Štítek: krize

Oběti krize


Rusko je na prahu ekonomické krize a taková krize, to je prevít. Kolikrát způsobí, že lidé přijdou o práci, ba i o domovy, někteří si budou muset utáhnou opasky a někteří budou doslova živořit, těžké časy čekají především penzisty, ale strádat budou i děti, které si už nebudou dovolit školní obědy, pokud tedy budou moci vůbec chodit do školy. To všechno jsou jistě smutné a tragické příběhy, ale neměli bychom kvůli nim zapomínat na skutečné oběti krize – na hokejisty z KHL. Jen si to představte: máte smlouvu na 10 miliónů Kč, ale protože vás vyplácí v rublech, tak najednou dostanete jen nějakých 5 miliónů. To je tak kruté a nespravedlivé… A svět cynicky mlčí…

Průmyslová civilizace nevyhnutelně směřuje k rozpadu


Globální průmyslová civilizace by se v nadcházejících desetiletích mohla úplně rozložit v důsledku neudržitelného vyčerpání přírodních zdrojů a stále nerovnějšímu přerozdělování bohatství.

Nahromaděné přebytky nejsou rovnoměrně rozdělovány do celé společnosti, ale ovládají je elity. Obyčejní lidé sice bohatství produkují, ale elity jim dávají k dispozici jen jeho minimum, většinou pouze k minimálnímu přežití

Elity nakonec začnou spotřebovávat příliš mnoho, což vede k hladomoru mezi chudými, a to nakonec způsobí rozklad společnosti.

Elity jsou chráněny před nejškodlivějšími důsledku rozkladu životního prostředí daleko delší dobu než chudí, což Elitám umožňuje, aby se chovaly, jako by nic nehrozilo, navzdory hrozící katastrofě. Tento mechanismus vysvětluje, jak je možné, že Elity v minulosti dopustily rozklad své civilizace – netušily totiž, že se nacházejí na trajektorii směřující ke katastrofě.

(zdroj: Průmyslová civilizace směřuje k „nezvratnému rozkladu“)

Podstata krize


Všichni žvaní o krizi, ale mlčí o skutečné příčině krize: jestliže příjmová polarizace ořezala pro 90% populace přístup ke zdrojům, nemůže fungovat společnost založená na spotřebě.

To je města, to si nech


Velké popularitě se v poslední době těší video, na kterém se Jágr (ten hokejista) dohaduje s nějakým cikánem o tom, jestli si cikán nechá železo, které si nabral (podle jeho slov dostal) na kladenském zimním stadionu:

(Aktualizováno: tady bylo to video, ale přes noc ho někdo smazal, takže bohužel. Ale ke shlédnutí je stále zde.)

Bavíte se dobře? Protože Jágr se zjevně bavil dobře a ze všeho nejlépe v okamžiku, když dává najevo, že ho nějaké krádeže na stadionu nezajímají, protože stadion nepatří jemu, ale městu. Jenže ona to vůbec není žádná sranda, protože to video, kterým se národ evidentně tak dobře baví, by mělo vyvolávat spíš zděšení. Jágr tu totiž s upřímností sobě vlastní odhaluje až na dřeň kořeny současné krize české společnosti: principy z cizího krev neteče, ze společného si vezmi, kolik chceš a co tě nepálí, nehas. Ne, naše problémy skutečně netkví v oscilaci HDP nebo volebních preferencích obskurních partiček. Náš největší problém je, že ani s takto explicitní nápovědou spoustě lidí vůbec nedochází, v čem ten problém je.

Kyperská mystéria


Svět je kulatý a o záhady v něm není nouze. Například jak může Kypr krachovat, když tam mají minimální regulaci kapitálu a nízké daně? Nebo že by 1% korporátní daň byla pořád moc vysoká? Liberalizace a nízké daně jsou přeci univerzálním a zaručeným receptem MMF & spol. na prosperitu a stabilitu. Nebo kdo vlastně krachuje? Krachuje Kypr jako stát? Proč jsou potom zavřené banky? Jsou v problémech banky? Proč potom krachuje Kypr?  Ty banky jsou přece soukromé, nebo ne? A co by vůbec vyřešila ad hoc daň z vkladů, když by se z bank jednou rukou vytáhla, aby se do nich obratem druhou nasypala? To by přece nula od nuly pošla. Proč se mají na sanaci bank podílet jejich klienti, a ne jejich vlastníci a investoři? Klienti přece nejsou zodpovědní za to, jak jejich banka hospodaří, to je jako kdyby host platil pokutu za to, že mu výčepní natočil špatnou míru. Otázek hodně, ale odpovědí po málu a těch dobrých ještě méně, vlastně žádná. Jediná rozumná odpověď, která mě napadá, je že jsme úspěšně proliberalizovali a proprivatizovali do stavu, kdy suverénem již není lid, nebo stát, ale kapitál a místo uhlobaronů nám vládnou „moneybaroni“. Anebo je to mnohem jednodušší a zkrachovali jsme už dávno všichni, jen to zatím flikujeme jak se dá, abychom ještě o pár zalapání po dechu oddálili nevyhnutelné?