Časy se mění a dějiny s nimi


Já ještě pamatuji doby, kdy Československo od nacistů osvobodila Rudá armáda a o roli USA při osvobozování západních Čech se mlčelo, ale moje děti již podle všeho budou žít ve světě, kde Československo osvobodila armáda americká a ta Rudá přitom hrála jen marginální roli komparsu. V tom lepším případě, v tom horším zaujme roli barbarských hord, před kterými nás americká armáda zachránila v hodině nejvyšší, když ta německá, která nás do té doby před nimi chránila, již pod jejich náporem klesala. Přitom je to stále jedna a ta samá událost – konec 2. světové války v Evropě – která je dobře zdokumentovaná a o níž by člověk řekl, že na ní není co vymýšlet. Chyba lávka. Každá doba má své akcenty a své potřeby a jim prezentace a interpretace i zdánlivě objektivních fakt odpovídá.

Pokračovat ve čtení „Časy se mění a dějiny s nimi“

Poslední bitva vzplála


Kdyby bral člověk hysterické komentáře premiéra Nečase k personálním změnám v ÚSTR vážně – a leccos nasvědčuje tomu, že Petr Nečas je vážně myslí a pravicoví fanatici je vážně berou – tak poslední bitva mezi dobrem a zlem, pravicí a levicí, už opět vzplála a bojištěm, na němž se rozhoduje o osudu lidstva, se stal ÚSTR. Odvolání ředitele Úřadu (sic!) totiž podle něj není rutinní změna na manažerském postu, jakých dozorčí rady provádějí po celé zemi tucet do týdne, ale komunisticko-socialistický puč, jehož cílem je „ovládnou výklad historie levicovou lží“. Jako kdyby smyslem Úřadu nebylo nahlížet historii prizmatem pravicovým a jako kdyby byl Úřad rovnou zrušen, a ne jen vyměněn ředitel.

Pokračovat ve čtení „Poslední bitva vzplála“

Dá se bohatství poměřovat majetkem?


V posledních dnech se médií šíří zprávy o výzkumu ECB, ze kterého vyšlo, že Němci jsou v rámci Evropy relativně chudí a že bohatší jsou dokonce snad i Češi, Slováci nebo bankrotující Italové a Španělé. Jak může být pravda něco, co je intuitivně nesmysl? Tak: Němci totiž bydlí převážně v pronájmech, zatímco příslušníci výše jmenovaných národů nemovitosti, v nichž bydlí, vlastní. Logické? Jenom zdánlivě.

Pokračovat ve čtení „Dá se bohatství poměřovat majetkem?“

Kam se poděli bezdomovci?


Včera byl první jarní den a to je vhodná příležitost položit si otázku, kam se před zimu sakra poděli všichni bezdomovci? Ještě minulou zimu byly jejich příběhy v médiích poměrně časté. Jednou se psalo o tom, jak někdo z nich umrzl, podruhé o tom, jak někdo z nich uhořel při pokusu trochu se ohřát, čas od času o tom, jak někoho přepadli, nebo jak se mezi sebou poprali, ale letos jako když utne.

Pokračovat ve čtení „Kam se poděli bezdomovci?“

Kdo parazituje je parazit


Jak přesně to stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek řekl, se mi zjistit nepodařilo, ale ono na tom vlastně ani nezáleží, protože vášně planou proto, že „živnostníci jsou parazité“, bez ohledu na to, jak autentické takové vyjádření je. ODS Mládkovu nešikovnost okamžitě využila k zahájení předvolební kampaně, stranický šéf Sobotka hodil Mládka ruče přes palubu a drobní podnikatelé vytáhli na křížovou výpravu za ochranu své cti. Jenže nemá on ten člověk nakonec pravdu a neřekl jenom stylem slona v porcelánu něco, co mělo zaznít otevřeně už dávno?

