z celého světa; např. přitahovat si chytré a podnikavé (Musk). U těch chytrých je příkladů nespočet. Z 8 ruských nositelů Fieldsovy medaile zbyli v Rusku jen dva a oba už matyku nedělají (jeden pro vysoký věk). Zbylí jsou většinou na US univerzitách a jeden myslím ve Francii, jeden asi ve Švýcarsku. Stejně typické je, že Rusko, které zdědilo fantastickou matematickou školu po SSSR a od 1990 neustále mělo nějakého laureáta, od roku 2014 už žádného nemá. Vypadá to že zásoby došly, talenty utíkají

            A pikoška závěrem (ani jsem to nevěděl), letos je tam poprvé Ukrajina. https://cs.wikipedia.org/wiki/Maryna_Vjazovska
            )

          8. „To je jen účelově ideologický výklad.“

            Takhle snadno se existence protikladných skupinových/třídních morálek odkecat nedá, stejně jako obecná nepoužitelnost jediné skupinové/třídní morálky v třídně rozdělené společnosti složené ze tříd s protikladnými zájmy. To bych stejně tak dobře mohl říct, že to, co za závaznou morálku považoval Tomáš Baťa, bylo stejně závazné pro jeho dělníky. Možná bylo, ale vnuceno silou postavení a majetku jejich zaměstnavatele; když něco porušil dělník, mohl na to doplatit až likvidací své existence, zatímco u Bati se totéž posuzovalo jako zanedbatelný poklesek gentlemana…

            Někdo by možná řekl, že takovou obecnou morálkou jsou různá desatera, sedmera nabo patera, na jejichž znění se překvapivě do značné míry shodují různé kulturně civilizační okruhy. I ustanovení těchto morálních kodexů jsou ovšem historicky i situačně podmíněná, viz např. postavení ženy a dobytka jako rovnocenného majetku v „našem“ židovsko-křesťanském desateru vytvořeném pro patriarchální společnost středovýchodních kočovníků na přechodu od kmenového k otrokářskému zřízení. Je koneckonců známo, že ani přikázání „Nezabiješ!“ nejenže nebránilo vyvolenému národu prolévat krev sousedních kmenů, ale dokonce jim to zabíjení nařizoval jejich Nejvyšší Šéf…

            A například morálka, na kterou se odvolává Deklarace nezávislosti USA sepsaná majiteli otroků Franklinem, Jeffersonem et al., je – a byla už v době svého vzniku – v tomto ohledu dokonalé pokrytectví samo.

  13. Zapojení Běloruska do války je bohužel stále víc reálné.
    A pro Ukrajinu otevření nové fronty velmi náročné a nebezpečné.
    Jak by reagovali třeba Poláci, NATO, nebo jeho jednotlivé státy, je otázka.
    Každopádně Lukašenko je jen komická figurka na Putinově šachovnici, bez něj by dávno padl a bude se svého mistra držet zuby nehty až do svého hořkého konce, který ho stejně nemine.
    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/porady-svet-bez-obalu-video-z-cviceni-ukrajina-se-pripravuje-i-na-belorusky-vpad-216513#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

    1. Bělorusko už do Putinovy války samozřejmě od jejího začátku zapojené je.
      A velmi aktivně.
      Ale zatím oficiálně neposlalo na Ukrajinu svou armádu.
      Pokud to udělá, budeme se zase blížit tomu, čemu se před sto lety bláhově říkalo „Velká válka“.
      Přišla ještě větší a asi to pořád nestačí.

  14. „…vypadá to, jakoby Amíci přes tu překážku nějak přelezli. Pokud ano, JAK?“

    To je jenom zdání. Jakmile padne postavení dolaru jako světové rezervní měny, padne i toto zdání.

    O závislosti ekonomického růstu na dostatku levných enrgií píše dlouhodobě (sleduju ji už skoro 20 let) Gail Tverberg, původní profesí pojistná matematička. Viz její blog https://ourfiniteworld.com/

    1. Jakmile ? 😊 Hmm, jste hodně kategorický, Hanku, ale aby to bylo testovatelné, museli bychom počkat AŽ, nebo uvést termín KDY. Jinak vám to žádná sázková kancelář nepřijme.

      Takže tomu klidně dál věřte, ale já zatím zůstanu skeptický. Zrovna nedávno jsem četl nějakou takovou analýzu dat centrálních bank (dělám to profesionálně už přes 20 let) a ústupu dolaru nic příliš nenasvědčuje, jeho nahrazování eurem i juanem se se zastavilo, resp. trochu to couvlo.
      (Podotýkám na okraj z podobného soudku, že Marx očekával revoluci, kterou předpovídal, asi 30 let, až do Pařížské komuny a pak zahořkl, v posledních letech života.
      Jiný slavný ekonom napsal: In the long run we are all dead. Čímž ironizoval jednu z pouček klasické ekonomie,)

      1. Takové předpovědi není moc dobré konkretizovat co do přesných časových údajů, ale například autoři Mezí růstu se v r. 1972 vcelku strefili i v čase. Současné dění odpovídá něčemu mezi dvěma z jejich pesimističtějších scénářů.

