V Dolních Počernicích moc pěkně zrekonstruovali zámecký park. Taková zpozdilost zaslouží pochvalu, protože ho také mohli pod praporem pokroku vykácet a postavit tam byty/domy/kanceláře/sklady. Sice to mohli určitě pořídit o pěkných pár set tisíc, možná milionů levněji, ale když to Brusel platí… Co mi ale dost zkazilo dojem jsou ty kamery na stromech:
Policie má důvod vždy
Dnes se hodně řešil dnešní rozsudek brněnského soudu, o kterém informovala například tato zpráva s výmluvným titulkem Soud usměrnil policii: Pokud chce občanku, musí mít důvod. Samozřejmě, že je to pravda a vždycky byla, ale zároveň je pravda i to, co už média zamlčela a přitom by stačilo přečíst si Zákon o policii – polici si důvod vždy snadno najde, protože inkriminovaný §63, který prokazování totožnosti upravuje, obsahuje ve svém odstavci 2 i tato notně „gumová“ ustanovení:
(2) Policista je oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu
(…)
b) zdržující se v prostoru, o kterém lze důvodně předpokládat, že se v něm zdržují cizinci bez povolení opravňujícího k pobytu na území České republiky,
(…)
d) od níž je požadováno vysvětlení,
(…)
l) při plnění jiného úkolu, je-li to nezbytné k ochraně bezpečnosti osob a majetku, veřejného pořádku nebo pro předcházení trestné činnosti.
Netvrďte mi, že do těchto ustanovení se i průměrně blbý a nešikovný policista netrefí, notabene v inkriminovaném případě, kdy šlo o lustraci lidí ve vlaku převážejícím s největší pravděpodobností uprchlíky. Docela se divím, že to policie, zejména s poukazem na písmeno b), neustála, a že soud toto písmeno nereflektoval. Že ho nijak nereflektovali novináři mne naopak nepřekvapuje vůbec.
Kvantová poetika
Ještě než byl Jiří Žáček byl tu Emanuel Frynta a ten psal třeba o vrabčácích:
Vrabčáci byli zvědaví,
co všechno o nich věda ví
– i letěli to vyzvědět
až do Akademie věd.A od té doby věda ví,
že vrabčáci jsou zvědaví.
No není to krásná aplikace kvantového principu, že pozorovatel svým pozorováním ovlivňuje realitu?
Labyrint
Nebýt Wuova doporučení, asi bych se na nový detektivní seriál České televize Labyrint nikdy dívat nezačal, protože anotace zmiňující „sadistického pachatele vyznačujícího se krutou obřadností a obraz Hieronyma Bosche Poslední soud“ v kombinaci s mnohokrát potvrzenou nedůvěrou ve schopnosti české produkce by mne ke sledování nezlákala. A po pravdě, jen stěží si lze představit větší žánrové klišé, než sériového vraha inspirovaného Apokalypsou. Jenže obsah je jedna věc a forma druhá, a ta je u Labyrintu vysoce nadstandardní. Něco natočeného s takovou bravurou jsem upřímně již dlouho neviděl.
Budiž generál
Prezident Zeman opět povyšoval do generálského stavu (k vidění zde od cca 3:51). Budiž. Ale proč, ksakru:
- Tam straší biskup Duka? To už nejsme sekulární stát? Ten chlap se nasere úplně všude s nejraději tam, kde to smrdí mocí mocí, penězi a střelným prachem.
- Musí mít generála i hasiči? Ne, že bych to panu Hlinovskému nepřál, ale generál hasičů, to zní divně. Navíc hasiči žádné zálohy nemají a z mobilizace jejich počty nenarostou, i kdyby ho povýšili na armádního generála, žádné armádě nikdy velet nebude.
- Má mít generálskou hodnost někdo, kdo si pro frčky ani nechce nebo nemůže dojít v uniformě? Konkrétně pánové Šašek a Lang z civilních zpravodajských služeb. Jak vůbec může být generálem civil?
Tohle všechno jsou pochybnosti, které, vedle jisté inflace generálů, či přinejmenším nepoměru počtu generálů k velikosti naší armády, důstojnost generálského stavu devalvují. Méně je někdy více. A vůbec to nesouvis s kompetencemi dotyčných pánů.
