Rubrika: Noticky

Policie má důvod vždy


Dnes se hodně řešil dnešní rozsudek brněnského soudu, o kterém informovala například tato zpráva s výmluvným titulkem Soud usměrnil policii: Pokud chce občanku, musí mít důvod. Samozřejmě, že je to pravda a vždycky byla, ale zároveň je pravda i to, co už média zamlčela a přitom by stačilo přečíst si Zákon o policii – polici si důvod vždy snadno najde, protože inkriminovaný §63, který prokazování totožnosti upravuje, obsahuje ve svém odstavci 2 i tato notně „gumová“ ustanovení:

(2) Policista je oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu
(…)
b) zdržující se v prostoru, o kterém lze důvodně předpokládat, že se v něm zdržují cizinci bez povolení opravňujícího k pobytu na území České republiky,
(…)
d) od níž je požadováno vysvětlení,
(…)
l) při plnění jiného úkolu, je-li to nezbytné k ochraně bezpečnosti osob a majetku, veřejného pořádku nebo pro předcházení trestné činnosti.

Netvrďte mi, že do těchto ustanovení se i průměrně blbý a nešikovný policista netrefí, notabene v inkriminovaném případě, kdy šlo o lustraci lidí ve vlaku převážejícím s největší pravděpodobností uprchlíky. Docela se divím, že to policie, zejména s poukazem na písmeno b), neustála, a že soud toto písmeno nereflektoval. Že ho nijak nereflektovali novináři mne naopak nepřekvapuje vůbec.

Budiž generál


Prezident Zeman opět povyšoval do generálského stavu (k vidění zde od cca 3:51). Budiž. Ale proč, ksakru:

  1. Tam straší biskup Duka? To už nejsme sekulární stát? Ten chlap se nasere úplně všude s nejraději tam, kde to smrdí mocí mocí, penězi a střelným prachem.
  2. Musí mít generála i hasiči? Ne, že bych to panu Hlinovskému nepřál, ale generál hasičů, to zní divně. Navíc hasiči žádné zálohy nemají a z mobilizace jejich počty nenarostou, i kdyby ho povýšili na armádního generála, žádné armádě nikdy velet nebude.
  3. Má mít generálskou hodnost někdo, kdo si pro frčky ani nechce nebo nemůže dojít v uniformě? Konkrétně pánové Šašek a Lang z civilních zpravodajských služeb. Jak vůbec může být generálem civil?

Tohle všechno jsou pochybnosti, které, vedle jisté inflace generálů, či přinejmenším nepoměru počtu generálů k velikosti naší armády, důstojnost generálského stavu devalvují. Méně je někdy více. A vůbec to nesouvis s kompetencemi dotyčných pánů.

Rusům se v Sýrii daří


Navzdory tomu, že západní komentátoři přesvědčují sami sebe i svět o opaku, ruská kampaň v Sýrii je zatím úspěšná, a to jak vojensky, tak politicky. Mám to tomu tvrzení následující důvody: Rusové ukázali, že dokáží poměrně nepozorovaně přepravit poměrně velký vojenský kontingent na poměrně velkou vzdálenost a na držet ho na místě v plném nasazení. Celá kampaň nejenom že zatím probíhá beze ztrát (no dobře, jsou to Rusové, tak ztráty třeba tutlají a nepočítají), ale především v plné síle. Jelcinovská ochablost ruské armády je podle všeho ta tam a ruská technika je plně funkční a snese vysokou intenzitu nasazení, přičemž prokazuje značnou míru efektivity. Při tom všem si Rusové drží dostatečný distanc na to, aby se nenechali zatáhnout do druhého Afghánistánu. A podle kurzu rublu soudě nemá tahle avantýra zatím ani žádný zásadní vliv ne ruskou ekonomiku.

To byly v kostce důvody vojenské, a teď důvody politické. Rusko ukázalo, že má zuby, nebojí se je použít, a nadále bude tancovat podle svých vlastních not, ne podle amerických. Když o to budou USA stát, tak si s nimi rádo zajamuje, ale tím to končí. Co není na první pohled tak zřejmé, ale o to významnější, že intervencí v Sýrii Rusko donutilo Západ otevřít karty přiznat, že jeho řeči o boji proti Islámskému státu byly právě jen řeči, ale ve skutečnosti mu vždycky šlo jen o svržení syrského režimu ať to Sýrii stojí, co to stojí, jinými slovy že občanskou válku v Sýrii udržoval a podporoval Západ a nese za ni – a s ní i za uprchlickou krizi v Evropě – plnou odpovědnost.