        Fyzikální zákony se odkecat nedají.

        „…ústupu dolaru nic příliš nenasvědčuje…“, protože si koupili čas frakováním. Je ale také známo, že většina firem, které se tímto druhem těžby zabývají, je v červených číslech.

        Ta Gail Tverbergová je těžké a depresivní čtení, ale řekl bych, že to má dobře podložené čísly – koneckonců s nimi pracuje celý život a umí argumentovat právě způsoby, kterým ekonomové a finanční analytici rozumějí.

        A ještě přihodím jedno jméno – Kurt Cobb:
        https://resourceinsights.blogspot.com/
        https://www.resilience.org/resilience-author/kurt-cobb/
        Tenhle pán začínal jako investiční poradce…

      2. Jinak samozřejmě máte pravdu, že „any forecast that has to do with humans and the complex systems within which they live is bound to be problematic if not downright wrong.“ A takový Nassim Taleb vypracoval svůj koncept černých labutí pod dojmem toho, že ani 2000 let, které jeho vlast prožila bez válek, jí nezaručilo pokračování míru.

        Mohu se mýlit, jako každý pozemšťan.

  15. Vyloveno z internetu na margo dnešního (10. října) útoku na ukrajinská města:

    Nejdůležitější zpráva dne je, že Ukrajinci dokázali nadpoloviční většinu ruských raket sestřelit ještě dříve, než zasáhly cíl. Pro Rusko to znamená, že vyhodilo půl miliardy dolarů z okna. Rakety jim dojdou. Žádné další nevyrobí.

  16. V Děčíně jsou divní lidi… Náměstkem primátora v koalici ANO-SPD se tam za SPD stane Foldyna. Jeho agendou mají být „vyloučené lokality a kontroverzní místa ve městě“… Asi jim je líto, že tam dnes a denně nehoří auta v ulicích a nezasahují policejní těžkooděnci.

  17. https://www.ng.ru/politics/2022-10-10/1_8561_signals.html

    Tohle je zajímavé čtení, NG interpretuje Putinův tón jako umírněný. Že chce zabránit eskalaci.
    Signalista Putin. 😊

    … Přesto druhý Putinův signál do vnějšího světa, byl zřejmě v zásadě mírumilovný.

    Společným signálem pro všechny příjemce bylo prohlášení prezidenta Ruské federace o úderech z 10. října jako o jakési přesné, navzdory rozsahu, a jednorázové akci.

    1. Když začal Hitler bombardovat Londýn raketami V1 a V2, mělo to nulový vojenský význam. Zato dosáhl jedné věci: Nasral Brity a v tom nasrání je sjednotil.

      Čekal bych, že účinek pondělní Putinovy akce bude podobný.

      1. Oni se nenasrali až v r. 44, ale už za blitzu v letech 40-41 (známý je útok na Coventry v listopadu 1940). Na Ukrajince to bude mít taky ten účinek, to se zdá jasné.

        Pointa toho článku byla v tom, že Putin naznačoval, že to bylo jednorázové, reakce na něco. To může znamenat, že „Kreml“ (ať už je to kdokoliv) si uvědomuje, že tahle cesta by mohla vést do Haagu. A všeobecné mínění, jak čtu po ránu je, že to byla úlitba „jestřábům“.
        Druhé poselství pro domácí publikum bylo, že hlavy v nejvyšším vedení za ten most padat nebudou.
        Mohlo by to být tak, že Rusko začíná hledat cestu, jak z konfliktu ven. Ale to může trvat, než se představy obou stran přiblíží

      1. To většinou nemívají ani ti, kteří by z té taškařice byli schopni udělat politický program. Jim bych ten článek určil jako povinnou četbu.

        Novinka to je pro většinu z těch, kdo chodili do základních škol po r. 1989. Ti možná něco tuší o bitvách u Kressenbrunnu a na Moravském poli a o vlně zakládání královských měst. Předpřevratová historiografie Přemysla Otakara II. ale neprezentovala jako ambiciózního „wannabe“ imperialistu vrcholného středověku ani naší generaci. Takový názor si na něho mohli udělat někteří odborníci a ti se zase raději omezili na publikace pro uzavřený okruh sobě podobných. Do školních osnov se takové vyprávění nedostalo. (Mohu se samozřejmě mýlit, na některých školách byli i odvážní a netuctoví kantoři, osnovy-neosnovy. A jestli k věci existují nějaké slušně napsané knihy z té doby určené pro širší veřejnost, prosím o odkaz. Samozřejmě mi mohlo něco uniknout.)

