Štítek: politika

O dvou kulišácích, co se hledali se, až se našli


Je sice dobře, že prezident Zeman nenaskočil na populistický rychlík protiruské hysterie, bere se za zrušení sankcí a není takovou uřvanou myší, jako Schwarzenberg (rovněž mu patří velký dík za to, že před ním uhájil Hrad), ale to ještě neznamená, že všechno, co dělá, dobře dělá. Například jeho až za hrob jdoucí pomsta ČSSD, kvůli které podrývá autoritu premiéra Sobotky a která ho žene do náruče podnikatele Babiše (politik je pan ministr financí až v druhé řadě, pokud vůbec) je nejen trapná, ale i nebezpečná. Republika by měla mít jen jednu vládu a jednoho premiéra, a ne aby se ministr financí (sic!) scházel z německou kancléřkou u prezidenta, když prve odmítl schůzku u premiéra. Ať ti klidně zkusí, ale prezident by mu to měl zarazit. Že to neudělal o něčem svědčí, v tomto případě o tom, že se potkali dva pleticháři, co si padli noty. A že by mi tenhle tandem přišel jako nějaké zvláštní terno pro republiku, to nemohu říct.

No a co?


Britská invaze do Iráku byla neoprávněná, uzavřela Chilcotova komise. No a co? Chilcotova zpráva o Iráku připomíná i životní selhání Václava Havla. No a co? Válka v Iráku nebyla selháním ani chybou, ale zločinem. No a co? No bóže, tak pomřelo pár set tisíc lidí, milióny trpí nebo jsou na útěku a několik států je totálně rozvráceno. No a co? Tohle je naše dílo, přece si nebudeme srát do vlastního hnízda.

valka-833x538

Pokračovat ve čtení „No a co?“ →

Euxitus


Již zítra budou Britové hlasovat v referendu o vystoupení z EU, neboli o takzvaném Brexitu. A nadržení nacionalisté z celé Evropy už podle vzoru Brexitu tvoří značky pro svůj vlastní exit, jako třeba Czexit (známý Grexit je přeci jenom něco  jiného, tam chtěli Řeky vyštípat ostatní). Jenže spíš než o jednotlivých národních exitech by bylo na místo hovořit o Euxitusu – umírání EU. Už jenom proto, že i kdyby k Brexitu nakonec nedošlo, Euxitus je už zřejmě nevratný.

Pokračovat ve čtení „Euxitus“ →

Hitler byl celkem vzato nevinnej


Hitlerovi muži, Hitlerovy ženy, Hitlerovy zbraně, Hitlerovi generálové, Hitler sem a Hitler tam, Hitler kam se podíváš. Hitler táhne, Hitler fascinuje, Hitler je ale zároveň ztělesněním zla, synonymem nacismu a Druhé světové války, archilotr, masový vrah, válečný zločinec a strůjce holokaustu. Řekne se Hitler a tohle všechno se nám hned vybaví. Jenže on to nebyl Hitler, kdo vypálil Lidice a Oradour-sur-Glane, nebyl to Hitler, kdo obléhal Leningrad, nebyl to Hitler, kdo pálil širou Rus, nebyl to Hitler, kdo provozoval koncentrační tábory… nic z toho by se nestalo, nebýt tisíců Hitlerových stoupenců. Řada z nich pojmenovaná, řada z nich potrestaná, ale naprostá většina bezejmenná a zapomenutá, jako kdyby nikdy nebyli. Ve skutečnosti to ale byli právě oni, kdo v Hitlerově jméně a Hitlerem inspirován konal, kdo to všechno spáchal a kdo nese skutečnou odpovědnost, ne ten neduživý histrión, jehož jméno se stalo synonymem zla o němž se mluví tak často a hodně, až se zapomíná na ty, kteří to vše reálně spáchali. Menší část s vlastní iniciativy, větší poslušně, se svědomím ochromeným slušností, poslušností a povinností. Druhý Hitler už nepřijde, ale slušní lidé s vědomím povinnosti vůči národu jsou zde stále.

Byl jednou jednou jeden zpolitizovaný proces


Právě probíhají soudní proces s ukrajinskou letkyní Savčenkovou je učebnicovou ukázkou politického – či spíše zpolitizovaného – procesu. Je to především sama Savčenková, kdo ho politizuje tím, drží hladovky a místo, aby před soudem vypovídala, tak vydává politická prohlášení. Zpolitizovala ho západní média, která důsledně ignorují věcnou podstatu procesu a nahlížejí ho prizmatem toho, kdo na jaké straně stojí; zpolitizovala ho i tím, že si za objekt svého intenzivního zájmu vybrala právě proces se Savčenkovou a ne některý ze stovek či tisíců dalších pochybných procesů, co jich ve světě od USA přes EU (o Africe nemluvě) až po Rusko je, jen jejich aktéři mají tu smůlu, že nejdou využít k protiruské propagandě. A zpolitizovali ho i západní politici, kteří za Savčenkovou houfně orodují, jako kdyby to byla nějaká disidentka a ne vojenská pilotka, která z podstaty své profese musí snášet vyšší míru rizika a nižší míru ochrany. Jediné, čeho tímto nadržováním Savčenkové Západ dosáhne bude to, že ještě víc poškodí důvěru mezi Ruskem a sebou jen o to víc utvrdí Rusy v jejich obavách, že jim chce Západ diktovat. Je otázka, nakolik tento proces jako politický chápe ruský, ale je evidentní, že Západ ho jako politický chce a potřebuje.

Pivař proti pivu


Mám rád pivo? Ano. Piji pivo? Ano. Možná dokonce víc, než by bylo zdrávo. Podporuji nápad ministra financí Babiše na snížení daně z točeného piva? Ne. Česko má problémy s alkoholismem (to že spousta Čechů považuji alkoholismus za normální a přirozený ještě neznamená, že je zdravý a nepředstavuje problém) a podporovat ho snižováním daně z alkoholických nápojů je hloupost. A pivo alkoholický nápoj je. Situace, kdy je pivo v našich restauracích levnější než voda (která kolikrát chybí v nabídce vůbec), je absurdní a není jediný důvod ji ještě podporovat. Babišův návrh bych dokázal podpořit za jediné podmínky: že by zároveň se snížením daně z piva bylo hospodám a restauracím zákonem přikázáno, že musí mít v nabídce pitnou vodu zdarma.

Nevytírá si námi Turecko tak trochu?


Premiér B. Sobotka poskytl sobotním LN obsáhlý (dvě strany) rozhovor. Česká obec vlastenecká ho nejspíš „ukřižuje“ za větu: „Jsem přesvědčen, že levicové lídry za deset dvacet let najdeme spíše mezi dobrovolníky, kteří v létě odjeli na Balkán a pomáhali uprchlíkům,“ já však považuji za závažnější jiné premiérovo sdělení:

Jednoduché řešení nemá ani migrační krize. (…) Turecko nereaguje dostatečně razantně. (…) Abychom měli Turecko, které bude kooperovat, protože bude mít šanci na strategické partnerství s Evropou a na sblížení. Ne Turecko vůči Evropě odtažité – vývoj v posledních letech k tomu vedl, Turecko se vzdalovalo a k ničemu dobrému to nevedlo, jak teď vidíme.

Pokračovat ve čtení „Nevytírá si námi Turecko tak trochu?“ →