Benefity soukromých škol


Schůze SRPŠ (nebo jak se tomu dnes nadává), řeší se kouří žáků před školou. Reakce ředitele je předvídatelná – nemůže s tím nic dělat. Přesněji řečeno ani nesmí, protože jeho pravomoci končí na prahu školy a pokud by chtěl na děti výchovně působit i mimu školu, koleduje si o pracovní návštěvu školní inspekce. Pak ovšem následuje vysvětlení, že většina kuřáků (s kouřením je samozřejmě spojeno odhazování vajglů všude možně, jen ne do koše) jsou studenti blízké soukromé školy, s jejíž ředitelkou to náš pan ředitel projednával. A odpověď paní ředitelky soukromé školy: Ti studenti platí, a proto s nimi tohle vůbec řešit nebudu. S nevyřčeným kdo platí, ten poroučí. Tak tohle je zatím asi jediný benefit soukromého školství v Česku. Jak společenský přínosný posuďte sami.

Výbuch


Takže to byl výbuch v cukrovaru v Dobrovici, předtím výbuch v muničce ve Vlašimi, před tím už pozapomenutý výbuch v chemičce v Litvínově a ještě předtím nezapomenutelný výbuch v muničním skladu ve Vrběticích. Požáry všeho možného už člověk ani nepočítá. Není těch průmyslových havárií v poslední době trochu moc? Samozřejmě, že to může být jen náhodná shoda okolností, ale co když není, co když mají všechny ty události něco společného, co není na první pohled vidět, ale projevuje se právě takovými haváriemi? Například – a teď budu mluvit čistě hypoteticky – znečištění životního prostředí, v jehož důsledku klesá u lidí schopnost koncentrace a ta zase způsobuje nehody? Nebo – a to mi přijde jako pravděpodobnější – honba za ziskem provázená snižováním nákladů jak na údržbu, tak na práci. Co když méně lidí musí zastat stejně práce, takže jsou přepracování, co když staří a zkušení jsou propouštěni a zůstávají jen ti, kteří svoji práci dělají mechanicky bez hlubšího pochopení princip a souvislostí, co když jsou kmenoví zaměstnanci nahrazováni agenturními pracovníky, kterým chybí stavovská čest i elementární loajalita? Při tom všem pak mohou být dodrženy všechny normy a regule a nebude to nic platné, protože elektrikáře nedělá znalost vyhlášky, ale znalost elektřiny. Možná opravdu o nic nejde, ale možná pomalu začínají na povrch vyplouvat problémy, které doposavad tiše hnisaly ve skrytu. Možná se k těm sta maličkostem, které osla ještě neumořili, přidala nějaká sto první, která mu definitivně zlomila hřbet. A do je potom vinen, ten kdo přidal tu 101., nebo ten, kdo dovolil, aby se nahromadilo těch 100?

Poslední kapka


Někdo tomu říká „aha moment,“ jiný „poslední kamínek do mozaiky,“ já mám ale pro ty situace, kdy vám něco docvakne a najednou je vám to nejen zcela jasné, ale přijde vám to naprosto očividné, nejraději označení „poslední kapka.“ Většinou se sice používá ve smyslu poslední kamínek, který strhl lavinu, poslední kvantum, po kterém se množství iritace stalo nadkritické a následoval emoční výbuch, čili amok, ale pro mě je to přesný – vlastně doslovný – popis mechanismu prozření. Protože už jste viděli mozaiku, ve které by vám absence jediného kamínku bránila v poznání toho, co zobrazuje? Ale prozření (pochopení, zahlédnutí) funguje právě na principu kapek: dosavadní poznání se hromadí v nádobě našeho intelektu, až objem naakumulovaného poznání překročí objem oné pomyslné nádoby a poznání začne nahoře tvořit takovou tu čepičku, jako když přeplníte plnou sklenici. Přidáte ještě kapku a čepička se o něco zvětší, ale voda stále nepřeteče. A pak přidáte tu poslední, se kterou povrchové napětí nahromaděného obsahu přesáhne kritickou mez a ten se vyvalí ven. A přesně takhle podle mě funguje i poznání: učíte se, registrujete, máte zdánlivě všechny potřebné informace nutné k pochopení problému, ale stále vám to nedochází, protože jejich množství ještě není nadkritické. A pak jednou přijde něco, a může to být naprostá banalita a vyložená trivialita, s čím je kritická hranice překročena a vám se rozsvítí. A teď přijde to podstatné: tím, co vám chybělo, nebyla ta poslední kapka, protože bez toho, že by ta pomyslná nádoba vašeho intelektu nebyla již dříve naplněna až po okraj, by ta poslední kapka nic neznamenala. Nemusíte se cítit jako blbci, že se vám rozsvítilo kvůli takové prkotině, buďte pyšní, že jste dokázali svůj mozek naplnit tak, že ta prkotina sepnula.