        Otevřeně řečeno, jako krvavý řezník podobného kalibru se na Baltu projevil už 250 let před Přemyslem Otakarem II. i jiný slavný Čech – sv. Vojtěch.

        1. Já to myslel trochu jinak a uznávám, poněkud nešikovně formuloval. Já si samozřejmě nemyslím, že by skutečně každý, kdo se na vlně té srandy veze, věděl, jak to s Královcem a nejen s ním bylo.
          Ale přijde mi, že autora článku naprosto minula pointa toho královeckého žertování. Už jen to, že v nadpise mluví o nějaké hrdosti. Ty vtipy přece neprezentujou nějakou naší hrdost. Ty vtipy parodujou ruský špatný divadlo s referendama na okupovaných územích, čemuž Královec slouží jen jako nástroj.
          Ve vztahu k těm humorům na ničem z toho, co ten člověk napsal, vlastně vůbec nezáleží.

          1. „Ale přijde mi, že autora článku naprosto minula pointa toho královeckého žertování“

            Taky bych řek’, jeho rigidita je až překvapivá. Není to generační? Vzpomínám si, že jsem nedávno slyšel v rádiu nějaký pořad o „Rádiu Jerevan“ a ty holky (byly to snad cizinky) studující ruštinu si asi myslely, že takové vysílání opravdu existovalo. A proč býlo deklarováno zrovna jako arménské, to vůbec nechápaly

          2. „Není to generační?“

            Ondřej Slačálek je ročník 1982, tj. ještě Husákovo dítě. Jestli k této generaci patří nedostatek smyslu pro humor… Nevím, těžko posoudit.

          3. Možná Slačálek nerad Cimrmany. V tom můžou hrát roli politické postoje takového Smoljaka i Svěráka, jak se vyjevily po r. 90. Žádní levičáci to teda nejsou, nicméně některé věci tam byly skvělé.
            I Lenin přece nakonec chválil jednoho ruského spisovatele (jméno jsem zapomněl), který sice psal proti bolševikům, ale předtím psal, podle Iljiče, nezapomenutelné popisy předrevolučního života.

            Vniknout do hloubek ironie a satiry asi mladší generace opravdu neměly dost příležitosti, soudím-li podle svých dětí nebo mladých kolegů

        2. Myslím, ale nejsem si zcela jist, že Toulky českou minulostí vycházely v Mladém světě (?) už za Komančů…
          A na výuku dějepisu bych to neházel. Časová dotace je jaká je a neumožňuje nějaké hlubší rozbory u jednotlivých osobností, kterých je v historii požehnaně. A hlavně musíte brát v úvahu, že prakticky nikoho to v tom věku ve škole nezajímá.

          1. „A hlavně musíte brát v úvahu, že prakticky nikoho to v tom věku ve škole nezajímá.“

            Protože se to sucharsky přednáší frontálním způsobem – už jen chybí, aby dětičky musely jako za císařpána sedět v pozoru s rukama za zády a nábožně hltat každé slovo učitele – a do hlav se žákům valí letopočty, panovníci a bitvy, málokdy širší souvislosti a už vůbec ne příběhy aktérů z řad obyčejných lidí těch dob. Alternativní školství, kde se pracuje ve skupinách s projekty, do nichž jsou vtaženi všichni žáci – a kde učitel hodný toho jména navíc ví, jak skupiny poskládat, aby v nich byly různé typy, tj. sběratelé informací, analytici, syntetici, „psavci“ schopní výsledky logicky uspořádat a zformulovat do stravitelných vět a taky mluvčí schopní ty výsledky veřejně prezentovat – , dokáže ten zájem vytvořit a jako užitečný výsledek nejen dětem předat znalosti, ale i rozvíjet v nich sociální inteligenci a učit je spolupracovat a organizovat se.

            První díl Toulek vyšel knižně už v r. 1985, druhý v r. 1991, zatím (?) poslední 17. díl psaný Petrem Hořejšem-Horou loni (2021), avizovaný 18. díl už bude mít jiného autora… V Mlaďáku vycházely jako seriál od r. 1978 (nebo 79? – teď to nemůžu nikde rychle najít a už si to přesně nepamatuju). Kdyby se dějepis učil podle Toulek, nebyl by s ním ve školách problém.

          2. Víte, Hanku, já moc nevěřím ani na to alternativní školství. Osobně bych učitele nechtěl dělat ani za nic. Přijde mi to stejné jako dělat prostitutku někde u Babylonu nebo bejt jako ruskej branec poslanej Putinem na Ukrajinu. Alternativní školství, jak ho popisujete, je možná dobré pro články v A2larmu, ale s jeho skutečnou realizovatelností v otevřeném systému je to horší.
            A mimochodem, z osobní zkušenosti (i když z vyššího věku) Vám mohu říct, že přesně to sestavování studijních skupinek a zadávání skupinových úkolů je největší píčovina, kterou jsem kdy zažil.

