Jak jsem se mýlil v geopolitice

Noticky

Nač chodit kolem horké kaše. Když jsem tu psal, proč Rusko nezaútočí na Ukrajinu, tak jsem se mýlil. Hodně a ošklivě mýlil. Asi to Rusové nečetli, nebo co, ale zaútočili. Přitom ty důvody, které jsem uváděl, jsou podle mě stále platné. Takže se Rusové chovají buď zcela iracionálně, nebo je za tím nějaká racionalita, kterou nedokážu pochopit. A snad ani nechci. Co může být racionálního na tom poštvat proti sobě celý svět? Co může být racionálního na tom udělat ze sebe před celým světem lháře? Jediné, čeho dosáhnou je, že naženou Američanům do náruče i ty, kteří do ní zatím nechtěli. Jenže teď už je to jedno. Pokud má být Rusko stejný šmejd, jako USA, to už si radši vyberu USA, tam mají alespoň Hollywood. Z mé strany už to není zklamání, ale vyložené nasrání. Nasrání, že zase budou trpět obyčejní lidé, zatímco panstvo si bude mastit kapsy. Nasrání a strach, protože tohle absurdní svinstvo může dopadnou hůř, než špatně, zejména pokud se do něj zapojí stejně agresivní pitomci z naší strany. A že už se ozývají a že je teď bude ještě těžší držet na uzdě. Možná, říkám možná, že kdyby USA tak snadno neprošla invaze do Iráku a do Afghánistánu, tak by teď Rusové třeba nebyli tak drzí, jenže pozdě bycha honit. Děje se, co se děje, dobrého v tom není nic a nezbývá, než doufat, že to skončí stejně rychle, jako to začalo, že se to nerozšíří, že Rusové dostanou rozum, že se zastaví, že se stáhnou… klidně i proto, že to ruské vedení neustojí doma. Tak nějak začínám být stále více přesvědčený o tom, že by Rusku opravdu prospěla změna režimu, protože všechno je lepší, než válka. Válka je vůl. Vždycky byla a vždycky bude.

Publikováno

3 142 komentářů: „Jak jsem se mýlil v geopolitice“

  1. Dneska se nálada zlepšila. Zastavila se inflace, u nás i v USA, Rusové dostali po papuli hodně zřejmým způsobem a v Americe možná Dems udrží Senát ještě před Georgií (v Nevadě se mění trend a Arizona je celkem jistá).

    Mnozí komentátoři odepisují Trumpa, Putin se raději ztratil z očí a už se hledá nástupce Bidena, který to natře Republikánům ve ´24.

      1. Má Greta Whitmer takové ambice?

        Škoda, že není mladší například Elizabeth Warren, i když ta má na rozdíl od geronta Bidena zatím pořád ještě energie na rozdávání…
        Viz tohle video: https://www.youtube.com/watch?v=LwNzORXFd8Q

        Je chvályhodné, že v americké vysoké politice přibývá žen, i když některé jsou – mírně řečeno – poněkud kontroverzní osobnosti. (Z bývalých guvernérek Sarah Palin nebo Nikki Haley, v zahraniční politice to známé trio demokratických meger Nuland – Rice – Power, určitě by se našly i další…) Momentálně slouží např. 9 guvernérek a po midterms přibudou další.

        2. Jednou z nově zvolených demokratických guvernérek je v Oregonu Tina Kotek.
          https://en.wikipedia.org/wiki/Tina_Kotek
          Když jsem to jméno poprvé zmerčil, tak mě napadlo, “ no, to je typicky anglosaské jméno“. A taky že jo: Její dědek František Kotek (1897-1974) byl pekařem v Týnci nad Labem… A její máti má zase slovinské předky. Takže máme v Oregonu kvalitní výsadek. :-D Jo a ještě se taky veřejně hlásí ke komunitě LGBTQ. Ale to je v pacifickém severozápadním regionu spíš přednost. Jinak před vstupem do politiky působila v neziskovém sektoru – v organizaci na ochranu dětí a v potravinové bance, takže dobře zná život lidí na dně.

        3. Ta guvernÍrka mě pobavila, anžto je to překlep vzniklý blbou klávesnicí😀.

          V knize Primary Colors přijde za prez. kandidátem (což má být Clinton) nějaký litevský imigrant (se žádostí, aby nezapomínal na jeho zemi) a říká mu „pane guvernýr“.

          Elisabeth W. mám rád, ale její čas už je pryč, jak oba víme. Tihle 3 jsou tak padesátníci.

          Bidena bych ale nepodceňoval. Porazil Trumpa, a to nebylo snadné!!; protože radikálnějšího kandidáta by on si namazal na chleba jako „socialistu“.
          A potom začal s velmi dobrým (taky) eko programem (jen si vzpomeňte kolik bilionů původně navrhoval).
          Vůči Ukrajině to válí taky dobře, pomáhá jim značně, ale zase ne tak, aby vypukla velká válka, to vyžaduje lavírování a dobrýho kormidelníka. Stačí si vzpomenout jak musel manévrovat Roosevelt po vypuknutí války. (Obecně se má, pravděpodobně ale mylně, za to, že všechno vyřešili Japonci. Ale nevyhlásit Hitler válku první, pochybuju, že by Američané dovolili taky válčit ještě s Němci. Aspoň ne hned.)

          Je to tahanice a vleklá. Vždyť obecné zdravotní pojištění původně prosazoval Harry Truman a nakonec ho prosadil Obama o 62 let později a ještě hodně okleštěné. A takový Johnson (ač Texan) udělal pro lidi v USA po sociální a rasové stránce vůbec nejvíc, po Franklinu Rooseveltovi. A zlikvidoval se zase zahr. politikou

          1. Johnsonovi zlomila vaz vietnamská válka, ještě tragičtější nesmysl než druhá irácká válka mladého Bushe.

            A ano, War on Poverty byla jeho historická zásluha, kterou aspoň zčásti vyrovnal svou historickou vinu za eskalaci ve Vietnamu. Bohužel neměl čas ani sílu dotáhnout válku s chudobou do konce…

          2. Tak nejen to.
            Zavedl Medicare a Medicaid. Pokus pravice posunout hranici z 65 na 70 pomohl teď Demokratům neprohrát (snad) volby.
            A pokročil hodně v boji proti segregaci, Byl to mistr domácí politiky. Je to velmi zajímavá figura, až budu mít kdy přečtu si nějakou jeho biografii.

            Podobně Truman, který byl zase úspěšný v zahraniční politice. Takový Dewey by sotva zavedl Marshallův plán, nebo dokázal zastavit Stalina na Labi. Když se stal prezidentem, musel se všechno naučit, neřekli mu ani o atomovém výzkumu.

            Ale byl výkonný, už po 10 dnech, 22. dubna 1945 vzal u huby Molotova, když se ho snažil balamutit ohledně Polska. „Takhle se mnou ještě nikdo nemluvil“, vypadl Molotov z role tvrdého muže. „Dodržujte své sliby a nikdo s vámi tak mluvit nebude“, zněla odpověď bývalého obchodníčka z Missouri.

            Pro zajímavost: Truman odsloužil bez necelých 3 měsíců celá dvě období, první po FDR. Kdyby byl ještě (úspěšně) kandidoval v roce 1952, mohl se stát druhým nejdéle sloužícím prezidentem. XXII. dodatek ústavy, který umožňuje jen 2 kandidatury byl sice přijat v jeho prvním termu, ale na něj se ještě nevztahoval. Od té doby už můžete být prezidentem USA nejvýš 10 let.

    2. https://www.economist.com/united-states/2022/11/10/joe-biden-should-not-seek-re-election

      Joe Biden by neměl usilovat o znovuzvolení

      On i země mohou získat více, pokud se povznese nad příští prezidentský souboj

      listopadu 2022

      Po celoživotní veřejné službě Joe Biden porazil úřadujícího prezidenta a pak za dva roky dokázal – a více z toho s podporou obou stran – co si jen málokdo dokázal si představit, že je možné. Dovedl svou stranu k silnému vystoupení, podle minulých standardů, ve volbách v polovině období.

      Nyní, když tyto volby skončily, začíná prezidentská kampaň v roce 2024 posedat politickou třídu. Pan Biden by se měl připravit na bolestivý ústupek nikoli republikánům, ale realitě – ve skutečnosti dvěma realitám, jedné politické a druhé biologické. Prohlášení v nadcházejících měsících, že nebude usilovat o druhé funkční období, by bylo historickým aktem vedení, ukázkou jeho víry v demokracii a jeho vlastní nejlepší šance získat respekt a čest, kterou si zasloužil.

      Pokud, jak se zdá pravděpodobné, po sečtení všech hlasů skončí sněmovna nebo Senát v rukou republikánů, bude cesta pana Bidena k dosažení významné legislativy, vždy úzké, zablokována. Zbytek svého funkčního období stráví snahou udržet rozsvíceno ve federální vládě a v Kyjevě.

      ……

      Výsledky v polovině období potvrzují roli, kterou si pan Biden představoval v roce 2020 jako most k nastupující generaci vůdců. Země chce pokročit vpřed, zbavit se nihilistických zásad trumpismu – zejména popírání voleb – a také pana Trumpa. Odmítnutím kandidovat by pan Biden soustředil veřejný pohled na Trumpův egoismus a extremismus jeho strany. A široce otevřená demokratická soutěž by vytvořila prostor pro nového demokrata ke křížové výpravě proti všem starým způsobům, včetně podívané na bipartijní šílenství, které se rýsuje ve Washingtonu.

      Americe postačí demonstrace moudrosti ve veřejném životě a Joe Biden je pro to ten správný muž. Má šanci, když je ve funkci, překročit politickou propast a obhájit svůj projekt na záchranu demokracie jako principiální, nikoli stranický podnik. Dokáza se osvobodit a stát se tím, co z něj dělá biologie i politika, a tím, co Amerika potřebuje – starším státníkem.

    3. Zlepšená nálada…
      Člověk je bytost periodická, jak věděl taky Vančura.

      Chcete tvrdit, že láska jednoho dne zemřela a už se nenavrátí? Chcete tvrdit, že dutí větrů míjí les? Nic není bláhovějšího, věci lásky jsou věci života.

      Po čase zimním přicházívá jaro, po po beznaději vzniká naděje, po hrůzách noci zasvítá den – královna miluje Záviše.

      1. DEMS UDRŽELI SENÁT!
        A V HOUSU SE MEZERA ZMENŠUJE. Elisabetth Warrenová s uspokojením komentuje. 😀

        ttps://www.nytimes.com/2022/11/12/opinion/elizabeth-warren-democrat-senate-midterm.html

        Voters rewarded Democrats for protecting the lives and livelihoods of struggling families in a pandemic; modernizing infrastructure, not just talking about it; allowing Medicare to negotiate lower drug prices; capping insulin costs for older Americans; making tax-dodging corporations pay up on billions in profit; lowering carbon emissions and reducing utility bills; and canceling student debt for over 40 million Americans.

        Despite global inflation, progressive policies helped Americans counter high costs and created well-paying jobs. Unemployment is at an astonishing 3.7 percent, and the economy is growing. Unlike in recent Democratic administrations, the scope and aggressiveness of Mr. Biden’s policies were not arbitrarily limited by a desire to demonstrate “independence” from progressive Democrats or to play nice with giant corporations. And name-calling from Fox News commentators and financial news analysts did not shake this Democratic administration’s resolve to help working families.

        1. Současný rozpočet na pomoc Ukrajině vyprší příští měsíc, což znamená, že Bidenova administrativa bude muset požádat o více prostředků na příští rok na zasedání „lame-duck“ Kongresu, než bude instalován nový Kongres. Není jasné, jak velký balík požaduje a jakou dobu trvání.

          MÍNÍ The Economist. Ono asi nepůjde jen o balík pomoci Ukrajině, „postřelený“ starý Kongres se asi pokusí zvýšit celkový dluhový strop na příští dvouleté období. Jak nahoře naznačuje Warrenová, a jak už měsíce navrhuje Krugman ve svých komentářích.

          Uvidíme jak drzý bude z Republikánské strany ten nový Kongres, ono to bude v Housu těsnější, než si chlapci mysleli. Zatím mají jen 7 hlasů navíc, minule měli Dems 13, nebo 14.

          V této chvíli se každopádně zdá, že s obdobím trumpismu je konec. To mi úplně k pláči nepřijde 😀😀 Rýsuje se ale DeSantis jako nový vůdce tmářů

          1. Who is DeSantis?

            Nikde nemůžu najít nic o jeho zahraničně-politických postojích. Na factcheckingových stránkách je asi 80% jeho výroků lživých nebo max. napůl pravdivých, ale ty se týkají většinou jeho oponentů a covidu. Což mě u republikána nijak nepřekvapuje. Nicméně blbější než GWB nebo svého času taková Sarah Palin určitě nebude.

