Evropa bez Evropy


Zaujala v eseji Stanislava Vozky Zachránci civilizace jedna pasáž, vlastně která je v jejím kontextu vlastně zcela okrajová, mě však přijde signifikantní pro jistý druh zmatenosti, která v diskusích o Evropě panuje (a poslední dobou řekl bych sílí):

Dovede si vůbec někdo představit, jak do Řecka nebo Itálie proti vůli jejich občanů a vlád vjíždějí obrněné transportéry Frontexu? Jak jsou vítány střelbou paramilitárních skupin (armády by patrně nezasáhly) místních vlastenců? Chápe ten, kdo podpořil onu zhůvěřilost v domnění, že se to jeho nedotkne, co činí? Že si říká o to, aby se příště, pokud to někdo v Berlíně a Bruselu uzná za vhodné, stal se cílem okupačních jednotek EU on a jeho země?

Pokračovat ve čtení „Evropa bez Evropy“ →

Je to v memech


Stanislav Komárek napsal:

Univerzita (ale i klášter) funguje v typickém případě tak, že učedníci, kterými se mistři obklopují, s nimi nejsou příbuzní geneticky, ale memeticky. Naprostou novinkou ovšem je, že memeticky se začaly dnes množit celé národy a kulturní okruhy, byť se o tom moc nemluví. Naše Evropská společnost jako by přecházela z tradičně biologického na ryze kulturní rozmnožování – memetická, nikoliv už sexuální reprodukce je, zdá se, na Západě na pořadu evolučního dne. Proto je pro nás tak zásadně důležitá asimilace migrantů: mají-li hrát roli našich potomků, musejí být jako my, jinak jsme jako kulturní rodiče fatálně zklamali – a zanikneme, nezanechavše potomstva. (…) Proto Evropan vnímá tak nesmírně úkorně přistěhovalce, který sice užívá naše statky, ale nechce zaplatil svým plným poevropštěním. Přistěhovalec, který se schválně nechce poevropštit, nás chce zlovolně obrat o naši budoucnost.

Křesťanství do Evropy nepatří


Jan Reichstäter v polemice s Cyrilem Höschlem:

Často se v tomto ohledu coby problémové zdůrazňují především fundamentalistické prvky tradičního islámského práva. Tyto archaické elementy nicméně netvoří úhelný kámen identity a životního stylu moderních muslimů. Pokud bychom navíc uplatňovali logiku této rétoriky do důsledků, potom do Evropy nepatří ani zmíněné židovství nebo křesťanství. Zejména biblické knihy Leviticus nebo Žalmy obsahují podezřelá nařízení a výzvy, které by před současnými paragrafy rozhodně neobstály.

Islamismus není islám


Marek Čejka v eseji Děsí vás Korán? Bojte se jiných knih (myšleny jsou hlavně Milníky na cestě od Sajjida Qutby) mj. píše:

Z výše uvedeného plyne, že aktivisté a bojovníci ISIS nejsou znalci islámu, nýbrž pragmatici, kteří pod rouškou náboženství uskutečňují plány připravené zkušenými bývalými vojáky a pracovníky iráckých tajných služeb. V tom jim pomáhají džihádisté a dobrodruzi z celého světa. Podobné typy lidí – mezi nimi mnoho z křesťanské tradice vzešlých Evropanů – ostatně vstupovaly za války do jednotek SS. (…) Kdyby nebyla doba sekulárních ideologií na Blízkém východě pryč, je dost pravděpodobné, že by klidně bojovali pod zástavou nacionalismu.

Novinářský standard


Možná jsem staromódní, možná naivní a možná jen příliš náročný, ale noviny by neměly jen bavit, ale i – a to především – informovat a vzdělávat. Například nevydat článek pod titulkem Rodič nemusí držet děti na přechodu za ruku, ÚS se zastal otce zraněných dětí, protože takový titulek vyznívá jako všeobecné zproštění rodičů odpovědnosti, jenže když člověk přečte článek celý, tak v něm objeví klíčové sdělení, že „děti se na přechodu pohybovaly zcela v souladu s předpisy“ a jde tedy o specifickou situaci, kdy není mezi dítětem a dospělým žádný rozdíl a se řidič nemůže zbavit odpovědnosti jenom proto, že poškozený je dítě, které má shodou okolností poblíž rodiče. Tak to tedy alespoň chápu já, z článku to jednoznačně nevyplývá a už vůbec to v něm není explicitně řečeno, přitom přesně toto je ten ty zprávy, která si přímo říká o využití pro lepší informovanost veřejnosti a právu, právech a povinnostech a o tom, jak to vidí Ústavní soud, tedy nejvyšší právní autorita v zemi. Místo toho je tu jen další standardní bulvár, kde se chytlavý titulek poněkud míjí s textem, pokud s ním přímo není v rozporu.