          3. Přesto to leckde funguje. A měřitelné výsledky v těch zemích – třeba ve Finsku – mají dlouhodobě lepší než tady.

          4. Hm, tak ještě aby v těch studiích zohlednili všechny faktory. To se totiž zejména v sociologických studiích dlouhodobě nedaří. Není problém přizpůsobit statistiku cíli. Taky jde o to, co se měří. A jaké interpretaci věří autor.
            A hlavně – sám jste potvrdil, jak to bylo s toulkami. MS nebyl žádnej samizdat…
            Myslím, že problémy jsou v něčem jiném, než píšete. Na datech samotných například není nic špatného (bez nich si události těžko dáte do časových souvislostí). A po pravdě, je to jedna z mála historiografických informací odolná vůči ideologii.

          5. Tak já jsem původně hlavně reagoval na to, že dějepis dnešní žáky nezajímá… Děti – a koneckonců i puberťáci – mají potřebu učit se. Problém bude tedy v úrovni školství a kvalitě učitelů. A pokud jde o ta dějepisná data, tak asi je problém v tom, že často se učí jenom ta data.

            Chodil jsem v 60. a 70. letech do škol s rozšířenou výukou jazyků zařazených do systému UNESCO. Dodnes si vzpomínám na krásně polygraficky vypravenou experimentální učebnici dějepisu – bylo to v prváku na gymnasiu – s výkladem antiky a středověkých dějin. Pak ale přišel rok 1968, další učebnice už v tomto duchu vydány bohužel nebyly a dál to byla nuda plná memorování letopočtů a bitev, zatímco tohle období jsem díky té učebnici doslova žral. (A to jsme v tom prváku měli učitelku, kterou nebylo možno nazvat jinak než blbou krávou.)

            „MS nebyl žádnej samizdat…“

            Mlaďák měl především obrovské štěstí na šéfredaktorku Olgu Čermákovou, která Hořejše pokryla do té míry, že mu – ač zakázanému – umožnila publikovat pod pseudonymem. Jeho další časopisecké projekty byly Péťa Vařič a Péťa Rodič, obojí později vyšlo taky knižně. Za zmínku snad stojí, že Petr Hořejš je v oboru historie amatér… Na Čermákovou si z partajních struktur nikdo nedovolil (leckde na stranických sekretariátech a v ředitelnách podniků z ní měli takový strach, že stačilo říct „chystá se sem ta copatá“ a někteří papaláši radši prchali z dohledu, aby se setkání s ní vyhnuli) a její působení bylo často daleko za hranicí režimem trpěné „konstruktivní kritiky“. Vychovala generaci kvalitních novinářů (i když někteří později hanebně morálně selhali při privatizaci Mladé fronty, ale to už nebyla její vina) a slavných fotografů (za všechny mě napadají Zajíc, Šibík nebo Cudlín) a pod jejími křídly vlastně vznikla už před převratem zdejší environmentální a investigativní novinařina (zase namátkou třeba Josef Velek). Mlaďákem prošli např. Jiří Černý, Rudolf Křesťan, Karel Hvížďala, Jiří Janoušek, Radek John… Za zmínku snad stojí i Táborový oheň, rubrika, která v době buzerace trampského hnutí působila jako z jiného světa. Bez mediální podpory MS by asi takové fenomény jako Zlatý slavík, Porta nebo Brontosaurus nemohly dosáhnout své popularity. Mlaďák „udělal“ Jiřinu Hanušovou (jednu z prvních psychologických poradkyň u nás – „Dopisy pro Sally“) nebo Davida Grubera (známého učitele technik duševní práce). Atd. Třeba to někdo jednou taky zpracuje odborně historicky… Ale teď je ještě brzo, ještě žije příliš mnoho pamětníků – přímých účastníků, jejichž činnost po roce 1989 dosud vyvolává značné kontroverze.

          6. „Problém bude tedy v úrovni školství a kvalitě učitelů. A pokud jde o ta dějepisná data, tak asi je problém v tom, že často se učí jenom ta data.“

            Souhlas, vždycky je to hlavně o dobrých učitelích. A příval dat je nesmyslný a svědčí o bezradnosti a chybějící koncepci, co naučit (a co vypustit). Divil jsem se onehdy, jaké detaily o Přemyslovcích mají biflovat moji vnuci, byli tam tací, které jsem nejen zapomněl, ale nikdy neznal (a to jsem byl na děják vždycky fanda a málem jsem se později stal profesionálním historikem).