Odmysleme si teď moralizující konotace a podívejme se na to čistě technicky, z hlediska strategie. Pokud někdo na daních odvádí výrazně méně, než jiný, ale čerpá přitom veřejné služby ve stejné kvalitě a rozsahu, jak to nazvat lépe, než jako parazitismus? Že tak činní zcela legálně na věci nic podstatného nemění. Pozor, to není nic proti živnostníkům, a už vůbec ne proti těm, kteří podnikají na svůj účet a svoje riziko, ta námitka směřuje proti nerovnosti v přístupu státu k zaměstnancům a živnostníkům a zejména existenci výdajových paušálů a tolerování tzv. švarcsystému.

Zatímco zaměstnanci musejí danit celý svůj příjem, živnostníci mají možnost snížit si daňový základ výdajovými paušály, a to i v případě, že žádné reálné a objektivní výdaje nemají. Patrné je to zejména v případě lukrativních „městských“ oborů, kde reálné výdaje ani při nejlepší vůli a rozmařilosti nemohou dosáhnout výše, kterou umožňují paušály. Proč mají tito lidé, kteří fakticky fungují v režimu zaměstnance, bez vlastních věcných nákladů a v podstatě srovnatelným rizikem nezaměstnanosti vyšším jen o výpovědní lhůtu a odstupné (a ani to ne vždy, protože smluvní volnost umožňuje ledacos), možnost platit výrazně nižší daně, než jejich kolegové – zaměstnanci?

Chyba – pokud je to tedy vůbec chyba, a ne chytrý způsob vlád, jak rozeštvat drobné podnikatele zaměstnance – není primárně v lidech, chyba je primárně v systému a mlčet o ní jenom proto, abychom někoho neurazili, je krátkozraké. Spíš než hledat způsoby, jak Mládka znemožnit a jeho prostřednictvím zdiskreditovat celou ČSSD, bychom měli ve vlastním zájmu hledat způsoby, jak opravit systém tak, aby v něm podobné úvahy nebyly vůbec možné.

P.S. Odpověď/omluvu/vysvětlení Jana Mládka, byť podle všeho poněkud „instantní“, lze najít například na webu Daniela Dočekala. Nemohu si pomoci, ale podle mě jenom blbec nemůže dát Mládkovi za pravdu. Čest je jistě důležitá, ale člověk by kvůli ní neměl ztrácet rozum.

Bytová lichva již zraje


Na tzv. bytovou lichvu jsem zde upozorňoval již před dvěma roky a situace se od té doby nezlepšila, spíše naopak, jak vyplývá z vystoupení Miroslava Brože ze sdružení Konexe na jednání ústeckého zastupitelstva dne 7. 3. 2013, ve kterém připomíná, že „časovaná bomba předlického ghetta už dotikala“.  Je dobré si připomenout kořeny této situace, na které se rádo a snaživě zapomíná, protože poněkud zpochybňují mýtus o dokonalosti tzv. tržního hospodářství, ale bez jejichž znalosti nebude nikdy možné takové problémy řešit, natož jim předcházet:

Jaké jsou příčiny současné předlické krize? Je jich několik. Jako tu hlavní vnímám já, stejně jako komunita předlických Romů, privatizaci celé čtvrti a jejího bytového fondu do rukou „pochybných podnikatelů“ jak se jim laskavým eufemismem říká. Tedy do rukou drogových dealerů, lichvářů a kriminálních živlů. Ti od té doby v Předlicích vládnou železnou pěstí, čerpají na svá konta příspěvky na bydlení, provozují ze své Předlické základny drogový byznys v celém našem městě, dřou masu chudých Romů, kteří bydlí v jejich domech až na kost. Předlice fungují jako jakási pumpa, která pumpuje dávky ze sociálního systému a na pomoc chudým Romům na jejich bankovní konta. Protestuju, nesouhlasím ! Dodnes tuto privatizaci nechápu. Nemohlo to dopadnout jinak, prodat celou čtvrť města mafii. Kdo za to nese odpovědnost? Chci Vás informovat, že obyvatelé Předlic a chudí našeho města obecně, platí ty nejvyšší nájmy. V Předlicích se platí za špinavou jednopokojovou kobku stejně, nebo víc než za prostorný byt první kategorie na klidném sídlišti.