  2. Tyto stránky
    https://www.coindesk.com/business/2022/10/19/crypto-predictions-site-polymarket-taking-bets-on-whether-russia-will-use-a-nuclear-weapon-by-2023/
    zabývající se vším kolem kryptoměn upozorňují na tyto
    https://polymarket.com/market/will-russia-use-a-nuclear-weapon-before-2023
    poněkud kontroverzní (protože v USA pro porušení zákona zakázané a pokutované částkou 1,4 mil. USD) stránky, kde si můžete vsadit na to, zda Rusko do konce letošního roku „odpálí útočné jaderné zařízení“ (v angl. „if the Russian Federation detonates a nuclear device in an offensive capacity“).

    Současný kurs je 17:1, že neodpálí, tj. cca 6% pravděpodobnost, že k tomu dojde.

    Sázkaři se obvykle nemýlí, nicméně i 6% pravděpodobnost použití mi připadá obludně vysoká.

    Zajímavé je i zdůvodnění, proč byly tyto sázky vůbec vypsány.

    A prediction market on whether Russia will use nuclear weapons has been requested many times recently by esteemed academics and thought leaders from across the world, and it is strongly within the public’s interest to have accurate price discovery and realtime forecasts on such a topic. Existing prediction markets on this subject lack functional price discovery mechanisms, and thus are misleading the people; therefore it was deemed necessary to support this market as a public good, in order to provide clarity to society on one of the most pressing issues of the 21st century.

    Můj překlad (s mírnou výpomocí DeepL při hledání „češtějších“ variant formulací a synonym):
    Trh s předpověďmi, zda Rusko použije jaderné zbraně, si v poslední době mnohokrát vyžádali uznávaní akademici a vůdčí myslitelé z celého světa a je v naléhavém zájmu veřejnosti mít k dispozici přesné zjišťování cen a předpovědi v reálném čase na toto téma. Stávající prognostické odhady na toto téma postrádají funkční mechanismy ocenění, a tím uvádějí lidi v omyl; proto bylo považováno za nezbytné podpořit tento trh jako věc veřejného zájmu, aby společnost měla jasno v jedné z nejpalčivějších otázek 21. století.

  3. Možná by teď stálo za připomenutí toto už starší (březnové) Bidenovo vyjádření:
    Strategií Spojených států není změna režimu v Rusku ani jinde na světě.

    https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/biden-rekl-ze-ve-varsave-nevyzyval-ke-zmene-rezimu-v-rusku-a-k-odchodu-putina/2184118

    Doktrína „vývozu demokracie“ (doktrína je silné slovo, takhle to nikdy natvrdo řečeno nebylo) končí bez většího zájmu médií i aktivistů, což překvapuje zvláště u těch druhých, protože za to bezvýsledně bojovali často po celé své životy…

    Sic transit gloria mundi.

  5. No vida.
    Najednou už ta putinova rusácká janika nemluví o speciální operaci.
    Už je to “ velká válka“ a oni jsou tak maličtí a bezbranni.
    A nikdo u nich nečekal, že se civilizovaný svět zastane proti nim opravdu malé a bezbranné Ukrajiny, když se jí rozhodli zmasakrovat.
    A i teď, když dostává ruská svoloč na prdel, tak stále nulová sebereflexe.
    Oni jsou oběť a ti co pomáhají Ukrajině za všechno můžou.
    Paralelní rusácký vesmír.
    https://mobile.twitter.com/andrewofpolesia/status/1591810661281333250?cxt=HHwWhIDU9ZrXn5csAAAA

  6. V RESPEKTU KOMENTUJÍ USA DVA LIDÉ, J. Sobota A B. Chaloupková. Dlouholetým komentátorům (což je Sobota) hrozí vždy inercie, to, že jsou vlečeni dřívějšími názory. Sobota patřil k těm, kdo bral přehnaně vážně nebezpečí vítězství Tr. ve 2020. A i nyní je skeptičtější.

    Dávám většinou přednost jeho kolegyni, zdá se mi blíž realitě.

    NEJDE JEN O EKONOMIKU, HLUPÁKU
    Proč americké volby dopadly jinak, než se čekalo

    Barbora Chaloupková
    13. 11. 2022

    Nechtěl bych nijak rozptylovat vaši pozornost před zítřejšími volbami,“ promlouval nezvykle jemným a klidným hlasem Donald Trump minulé pondělí na mítinku v Ohiu, kam vyrazil podpořit tamního republikánského kandidáta do Senátu. Nehrál mu k tomu žádný ze známých amerických disko hitů, jak bývá zvykem, ale vážná hudba. „Ale také bych chtěl oznámit, že příští týden 15. listopadu, u sebe doma v Mar-a-Lago na Floridě, oznámím něco velkého,“ dodal. Příznivci vypukli v jásot, v Trumpově oznámení totiž – tak jako zbytek Ameriky – slyšeli ohlášku jeho další prezidentské kandidatury.

    Minulé pondělí jako by měl Trump vítr v zádech a nad jeho demokratickými oponenty se zatahovalo. Republikáni byli na koni a trumpovské křídlo postavené na popírání výsledků minulých voleb pevně usazené v jádru strany. Do karet jim hrála rekordní nepopularita Joa Bidena a největší inflace za posledních čtyřicet let. Obrana demokratů postavená na argumentech o nutnosti bránit demokracii a práva žen na nakládání se svým tělem pak v posledních dnech působila jako příliš abstraktní apel neschopný obstát proti pragmatickému pravidlu „jde o ekonomiku, hlupáku“. Voliči, kteří přišli k volbám v nadprůměrném počtu, však zdánlivě jasný příběh přepsali. Ohlašovaná republikánská vlna neproběhla, obě strany se drží vyrovnaně. Trumpisté na řadě míst prohráli. A volby také ukázaly, že demokracie a její kvalita Američany dost možná zajímá víc, než se v hluku sociálních sítí a nedokonalých průzkumů zdálo.

    Vyzývatel
    Ani v čase uzávěrky tohoto textu, tři dny po skončení voleb, neznáme úplně všechny výsledky. Některým státům trvá sečíst hlasy doručené poštou, někde místní pravidla velí počkat, až dorazí i ty odeslané ještě v den voleb atd. Letos přitom záleží na každém z nich, protože žádná ze stran zatím definitivně nezískala kontrolu nad jednotlivými komorami Kongresu. Před volbami je obě ovládali demokraté, ve sněmovně těsnou většinou 222 : 212 a v Senátu to bylo 50 : 50 a demokraté využívali výhody extra hlasu viceprezidentky.

    Tři dny po volbách, v pátek odpoledne, chybělo republikánům do nutné minimální většiny 218 hlasů ještě sedm křesel, a i když podle vývoje sčítání hlasů na většinu nakonec nejspíš dosáhnou, nemusí být o moc větší, než byla ta předešlá demokratická. A Senát mají demokraté dokonce šanci udržet. Výsledky před uzávěrkou Respektu sice hlásily poměr 49 : 48 ve prospěch republikánů, situace ve zbývajících třech státech, Arizoně, Nevadě a Georgii, však hraje spíše ve prospěch demokratů. Obhajující arizonský senátor, demokrat Mark Kelly, v pátek upevnil svůj náskok a stát pravděpodobně získá (v sobotu dopoledne agentura AP informovala, že se mu to povedlo).
    Demokratům by pak už stačila výhra jen v jednom ze zbývajících dvou států a kontrolu nad Senátem by si díky extra hlasu viceprezidentky udrželi.

    Oddanost Trumpovi znamenala víc než politické kvality
    Mark Kelly se předloni stal prvním demokratickým senátorem v Arizoně po sedmdesáti letech. Arizona stejně tak jako Georgie se v posledních letech stala místem, kde mají šanci na výhru obě strany, a tedy i klíčovým bojištěm nejen v senátních, ale i v prezidentských volbách. Jak v těchto dvou státech, tak i v Nevadě letos demokratičtí senátoři své posty obhajovali a republikáni tak museli hledat vhodné protikandidáty. A právě tady se, zpětně viděno, napsal jeden z hlavních příběhů voleb. Republikáni totiž nominovali lidi, kteří nedostatek politických kvalit mnohdy nahradili oddaností Donaldu Trumpovi projevovanou například opakováním jeho lží o ukradených volbách. „Nejmocnější americké instituce se spikly, aby zmanipulovaly prezidentské volby 2020. Donald Trump by měl být prezident,“ říkal například v kampani finančník Blake Masters, protivník Kellyho v Arizoně. Herschel Walker, republikánský kandidát v Georgii a bývalá hvězda amerického fotbalu, kromě toho, že šířil obdobné konspirace, tak také kandidoval jako absolutní odpůrce potratů – zároveň ho však jeho bývalá partnerka obvinila z toho, že ji sám k interrupci donutil.

    Zatímco příklon k trumpismu a zastávání pozic jako naprostý zákaz potratů kandidátům pomohly ve stranických primárkách, kterých se většinou účastní ti nejzapálenější straníci, když došlo na to, aby získali podporu napříč státem, narazili. Že s výběrem kandidátů nebyl úplně spokojen, naznačil v srpnu i šéf republikánů v Senátu Mitch McConnell, když suše konstatoval, že na „kvalitě kandidátů záleží“. Již jistou prohru měl koncem minulého týdne za sebou další Trumpův nominant Mehmet Oz, chirurg a televizní magnát, kterého v Pensylvánii jasně porazil John Fetterman, a to navzdory tomu, že se v kampani potýkal s následky mrtvice. Zatím jediným výrazným Trumpovým chráněncem, který uspěl, je tak spisovatel J. D. Vance, který vyhrál boj o senátorské křeslo v Ohiu.

    Volby nicméně nepřinesly jednoznačné odmítnutí Trumpa. Výsledky jsou těsné a řada Trumpových podporovatelů své boje vyhrála, převážně pak ve volbách do Kongresu, kde je potřeba vyhrát „jen“ ve svém okrsku (a většina okrsků tíhne buď k jedné, nebo druhé straně). Úspěchy ale slavili především i republikáni, kteří sice často zastávají silně konzervativní pozice, od Trumpa si ale udrželi odstup.

    Své posty v Georgii tak například obhájili guvernér Brian Kemp i ministr vnitra Brad Raffensperger, kteří před dvěma lety odmítli Trumpův nátlak, aby zfalšovali tamní výsledky prezidentských voleb a umožnili mu tak udržet moc. A jednoznačně největší hvězdou voleb se stal floridský guvernér Ron DeSantis, který vyhrál s dvacetiprocentním náskokem a pasoval se tím do role možného Trumpova vyzývatele v příštích primárkách. Právě jeho úspěch naznačil, že šest let poté, co Donald Trump vtrhl na scénu, možná americká politika směřuje do bodu, kdy se veškeré dění přestane točit právě kolem Trumpa. Povolební průzkumy ukázaly, že 45 procent floridských voličů by si přálo, aby jejich guvernér za dva roky kandidoval – Trumpa jich takto podpořilo jen 33 procent.

    Proberu to s rodinou
    Ačkoli budou letošní konečné výsledky těsné, i tak pravděpodobně překlopí minimálně ve sněmovně rozhodovací většinu. Lze tedy očekávat stopku schvalování zásadnějších zákonů, na kterých je potřeba nalézt shodu mezi Kongresem i Bílým domem. Co se týče legislativních úspěchů, Bidenovo prezidentství zřejmě zůstane u toho, co stihl prosadit v uplynulých dvou letech, kdy demokraté ovládali celý Kongres. I tak toho není málo: od podpory přechodu na obnovitelné zdroje energie, investice do budování americké výroby čipů nebo oprav amerických silnic a další infrastruktury.

    Asi nikdo však neměl od příštích dvou let větší očekávání, co se týče schvalování zákonů. Těžiště americké politiky se pomalu, ale jistě bude přesouvat k dalším prezidentským volbám. Střet v Republikánské straně mezi DeSantisem a Trumpem se už nahrubo rýsuje (a pokud čtete tento text v úterý, už možná víte, zda Donald Trump kandidaturu skutečně oznámil), větší nejistota nyní panuje u demokratů. Jejich relativní úspěch posílil pozici Joea Bidena, je nicméně otázkou, zda se demokratům dařilo díky němu, nebo navzdory němu.

    Bidenova oblíbenost mezi americkou veřejností se momentálně pohybuje kolem 41 procent a s výjimkou několika posledních dní se prezident do kampaně prakticky nezapojoval. Místo něj demokratičtí kandidáti mnohdy raději sáhli po Baracku Obamovi. A podle povolebního průzkumu pro televizi CNN si dvě třetiny voličů, kteří se dostavili k volbám, nepřejí, aby současný prezident kandidoval znovu. Sám Biden nicméně naznačil, že chce pokračovat. „Náš plán vždycky byl kandidovat znovu. Tohle je rodinné rozhodnutí, myslím, že mě všichni podporují, ale musíme to probrat. Tipnul bych si, že rozhodnutí oznámíme začátkem příštího roku,“ řekl médiím minulý týden.

  7. A ZAKARIA, TO JE STANDARD LIBERÁLNÍHO KOMNTÁTORA.

    (K poněkud nejasnému citátu z The Atlantic bych jenom dodal, že empirie ukazuje, že v systému sboru volitelů u prez. voleb nemusí stačit většina v „popular vote“ (Clintonová vyhrála ve 2016 o cca 2,5 milionu), ale těch 7 m. navíc, které dostal Biden ve 2020 stačilo spolehlivě. Navíc nesoulad těch dvou voleb je historicky řídký jev. Takže nepřeceňoval bych zase vliv způsobu volby. Byl to jeden z důvodů, proč jsem ve 2020 nevěřil na vítězství Trumpa, náhody se stěží dějí dvakrát.)

