Karibská krize na ukrajinský způsob


Vzpomínáte si, jak USA skoro začaly 3. světovou válku jenom proto, že se jim nelíbilo, že SSSR vozí nějaké rakety na Kubu? Tak teď se pro změnu Rusku nelíbí, že se NATO navzdory svým slibům pomalu ale jistě posunuje stále blíž k jeho hranicím. Jenže USA se nelíbí, že se to Rusku nelíbí, a tak zase sahají po konfrontační rétorice a eskalují napětí, až se zdá, že jim myšlenka na tvrdou konfrontaci s Ruskem není tak úplně cizí. Západ si příliš zvykl, že nemusí s nikým vyjednávat, ale může si diktovat z pozice síly, a teď je tváří v tvář Rusku, které najednou odmítlo ustoupit, bezradný a maskuje to agresivitou. A to je nebezpečné nejenom pro všechny zúčastněné, ale i nezúčastněné, protože logika imperialismu nenechává ani jedné straně příliš prostoru k ústupu, ale nutí ji k útoku. Přízrak Studené války je zpět a má se čile k světu, obchodní válka propuká v plné síle a další nemravná a hloupá svatá válka z ješitnosti je možná blíž, než jsme ochotni si připustit, abychom si nemuseli přiznat svůj díl viny. S tou protiruskou propagandou bychom měli být opatrnější, nebo se najde dost blbců, kterým válka s Ruskem přijde jako dobrý nápad. A jak tyhle nápady končí víme všichni. Snad lidé na Západě pochopí, že Rusko zahnané do kouta je mnohem nebezpečnější, než Rusko respektované. Karibskou krizi jsme nakonec přežili, tak snad přežijeme i tu ukrajinskou.

Třeba tahle reklama


Budeme-li vycházet z předpokladu, že kdyby reklama nefungovala, tak by za ni firmy neplatily, pak se nabízí logická otázka, jak může ke všem čertům něco takového vůbec fungovat? Nemyslím teď všechny ty sofistikované metody subtilní manipulace lidského rozhodování, ale do očí bijící paradox, že pokud reklama skutečně funguje, tak to neznamená nic jiného, než že lidé odměňují toho, kdo je obtěžuje, vlamuje se do jejich životů a vnucuje jim svoji agendu, když oni chtějí dělat něco jiného.  Jen si to vezměte: chcete se dívat na film nebo na sportovní přenos a najednou vám do toho vpadne reklama. Proč si firmy myslí, že když vám takhle vezmou to, co jste chtěli, tak je za to odměníte tím, že u nich nakoupíte? A proč jim to funguje, protože kdyby to nefungovalo, tak by přece nedělali? Nebo reklamy, ve kterých firmy převádějí svůj úspěch a své bohatství. Proč dělat obchody s firmou, která se chlubí tím, jak vás oškube? A přesto to podle všeho funguje. Divná věc, tahle reklama.

Kup si svoji babičku


Perverzní problémy mívají perverzní řešení. Na americkém jihu například existovali i černí otrokáři:

Podle něj [Woodsona] se většina černošských otrokářů stala otrokáři prostě proto, že si koupili své rodinné příslušníky, což bylo ve své době neskonale snazší, než z nich z nich učinit svobodné občany.

(prof. Paul von Blumen)

I feministka může být příčetná


Ještě donedávna řada feministek věřila na takzvanou pohlavní neutralita a některé z nich byly ochotny prznit (a také tak skutečně činily) vlastní děti, aby dokázaly, že stereotypy mužského a ženského chování nejsou vrozené, nýbrž naučené. (…)  Lidstvo nepotřebuje, abychom pokračovali splývat v jedno pohlaví s podobným mozkem. Potřebujeme mozky s co nejrozdílnějšími schopnostmi, protože to, co nás čeká v jednadvacátém století, nebude jenom výzva, challenge, to bude setsakramentský hukot.

(Anastázie Harrisová v sobotní LN Orientaci)

Tři důvody, proč je referendum na Krymu samozřejmě platné


  1. Referendum o osamostatnění Krymu a jeho připojení k Ruské federaci (sic!) údajně není platné, protože odporuje ukrajinské ústavě. To je ovšem podstat prohlášení nezávislosti, pokud by Krym již nezávislý podle stávající ukrajinské ústavy byl, nebylo by co řešit. Americké kolonie také vyhlásily nezávislost v rozporu s britskou ústavou, a vznik ČSR určitě také nebyl z pohledu Rakousko-Uherské ústavy úplně košer.
  2. Stejně jako prezident Janukovič fakticky přišel o vládu nad Ukrajinou, byť je podle ústavy stále prezidentem, protože ukrajinský lid se tak rozhodl, tak přišel kyjevský parlament o vládu nad Krymem, protože obyvatelé Krymu se tak rozhodli.
  3. Stále oblíbenějším argumentem je, že referendum na Krymu nemůže být platné, protože uskutečnilo za podmínek vojenské okupace, která svobodné rozhodování vylučuje. Problém ovšem je, že krymští považují ruské vojáky za své a pranic se jich nebojí, zatímco za cizí považují ukrajinské. Kdyby ruští vojáci na Krymu nebyli, žádné referendum by se nekonalo, nebo by bylo krymským důrazně rozmluveno. Ruští vojáci tak v tomto případě byli paradoxně spíše zárukou svobodného rozhodnutí, než donucením.