Pověste ho vejš, ať se houpá


Václava Klause jsem nikdy neměl rád, nikdy jsem si ho nevážil a v naprosté většině případů jsem s ním nesouhlasil tak, jak jen se někým nesouhlasit dá, přesto považuji žalobu za velezradu, kterou proti němu chce vznést Senát, za absurdní. Je to podle mě jen pokrytecké gesto sudího, který celý zápas přehlížel, jak největší hvězda fauluje, a minutu před koncem začne rozdávat červené karty a hrát si na to, že má zápas pevně v rukou.

Pokračovat ve čtení „Pověste ho vejš, ať se houpá“

Jáchymov na vás!


Nahnal bych vás do mišelinky tahat gumy, šmejdi jedni intelektuálský. Nebo rovno do Jáchymova, ať si pořádně máknete, než zhebnete, muklové. Co tomu říkáte? Jak se vám to líbí? Že skáčete metr dvacet do vzduchu, vidíte rudě a blekotáte něco o nenávisti a lidských a občanských právech? Já se vám nedivím, já bych také viděl rudě. Stejně jako vidím rudě, když nějaký novodobý neohrožený antikomunista hlásá: „U konce jsou vaši dnové, přijdou noví Mašínové.“ (zdroj) Možná je to nadsázka, ale co když je to vážně míněná výhružka fyzickou likvidací politické konkurenci, které nejsou tzv. demokrati schopni čelit atraktivitou vlastní nabídky? Lze se ve světle historických zkušeností spoléhat na to, že antikomunisté budou respektovat lidská a občanská práva těch, které označí za komunisty, a tedy ze svého pohledu ne-občany a ne-lidi? A vy, kteří jde s takovými hesly na náměstí, potom vyčítáte komunistům, že zavírají lidi do lágrů… To snad měli čekat, až jim někdo po mašínovsku zakroutí krkem?

Pokud už listujete sbírkou zákonů a sumírujete trestní oznámení za „propagaci“, vězte, že pointa je jinde, než v oslavě třídního boje. Nechci tvrdit, že násilí nic neřeší a že síle lze čelit jedině slabostí (i když i to je možné), tvrdím ale, že si nikdo nemůže osobovat monopol na násilí a že každý, demokraty nevyjímaje, by měl ctít elementární maximu „nečiň jiným to, co nechceš, aby oni činili tobě.“ Ačkoliv mohou znít banálně, tak na příslovích jako „čím kdo zachází, tím také schází,“ nebo „kdo seje vítr, sklíží bouři,“ něco je. Nevím, jak by, ale jí bych dal přednost tomu, aby džin občanské války zůstal v láhvi, i kdyby to mělo znamenat tolerovat toho, s kým nesouhlasím. Už jenom kvůli té pitomé svobodě, bez které budeme žít v zase v nějaké formě totality.

Chci skutečného prezidenta


Čím víc Miloš Zeman mluví, tím víc zjišťuji, že se s ním zdaleka ne ve všem shodnu, ba že k němu začínám mít tu a tam i jisté výhrady (poněkud jiné, než bych podle představ náhončích konkurence mít měl, ale to je teď vedlejší), ale tak to je v pořádku, neboť nikdo není dokonalý. A to je právě problém jeho rivala Karla Schwarzenberga, jenž je ve svém mediálním obraze dokonalý až příliš.

Pokračovat ve čtení „Chci skutečného prezidenta“

Zločiny knížete temnot


S Milošem Zemanem lze v mnohém nesouhlasit, mnohé mu lze vytknout a v zahraničněpolitické oblasti je vyloženě na inzultaci, ale ty tři „zločiny“, které tomuto „knížeti temnot“ (jak ho jeho odpůrci vykreslují) mají zlomit vaz, mezi nimi nejsou. Ani Šlouf, ani Lukoil, ba ani opoziční smlouva nejsou nic, co by natolik vybočovalo ze standardů české společenské a politické kultury, že by to mělo Miloše Zemana pro funkci prezidenta jednoznačně diskvalifikovat. Když dovolíte, zahraji si na ďáblova advokáta a vysvětlím proč.

Pokračovat ve čtení „Zločiny knížete temnot“