    PŘÍLEŽITOST PRO REPUBLIKÁNY
    Zlomily volby trumpistickou horečku?

    Fareed Zakaria
    13. 11. 2022

    Nakonec se ukázalo, že americké volby do Kongresu byly přece jen referendem – jenom to nebylo referendum o prezidentu Bidenovi a demokratech. Jak jinak vysvětlit nesoulad mezi dvěma nejdůležitějšími údaji: Bidenova obliba je nejnižší ve srovnání s jakýmkoli prezidentem v této fázi funkčního období a veřejnost vnímá ekonomiku jako velký průšvih. Když přijdou těžké časy, jak se veřejnosti zdálo v roce 1994 za vlády Billa Clintona, v roce 2012 za Baracka Obamy nebo v roce 2018 za Donalda Trumpa, odnese to obvykle strana, jež ovládá Bílý dům, těžkou nakládačkou. Tentokrát se však přesto zdá, že demokraté zaznamenali nejlepší výsledek pro stranu v podobné situaci od chvíle, kdy teroristické útoky z 11. září 2001 udržely nad vodou republikány v roce 2002.

    O čem se tedy vlastně hlasovalo (nebo spíše proti čemu)? Člověk si jen stěží může být jistý, protože povolební průzkumy jsou beznadějně pokřivené a nespolehlivé. Přesto se zdá být pravděpodobné, že šlo především o dvě témata: o právo na umělé přerušení těhotenství a šířeji o Donalda Trumpa. Voliči se dostavili v hojném počtu, aby hlasovali také o pěti otázkách v místních referendech. Ve všech případech zvolili liberální pohled na potraty, dokonce i v silně konzervativní Montaně. Floridského guvernéra Rona DeSantise v tomto bodě pravděpodobně zachránila jeho snaha nalézt kompromis v podobě práva na potrat během prvních patnácti týdnů těhotenství. A pouze na místech, kde je právo na potrat zcela jisté, třeba ve státě New York, se voliči rozhodovali podle dalších témat, jako je ekonomika nebo kriminalita. Jak vysvětlil Nate Cohn v podcastu Daily deníku The New York Times, demokraté excelovali všude tam, kde se hlasovalo o ohrožení demokracie (v podobě trumpistických kandidátů zpochybňujících výsledky voleb) nebo právě o potratech).

    To nás přivádí k Donaldu Trumpovi. Přestože někteří z jeho kandidátů zvítězili, většina neuspěla. Nejzapálenější stoupenci jeho hnutí podle všeho voliče odpuzovali. Letošní volby je vlastně těžké vnímat jinak než jako další verdikt veřejnosti namířený proti bývalému prezidentovi. V letech 2018, 2020 i 2022 se voliči dostavili ve vyšším počtu než obvykle. A jak píše David Frum v časopise The Atlantic, „Trump vede svou stranu od jedné porážky ke druhé. V prezidentských volbách v roce 2016 nezískal většinu hlasů. V roce 2018 ztratil většinu ve Sněmovně reprezentantů. V roce 2020 opět nezískal většinu a prohrál prezidentské volby i ve sboru volitelů. V roce 2021 (?? má být 2022?) ztratil Senát.“ A přesto jím Republikánská strana až dosud nepřestávala být uhranutá.

    Lékaři a šarlatáni
    Mnozí z kritiků republikánů a jejich lídrů nevidí situaci správně. Strana není plná politiků s autoritářskými sklony (i když jich mnoho skutečně existuje). Je plná zbabělců. Navzdory chlapáckým pózám, houpavé chůzi a silným slovům prostupuje stranu strach z nutnosti postavit se násilnickému spratkovi ve třídě. Vzpomeňte si, co se stalo po událostech 6. ledna. Většina republikánských lídrů, včetně jejich dvou nejvýše postavených politiků v Kongresu, četla událost správně jako bezprecedentní útok na demokracii. Soukromě a někdy i veřejně ho také odsuzovali. Pak ale dostali strach, že Trump má stále na své straně tvrdé jádro voličů, stáhli ocas, a buď zcela změnili postoj a proměnili se v Trumpovu hračku (Kevin McCarthy), nebo se k tématu tiše přestali úplně vyjadřovat (Mitch McConnell).

    Pro politiky je vždy obtížné postavit se aktivistickému a energickému voličskému jádru. Republikánské straně trvalo roky, než se vymezila proti Josephu McCarthymu. Nějaký čas také zabralo, než byli Barry Goldwater a Ronald Reagan ochotni signalizovat odstup od radikální John Birch Society. V obou případech k tomu však nakonec došlo. Bylo to tehdy ale snazší, strana byla hierarchičtější.

    I před lety však byla nutná autorita nejvlivnějšího konzervativního intelektuála Williama F. Buckleyho, který na bircheristy neustále útočil, a kryl tak záda politikům, jako byl Ronald Reagan. Dnes dělá Fox News pravý opak, když se bez přestání snaží rozdmýchávat hněv, nenávist a konspirační teorie. Konzervativní televizní stanici na rozdíl od Buckleyho nemotivují zájmy společnosti, ale zájmy finanční.

    Poleví tedy tentokrát trumpistická horečka? Obama předpovídal, že se republikáni v roce 2012 osvobodí od své nejextrémnější části (jako třeba Tea Party), k tomu však nikdy nedošlo. I když existovaly příležitosti upravit kurz, strana zůstává zcela v okouzleném zajetí svého nejextrémnějšího křídla a médií, jež na Trumpa pějí chválu. Připomeňme si, že i když Fox News dominují kabelovým televizím, jejich nejúspěšnější pořad sleduje 3,4 milionu diváků ze zhruba 170 milionů registrovaných voličů. Jedná se o extrémní menšinu, která vyděsila většinu tak, že zmlkla.

    Někteří důležití republikáni nicméně přesto proti Donaldu Trumpovi vystupovali, především Mitt Romney a Liz Cheney. Teď se jim i dalším, kteří chtějí stranu zachránit, otevírá příležitost povstat a zbavit republikány extremismu. Horečka opadla, pokud se ale republikánští lékaři budou nadále chovat jako zbabělí šarlatáni, může se zase snadno vrátit.

    PS. Frumův čl. je tady
    https://www.theatlantic.com/ideas/archive/2022/11/now-ron-desantis-has-wrest-gop-off-donald-trump/672046/

    1. Aha, tak Frum to má dobře! 50. místo v Senátu Dems obsadili, ale až v dodatečném kole 5. ledna 2021. I letos bude v „Gruzii“ do Senátu 2. kolo, ale už v prosinci

  8. Tak máme v Evropě další dámu ve funkci hlavy státu: Ve Slovinsku byla zvolena presidentkou advokátka a novinářka Nataša Pirc Musar. Bezpartijní kandidátku podporovali mj. Zelení a Piráti.

    Asi se stanu feministou.

  9. Kdo by to v Kremlu čekal – když ti kreténi před pár dny vyhlašovali s vekou pompou připojení Chersonu k RF- že tam už brzy zavítá tak význačná „zahraniční návštěva“?
    A že to bude zrovna Zelensky, jako doma a v evidentně výborné náladě :-)))

    2. Ale smutné to děvče je.
      Možná by ho rozveselilo blábolení některých našich -respektive janičiných- alternativních narkomanů.

      „Ale naopak, Rusku budou zničena klíčová centra (jaderný útok na Rusko dávno není žádné tabu, nýbrž veřejností vyžadovaná mírová akce ) a Rusko na to ani neodpoví, což tedy, ať tak, nebo onak, nakonec bude jen dobře.
      Čím dál smutnější.“

      Kolik ropuch musí takový pokrývačský dezolát olíznout, kolik lysohlávek pozřít, kolik jointů vyhulit…aby z něj tohle vyhřezlo? :-))

      1. alkoholici jsou vlastně narkomani jejichž senzitivita nervové soustavy je i na velmi malou dávku dané látky způsobující závislost.

        Tenhle sociální primitiv reaguje na symboly a hesla – jak v praporkové signalizaci.

        Rok 1989 – stejuně jako z většiny dnešních dezolátů – z něj udělal společenskou onuci. Z elity do sociálního podpalubí, kde se vesluje a pije samohonka. Nemá nic víc, než společečnský posměch a opovržení. Každodenní zprávy říkají – to ne ti Rusové, ale TY, MILÝ VITTO, PROHRÁVÁŠ BOJ O SPOLEČENSKÉ POSTAVENÍ a osobní úctu.

        Nilkdo tě nemá v úctě, jsi jak odhozené mnontérky, montérky co se neperou, ale vyhazují a mění kus za kus.

        Je to velmi psychologicky citlivé ve smysli vnímání sebe sama a tito lidé žijí ve společnosti zašlých symbolů, které když ony byly v kurzu, tak i jim se dařilo dobře.

        Srp a kladivo, v rádiu hrála Internacionála, SSSR si mohla dovolit v Evropě co chtěla – tam za zdí na Východě a plotem z ostnatého drátu byl i člen pomocné stráže VB více než primář v okresní nemocnici nebo inženýra urbanistických projektů při bytové výstavbě. Tedy ti, kteří mají dnes prestižní povolání a jejich kvalifikace v dnešní společnoti jim zajišťuje vysokou životní úroveň.

        JEJICH MYSL – TO JE takový malý antikvariát – vše cenné co kdy VITTOVÉ A MUDROVÉ měli – už se dávno vyprodalo – a co JIM DNESKA ZBÝVÁ? JEN ŠUNT CO NIKDO NECHCE A CO SE PRODÁVÁ ZA JEDNOTNOU VÝPRODEJOVOU CENU 5kč/ks.

    3. Z Twitteru:
      „Dnešní útok byl masivnější než ten z 10. října po odpálení krymského mostu.“
      Tentokrát jim ale Ukrajinci nic neodpálili.
      Naopak si sami orkové odpálili „svůj vlastní “ Antonivský most přes Dněpr ve „svém vlastním“ Chersonu. 😉
      Jen deviantní psychopatická msta.
      Celý svět to vidí, ale vidí to i potencionální spojenci Ruska.
      Tedy hlavně Čína.
      O které není třeba si dělat iluze, ale něco tak průhledně ubohého v jejich kultuře znamená ztratit tvář.
      A podle toho budou s Ruskem dále nakládat.
      Tedy s jako nesvépravným rukojmím, kterého někdy Západu nabídnou, jindy se ho mateřský ujmou…
      To je v podstatě konec RF.

  11. Pořád mi vrtá hlavou to tzv. Trojmoří.
    https://www.novinky.cz/clanek/domaci-nejvetsi-euroatlanticky-projekt-od-vstupu-do-nato-vlada-ho-zatim-ignoruje-40413707

    To už mají všichni tak vymydlené mozky, že zapomněli na Pilsudského Intermarium a Clemenceauův sanitární kordón? Copak nikdo nevidí, že si z nás někdo zase už chce udělat nárazníkové pásmo proti Rusku? Ono nám nestačilo těch 40 let, kdy jsme naopak byli jako nárazníkové pásmo tábora míru a socialismu proti NATO předurčeni stát se jaderným bojištěm? Ve světle takovýchto zpráv se obávám potvrzení poněkud paranoidních teorií, že se Ukrajině pomáhá hlavně proto, aby se taky stala jeho součástí – viz to slavné „Fuck the EU!“ Vicky Nulandové. V čím by to bylo zájmu, je zřejmé.

    Dámy prominou: Ta zasraná geopolitika vyhozená dveřmi po pádu železné opony se úspěšně vrací oknem a ti, kdo by na ni nejvíc doplatili, jí teď nadšeně tleskají… Což se týká především Poláků, kteří se z historie ani trochu nepoučili a znova projevují masochisticko-sebevražedné choutky.

    Franz Josef I. se sice v životě moc nenasmál, ale teď se nám určitě odněkud hlasitě srdečně chechtá.

    Ostatně soudím, že EU se už dávno měla stát plnohodnotnou federací s vojenskou a bezpečnostní politikou nezávislou na USA a NATO. V takové Evropě by si na nějaké trojmoří nikdo z evropských politiků vůbec ani nedovolil pomyslet, natož aby to veřejně vypustil z huby. V opačném případě by totiž politikem velice rychle přestal být.

    1. „Copak nikdo nevidí, že si z nás někdo zase už chce udělat nárazníkové pásmo proti Rusku?“

      A máme při své „velikosti“ a poloze nějakou jinou možnost, než být v něčích hrách nárazníkovým pásmem?