Průzkum sečtělosti


Co je psáno, to je dáno.  Jak je psáno v Koránu, nejlepší je to po ránu. Čtěte Bibli, tam to všechno je. Moudrá naučení nás nabádají, že knihy jsou zdrojem poznání, a tak lidé čtou. Nebo jen mluví o tom, co tak která kniha říká, aniž by ji vůbec osobně četli, znaje ji jen z vyprávění? Schválně, kdo z vás osobně četl některou z následujících knih? Snažil jsem s přehršle všech vybrat takové, o jejichž existenci všichni vědí, nebo alespoň tuší, a na jejichž základě jsou činěny dalekosáhlé závěry, přitom lze ale s úspěchem pochybovat o tom, že je také všichni četli.

Od kvót ke koncentárkům


Teď napíšu něco, na čem se zřejmě shodnu se všemi: kvóty na rozdělování uprchlíků mezi jednotlivé země EU jsou blbost. Tím ale shoda nejspíš skončí, protože je nepovažuji za blbé proto, že by byly nemravné, nebo nespravedlivé, za nemravné naopak považuji nechat všechny uprchlíky na hrbu Řekům a Italům, kteří mají tu smůlu, že jsou po cestě první na ráně, na rozdíl od takového Pobaltí (až budou utíkat Bělorusové nebo Rusové, bude to přesně naopak). Kvóty jsou blbé proto – a teď jen opakuji to, co už mnohokrát padlo v diskusích a čeho si všiml už i ministr vnitra – že naprosto nerespektují přání a vůli samotných uprchlíků, kteří nechtějí prostě někam do Evropy, ale chtějí konkrétně do Německa. A i když i bohaté a silné Německo má nárok na solidaritu zbytku Evropy, kvóty ji nezařídí, protože co udělá člověk dopravený postrkem někam, kde být nechce? Sebere se a půjde tam, kde být chce. A mě je znám jediný způsob, jak mu v tom zabránit: násilím. Pokud Brusel říká „A“, tj. že chce kvóty na uprchlíky, měl by říct i „B“, tj, jak chce jejich naplňování a dodržování vynutit, a to zejména ze strany samotných uprchlíků. A nepůjde jinak, než omezením svobody pohybu a stavbou internačních táborů. Nejprve pro uprchlíky, potom pro každého, kdo nesplní momentální kvóty. S tímhle bych si raději nezahrával, jak to končívá víme všichni.

Hlava XXII, verze s uprchlíky


Nejprve jsme uprchlíky odmítali s tím, že takovou nekvalifikovanou lůzu, co bude jen parazitovat na dávkách, tady nechceme (a kdyby náhodo neparazitovala, tak nám zase bude brát práci). Pak se ukázalo, že ta nekvalifikovaná lůza je syrská střední třída, relativně vzdělaná, dost kompetentní na to, aby si dokázala najít v jízdném řádu vlak z Budapešti do Berlína, a dost bohatá na to, aby si cestu mohla zaplatit. A je to zase špatně, protože takoví lidé pomoc nepotřebují. Je to vlastně geniálně vymyšlené, ale vymyšlené, tohle jsou instinkty: uprchlíky tady prostě nechceme a neexistuje způsob, jak by takový uprchlík mohl splnit naše nároky tak, abychom ho akceptovali. A ještě jsme to dokázali zaonačit tak, že si za to můžou sami.