Průmyslová civilizace nevyhnutelně směřuje k rozpadu


Globální průmyslová civilizace by se v nadcházejících desetiletích mohla úplně rozložit v důsledku neudržitelného vyčerpání přírodních zdrojů a stále nerovnějšímu přerozdělování bohatství.

Nahromaděné přebytky nejsou rovnoměrně rozdělovány do celé společnosti, ale ovládají je elity. Obyčejní lidé sice bohatství produkují, ale elity jim dávají k dispozici jen jeho minimum, většinou pouze k minimálnímu přežití

Elity nakonec začnou spotřebovávat příliš mnoho, což vede k hladomoru mezi chudými, a to nakonec způsobí rozklad společnosti.

Elity jsou chráněny před nejškodlivějšími důsledku rozkladu životního prostředí daleko delší dobu než chudí, což Elitám umožňuje, aby se chovaly, jako by nic nehrozilo, navzdory hrozící katastrofě. Tento mechanismus vysvětluje, jak je možné, že Elity v minulosti dopustily rozklad své civilizace – netušily totiž, že se nacházejí na trajektorii směřující ke katastrofě.

(zdroj: Průmyslová civilizace směřuje k „nezvratnému rozkladu“)

V čem je ten háček?


Na Google+ (ano, pořád to existuje a funguje) se mihla následující úloha, či přesněji hříčka (původní post zde):

99failedtoresolve

Nechal jsem se vyhecovat, zamyslel jsem se a něco mi vyšlo (nebudu prozrazovat, kdybyste si chtěl někdo také zapřemýšlet) a to něco bylo stejné, jako 99% odpovědí v komentářích. Tak jsem se zamyslel znova a jinak a vyšlo mi zase to samé.  Jenže jak je pravděpodobné, že se na obskurní sociální síti sejde zrovna to 0,1%? Takže pokud platí premisa z nadpisu, že to 99,9% lidí nevyřeší, potom se nabízí logická úvaha, že to, co nám všem vyšlo, je špatně. Nebylo by to zase nic tak divného, lidský mozek v některých situacích bez ohledu na inteligenci prostě selhává (například při sčítání šikovně sestavené řady čísel, kdy mozek špatně vyhodnotí jeden krok a splete se o řád). Jenže ono to stejně vyšlo i takové autoritě, jako je Wolfram Alfa (viz zde). Platí tedy ona premisa jen pro nějaký specifický vzorek populace, například dyskalkuliky? Nebo je chyták v samotné premise a jde o to zmanipulovat člověka tak, aby správné řešení odmítl jako příliš snadné a hledal nějaké sofistikovanější, které bude sice špatné, ale bude z něj mít lepší pocit? Pak by ale zase nedocházelo k té většinové shodě, kterou nikdo nezpochybnil… Že by nakonec jen trik, jak lidi donutit, aby se tou úlohou vůbec zabývaly? Nebo v čem je ten háček, pokud tam tedy vůbec nějaký je?

Vyhoď radar oknem, vrátí se ti dveřmi


A je to tady zase – americký radar v Brdech se na čerstvé vlně rusofobie vrací ze záhrobí. Stačí krize na Ukrajině a iredenta na Krymu a sekta vyznavačů radaru (která podle očekávání nikam nezmizela, jen načas umlkla) už zase vytahuje radar, který nikdy nebyl a neměl být namířen proti ruským zájmům, jako trumf proti Rusku. To není překlep, to je logika radarové lobby. Půda je připravena a v následujících dnech a týdnech bude ještě intenzivně hnojena protiruskou propagandou a nemusí dlouho trvat, a radarová lobby začne sít. Tak pozor na to, protože tentokrát bude mnohem snazší odpůrce umlčet a mohlo by se urodit. Pokud to tedy neodskáčou chudáci Ukrajinci, kde už se o radaru také spekuluje, že by tam mohl stát. Otázka je, zda je radar následkem převratu, nebo převrat následkem přípravy na radar.

Nezávazná mediální realita


Na iDnes dnes vyšel článek s barnumským názvem Náboráři přijdou o miliony od zdravotních pojišťoven. Je to šok, tvrdí (to používání dvou a více vět místo souvětí je také móda, bez které bych se klidně obešel), ve kterém lze číst věty jako: „Externí nábory nedávno pojišťovnám zatrhl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček,“ nebo: „Ministr zdravotnictví nám nedal žádný čas, všechno utnul ze dne na den.“ A pak je tam také odkaz na dopis ministra Němečka pojišťovnám, ze kterého jasně vyplývá, že ministr nic nezakázal, ale pouze pojišťovny požádal („Důrazně vás proto žádám, abyste od podobných praktik upustili,“ což ovšem, na rozdíl od jiné méně jednoznačné pasáže, článek necituje). O ukončení externích náborů a vypovězení smluv rozhodly samy pojišťovny zcela v rámci své autonomie. Vyznění článku je ovšem úplně jiné. A pak si udělejte obrázek o světě na základě toho, co se dočtete v novinách (uslyšíte-uvidíte v televizi) a rozhodujte se podle toho…