      1. Tak samozřejmě, dokud s námi Německo zachází jako se svým podhradím, tak těch možností moc nemáme. (Slabá útěcha: Německo se tak chová i k jiným – a nejen bývalým socialistickým – zemím, viz třeba Řecko. Hry s nulovým součtem, jejichž smyslem je přednostně udržet vlastní výrobu a zaměstnanost a aktivní obchodní saldo, musejí být na něčí úkor.) Podhradí se v každé válce obětuje jako první. Jenže jiné zacházení bychom si taky museli zasloužit vlastními aktivitami. Jiné srovnatelně velké evropské státy se jako něčí čeledník nechovají. V tomhle ohledu mi to Trojmoří jako aktivita ve správném směru nepřipadá. Polsko by se v jeho rámci určitě těšilo, že zaujme roli Německa a že to bude dirigovat podle svých potřeb a zájmů.

      2. Možná by to i nějak šlo, jenže o tom rozhodují vždy ti, kteří tím nárazníkem být chtějí, a kteří dokáží každého, kdo se opováží navrhnout opak, ukřičet jako zrádce.

        1. Koho jsme si do politiky pustili, toho tam máme… Na rozdíl od jiných zemí si příště pořád ještě můžeme zvolit někoho jiného. Jenom by asi nebylo dobře nechat se zatáhnout do mocenské sféry ovládané některou zemí, kde to není možné.

          Vždyť i ti anarchisti se skřípěním zubů připouštějí, že režimy euroamerického typu jim dávají lepší možnost dělat si svoje než třeba režim ruský nebo čínský, což je důvod, proč – aspoň ve střední a východní Evropě – podporují boj Ukrajinců.

  12. To je složitější. Myslím s Poláky.
    Jen povrchní (na víc jsem neměl zdroje) poučení se o Pilsudského (a Beckově) politice mě pomohlo leccos pochopit z předhistorie WW2. (Hřešil jsem vůči Polsku dlouho povrchní a hlavně dodatečnou „pseudoracionalitou“. Ostatně v Čechách je předsudek vůči P. rozšířený.)

    I Saul má v té své reakci pravdu, domnívám se

    1. Ajaj…
      https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-stredni-evropa-ruske-rakety-zrejme-zasahly-polsko-nalehave-se-sesla-tamni-bezpecnostni-rada-219272#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
      To není od Ruska dobrý nápad, začít bombardovat státy NATO.
      A zrovna Polsko!
      Možná by už Ukrajina opravdu měla dostat rakety dlouhého doletu.
      Třeba jim je teď někde Poláci seženou.

      1. To je samozřejmě ta nejsmírnější predikce polské reakce.

        1. Raketa byla údajně odpálená z Běloruska.
          Kde se cvičí ruské invazní jednotky, odkud vzlétají ruské bombardéry…

          Přeloženo pro dezoláty:
          NATO se rozšiřuje na východ a smrtelně ohrožuje Rusko!!!

          2. Samozřejmě to nebylo úmyslné.
            To ale Rusko neomlouvá!
            Není to poprvé, kdy jejich rakety padaly poblíž polských hranic.
            Evidentně je jim jedno, kam dopadnou.
            Teď nemyslím ty rakety, ale rusáky.
            Poláci jejich zvrácený stoicismus ale asi sdílet nebudou.

    1. „Čím míň informací, tím víc jistoty. Na začátku, když nikdo nic neví, mají všichni naprosto jasno. Pak, když se informace upřesní, se kategorické pozice těžko opouštějí.“ Tribun

      Máte pravdu Tribune.
      Kategorická pozice, že kvůli ruské raketě zahynuli dva Poláci se těžko opouští.
      Zkuste navrhnout nějakou méně kategorickou.

      1. Co třeba: Při incidentu poblíž ukrajinských hranic zahynuli dva Poláci, probíhá intenzivní vyšetřování. To by bylo zcela v souladu s nejnovějšími informacemi.

        1. Zahynuli na co?
          Postihnul je infarkt, mrtvice…nebo nějaká autonehoda?

      2. „Na začátku, když nikdo nic neví, mají všichni naprosto jasno.“

        To je ovšem argumentační faul – unáhlené zobecnění.

        1. „Na začátku, když nikdo nic neví,…“

          Od začátku se celkem jistě ví, že v Polsku vybuchla nějaká munice a zabila dva Poláky.
          Od začátku se celkem jistě ví, že to nebyla munice polská.
          A od začátku se celkem jistě ví, že ji neodpálili Poláci.

          Takže ne, že nikdo nic neví!
          A kdo neví, může se ptát.
          Proč byla cizí munice na území Polska a proč tam explodovala?
          Potom se ovšem může lehce dobrat nějaké té „kategorické pozice“ i s tím málem, co ví.

          1. Z internetu :-)
            „Rusko nemá nic společného s ruskými raketami vypálenými z Ruska, které Ukrajina sestřelila.“ (Master Strategist)

    1. Tak nutná podmínka je, aby se vůbec dožil… Ale jestli se dožije, bude to ještě zábavnější estráda než minulé volby, o zdejších volbách ani nemluvě.

      1. Nepochybně. 😀

        „CÍSAŘ CHAOSU“ – jak ho posměšně otitulovala Maureen Dowdová – nadělá ve své partaji určitě pěkný bordel. Však už se včera ozvali proti němu mj. DeSantis a Pence. Nejspíš chtějí oba kandidovat.

        I s dožitím je to povážlivé. Teď aby Secret Service začala preventivně chránit všechny 3. Aby zas nepřišel nějakej „alternát“ s kladivem. Nebo třeba s bazukou

        1. No však už The Golden Golem of Greatness (jak ho poprvé pojmenoval James H. Kunstler a po něm další američtí alternativci) vyhrožuje, na které všechy potenciální konkurenty ze své vlastní partaje vytáhne kompromaty… DeSantis bude zřejmě na forhontě.

  15. „Je otázka, jak dlouho Rusko vydrží, jaké zásoby raket a munice má, říká analytik o náletech na Ukrajinu“ To už je takový folklór, že? Tohle čtu pravidelně každý měsíc už půl roku a Rusko stále drží.“ Tribun

    Rusko „drží“ a PVO Ukrajiny drží cca. 80% úspěšnost v sestřelení jejich raket, kterými ničí civilní cíle.
    Každá z těch sundaných raket je za několik milionů USD.
    Íránské drony pravda měly zpočátku větší úspěšnost.
    Měly.
    Íránské rakety by mohly být ještě velký problém, ale pokud tu teď někdo něco drží, tak je to Ukrajina.
    Což vás evidentně irituje, ale to už je- nejen u vás -taky takový folklór 😀

    2. Já vím, že se ptám hloupě a zbytečně, ale ptám se: to jste opravdu nepochopil pointu, nebo si hrajete na Donutila?

      1. Ano, ptáte se hloupě.
        Pointy vašich tweetů jsou naprosto zřejmé i mnohem hloupějším, než jsem já.
        Pro ně je tam taky asi postujete, jinak si to nedokážu vysvětlit.
        Ale nechtějte po mne, abych v tom hledal nějaký důkaz, smysl….a já vlastně sám nevím, proč to děláte.
        Nějaké „intelektuální“ pudové hnaní?
        Jestli to má být pokus o jakousi vyváženost, tak to sorry jako, to se vám fakt moc nedaří.

  16. …V Kremlu už docela určitě uvažují, jak s Kyjevem zahájit jednání, jenže viděno moskevskýma očima jejich výsledkem bude muset být alespoň zdánlivý ruský úspěch.

    Jak by to nakonec mohlo vypadat v praxi, naznačuje názor poslance ukrajinské Nejvyšší rady Davida Arachamiji, jinak též vedoucího ukrajinského vyjednavačského týmu, který vedl delegaci své země při rozhovorech s Rusy v Istanbulu, skončených bohužel už pouhý měsíc pro propuknutí války, tedy 29. března.

    Ten je přesvědčen, že věci by pomohla rusko-americká jednání, která podle jeho názoru začnou v druhé polovině příštího roku.

    A důvod? Obě země budou stát na prahu prezidentské předvolební kampaně a pocítí potřebu nějaké důležité mezinárodně-politické iniciativy. Kéž by tak měl pan Arachamija pravdu – i když až příští podzim je přece jen trochu pozdě…

    PÍŠE DNES V KOMENTÁŘI LIBOR DVOŘÁK.
    Ten termín mě trochu překvapil, spíš jsem to odhadoval na konec jara, ale to je opravdu jenom ten Fingerspitzengefühl.. nikdo by na to s důvěrou nevsadil. Ale všiml jsem si, že v Turecku jednal šéf ruské SVR se šéfem CIA. A uvažoval jsem jestli zrovna Naryškin není ten, koho Putin posměšně oslovoval v tom velkém sále v únoru. Že by se SVR, na rozdíl od FSB stavěla na zadní?

    Uvidíme, zákulisní sondáže nepochybně běží furt a můžou se vlíct, ale najednou taky můžou přinést překvapivě rychlé plody. Nemám prostředky, ani čas sledovat podrobněji ruskou scénu, jen to na mně dělá dojem, že Putin už nemá konečné slovo.

    1. Naryškina jsme tu už letos diskutovali.
      https://t.tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/naryskin-valka-ruska-s-ukrajinou-by-trvala-nejvys-ctyri-dny_378761.html
      „Pokud by se Rusko pustilo do války s Ukrajinou, boje by trvaly nanejvýš čtyři dny. Prohlásil to na semináři v budově ruského parlamentu v Moskvě šéf dolní komory Sergej Naryškin. „A všichni si uvědomují, jaký by byl výsledek,“ řekl.“

      Dalo by se dohledat i to jeho veřejné ponížení, co se mu od gosudara za návrh připojení separatických republik k Rusku dostalo a které Putin později hrdě vyhlásil.
      Ale Rusko je pořád země, kde včera znamená již zítra.
      Jak bude pozítří už tam nikoho nezajímá, takže každý má svou šanci:-)

  17. Novaja Gazeta má v Rusku ode dneška zablokované i internetové stránky. (Zdroj: ČRo.) Ať žije cenzura.

  18. Dobrý komentář veterána československých a českých médií Milana Šmída k Ukrajině:
    http://www.louc.cz/22/3701114.html
    Kromě jeho prognózy vývoje na Ukrajině po válce z hlediska dodržování „evropských hodnot“ a reálného plnění kritérií pro vstup do EU (nekomentuji, počkáme si, uvidíme…) bych chtěl vypíchnout jeho upozornění na možnosti novinářů vpuštěných z ukrajinské strany na bojiště.

    Cituji:
    [V] pátek 11. listopadu vstoupili do města Cherson Ukrajinci. V jejich patách pak zahraniční novináři, kteří už v sobotu natáčeli první rozhovory s obyvateli města vítajícími osvoboditele. Některým z nich (CNN a Sky News) však ukrajinský generální štáb včera [tj. 13. 11., poznámka moje] odebral akreditaci, protože „ignorovali stávající zákazy a varování, a bez souhlasu příslušných velitelů a služeb pro styk s veřejností vojenských jednotek, prováděli informační činnost ve městě Cherson ještě před dokončením stabilizačních opatření.“ Tolik oficiální sdělení. Je evidentní, že všichni novináři, včetně těch českých, kteří pracují v terénu, jsou – podobně jako před lety při americké invazi do Iráku – u vojenských jednotek „embedded“, tedy pod dohledem a kontrolou. Takže, jaká dramata se na frontě odehrávají, a jaká je skutečná situace, se můžeme jen domýšlet, číst mezi řádky a porovnávat oficiální prohlášení z obou stran s nadějí, že se někdy později, po letech, dozvíme, jak to všechno bylo. Jiné to asi už nebude.

    Konec citátu. Jeho význam mějme na paměti při posuzování všeho, co se k nám z Ukrajine donese z té „správné“, „naší“ strany. A posuzujme to pokud možno bez nekritického fandění. Tohle není fotbalová liga.

    1. Že jsou novináři ve válečné zóně pod dohledem armády je asi přirozené i správné.
      Pro zajímavost připomenu tu fotku Girkina někde u dálnice.
      Před časem se objevila na Twitteru a během pár hodin bylo to místo přesně lokalizované.
      A to si jen pohráli sledovatelé Twitteru.
      Vojenská rozvědka má nepochybně výrazně větší možnosti a není možné, aby novináři ohrožovali armádní akce vyzrazením pozic, nebo citlivých informací.

  19. Vypadá to, že ohledně té rakety někdo lže.
    Buď Zelensky, nebo Biden.
    Ten přispěchal s vysvětlením, že nešlo o ruskou raketu podivuhodně rychle a stejně rychle tím zabránil úvahám nad aktivací článků 4 a 5.
    Zvláštní také je, že Ukrajina nebyla do vyšetřovacího týmu přizvána, ačkoliv se má šetřit údajně její raketa.
    Obě strany nepochybně velmi dobře ví, čí raketa v Polsku explodovala.
    Moc nerozumím tomu, proč by ještě teď chtěl Zelenskyj blamovat sebe i generální štáb UA zapíráním, že šlo o jejich raketu.
    V klidu to přiznat a omluvit se by bylo politicky mnohem přínosnější.
    Ovšem je možné, že to byla opravdu raketa ruská, takže se jen oprávněně hájí.
    Pro mne i pravděpodobné, ale na pravdu si při těchto hrách můžeme nechat zajít chuť , tu se těžko dozvíme.
    https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/476318-spory-ohledne-rakety-jez-zasahla-polsko-bidenuv-vzkaz-zelenskeho-nepotesil?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

    1. „V klidu to přiznat a omluvit se…“
      Omluvit se Polákům za to, že během ruských teroristických akcích proti Ukrajině bohužel zemřeli i dva polští občané.