            Před 6. třídou mi rodiče vhodně koupili čítanky Starověké Řecko a Starověký Řím a to byla pár měsíců moje oblíbená četba. Státní pedagog. nakladatelství přeložilo obě čítanky z ruštiny a třeba říci, že soudruzi sovětští akademici odvedli dobrou práci. Vycházeli z toho, že je to pro 11 a 12-leté a vypravování bylo živé, místy doplněné beletrizovanými příběhy (a ne přehnaně propagandistické; je zřejmé, že i v SSSR byla starověká historie tak trochu únikový obor). Za velkou část toho co vím o starém Římu, zejména třeba o Hannibalovi, vděčím těmhle knížkám.

            Teď jeden vnuk postoupil na 6-letý rakouský gympl (v Praze) a zdá se mi, že dějepis mají zpracovaný docela dobře, „globálně“. Úvod se třeba jmenuje

            „Dlouhé, „evropské“, „britské“? Proměnlivé 19. století.

            A pak jdou hlavní proměny proběhnuvší v 19. století, a to v Evropě.

            Tak uvidíme, dohlédneme na juniora, bude-li třeba něco přidat

          7. Slim: „Před 6. třídou mi rodiče vhodně koupili čítanky Starověké Řecko a Starověký Řím a to byla pár měsíců moje oblíbená četba.“

            Mně se dostal do rukou Zamarovský, sotva jsem byl schopen vydržet u delších textů. První bylo Objevení Tróje z roku 1962, ale pro antiku mě „předzpracovalo“ hlavně první české vydání (1963) jeho knihy Za sedmi divy světa. Dodnes ho pietně schraňuju doma i s tátovým věnováním na patitulu.

      2. On v tom článku autor zmiňuje i Žižku a husity a to už o poznání v méně v kritickém duchu.
        Ti ale ve své řezničině – i na českém obyvatelstvu- za křižáky v ničem nezaostávali.

    1. Opr. zacelili
      Aspoň ty na těle, s duší to bude horší, protože jak čtu, blbne furt stejně 😉

  18. „Donbas slaví“ (© článek ostrovní Janiky Zacharovové začátkem invaze k separatistům)

    Jak přesně by měla oslava vypadat se můžeme dozvědět třeba zde, o šampaňském se tam sice nepíše, ale mnozí by si ho po splnění předsevzatých cílů rádi buchli:

    „Jeden z šéfů tzv. Doněcké lidové republiky Pavel Gubarev o obyvatelích Ukrajiny:
    Pro nás je velmi důležité vytvořit obraz nepřítele. Ten bude založen na skutečnosti. Toto jsou Rusové, kteří jsou posedlí ďáblem. Přicházíme je přesvědčit, ne je zabít. Ale jestliže nechcete, abychom změnili váš postoj, tak vás zabijeme. Zabijeme vás tolik, kolik bude potřeba. Zabijeme milion lidí nebo pět milionů lidí. Jsme schopni vás vyhladit všechny. Dokud nepochopíte, že jste posedlí ďáblem a musíte být vyléčeni.“
    https://blisty.cz/art/110113-zabijeme-vas-pokud-neprijmete-nas-postoj.html

  19. Кремль зондирует почву для договоренности с Западом

    Появились признаки вероятного начала мирных переговоров по Украине

    Náznaky ruského zájmu o vyjednávání. Není divu.

    https://www.ng.ru/world/2022-10-11/1_8562_negotiation.html

    Je třeba si ale připomenout, jak dlouho to trvalo v Koreji v r. 1953 a ve Vietnamu; tam dokonce 5 let, zákulisní vyjednávání stříala eskalace (bombardování Kambodži).

    1. K možnému setkání Putina se Zelenským na Bali pravil jeden youtuber, že jinak se k Putinovi nikdo přes jeho bodygardy nedostane blíž než na 50 metrů, ale při téhle příležitosti by Zelenský, který je očividně v dobré kondici, mohl Putinovi ukroutit hlavu holýma rukama. 😁

      1. Ve výborné kondici, psychické i fyzické, Zelensky evidentně je.
        Velmi zvláštní, že se tak drží i přes ty tuny koksu a nekonečné bílé lajny, které údajně 24hod. denně sjíždí.
        Aspoň tedy dle naší alternativy, která je evidentně Kremlem placená v naturáliích jen bednami Stoličné :-)

  20. Upřímně moc nerozumím, proč orkové s tou velmi nepravděpodobnou teorií auta s výbušninou vůbec přišli a proč je už v podstatě oficiální.
    Navíc už odhalili spiknutí, ve kterém údajně figuruje 5 Rusů a jen 2 Ukrajinci!!
    Raketa by do jejich propagandy sedla jak hrnec na prdel a potápěči by bez problémů tahali z moře pod kerčským mostem její zbytky i s velkým nápisem US jako Putin antické amfory.
    Pořád lepší, než tohle:
    https://mobile.twitter.com/DarPutinovi/status/1580123479222779905