Policejní stát


V Deníku referendum popisuje aktivista Tomáš Schejbal „subjektivně, jednostranně a nevyváženě“ své zkušenosti s Policií ČR, která před ním chránila mítinky militantních xenofobů (aka vlastenců). Nejde ani tak o to, že policie zasáhla, protože jeho aktivismus byl opravdu velmi přímý, ale jak zasáhla:

Odvahu měl ovšem kriminalista v civilu, který mě – bez vyzvání a upozornění, že je policistou – chytil za ruku a vší silou nasadil pouta (…) Nepředložil ani služební průkaz, což je jeho zákonná povinnost. K tomu ke všemu mi i tykal.

Tam, ještě předtím, než se mnou sepsali protokol, se mne onen neznámý policajt, který mezitím došel pěšky, pokoušel – mimo rámec protokolu – přesvědčovat o nutnosti bránit hranice před hrozbou islámské kolonizace a znásilňováním bílých evropských žen „hordami nadržených negrů“. Nezapomněl dodat, že „není rasista ani xenofob, ale…“

Ten samý policista dále v antonu, když jsme tam byli sami, bez mých přátel a bez kamer, mi stále držel hlavu v ponižujícím pozici tak, abych neviděl za sebe a abych se cítil pokořen. Vůbec nereflektoval, že jsem ho důrazně žádal, aby mi hlavu pustil, protože mám vyražený zub. Odpověděl mi: „Až budeš hodnej“. Tykajíc mi, mě prohledával a vyptával se na mé zaměstnání, zda u sebe mám zbraně či drogy, aniž by to bylo součástí výslechu. Po mé odpovědi, stále s hlavou dole, že studuju, si arogantně odrfkl: „Aspoň vim, na koho platim daně.“

Váš život s reklamou


Protože jste si v mé alibistické anketě svobodně vybrali, že vám reklama tady na blogu nevadí, a kdo jsem já, abych se stavěl proti vůli lidu, tak ode dneška by se tu někde nějak měla objevovat sem tam nějaká ta reklama. Nevím jak to bude vypadat ani na co to bude reklama, takže vás chci poprosit, kdyby byla přes míru trapná, obtěžující nebo diskreditující, dejte mi vědět (buď tady v komentáři nebo přes formulář) a já zaplatím výpalné.

Nehazardujte se životy svých dětí, dopřejte jim jistou smrt


Narazil jsem na protiuprchlicky laděný článek údajného českého policisty, který má všechny předpoklady stát se hvězdou internetu, protože je v něm úplně všechno: střet civilizací, neslučitelnost kultur, invaze barbarů, eurokřesťanské hodnoty, odsudek multikulturalismu, příživníci, nebezpečí, ohrožení, bezpečí, takhle země není pro všechny i my vám pomůžeme, ale u vás doma. A jsou tam i ty utopené děti:

Je třeba jasně říct, že za smrt toho dítěte nejsme zodpovědní MY, ale ten rodič, který s ním vlezl na přeplněnou loď a riskoval tak jeho život.

Pokračovat ve čtení „Nehazardujte se životy svých dětí, dopřejte jim jistou smrt“ →

Silvestrovská speciálka v Kolíně


Incident z přelomu roku z Kolína nad Rýnem, kdy došlo k poměrně rozsáhlému napadání žen ze strany migrantů, není asi nutné představovat, jsou ho plné (a stále plnější) všechny weby a noviny.  Zatím vše nasvědčuje tomu, že nešlo o spontánní „vzplanutí“, ale o organizovanou a koordinovanou záležitost. A zatímco se všichni spokojují s tím kdo tuto akci vykonal,  já se ptám kdo a proč ji organizoval? Je na ní totiž jedna podezřelá věc: je až příliš dokonalá, až příliš odpovídá předsudkům a obavám, které v souvislosti s migranty panují. Nepokusil se náhodou někdo tyto obavy naplnit, aby přiživil strach z migrantů, torpédoval snahu o jejich přijímání a dále rozštěpil Evropany a postavil je proti migrantům i proti sobě navzájem? Ale kdo?

Pokračovat ve čtení „Silvestrovská speciálka v Kolíně“ →

Temný případ


Poslední dobou jsem neustále narážel na pochvalné zmínky o americkém detektivním seriálu Temný případ (True Detective), a tak když jsem na Hbogu narazil přímo na něj, neváhal jsem jal se dívati. Ano, je to opravdu velmi vydařený seriál, v něčem podobný dánskému Zločinu (snad způsobem práce s divákem, neumím to přesně popsat), ale to absolutorium, kterého se mu dostává, svědčí spíš o velkých rezervách žánru, než o kvalitách samotného Temného případu. To ale neznamená, že by je neměl, jen se sem tam nějaké to klišé mihne.

Pokračovat ve čtení „Temný případ“ →