      To jen dovysvětlení pro kolaborantskou verbež, ruské troly, narkomany, alkoholiky, neonacisty a celkové dezoláty, kteří sem také nakukují.
      Že, vito, mudro, šklíbo, janiko, embecko….? 😀

      1. „Účastníci protestního shromáždění, které svolal organizátor protivládních demonstrací Vrabel, se vydali k České televizi. Demonstranti se momentálně nachází u Národního muzea.
        14:05 – Na Letné uspořádalo protestní akci Hnutí PES (Dříve Chcípl PES). “

        Tak to teď měl Skálův disident Mudra velké dilema.
        Jestli podpořit své staré ideové souputníky antivaxery u pejskařů, nebo s Putinem na tričku hodit ušetřenou pětku ze svého kapesného Vrabelovi do kasičky pro exekutora.
        Inu, nemají to jednoduché flustenci.

    2. Věci se nedějí náhodou.

      Postup USA považuji za chlazení některých přehřátých hlav. Co si spolu povídali ruský a americký šéfšpión, to se pochopitelně z médií nedozvíme, ale nepochybuji o tom, že oni dva vědí celkem přesně, jak to s tou raketou bylo. Fungující komunikace na této úrovni je pak jedinou zárukou toho, že se to celé nevymkne z rukou.

      1. Tak pokud se Biden rozhodnul- a nutno přiznat, že z rozumných důvodů- že v Polsku vybuchla raketa ukrajinská, tak to byla raketa ukrajinská, i kdyby na každém jejím zbytku našli vyšetřovatelé Z. :-)
        A Zelenskyj není hloupý a určitě se s tím srovná.
        Už asi i začal:

        1. Legitimní otázka je, proč nezaúčinkovala polská PVO. Pravděpodobně Poláci sami zjistili nebo dostali od Američanů či přímo od Ukrajinců hlášku, že to je „naše“ raketa, a reagovat směrem k civilům už nestihli, nebo aspoň ne tak včas, aby nezpůsobili kontraproduktivní paniku. Poněkud cynicky pak bude znít spekulace, že si drahé protiraketové systémy šetří pro případ skutečného napadení, ale takhle se za válek bohužel uvažuje a „friendly fire“ nebývá z různých důvodů zase až tak vzácnou výjimkou. Samozřejmě je taky možné, že i Poláci mají v armádě nemóresní bordel, ale s tím jistě nikdo na Zelňák chodit nebude… Ať je to jak chce, plně chápu rozhodnutí, proč k tomu (zatím?) nechtějí pustit na místo Ukrajince: Pochopitelně se čeká, až horké hlavu vychladnou…

          Paranoidní „alternativní“ vysvětlení podal podle svého letitého zvyku (on už ani nic jiného vypouštět na veřejnost neumí…) Štěpán Kotrba: Podle něho šlo o ukrajinskou false-flag operation, která měla poštvat NATO do přímého střetu s Ruskem. Ze dvou možností – že je šílený Kotrba nebo že zešílelo ukrajinské vedení – bude zřejmě blíž pravdě ta první, takže dezoláti samozřejmě věří Kotrbovi. Jak jinak. (Citovat pramen s Kotrbovým žvástem nebudu, nehodlám těm sračkám dělat reklamu.)

          1. Tak tu teorii o false-flag operation už rozvíjí i soudruh Drulák… A tohle bylo ještě celkem nedávno náměstkem ministra zahraničí. Těžko najít partaj s tragičtější personální politikou než byla ČSSD.

    3. Moc bych se kvůli tomu nešponoval, těch lidí v Polsku je nám všem líto, ale jsou to ztráty, ke kterým v blízkosti fronty dochází.

      Spíš mě překvapilo, že generál a rozvědčík! Pavel nebyl ve své první reakci umírněnější. Je přeci jasné, že ruský útok proti Polsku nezačne JEDNOU raketou, která rozbije traktor. Že jde spíš o nějakou kolaterálku.

      Fakt to chce ochladit, vypadá to, že už z toho skoro všichni zblbli; a je evidentní, že pro Zelenského je těžké ten adrenalin udržet na uzdě. Ještě že je tak mladý, je to o zdraví

  20. Kremelským propagandistům došlo, že Rusko nic nevyrábí
    “ Říkáte znárodněme vezměme Němcům všechno hned. Naše (vlaky) Sapsan se zítra zastaví. Na čem budeme jezdit? Na drezínách? Nemáme na čem jezdit, měli bychom to prostě přiznat. Samozřejmě je snadné postavit se na obrněný vůz a říct: znárodníme všechno. Pojďme na to. Ale čím budeme jezdit? Čím budeme telefonovat? Co budeme dělat? Ano, máme všechno ze Západu,“ pustil se Popov se řetězu, zatímco se na tváři jeho manželky a spolumoderátorky Olgy Skabajevové vystřídala škála emocí od úžasu po ironický úsměv.“

    Tak to je dobře, že se ti ruští klauni dokáží zasmát i sami sobě. :-)
    https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-kremelskym-propagandistum-doslo-ze-rusko-nic-nevyrabi-co-budeme-ridit-jak-budeme-volat-vztekal-se-moderator-40414804#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

  21. Mezitím se v Íránu začíná hroutit režim a u nás v médiích ani slovo ani čárka, snad kromě Fatimy Rahimi v Deníku Referendum. Začínají se přidávat dělníci z největší íránské odborové organizace; největší íránská ocelárna v Isfahánu je ve stávce. Za 2 měsíce protestů je v Íránu přes 600 mrtvých, z toho 40 dětí, a 30 000 lidí v kriminálech.
    Více viz https://twitter.com/Mojahedineng a hashtag #IranRevolution2022.

  22. Vybral jsem dva komentáře k ukrajinské válce z anarchistického prostředí, které dobře doplňují polemiku probíhající např. v Britských listech – viz komentáře Daniela Veselého a Václava Hořejšího. První je stanovisko běloruských anarchistů k západoevropskému pacifismu.

    V četných rozhovorech s evropskými pacifisty na internetu i mimo něj jsme se dlouho snažili pochopit, proč ignorují realitu ve prospěch pohodlné pohádky. Nedávno jsme to konečně pochopili. Mnozí evropští pacifisté svým politickým postojem ospravedlňují vlastní obyčejnou zbabělost. Strach ze zničení pohodlného mírového útočiště v Evropě, vybudovaného mimo jiné na vykořisťování zbytku planety, se nyní stává hlavním důvodem, proč mají Ukrajinci složit zbraně. I sebemenší možnost násilí proti tzv. prvnímu světu automaticky vede k tomu, že jsou levicoví a anarchističtí pacifisté ochotni prodat své vlastní soudruhy za život v mírumilovném regionu. Pacifisté jsou navíc připraveni obětovat desetitisíce Ukrajinců, které by v případě vítězství zničil ruský režim.
    Zbabělost v prvních měsících války vedla k naprosté nečinnosti pacifistů. Byla sepsána hlasitá prohlášení a začaly sbírky pro dezertéry, ale ve skutečnosti žádná solidarita nenásledovala. Situace se začala měnit, když na Západě začala růst inflace. Dnes jsou hlasy těch, kteří volají po diplomacii nebo strategické porážce, slyšet ještě hlasitěji, protože válka začala skutečně zasahovat kapsy evropské střední třídy (k níž většina těchto pacifistů patří).
    V Evropě samozřejmě existují i ideologičtí pacifisté. Ale ani z jejich středu jsme zatím moc akce neviděli. Tito lidé raději sedí v pohodlí akademických kruhů a diskutují o válce, NATO a imperialismu. I s takovými lidmi jsme se setkali. Nikdy jsme se však nesetkali s pacifisty, kteří by byli ochotni jít na Ukrajinu a postavit se mezi tanky ukrajinských a ruských vojsk nebo agitovat mezi ruským vojskem, aby opustilo okupovaná území. Neviděli jsme jediného západního pacifistu, který by byl ochoten riskovat vlastní svobodu a bezpečnost tím, že by jel do Ruska agitovat vojáky k dezerci nebo k odporu proti mobilizaci.
    Mezinárodní solidarita je komplexní záležitost, která vyžaduje nejen značné organizační úsilí, ale také politické vzdělání, aby bylo možné pochopit, co znamená v konkrétní situaci. Někteří evropští anarchisté se naštěstí vydali cestou skutečné mezinárodní solidarity, ať už jde o pomoc uprchlíkům z Ukrajiny a dalších válkou zničených oblastí, nebo o přímou podporu pokrokových sil bojujících proti válce.
    Kritizujeme pacifismus, ale zároveň se stavíme proti militarismu – ideologii státu zaměřené na rozvoj vlastní vojenské síly. Především sovětskému militarismu, se kterým jsme museli vyrůstat i po rozpadu samotného SSSR. Právě militarismu, který tuto válku umožnil. A pro nás je v současnosti jediným možným antimilitarismem zničení vojenské síly ruského státu, která hrozí totálním zničením nejen regionů Ukrajiny, Běloruska, Kazachstánu a dalších zemí bývalého impéria, ale celé planety.
    Podporujeme naše anarchistické kamarády, kteří se chopili zbraní v boji proti ruskému agresorovi, a také odpor na okupovaných územích proti Putinovu režimu.

    1. Další je rozhovor řeckého libertinského novináře se dvěma ukrajinskými anarchisty. Oba jsou z východní Ukrajiny a nejsou to žádní zelenáči – 50 a 48 let a v hnutí působí už přes 30 let. Z rozhovoru vybírám:

      „Levičáci“, kteří dnes podporují Rusko, v něm vidí něco jako SSSR druhé poloviny 20. století. Aniž by si všimli, že i tehdy používané řeči o „socialismu“, „sociální spravedlnosti“ a „národním státu“ se už dávno zhroutily a lidé v Rusku jsou zbaveni většiny práv a žijí v otřesných každodenních sociálních a ekonomických podmínkách. Lidé v Rusku žijí v policejním státě a jsou pronásledováni pro svou národnost (jako krymští Tataři), pro své náboženské přesvědčení (např. příslušnost ke svědkům Jehovovým, mormonům nebo neortodoxním sektám islámu), nemluvě o pronásledování za své opoziční názory.
      Levice vnímá Putinovo Rusko jako alternativu k NATO, jako soupeře NATO. V jistém smyslu mají pravdu: Rusko je skutečně proti NATO. Nevidí však a nechtějí vidět, že ruská alternativa znamená pouze touhu provádět vlastní, nezávislou, ale stejnou (ne-li horší) imperialistickou politiku. Geopolitickým cílem Ruska vůbec není zastavit západní imperialismus, ale udělat z Ruska opět impérium, mocnější, agresivnější a nelidštější než konvenční „Západ“. Ruský stát, který potlačil svobodu a nezávislost doma, nemůže přinést žádnou svobodu a nezávislost jiným zemím. Proruská „levice“ to nevidí. Použijeme-li analogii z románu George Orwella 1984, pak takoví „levičáci“ stojí na straně Velkého bratra Eurasie proti Velkému bratru Oceánie. Takoví „levičáci“ jsou idioti.

      Referendum je právní pojem. Dnešní „referendum“ vyhlásily státní orgány. To znamená, že dnešní „referendum“ musí proběhnout v souladu se státním právem. Ale s jakým zákonem přesně je „referendum“ na okupovaných územích v souladu? Ruský zákon o referendu neříká vůbec nic, od roku 1991 se v Rusku žádné referendum nekonalo. Ukrajinské zákony naproti tomu stanoví, že referendum se může konat pouze na celém území země, nikoli v jednotlivých regionech. Jinými slovy, i z formálního hlediska se jedná o nesmyslnou akci, která nemůže mít žádné právní důsledky. Jsme si jisti, že každý obyčejný člověk sám pochopí, co si má o takovém „referendu“ myslet.

      Po vítězství Ukrajiny ve válce nás čeká nový boj za sociální a ekonomické zájmy ukrajinského lidu. Ano, již nyní vláda přijímá nové protiodborové zákony a obecněji řečeno zákony proti pracujícím. Ale doufáme, že po vítězství budeme mít dobré vyhlídky na rozvoj a aktivizaci sociálního a anarchistického hnutí, protože:
      Zaprvé, ukrajinský lid už v jistém smyslu agresora porazil, přinejmenším vyhrál první fázi války. Stalo se tak na přelomu února a března 2022, kdy odpor na frontě zmařil původní plán bleskové války, plán na rychlé ovládnutí Ukrajiny. Lidé viděli svou vlastní sílu, svou vlastní schopnost vzdorovat vnějšímu nepříteli. Je nepravděpodobné, že by v budoucnu mlčky strpěli útok vnitřního nepřítele.
      Zadruhé, jak vidíte, anarchismus nemá nic společného s tím, že nějaký pankáč se špendlíkem v uchu namaloval na zeď A v kroužku. Nejde ani o to, že nějaký vážený vědec s brýlemi přednese další přednášku o myšlenkách a idejích Proudhona nebo Bakunina. Anarchismus, to je schopnost lidí řešit své vlastní problémy bez účasti státu a dalších hierarchických struktur; řešit problémy na základě sebeorganizace a široké součinnosti místních iniciativ. Nezáleží na tom, jak si říkají. Důležitá je podstata, nikoliv název. V současné době existuje na Ukrajině obrovské množství takových nestátních samosprávných iniciativ. Zabývají se nejrůznějšími otázkami, od pomoci uprchlíkům a ochrany malých obcí až po zásobování armády vším potřebným. V tomto smyslu se dnes Ukrajina řídí anarchistickými principy více než mnoho jiných společností ve světě.
      Mimochodem, není to dobrý obrázek, který vyvrací mýtus o „nacistickém režimu“ na Ukrajině?