  21. Washington souhlasí s tím, že zakryje Kyjev deštníkem protivzdušné obrany

    Severoatlantická aliance připravuje Ukrajinu na nepřátelské akce v zimě a Západ se připravuje na jadernou hrozbu

    Gennadij Petrov

    Štítky: NATO, vojenské zásoby, protivzdušná obrana, Ukrajina, vojenská speciální operace

    NATO hodlá posílit podporu Ukrajiny zbraněmi, především protivzdušnou obranou, a nechystá se, i přes technické potíže, tuto podporu snižovat. V alianci se přitom nepouští ze zřetele jak možnost, že Rusko použije jaderné zbraně, tak že naopak začne vyjednávat. Tento závěr lze vyvodit z událostí probíhajícího jednání ministrů obrany NATO a prohlášení západních politiků, včetně amerického prezidenta Josepha Bidena, v předvečer nebo během této události….

    https://www.ng.ru/world/2022-10-12/1_8563_alliance.html

  22. Mobilizace v Bělorusku ?

  23. https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-dalsi-obet-ruskeho-ostrelovani-zemrel-11lety-chlapec-sest-hodin-stravil-pod-troskami-domu-40411623#utm_content=freshnews&utm_term=jeden%C3%A1ctilet%C3%BD%20chlapec%20zem%C5%99el&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz
    Kdo si počká, ten se dočká!
    Jako třeba v tomto případě zavražděnéhpo chlapce se dočkal Skálův disident Kamil Mudra.
    Tak nějak se mi nyní vybavil jeho koment na naziostrově k aktuálnímu ruskému cílenému vraždění civilistů z nedávného data 11.10.2022 – 14.39

    „Dle mého mínění až teprve teď Rusové dělají to, co tu většina z nás očekávala že učiní záhy po tom co se stáhli od Kyjeva. Otázka tedy je: Proč s tím tak dlouho otáleli? (Kamil Mudra)

    Inu, ne že bych byl výhřezem této slizké špíny překvapen,
    Není to poprvé, co se hodný strýček Mudra takto ukázkově odkopal a není ani sám.
    Naštěstí máme tu naši alternativu nejen lidsky odpornou, ale i natolik stupidní, že to nedokáže učinně maskovat.

    1. A vás, Saule, při přečtení toho článku Larryho Johnsona, který jsem komentoval, ta otázka nenapadla? Ale že se ptám. Vy na přemýšlení moc nejste. Jen tak něco okopírovat, vytrhnout z kontextu, plivnout si …. Na to vás užije. :-)

      1. Vy už jste z té absence spánku a vašich pravidelných vigilí trochu zmatený, Kamile, tak si to podstatné zopakujeme, abyste se zase slizce nevykrucoval.
        Napsal jste na naziostrově tohle:
        „Dle mého mínění až teprve teď Rusové dělají to, co tu většina z nás očekávala že učiní záhy po tom co se stáhli od Kyjeva. Otázka tedy je: Proč s tím tak dlouho otáleli? (Kamil Mudra)
        A napsal jste to přesně v době, kdy Rusko „začalo“ masivně bombardovat civilní objekty, školy, paneláky…
        To „začalo“ jsem dal do uvozovek, protože to pravidelně dělá od začátku nacistické invaze.
        Na vaše články, co si v probdělých bezesných nocích v depresi vyšťouráváte ze svých alternativních informačních žump vám zvysoka seru.
        Přesně to, co jste dle svých vlastních slov očekával a divil se otálení je v pár sekundách shrnuto např. na videu od Kijevské university zde:

        „plivnout si …. Na to vás užije. :-)“ (KM)

        Inu, Mudro…na špínu a odpad se plive, na tom není nic až tak divného.
        Spíš buďte rád, že jsem vás i s tou vaší partičkou zatím ještě z veřejného prostoru úplně nevymetl.
        Na cenzorské sesli se zatím na naziostrově válíte a houpete nožičkama v číšnických lakýrkách jen vy sám.
        Takže klidně skákejte radostí nad zavražděnými dětmi, ale nedivte se potom nějakému tomu plivnutí.
        Kdyby vás dostali do ruky rodiče, příbuzní, sousedé…těch dětí, tak byste za svoje stupidní pindy dopadl mnohem mnohem hůř.
        Tomu věřte, vy „statečný dizidente“ :-)

      2. Poplačte si u Tarase, Kamile……když už se i rudohnědí bratři v triku nenávidí jak skin a ciká, tak ta vaše třídní a rasová nenávist musí být hodně hluboce zažraná…Však taky jste velmi bedlivě sledování scripty senzualizující slovní spojení jako ono „ředění národa“ ap.