Chybami se dítě učí – pokud dostane šanci chybovat
Díky Sedmi jsem se dozvěděl o zajímavém eseji Kult dítěte musí skončit o tom, jak svojí opičí láskou a kultem dítěte kazíme svoje děti (a tím logicky u svoji budoucnost). Zajímavý je pro mě hlavně proto, že s ním v zásadě bezvýhradně souhlasím – a přitom, když se poctivě a kriticky zamyslím nad tím, jak svoje děti vychovávám já, dělám přesně ty chyby, o kterých pan Ruščák píše:
Pokračovat ve čtení „Chybami se dítě učí – pokud dostane šanci chybovat“
Vmanévrovalo se Rusko v Sýrii do pozice, kdy nemůže neuspět?
Alespoň podle západních médií soudě bylo Rusko ještě před rokem odepsaná veličina. V naprosté mezinárodní izolaci, zdrcené západními sankcemi a s armádou schopnou tak maximálně anektovat nikým nebráněný Krym, který anektován být chtěl. Jenže v Rusku buď vůbec nesledují západní média, nebo je neberou moc vážně, takže Rusko je tu pořád, sankce nesankce, světoví státníci se v Moskvě střídají jak apoštolové na orloji a ruská armáda už měsíc v Sýrii dokazuje, že pokud tehdy neobsadila celou Ukrajinu, nebylo to proto, že by na to neměla.
Pokračovat ve čtení „Vmanévrovalo se Rusko v Sýrii do pozice, kdy nemůže neuspět?“
Transatlantická totalita
Už jsem to říkal, ale zopakuji to a budu to opakovat pořád: nestrašme se Ruskem, nebojme se uprchlíků, skutečné nebezpeční pro Evropu přichází tiše a tajně zpoza Atlantiku z USA a jmenuje se TTIP. Čerstvě to připomíná T. Spencerová v článku Zastaví pakty typu TTIP prostě čas? (na ČT vám nic takového nepoví a v Dnešku nenapíši, a když už vůbec TTIP zmíní, tak bez špetky pochybnosti):
Místo činu Místo zločinu Plzeň
Správně by se měl seriál recenzovat asi až po posledním dílu, ale vzhledem k tomu, že se na další díly nového cyklu kriminálek z dílny České televize Místo zločinu Plzeň dívat nehodlám, odbudu si to rovnou. Jak jste asi právě pochopili, tento počin mě – eufemicky řečeno – nezaujal. A to jsem po Případech prvního oddělení (byl jsem bytostně přesvědčen, že jsem na ně také psal recenzi, a to až do okamžiku, než jsem ji teď nenašel) byl mírně optimistický, že i česká televize (důraz na malé „č“) dokáže natočit obstojnou kriminálku. Případy prvního oddělení byly ovšem evidentně výjimkou, která potvrzuje pravidlo, protože Místo zločinu Plzeň pro změnu dokazuje, že to české televize neumí. A nebo to neumí režisér Hřebejk, ale to je pořád chyba televize, že ho na tu pustila.
Co mi tedy na Místě zločinu Plzeň vadí? Nezajímavé vyprávění postrádající drama, režisérská bezradnost (jak jinak hodnotit samoúčelné záběry obnažených ňader?), šablonovité postavy bez špetky invence (solitér, pracant, alkoholik, doyen) deklamující svoje repliky bez špetky zájmu a konečně polopatické vysvětlování věcí, který i kriminalistický elév musí znát ze školy, natožpak zkušený kriminalista z praxe. Chápu, že to je možná kvůli divákovi, ale pak to musí režisér natočit tak, aby to nebilo do očí a neuráželo. Vedle Místa zločinu Plzeň je „novácká nastavovaná kaše“ Atentát vzor kvality. Suma sumárum, zcela zbytečné Místo zločinu Plzeň se hrubě nepovedlo, což zamrzí dvojnásob kvůli tomu, že se nepovedlo za koncesionářské poplatky. Česká televize by příště měla lépe zvážit, co za své „výpalné“ pořídí.
Zamrzlý konflikt na Donbase očima českého dobrodruha
Zajímavou sérii tří článků (1. díl, 2.díl, 3. díl) s amatérskou reportáže českého motorkáře z Donbasu zveřejnila Kosa. Žádný novinář, žádné zadání, jen chlap, mašina, strach a naděje; žádní dobří a zlí, žádné hledání viníků, jen místo, kde stále žijí a chtějí žít lidé, i když válka ještě neskončila a asi jen tak neskončí, jen zmizela z prvních stránek novin a lidé si zvykli. Tahle rána ovšem bude bolet ještě dlouho, jestli se vůbec kdy zhojí.
Pokračovat ve čtení „Zamrzlý konflikt na Donbase očima českého dobrodruha“
Tribun 