      (Moje poznámka: Nemohu v této souvislosti nepřipomenout tzv. Machnovščynu, ukrajinský pokus o vybudování anarchistického státního útvaru v letech 1918 – 1921, který zlikvidovali bolševici. Anarchismus má na Ukrajině velkou a slavnou tradici.)

      Všechny války skončily mírem, ale ne všechny války skončily vyjednáváním. Například k ukončení války proti nacistickému Německu nebylo třeba vyjednávání: nacisté byli zničeni a Hitler spáchal ve svém bunkru sebevraždu. Stejný osud může čekat i Putina. Zvláště když si bunkr připravil už dávno.
      Kompromis, o kterém mluvíte (postoupení části území za účelem zachování suverenity zbytku Ukrajiny), je nemožný. Nejde ani o to, že by vydání několika milionů Ukrajinců Putinovu fašistickému režimu byla zrada. Víte, dnešní Rusko už dávno prokázalo svou neschopnost kapitulovat, mírově koexistovat se sousedními zeměmi, které si vybralo za své oběti. To se projevilo ve dvou koloniálních válkách na Kavkaze. V 90. letech minulého století uštědřil čečenský lid ruské armádě vážnou porážku a ruská vláda souhlasila s mírem. Následující roky se připravovala na novou invazi do nepoddajného Čečenska, a když se podařilo shromáždit nové, ještě větší síly, začala ruská armáda vše znovu.
      Ukrajinská společnost si tyto události pamatuje a ví, že jedinou zárukou míru bude úplná porážka ruské armády, zničení Putinova režimu a velmi vážné změny v ruském státě a ruské společnosti. O konkrétních podobách těchto změn je pravděpodobně předčasné hovořit, ale bez nich již nelze žít.

      Moje poznámka: Dovolím si závěrem z rozhovoru znovu vypíchnout podle mého soudu to nejdůležitější, totiž definici anarchismu.

      Cituji:
      Anarchismus nemá nic společného s tím, že nějaký pankáč se špendlíkem v uchu namaloval na zeď A v kroužku. Nejde ani o to, že nějaký vážený vědec s brýlemi přednese další přednášku o myšlenkách a idejích Proudhona nebo Bakunina. Anarchismus, to je schopnost lidí řešit své vlastní problémy bez účasti státu a dalších hierarchických struktur; řešit problémy na základě sebeorganizace a široké součinnosti místních iniciativ.
      (Konec citátu.)

      Doufejme, že v nastávajícím období hlubokých ekonomických krizí a očekávaných sociálních otřesů se k takovému poznání dopracuje i nějaká významná část zdejší společnosti. Poznámka Jana Kellera z předmluvy ke Slačálkovým dějinám anarchismu, totiž že až se zdejší stát začne hroutit, budeme se od anarchistů ještě rádi učit, jak se účinně zorganizovat, v této souvislosti nabývá nového a závažného významu. Především proto, že alternativní reakcí polečnosti by byla nějaká forma fašismu. Rád bych věřil, že takového vývoje budeme ušetřeni. Snad ale není nutno připomínat, že samo se to neudělá…

      1. „Levičáci“, kteří dnes podporují Rusko, v něm vidí něco jako SSSR druhé poloviny 20. století.

        ANO, TOHLE VIDÍME UŽ DÁVNO A JE TO TROCHU ZÁHADA. U OSMDESÁTNÍKŮ SE TO SNAD DÁ POCHOPIT, ALE OSTATNÍ SI UŽ DÁVNO MOHLI VŠIMNOUT, JAK NAPŘ. PUTIN POTLAČIL VZPOMÍNKY NA VŘSR. Z RUSKA SE STALA REAKČNÍ PRAVICOVÁ DIKTATURA, JAK SE JÍ OBÁVAL A NENÁVIDĚL JÍ MARX.

        PROTI CARISMU JE TO O TO HORŠÍ, ŽE ROMANOVCI SE PO TŘECH STOLETÍCH (1913!) U MOCI PŘESTALI STRACHOVAT O SVOU LEGITIMITU (ukvapeně😀).
        KDEŽTO NYNĚJŠÍ VĚRCHUŠKA V – A OKOLO – KREMLU MÁ STAROST, JAK POCHYBNĚ NABYTÝ MAJETEK A PRIVILEGIA ZLEGITIMIZOVAT „NAVĚKY“. A PŘITOM JÍ CHYBÍ VHODNÁ IDEOGICKÁ PODPORA. ROMANOVCI MĚLI PRAVOSLAVÍ A „BOŽÍ VŮLI“.

  23. Je zábavné pozorovat, jak se Vlk učí nacházet zdroje o mezinárodní politice. Jeho staré komentáře to kompromituje jako neználkovské. Ale někdy to trefí, právě tohle Politico je zajímavé (v článku je odkaz na původní zdroj, ale provedl i překlad.)

    https://vlkovobloguje.wordpress.com/2022/11/18/co-se-deje-za-kulisami-kdyz-nato-hysterci-kvuli-ukrajinske-rakete-v-polsku/

    Vlkovy komentáře okolo je možné ignorovat, jeho posměšky jsou často spíš nechutné, než vtipné. Ale hlavně je vidět, jak nerozumí způsobu, jak funguje Západ a co je vícehlas [nebo, nedejbože podvojná, „fork“ strategy]; vždycky si vybere jen to, co souzní s jeho předsudky a navíc amatérsky průhledně. (Hádám, že i Tribun bude článkem potěšen.)

    1. Slime, ve finále ani ten článek je svými závěry koncipován tak -„že nebude-li pršet, nezmokneme“. Sám fakt, že se Rusko a současná Evropa, která je díky právě jemu odsouzena k těsnější a více jednotné spolupráci, z jeho VEŠKERÝCH minulých predikcí činí blábol překonávající někdejší brežněvovskou propagandu ala „TASS je zplnomocněn prohlásit“…

      Myslím, že miny co sem tam položili v minulosti evropští politici (Schröder a Merkelová) ve své ekonomické zaslepenosti o prosperitě Německa díky levnému ruskému plynu díky tomuto konečně padly, a i země, co se na toto spoléhaly jako my v ČR, že jsme se stali závislými až z 90% na této zemi s neostalinským režimem, který už bez veškerých skrupulí své imperiální dominance ve Východní|Evropě jasně všem navenek ukazuje, tam nám jasně ukázal cestu, kde je naše místo a na koho se orientovat ekonomicky.

      A vytváří to i jasné předpoklady pro naši politiku a orientaci v hodnotách, které pro nás doposud byly spíše ostudou naší národní mentality (solidarita mezi národy, vztah k menšinám nebo pomoc uprchlíkům před diktátorskými režimy) – že nás timto emancipuje a konečně i naši humanistickou tradici z první masarykovské republiky vrátí od doposud přežívajícího socialistického sobectví starat se jen o sami sebe a napraví i náš vztah mezi soukromým a veřejným („kdo nekrade, okrádá svoji rodinu“), takže i ten bude napraven na běžnou západní úroveň.

  24. Povinná četba:
    https://a2larm.cz/2022/11/zona-ruskych-traumat-curtisuv-bad-trip-z-rozpadajiciho-se-imperia/

    Bez ohledu na zdejší povýšené mistrování Ruska a Rusů jako dědiců středověké mentality a morálky asijských nájezdníků ze stepí s nimi má současné obyvatelstvo české kotliny a moravských úvalů více společného, než je většině zdejší populace milé; šťastná poloha v bezprostředním sousedství Německa zatím obyvatele Čechie před tím nejhorším ochránila, nicméně zdejší současné převládající společenské vztahy byly založeny za minulého režimu, jsou jeho přímým důsledkem a jsou jím formovány dodnes. Možná nikoli v tak drsné formě jako v Rusku, ale stav tuzemské společnosti nikoho z jejích příslušníků rozhodně neopravňuje zhlížet na Rusy ani další národnosti současného Ruska spatra. Civilizační nátěr je velice slabá slupka a v každé závažnější krizi se jí proklube to genetické dědictví, které s 98,5% shodou lidstvo sdílí s lidoopy.

    A jestli/až se ruské impérium rozpadne, na současné poměry budeme vzpomínat jako na procházku růžovou zahradou. Což ovšem platí i pro možnost rozpadu euroatlantického impéria, kam historickou shodou náhod máme to štěstí (nebo tu smůlu?) náležet na konci současné umírající epochy.

    1. Článek nekomentuju, to by bylo na dlouho.

      V Rusku je i jiný Boris Berezovskij, který dnešnímu ponurému listopadovému večeru přidá trochu rachmaninovské melancholie.

  25. Slim sem chodí, tak konečně vyřešili to rozkouskování Chášudžího :D . Na to Slim už čeká hodně dlouho :D .Opravdu skvělá demokracie, jedna vražda sem jedna tam……., hlavně jsou to teď naši bratři že (USA)?

  27. Skaut ten tweetrový flustenecko-dezolátně-čepičářský trikolorní spor zase vyřešil trefou do černého.
    Vlastně ne Skaut, ale Vyvadil.
    A tomu bych věřil.
    Myslím jen to, jak vypadá ruská trikolora. 😀

        1. No, vida…
          Už to z flusteneckých čepičářek leze 😀

    1. Tak to si poslechnu už jen kvůli té kritice Tachecí.
      To bude Barunka asi těžko rozdýchávat, ta při rozhovorech s Liborem projevuje úlisnost a vzrušení takového charakteru, až to ve mne vyvolává nemravné imaginace.:-)

      Dvořák ale dle mého jako žurnalista bohužel selhal.
      Jeho informování o ukrajinsko- ruském konfliktu od jeho počátku v r. 2014 bylo hrubě propagandistické a jednostranné a spoustu lidí tím možná vyhnal do náruče „alternativy“.
      Lidí, kteří už z ní potom nenašli cesnu ven ani v době, kdy se ta samá alternativa stala ještě větší manipulátorskou žumpou, než propagandisté, které původně chtěla vyvažovat.

    3. Slime, on má bratra a ten je na poli překladatelském skutečnou celebritou, Libor je spíše povoláním novinář a rusista. Milan je skutečně především překladatel a ne kdovíjaký.

      Je z rodiny ČSR diplomata působícího v SSSR z počátku 60.let.

      https://cs.wikipedia.org/wiki/Milan_Dvo%C5%99%C3%A1k_(p%C5%99ekladatel)

      Jeho (o trochu slavnější) bratr Libor má profil v tomto odkazu pod svým jménem též na wiki.

    1. Doufejme, že ho k soutěži o setrvání u koryta preventivně nepustí jeho vlastní partaj…

  32. Dezinfosenkruvny objevily Ameriku… chci říct přípravu na ruskou státem kontrolovanou kryptoměnu, tzv. „digitální“ rubl. Novinka je to stará už nejmíň 5 let a zavedena bude v nejlepším případě až tak za dva roky. Ti, kdo na VŠŽ absolvovali rychlokurs „Jak nejlépe odrbat státní kasu a zatlouct berňáku příjmy“ teď moudře pokyvují svými dutými mozkovnami, že to podobně jako za geniálního soudruha Stalina, který prý vymyslel něco podobného (cituji: „dvouokruhový měnový systém“) už ve 30. letech, povede k tempu hospodářského růstu až 15% ročně. Přitom nejde o nic jiného než a) o snahu ruského vedení vyhnout se mezinárodním sankcím, b) o totální kontrolu bankovních a podnikových transakcí ruskou vládou. Digitální rubl má navíc sloužit pouze v mezinárodním obchodě a v podnikové sféře. (Připravenost akceptovat platby v této měně vyjádřila např. Kuba.) Očekávatelné důsledky jsou jasné: Jedním z nich bude, že „normální“ rubl zcela ztratí směnitelnost a „digitální“ rubl sehraje roli bývalého převoditelného rublu nebo naší devizové koruny. Kdo to pamatuje, tak ví, že kursy devizové koruny byly určeny SBČS zcela voluntaristicky (Kčs 1,80/1 DM, pochopitelně západoněmeckou, Kčs 7,20/1 USD, Kčs 10/1 rubl) a že na ni byla navázána výplata pečlivě vybraným osobám v tuzexových bonech, se kterými se vesele vekslovalo, na čemž si řada opor dnešního režimu vydělala základní jmění pro své popřevratové kšefty…

    Co by se nemělo podceňovat: Hrozba světovým financím ze strany ruských vládou placených hackerů. Až 75% světových ransomwarových útoků proti institucím a korporacím je vedeno z ruského prostředí a výpalné si nechávají zaplatit v bitcoinech a jiných kryptoměnách. Zdá se, že v této oblasti má ruská vláda dost ochotných a vůbec ne blbých poskoků.