        Samozřejmě i content toho, co predikují imbecilové jako vitta jako že :“že pouhých 100 000 mužů je schopno obsadit značné části západní Evropy“ – z toho čouhá prekarizovaný charakter pocházející z vlastních pokálených „rudých trenek“, které představují bezradnost a hlavně ekonomicko-sociální statut osobní zuboženosti, spoléhající na to, že stát, který není schopen ani obsadit rozvojou zemi na úseku 100 km u Chersonu chce dobývat lini Porůří až po pžejezd s přejezdem pomezí Alp na Savojské a centrální Rhône-Alpes částí montblanckého masivu mezi Francií a Itálií, tak že nás (dezoláty/národovce z Česka) „osvobodí“ cíleným úderem a uáslednou dlouho trvající okupací

        Primitiv, co tady píše o obsazení pár monogoloidními hordami lidí výspu celé vyspělé civilizace světa, kteří se namísto bojeschopnosti, spolehlivě vyvraždí eště dříve než narukují, Kamile, to je více NEŽ SMĚŠNÉ….

        Padněte na kolena a tlučte hlavou o zem, možná Putin to dunění uslyší a fakt zaútočí na západní Evropu s „těmito“ svými 100tis. vojáky. Byl by pak i podle protokolu OSN důvod a zákonné pravo tento světový Mordor zpacifikovat jednou provždy. A to nikoli „orkovskými“ metodami jejich meče (to je ušlechtilá zbraň podle toho jak se ukuje, což v případě Tolkienových skřetů byl jen jednotně odlitý „rám“ s nabroušenou vnější hranou – znak primitivismu bez jakéhokoli duchovního mýtického odkazu, jen primitivní vraždící nástroj) ale učinnějšími a pokročilejšími způsoby jak eliminovat nebezpečí plynoucí v zásadě z jediné osobnosti jednotlivce vykazující individuální deviatnií patologie mysli a to cílenou fyzickou pacifikací jejich vlastní osoby ….

        Kamile – sledujeme vás bedlivě (nejen jako náš pilotní projekt/experiment sociálních sítí s „řízeným „vlastním umocňováním vnitřní patologie „skleníkových“ exponátů (stresové nové anonymní posty, vyhrocování osobních sporů skrze nastrčené nicky, intenzifikace vnitřní frustrace nejlabších jedinců komunity – Ostrov ala vittta atd.) – tedy to co z vaší komunity zbylo a všech změn mentální zhrzenosti vašich jednotlivých exotických pisálků, kteří snídají nesebevědomou ranní kaši, obědvají jalový steak z vlastní „vyzrálé“ frustrace a večeří koncentrovanou, dlouze a táhle pečenou flákotu z „libové“ nenávisti….

        Dobrou chuť…

  24. Cenzura se Kremlu vymyká z rukou.

    Nez. Gazeta v redakčním stanovisku píše, že zprávám ministerstva obrany už populace nevěří, zatímco u ministerstvu financí a centrální bance se lhaní nevyčítá

    https://www.ng.ru/editorial/2022-10-11/2_8562_editorial.html

    Напряженный ход специальной военной операции существенно изменил отношение населения к официальной информации вообще и к информации Минобороны в особенности. Полного отделения государственной пропаганды от реальности, как это имело место в СССР, в России пока не произошло. И это дает надежду.

    проблема в том, что дистанция от официального оптимизма до полного недоверия может быть рано или поздно преодолена. Именно на эту опасность обратил внимание глава думского комитета по обороне Андрей Картаполов своей знаменитой тирадой: «Надо перестать врать. У нас народ не глупый. И он видит, что ему не хотят говорить даже часть правды. Это может привести к потере кредита доверия».

    Правда, даже такие призывы к сохранению доверия населения воспринимаются далеко не всеми. Уже после слов Картаполова начальник военно-политического управления армии Горемыкин публично заявил, что «вооруженные силы сегодня имеют все необходимое оснащение для обеспечения всех подразделений и каждого военнослужащего в полном объеме – как в районах проведения специальной военной операции, так и в местах подготовки мобилизованных граждан». И подобные утверждения военного руководства произвели, мягко говоря, шокирующий эффект в информированной части российского общества.

    Особенно быстро отторжение необъективной официальной информации происходит в среде специалистов.

  25. https://nvo.ng.ru/realty/2022-10-13/9_1210_button.html

    Ruský spisovatel-historik rozjímá nad rostoucí rolí žen v politice, pod titulem „Komu svěřit jaderné tlačítko“.

    Je to docela zajímavé, už jen ten výčet žen, které jsou teď ve vedoucích funkcích, to jsem si ani neuvědomil. „Političky stále častěji propadají agresi bez brzd“ tvrdí. No, nechtěl bych to moc zobecňovat, ale přečtěte si to, je to zajímavé.
    Vím z praxe na blozích, že se tam vyskytují ženy (nejspíš výjimky), které jsou se vším rychle hotové, úměrně svému úzkému obzoru, a následně velmi agresivní (dosaďte si sami příklady od Janiky, nebo Vidláka).