  33. Tak fajn, na příští sobotu mám program.
    Už jsem tam byl na 200. leté výročí, ale to tam bylo hodně narváno, tak třeba ta zabijačka teď bude trochu komornější.
    Ale tohle mne zaujalo v tom článku:
    „Vyznavačů vojenské historie z období napoleonských válek totiž v minulosti přijíždělo z Ruska vždy několik desítek.
    „Bylo jich obvykle třicet, čtyřicet, jen při kulatých výročích o něco víc. Paradoxně však vystupovali na bojišti nejčastěji ve francouzských uniformách. “
    https://www.novinky.cz/clanek/cestovani-napoleon-predvede-na-bojisti-pod-santonem-legendarni-lvi-skok-40415095#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.web.nexttoart

    1. A už se moc těším, jak jednou v rekonstrukci bitvy o Kyjev, Lyman…budou jezdit Rusové bojovat s modrožlutými páskami na uniformě 😀

  34. Naprosto přesné!
    A to už se na to vizionář Jiránek dívá pár let ze svého vtipného nebe.

    Doufám, že si nevšimnul těch dezolátů, co šíří po sockách jeho fejkové vtipy.

        1. „Mengele byl představitel progresivní německé medicíny a geniální lékař….“

          Toto svinstvo via kriminálníky, narkomany, StB kamarády
          , bezdomovce, Amway podomní prodavače…jednoduše janičina ostrovního mudry a vity.
          Na takovou svoloč by už ale asi nevtipkoval ani ten Renčín.

          1. Ale je zajímavé, jak se u janiky ten nejhorší lidský odpad vity a embecka pod tíhou reality zkouší otřepat jak retriever, co náhodou spadnul do žumpy.
            Že tam tu žumpu oni sami roky plnili…to už je nad jejich kognitivní schopnosti.
            Tak aspoň, že disident mudra nese hrdě tu ruskou vlajku.:-)
            Kéž by byla celá ta naše kremelská alternativa tak úžasně a jednoduše čitelná.
            Naštěstí zatím je!

    1. Oni se ti hajzli fakt snaží vybombardovat Ukrajinu do doby kamenné…

  36. Klasika!
    Takže ne Ukrajinec, ale vitta.
    Tak se jdu podívat na dílnu, jestli tam ti naši Ukrajinci pořádně hákují, protože někdo na ty naše parazity daně platit musí.

  37. Něco ke čtení:
    https://www.blisty.cz/art/110748-miliardari-jako-elon-musk-jsou-nejnebezpecnejsi-lide-na-planete.html

    Z diskuse pod tím:
    Proto je změna klimatu politický a nikoli technický problém. Naše závislost na fosilních palivech je méně o infrastruktuře a více o našem životním stylu a spotřebě. Protestantská morálka o tom, že všechno musí neustále pracovat, i peníze, nás dovedla k ekologické krizi.

    Já k tomu jenom dodám, že ze stejného důvodu nás nezachrání elektromobily ani vodík. Jediné, co nás jako lidstvo může zachránit, je úplná změna životního stylu, konec růstu a zbytečné spotřeby. Jednoduchou aplikací metody hlavního článku lze snadno zjistit, kde se s ní má začít. Jenže tam, kde by se začít mělo, se sbíhají špagátky reálné moci v rukách skutečných ředitelů zeměkoule. Proto si Gaia pomůže sama, bez ohledu na lidstvo.

    Bývala to pěkná planeta – a nepochybuji o tom, že až jí přestaneme škodit, za pár tisíc let zase bude. Jenom už bez nás.

    Wailing.

    1. https://blisty.cz/art/110754-rozhovor-britskych-listu-548-je-zemekoule-placata.html

      Jakkoliv nejsem fanda Čuldových intervjúků (má mečivý hlas 😀), bylo zajímavé si poslechnout ten konec, o vlivu médií, prodělečnosti Mafry ap., protože si tohle moc neuvědomuju. Argument, že to způsobil Klaus mi hlava nikdy nebrala.. Ale je pravda, že ona mi nebrala ani to, jak mohlo tomuhle zaklínači hadů uvěřit v 90. letech tolik lidí??

      Přes to všechno stále nechápu. Mám kamaráda, velmi vzdělaného, je to taky kolega matematik, ale lepší než já, a ten taky furt zpochybňuje lidský vliv (že se mění klima UŽ uznal 😀😀). Potřeboval by snad přesné laboratorní důkazy, jenže až ty budou, bude dávno pozdě. To mu kupodivu nedochází.
      Vysvětluju si to tak, že měl apriorní předsudek vůči zeleným (teď mě delší dobu krmil „šílenstvím“ zelených v Německu ohledně jádra. Na což jsem mu říkal, že až půjde do tuhýho, oni ustoupí.. Když ale reaktory prodloužili, moc velkej dojem to na něj neudělalo.. k tomu ještě poznámka níže) a teď je pro něj těžký změnit postoj, názor.

      Zkrátka tomu nerozumím, třeba mi to Hank pomůže pochopit. V Čechách musí snad vládnout nějakej 4-taktní předsudek, myslím si. Přitom každej kdo jede dopoledne ve všední den Prahou vidí, jak neúnosně je ověšená auty

      1. GARTON ASH V RESPEKTU:

        Změnil jste tedy ve světle války pohled na německou politiku minulých dvaceti let a právě na Angelu Merkel?

        Mám k ní osobně velký respekt, až jistou náklonnost. Je sympatická, na nic si nehraje, zůstala nohama pevně na zemi, je opravdu jiná než většina politiků. Také její osobní příběh ženy z východní Evropy, která vede nejmocnější stát Evropy, je úžasný. Ale myslím, že k ní historie nebude příliš vlídná. Vládla v podstatě polovinu z éry, která začala pádem berlínské zdi a skončila únorovou ruskou invazí. Byly to roky, kdy se na sebe vrstvila jedna krize za druhou a ona je pouze manažovala, ale dostatečně Evropu neutvářela. A udělala přitom tři velké chyby.

        My liberálové jsme se příliš upnuli k určitému modelu kapitalismu, který vedl k nevídané nerovnosti a finanční krizi. (TO JE JEN MEZIODSTAVCOVÝ POUTAČ)


        Jaké to jsou?

        První je způsob, jakým řešila krizi eurozóny. Měla reagovat (myšleno při pomoci Řecku – pozn. red.) mnohem rozhodněji a rychleji – bylo by to levnější a Řekové by méně trpěli. Druhou chybou bylo panické opuštění jaderné energetiky po havárii ve Fukušimě. Představte si, v jak výrazně lepší situaci by Německo dnes bylo, pokud by mělo k dispozici atomové elektrárny. A třetí chybou je samozřejmě zmíněný rok 2014. Stavba plynovodu Nord Stream 2, která začala rok poté, nebyla jejím projektem – prosazovali ji její koaliční partneři ze sociální demokracie. Ale ona s ním nakonec souhlasila a dopustila, že se Německo stalo ještě více energeticky závislé na Rusku.

        Tady G. A., podle mě, předvádí stejnou chybu jako můj kamarád. Ahistorické uvažování. A to by jako historik neměl.
        Nevidí postupný historický vývoj. Merkelová původně jádro vypínat nechtěla, ale po Fukušimě změnila názor; bylo to velmi sugestivní, jak velký malér se může přehodit i v tak technicky vyspělé a vysoce organizované zemi (víc než USA; srovnatelné s Německem). A můj kamarád vidí, že jádro není špinavý zdroj a z této (racionální) pozice nechce vidět ani velká, byť raritní, rizika, ani genetickou tvorbu politického stanoviska.

        Jinak, i Greta patří k těm rozumným zeleným, a jádro DOČASNĚ akceptuje. Je to holt kalkulace, srovnávání rizik. Ale lidé, kteří při slově zelená vidí rudě tohle odmítnou chápat

      2. No jo, individuální automobilismus…

        Švýcarský filosof a esejista Denis de Rougemont (1906 – 1985) napsal knihu esejů Budoucnost je naše věc, která v r. 1996 vyšla i česky (a předmluvu k ní napsal Jan Keller). V té knize je i docela obsáhlá filipika proti automobilismu, která leccos z toho „4taktního předsudku“ vysvětluje. Faktem zůstává, že Henry Ford byl zřejmě jedním z nejschopnějších influencerů všech dob, srovnatelný s takovými osobnostmi jako byli Siddhártha Gautama aka Buddha, Konfucius, Aristoteles, Ježíš z Nazareta aka Kristus (jehož existence ovšem dosud nebyla spolehlivě doložena), Martin Luther nebo Karel Marx. Henry Ford dokázal v zájmu svého obludného kšeftu během 20 let prakticky od nuly (Američan by řekl „from scratch“) vydupat ze země a vnutit lidstvu potřebu něčeho, co do té doby nepotřebovalo (a já tvrdím, že to objektivně nepotřebuje ani teď) a co vposledku dokáže zničit lidstvo samotné a životní prostředí i pro mimolidský život. Kurt Vonnegut k tomu napsal další dobrý text, esej pod názvem Cold Turkey (česky vyšlo jako Absťák v knize Muž bez vlasti), kde vysvětluje, proč se této vpravdě drogové závislosti neumíme a nejspíš ani nechceme zbavit – i kdyby měla vést k našemu sebezničení. Jedním z hlavních důvodů, jak se domnívá Jan Keller, je skutečnost, že osobní automobil už dávno přestal být užitkovým předmětem a stal se statusovým znakem, nota bene takovým, kterým se celkem snadno dá napodobovat životní styl vyšších tříd, po nichž se příslušníci „dolního lidu“ neuměle, často směšně až trapně a většinou na dluh snaží opičit.

  38. Po každé válce něco zbyde a nic dobrého to nebývá.
    Zbydou třeba i ikonické fotky.
    Z Vietnamu to byla ta napalmem popálená holčička, z Berlína rudoarmějec na střeše kancléřství s vlajkou v ruce a vyretušovanými několika kradenými hodinkami na ruce, ale i jiné hroznější fotky z německých zvěrstev.
    Z Ukrajiny určitě Dmitro v Azovstalu se zadrátovanou rukou, s úsměvem na rtech a Victory na prstech…

    Nebo třeba tento ukrajinský pár z Bachmutu po ruském bombardování.
    Hrozné, ale je na tom i něco krásného a nadějného.
    Takto jednoduše vlastně ti dva lidé porazili rusko a všechno zlo světa.
    Možná jen na chviličku, ale ta evidentně funguje u lidstva evolučně déle, než všechny ty tisíciletí říše.
    Jedno jestli nacistické, komunistické, novoruské…
    https://mobile.twitter.com/FutureFUkraine/status/1595116001448062977?cxt=HHwWgsDTnarj_qIsAAAA

    2. Že je Sergej Medveděv vysoce kultivovaný Evropan je z Dvořákových úryvků zřejmé. Takových je mezi ruskou inteligencí dostatek. Medveděv je navíc vynikající politolog a nadaný esejista.
      Ne náhodou tak v brilantním eseji Suverén z pitěrské ulice, popisuje vliv Carla Schmitta na Putina:

      K pochopení evoluce současného Ruska, jeho politiky a společnosti, nám stále častěji pomáhají knihy o Německu 30. let. Nakladatelství Těrritorija buduščego vydalo sborník Stát: Právo a politika německého politického filosofa Carla Schmitta, o němž se často mluví jako o Hobbesovi 20. stol. či o dvorním právníkovi Třetí říše. Je až s podivem, jak jsou pro nás tato kniha i její autor aktuální.

      Schmittovy texty vznikaly počátkem 30. let, kdy se Výmarská republika ocitla v hluboké ústavní krizi a stanula na prahu fašismu. Právník Schmitt navrhoval, aby se právo podřídilo konkrétním politickým úkolům, a proti sobě stavěl abstraktní legalitu právního státu a „substanciální legitimitu“, jejímž zdrojem je homogenní národ.

      Carl Schmitt, člen NSDAP od r. 1933 a aktivní stoupenec hitlerovského režimu, zemřel jako šestadevadesátiletý r. 1985, ale i po smrti zůstává jednou z nejrozporuplnějších postav moderní politické teorie. Na jedné straně se jeho ideje staly základem právní teorie nacionálního socialismu. Na druhé straně však měl velký vliv na celé politické myšlení 20. století, od W. Benjamina a Habermase až po Agembena a Žižeka, a dokonce i na moderní ústavní zřízení SRN. Jeho tvrdá kritika meziválečného liberálního uspořádání světa a idealismu v duchu myšlenek Woodrova Wilsona přišla znovu na přetřes začátkem 21. stol., kdy se začal hroutit krásný liberální svět, který vyrostl z trosek Berlínské zdi.