    Další faktor, který Širokorad zmiňuje je ovšem věk. Před minulými válkami vedli mnohé státy lidé, kterým se na základě věku a předchozí zkušenosti do války nechtělo: Lloyd George, Briand, Chamberlain; Chruščov, Kennedy, Brežněv, Bush st. Tato pojistka u mladých generací, po dlouhém období míru fungovat asi nebude.

    1. Já jsem si vždycky myslel, že když předáme svět ženským, bude líp. To jsem ovšem netušil, co dokážou napáchat ty americké fúrie ve vládních službách za Bushe ml. a Obamy: Rice, Nuland, Power. Nicméně ty mladší ročníky v Evropě by s něčím mohly pohnout: Sanna Marin, Kaja Kallas, Maia Sandu. Snad nezklamou jako některé Němky nebo Britky.

      1. Myslím, že to byl Alan Greenspan, kdo napsal, že prezident USA vlastně nemůže existovat. Protože abyste se jím stal, musíte (aspoň někdy) lhát, podvádět atd. Což je v rozporu s požadavky… 😊

        Není to ovšem jen o USA, je to o obecné charakteristice bytostí úspěšných v politice. Jsou to lidé obvykle charakterově výstřední, s abnormální touhou po moci.
        No a jste-li žena, musíte být ještě výstřednější, abyste se dostal nahoru.

        Podívejte se na tu Trussovou. Když kandidovala, propagovala dávno vyvrácenou tzv. supply-side economics. Pak to nechala ministra financí Kwartenga dát do programu, a když se to setkalo s prudkým odporem, vyhodila milého ministra a otočila. Ta určitě postrádá jakoukoliv obyčejnou lidskou slušnost a sebekritiku. I to co píše Alexandr Širokorad o její kariéře je příznačné, je jí fuk čeho je ministryní, hlavně když jde vzhůru.
        Ale abychom nebyli jednostranní, připomeňme Zacharovovou a Simonjanovou. To jsou pro změnu fúrie mluvící rusky.

        Tyto ženské anomálie ale nemění náš obecně kladný vztah k něžnému pohlaví, jako ono se nedalo odradit mnoha mužskými zrůdami v politice. Doufám

        Jen na okraj, zdá se mi, že černým koněm prezidentského dostihu se stává Danuše Nerudová. Pokud tedy nebude kandidovat Babiš. (Nic proti ní, neznám jí.)

        1. „…propagovala dávno vyvrácenou tzv. supply-side economics.“

          Skoro bych řekl, že ta zpráva o jejím vyvrácení se ještě nedostala nejen k britským toryům, ale ani do zdejší ODS a TOP 09…

          Jinak souhlasím s tím, že řada ženských ve vrcholové politice se snaží prosadit chováním napodobujícím ty nejhorší vlastnosti chlapů.

          „…zdá se mi, že černým koněm prezidentského dostihu se stává Danuše Nerudová.“
          Pro mě jediná volitelná kandidátka.

  26. „Ruské okupační úřady plánují v Chersonu uspořádat 1. října slavnostní koncert u příležitosti Světového dne hudby, uvedlo ukrajinské ministerstvo. Má se tak demonstrovat „obnovení pokojného života“ v Chersonu.“

    Možná už mají objednané Alexandrovce, takže jeden zastřelený ukrajinský dirigent bude na demonstraci ruského pokojného života stačit- doufejme.
    https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-rusove-zastrelili-sefa-filharmonie-v-chersonu-nechtel-pro-ne-dirigovat-40411760#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

  27. Tak hlavně, že můžou orkové z Kaspického moře střílet z lodí a ponorek Kalibry na kijevská dětská hřiště, kkti.
    Jen ať se ruští blogeři diví.
    To musí pro ně být jako zázrak bogorodičky, vidět údajně xkrát zničené a neexistující ukrajinské letectvo v plné kondici a bojové akci nad Chersonem.
    Od kterého už jsou mimochodem Ukrajinci jen pár km.
    https://mobile.twitter.com/GibisVB/status/1581360105916092416

    1. Na obrázku je i pilot.
      Nejsem si jistý, zda ho po dopadu čeká přátelské pohoštění s vodkou, borščem a pirožky.
      I když v tom jejich rusáckém Mordoru je dnes už asi všechno možné.

      1. Meduza uvádí 4 oběti, 6 nezvěstných a 25 zraněných.

        Dále taky píše, že Pentagon a EU uvažují převzít financování Starlinku.

        A do třetice, Musk si neumí představit, že by se Rusko vzdalo Krymu. (Ovšem jeden jeho důvod je základna v Sevastopolu a o tom by se mohli někdy v budoucnu dohodnout na bázi někdejší dohody.)

Váš příspěvek do svévolně moderované diskuse

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s