      Dnes Schmitta s chutí citují američtí neokonzervativci i evropské „nová pravice“, ale tato schmittovská renesance nikde nebyla tak bouřlivá a politicky významná jako v Putinově Rusku. Obzvlášť žádoucí je přitom pro kremelské politology jeho teorie „mimořádného stavu“: politik se suverénem stává až tehdy, když překračuje právní rámec a vyhlašuje mimořádný stav, čímž postuluje novou normu a získává skutečnou, bytostnou legitimitu….

      Přesně tak si počíná Putinovo Rusko, které funguje v logice „mimořádného stavu“, porušuje normy a pravidla prostor své suverenity neustále rozšiřuje.

      … Touto logikou lze vysvětlit v podstatě všechny mocenské kroky posledních zhruba deseti let. Nejdřív bylo fakticky zrušeno ústavní moratorium zapovídající víc než dvě prezidentská období, pak přišly represe za účast na demonstracích na Bolotném náměstí na Bolotném náměstí v roce 2012 a také rozsudek pro skupiny Pussy Riot, konkrétně dva roky nepodmíněně za „punkovou modlitbu“ v chrámu Krista Spasitele.
      Po jistou dobu se tento postup využíval výhradně na ruské vnitropolitické scéně a vyvolával občasné západní výtky za sklouzávání státní moci k vyloženému autoritářství. V případě Ukrajiny se ruské vnitropolitické praktiky převalily přes hranici a šokovaly celý svět. Ale krymský gambit je projevem pořád stejného konceptu „mimořádného stavu“, odvolávajícího se na „vůli lidu“, jedině že tentokrát věc vyžadovala nejen porušení ruské ústavy, ale i mezinárodního práva. …

      Logika schmittovského suveréna, která Vladimíra Putina nutí neustále přepisovat scénář (odtud taky pramení jeho příslovečná „nepředvídatelnost“) a ničit šablony, což má být důkazem jeho převahy nad oponenty, zřejmě koresponduje s jeho subjektivním hodnocení věcí, s klukovskými představami o vlastní hierarchické váze, jež si přinesl z leningradské ulice 60. let, uchovávající jazyk a romantikuněkdejšího delikventského Petrohradu. Tato filosofie je velmi dobře známa drtivé většině mužského obyvalstva Ruska. Musíte být především „správnej řízek“, co umí protivníka kvalifikovaně podrazit, stát si za svou chlapskou ctí, nikdy neprojevit slabost a trvat na svých slovech. Troufalost a ochota počínat si nezákonně činí zásadní rozdíl mezi „borcem“ a „sráčem“. Putinovi, který je dítětem pitěrské ulice a mj. také milovníkem kriminálnického slovníku, jsou tyhle chlapácké hrátky dobře známy.
      Banditská logika pouličního chuligána se tak stává logikou schmittovského suveréna a prostor moderní ruské politiky formují vyloženě kriminálnické představy.

      POKRAČOVÁNÍ později.
      V něm Medveděv osvětlí další aspekt putinské „iracionality“, která je tak vzdálená našemu běžnému uvažování, že jsme často překvapeni. Nemile

  42. „Viktor Orbán o válce řekl: Evropa je jednotná, co se týče cílů, nejdůležitější je, že Rusko nepředstavuje hrozbu pro bezpečnost Evropy, a k tomu potřebujeme suverénní Ukrajinu.“

    Suverénní Ukrajina?
    Výborně, Viktore!
    Podle moskevských notiček ti to doma moc nejede, co?
    Inflace nad 20%, statisícové demonstrace proti nízkým platům, benzínky na suchu a evropské fondy nejspíš taky.
    To všechno by ti naši dezoláti a flustenci odpustili( pro tu verbež čím hůř, tím líp) ale suverénní Ukrajina je svobodná Ukrajina bez ruských okupantů a teroristů.
    A to jsou velcí kamarádi naší alternativy, tak ať si to u nich nepokazíš, když už jsi u nich byl tak dlouho velký státník a Guru.

    Tak si představuji, jak by asi pochodil suverénní disident Mudra, kdyby se včera na Letnou za těmi svými uřvanými kremelskými kulichy vypravil s transparentem SUVERENNÍ UKRAJINA. 😀

  43. USA versus EU:
    https://www.politico.eu/article/vladimir-putin-war-europe-ukraine-gas-inflation-reduction-act-ira-joe-biden-rift-west-eu-accuses-us-of-profiting-from-war/

    Je ovšem nutno si uvědomit, že ze strany Německa (které donutilo EU a především ECB známým způsobem naložit s Řeckem) nebo Nizozemí (provozujícího daňový ráj přímo uprostřed EU) jde o vrchol pokrytectví. Němci vyčítají USA úplně stejný způsob ochrany domácích firem, jaký používají sami ve vztahu ke slabším – zvláště „novým“ – členským zemím EU. Hry s nulovým součtem se hrály přes Atlantik i na samotném kontinentě odjakživa, EU-ne EU, NATO-neNATO, a hrají se i nadále, nehledě na to, jak velkou svatozář si někteří euro- i US-politici malují kolem svých pokryteckých tlam.

    Jestliže je jedním z Putinových konečných cílů rozklad EU, tak je na nejlepší cestě k jeho dosažení.

    Wailing.

  44. Začíná se to nějak zahušťovat.
    https://www.politico.com/news/2022/11/23/russia-chemical-weapons-ukraine-00070743

    Dotklo by se nás to citlivěji než jiná rizika, protože AČR se v rámci NATO na ochranu proti ZHN specializuje. Určitou dost dobrou představu o tom jako bývalý záložní důstojník chemického vojska mám. Širší nasazení chemických nebo nedejbože biologických zbraní by se za panujícího ruského bordelu mohlo útočníkům snadno vymknout z rukou a napáchat těžko předvídatelné škody i mimo bezprostřední bojiště. (Jak asi v Čechistánu vypadá na úrovni samospráv například preventivní ochrana vodních zdrojů?) Vojáci by pak byli mnohem lépe chráněni než jakákoli jiná – třeba i privilegovaná – skupina civilního obyvatelstva…

  45. Myslela jsem si, že jsem už velice otrlá co se týče myšlení russkovo čeloveka, ale teď mnou otřáslo vystoupení paní Angeliny Vovk, bývalé protagonistky dětských pořadů v ruské televizi, hlavně obdoby našeho Večerníčku, kde vystupovala s maňásky Chroša a Stěpaška. Ta paní, kromě toho, že upřímně slzela nad utrpením ruských chlapců a nad ničivým válečným působením Ukrajinců, představila svůj úžasný nápad: že vezme Chrošu a Stěpašku na frontu a promluví jejich hlasem k Ukrajincům: Přestaňte! Co to děláte?
    A ti pomýlení vojáci, kteří si vzpomenou na její hlas z dětství, ji poslechnou, přestanou zabíjet ruské hochy a mír se rozklene nad společným světem.

  46. So, here we go…
    https://www.newstream.cz/money/svet-bude-bojovat-s-nedostatkem-nafty-dusledky-budou-obrovske-varuje-bloomberg
    Aktivistům hnutí Peak Oil se na přelomu tisíciletí kdekdo vysmíval, především proto, že problém byl na čas odložen díky americkému „frakování“, tj. těžbě z břidlic. No, tak teď to tu máme zpátky…

    Myslím, že nastává čas oprášit poznatky z kubánského „speciálního období“ začátku 90. let. Původní dlouhá (9 tiskových stran) reportáž Billa McKibbena The Cuba Diet v Harper’s Magazine z roku 2005 je v periodiku archivována za paywallem, její plné znění je ke stažení např. zde:
    https://canvas.uw.edu/courses/1476144/files/folder/Recommended%20Readings%20Autumn%202020?preview=68514325

  48. Ke všem těm vlhkým snům naší kremelské páté kolony o tom, jak se už zítra Západ unaví a přestane Ukrajinu podporovat.
    Tak toto sice není západ ale jih, dokonce s fašistickou vládou, ale moc unaveně Italové nevypadají a určitě je jich tam víc, než těch našich pár set dezorientovaných dezolátů na Letné na senaci „Rady národní obnovy“.
    Která má mimochodem ukončení pomoci UA ve svém programovém prohlášení, vítání ruské armády v ČR už je připraveno do příštího updatu.
    Že, Kamile? :-)

  49. Pamatujete si, když se Covid chystal prosadit Čínu jako světovou dominantní mocnost? Ještě v polovině roku 2021 byl můj inbox plný tvrzení, že zjevný úspěch Číny v potlačování koronaviru ukázal nadřazenost čínského systému nad západními společnostmi, které, jak řekl jeden komentátor, „neměly schopnost rychle zorganizovat každého občana. kolem jediného cíle.“
    V tuto chvíli se však Čína plácá, i když se jiné národy víceméně vracejí do normálního života. Stále dodržuje svou politiku nulového Covidu a prosazuje drakonická omezení každodenních činností pokaždé, když se objeví nové případy. To vytváří nesmírné osobní těžkosti a stísňuje ekonomiku; města v uzamčení představují téměř 60 procent čínského G.D.P.
    Začátkem listopadu prý mnoho pracovníků uprchlo z obří továrny Foxconn, která vyrábí iPhony, nejen v obavách, že budou zamčeni, ale že budou hladovět. A v posledních několika dnech mnoho Číňanů ve městech po celé zemi čelilo tvrdým represím, aby demonstrovali proti vládní politice.
    Nejsem odborník na Čínu a nemám ponětí, kam to směřuje. Pokud mohu říci, skuteční čínští odborníci také nevědí. Ale myslím, že stojí za to se zeptat, jaké ponaučení si můžeme vzít z cesty Číny od rádoby vzoru k debaklu.
    Zásadní je, že poučení není, že bychom tváří v tvář pandemii neměli provádět opatření v oblasti veřejného zdraví. Někdy jsou taková opatření nezbytná. Vlády však musí být schopny změnit politiku tváří v tvář měnícím se okolnostem a novým důkazům.
    A to, co vidíme v Číně, je problém s autokratickými vládami, které nedokážou přiznat chyby a nepřijímají důkazy, které se jim nelíbí.
    …………..
    …Nejen, že mnoho z nejzranitelnějších Číňanů zůstalo neočkovaných nebo dostali podřadnou injekci, ale protože byl koronavirus potlačen, jen málo Číňanů má přirozenou imunitu a národ má také velmi málo lůžek intenzivní péče, takže není schopen se vypořádat s opětným nárůstem covidu
    Je to noční můra a nikdo neví, jak to skončí. Co se ale my ostatní můžeme od Číny naučit?
    Za prvé, autokracie ve skutečnosti není nadřazena demokracii. Autokrati mohou jednat rychle a rozhodně, ale mohou také dělat velké chyby, protože jim nikdo nemůže říct, když se mýlí. Obecně existuje jasná podobnost mezi Si Ťin-pchingovým odmítnutím ustoupit s nulovým Covidem a katastrofou Vladimira Putina na Ukrajině.
    Za druhé, vidíme, proč je důležité, aby vůdci byli otevření důkazům a byli ochotni změnit kurz, když se ukázalo, že se mýlili.
    Je ironií, že ve Spojených státech politici, jejichž dogmatismus nejvíce připomíná dogmatismus čínských vůdců, jsou pravicoví republikáni. Čína odmítla zahraniční mRNA vakcíny, navzdory jasným důkazům o jejich nadřazenosti; mnoho republikánských vůdců odmítlo vakcíny obecně, a to i tváří v tvář obrovské stranické propasti v úmrtnosti spojené s rozdílnou proočkovaností. To je v kontrastu s demokraty, kteří obecně následovali něco jako novozélandský přístup, i když mnohem méně efektivně – omezení brzy, uvolněná, jak se očkování rozšířilo.
    Stručně řečeno, to, co se můžeme od Číny naučit, je širší než selhání konkrétních politik; jde o to, že bychom se měli mít na pozoru před případnými autokraty, kteří bez ohledu na důkazy trvají na tom, že mají vždy pravdu.

    1. Něco podobného v Pekingu asi od r. 89 ještě nebylo.
      Tak snad to nedopadne jako tenkrát.

    1. Jinak k tomu ruskému „“““hrdinství „““ není na škodu dodat, že Bachmut a jeho udržení nemá pro rusáky absolutně žádný strategický význam.
      Ale ústup z něj by byla další z těch mnoha předešlých proher, které musí snášet od začátku jejich nacistické operace, počínaje Kyjevem, konče Chersonem.
      A ta prasecká vojenská „taktika“ také pro ně není nová.
      Kdysi s ní sice jednu válku vyhráli, ale to už je hodně dávno a navíc tenkrát umírali za svoji svobodu a svoji vlast.
      Dnes z nich budou slunečnice, nebo hnojivo v cizí zemi, kde jsou jen stejnými okupanty, kterým se jejich dědové hrdinsky bránili.

      1. „A ta prasecká vojenská „taktika“ také pro ně není nová.
        Kdysi s ní sice jednu válku vyhráli…“

        Nutno dodat, že jen s touto taktikou a bez dodávek a pomoci západní techniky nejen v týlu by válku nevyhráli ani před těmi skoro 80.lety.
        Tak teď mají západní techniku naopak v čele útoku.
        Akorát ne v tom svém 😀

Komentáře nejsou povoleny.